https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zachovani-mokradu-na-hrebenech-krkonos-je-klicove-pro-arkto-alpinskou-tundru?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro arkto-alpínskou tundru

5.2.2023 01:30 (ČTK)
Úpské rašeliniště.
Úpské rašeliniště.
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.
reklama

 

"Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu. Význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří si velmi dobře uvědomujeme," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách. Podniknuté kroky by měly pomoct zlepšit stav původně podmáčených či rašelinných smrčin, vést ke stabilizaci a zlepšení přírodního prostředí, včetně zlepšení mikroklimatu.

"Naše pozornost v posledním jmenovaném projektu se soustřeďuje na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech. V první části projektu revitalizace vodního režimu jsme zaznamenali plochy vhodné k úpravě a vznikl materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu provádíme opatření na jednotlivých plochách," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch budují systém malých a velkých přehrážek, na některých místech se zahrnou dříve vybudované kanály. "Přehrážky slouží zejména ke zpomalení odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště," uvedl Drahný.

V místech, kde je dopad odvodnění menší, hladina podzemní vody výrazně nekolísá a nejsou tam patrné ani rychlé odtoky vody z místa spadu srážek. "Zadržení vody pomocí přehrážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí," uvedl Drahný.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem nuly, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1500 milimetrů a souvislá sněhová pokrývka tam leží od začátku listopadu do konce dubna. "Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů," uvedl Drahný.

K tomu nejcennějšímu, co krkonošská rašeliniště nabízejí, patří například drobný keříček ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. "V Krkonoších jsou dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště lze nalézt na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi také kopečky – bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky," dodal Drahný.

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náleží mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš – Úpské rašeliniště a Pančavská louka – byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

5.2.2023 08:21
Nevím, mám pocit, že vedení NP Krkonoše je lepší než Šumava nebo ČŠ..
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.2.2023 08:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi ano, ale tůristů všude až moc !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2023 16:53 Reaguje na smějící se bestie
Ti mokřad nevysuší.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.2.2023 11:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale zaneřádí, zlikvidují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2023 11:56 Reaguje na smějící se bestie
Fakt? To pak nejsou turisti, ale vohnouti a dezoláti, úplně jiná sorta.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist