Z uzavřené černobylské zóny se dostal vlk. Co to znamená pro vlky mimo radioaktivní oblast?
reklama
Biologové se totiž nemohou shodnout na tom, co s novou divočinou a zvířaty uvnitř vyloučené zóny dál. „Všichni se obávali, že Černobyl vytvoří jakousi ekologickou černou díru, vypálené místo v mapě, které bude navždy prosté života,“ popisuje Michael Byrne z Univerzity v Missouri. Dopadlo to přesně naopak, divoká zvířata žijící mimo zónu se stáhla dovnitř, do míst, kam noha člověka v obavě z radioaktivity nezavítá. Kontaminovaná zóna pokrývající plochu 4300 kilometrů čtverečních se tak vlastně stala jakousi nezamýšlenou přírodní rezervací. Až potud by bylo všechno v pořádku.
Jenže bez rušivého tlaku se zvířatům uvnitř zóny daří až tak dobře, že se území stává kapacitně přeplněné. „Například odhadované počty zdejší vlčí populace dosahují sedminásobku stavů, které vidíme z rezervacích mimo Černobyl,“ říká Byrne. „A dá se předpokládat, že u ostatních zvířat to bude podobné. Ze zóny se tak stává zdrojové území, které může podpořit jiné populace v celém regionu.“ Což by mohl být trochu problém. Zvířata žijící uvnitř kontaminovaného prostředí sice mohou vypadat naprosto zdravě, ale radioaktivita si s jejich geny už mohla nehezky pohrát.
A pokud by tito mutantní jedinci vyrazili za pářením mimo zónu, mohli by snadno geneticky rozvrátit stávající čisté populace biologicky vadnými hybridy. Biologové připouští značnou míru nejistoty. Neví se totiž, jak moc jsou zvířata uvnitř zasažená radioaktivitou. Ale z důvodu předběžné opatrnosti výlety zvířat zevnitř zóny do vnějšího světa nevítají. Nicméně se tak už ale děje, což potvrdil Byrne s pomocí GPS vysílačů, které usadil na krk třinácti v Černobylu odchyceným vlkům. Zprvu se všichni tito sledovaní vlci ukázněně drželi uvnitř zóny, ale jednomu to nakonec přeci jen nedalo.
GPS obojek potvrdil odvážnou výpravu mladého vlka, který vyrazil na 369 kilometrů dlouhý výlet mimo uzavřenou oblast. Dovedně se pohyboval na pomezí lesů a zemědělské krajiny, aniž by byla jeho přítomnost lidmi nějak zaznamenána.
„Jsou to hodně cenné informace, protože nám ukazují možný směr, kterým by mohli expandovat i další vlci. Včetně vzdálenosti, do které jsou schopni zajít,“ vysvětluje Byrne. „Je tedy mimo spekulace, že se zvířata ze zóny nedostanou. Jak ale budou interagovat s ostatními zástupci svého druhu, nebo jak velké je riziko mutace při křížení, to zatím netušíme. Vlci z Černobylu mají čtyři nohy, ocas, dvě oči a vůbec nezáří. Co ale mohou po genetické stránce udělat s ostatními nezasaženými vlčími populacemi, by si zasloužilo další výzkum.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysové
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůreklama
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Vladimír Wagner
13.7.2018 21:19Různé mutace probíhají z velmi velkého počtu velmi různorodých příčin a příroda
vybavila živé organismy řadou mechanismů, aby se populace s tímto vypořádaly.
Navíc přírodní radiace je všudypřítomná a mění se ve velkém rozsahu a život je na ní zvyklý.
Určitě bude hodně zajímavé studovat migraci vlků v Černobylu a jejich návrat do okolí a osídlených oblastí, jak se sleduje ve středoevropském prostoru (Lužice, Šumava, Kokořínsko, Beskydy ...), ale vypouštět v tomto rámci takové nesmysly je opravdu zbytečné.
Jan Škrdla
14.7.2018 21:00Když se podíváme na datum, je tomu skoro už 3,5 let, a tady se o tom píše jako by to byla novinka.
Dále mi není jasné proč mají časovou prodlevu mezi předposledním a posledním místem výskytu 6 měsíců (nebo jestli tam mají chybu).