https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zakazat-plosne-obchod-s-volne-zijicimi-druhy-a-zrusit-mokre-trhy-spatny-napad-tvrdi-v-oxfordu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zakázat plošně obchod s volně žijícími druhy a zrušit mokré trhy? Špatný nápad, tvrdí v Oxfordu

16.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obchod s volně žijícími druhy se neomezuje jen na Asii. Jsou to druhy sesbírané nebo ulovené na souši, ve sladkých i mořských vodách. / Ilustrační foto
Obchod s volně žijícími druhy se neomezuje jen na Asii. Jsou to druhy sesbírané nebo ulovené na souši, ve sladkých i mořských vodách. / Ilustrační foto
Foto | Ryan Hock / Flickr
Hygienicky a eticky pochybná praxe tzv. mokrých trhů v provincii Hubei velmi pravděpodobně přispěla k rozšíření viru COVID-19, a proto se nyní množí hlasy volající po jejich úplném uzavření. Oxfordští vědci tuto inciativu nepodporují. Tvrdí, že plošný zákaz takových tržišť by nepřinesl užitek místním, ani obchodovaným živočichům. Nejde totiž jen o čínské netopýry. Píše o tom Conversation .
reklama

 

V přímé návaznosti na probíhající pandemii se řada environmentálních a ochranářských organizací, lokálních i mezinárodních, obrátila na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby prosadila jednotný zákaz obchodu s volně žijícími živočichy a rostlinami, tedy tak jak je chápán termín wildlife a tím zamezila pokračování praxe tzv. mokrých trhů.

Důvody? Mezi hojně zmiňovanými stojí praxe tradiční lidové medicíny, plundrování přírodních zdrojů, podpora obchodu s chráněnými a ohroženými živočichy, nevhodná hygiena provozu, chabá vymahatelnost práva a nedostatečné kontrolní mechanismy. Zhruba 200 takových sdružení volá navíc po úplném zákazu chovu, šlechtění, domestikace a využívání volně žijících organismů. Podepisují se petice a organizují výzvy.

Plošné zákazy nepřináší univerzální dobro

Dan Challender z Oxfordské univerzity (a současně člen rady Světového fondu pro ochranu přírody, IUCN) to nepovažuje za šťastný nápad. Plošné zákazy jsou podle něj do krajnosti nepraktickým řešením, které přehlíží komplexnost problematiky globálního a regionálního obchodu s volně žijícími organismy. „Situace vytvořená virovou pandemií by neměla být oportunisticky znehodnocena tím, že ji využijeme k vytvoření předpisů, které nakonec nadělají víc škod, než užitku,“ tvrdí a dodává, že místo plošného zákazu bychom se měli více soustředit na zlepšení regulace takového obchodu, s jasným zacílením na lidské zdraví. Proč?

Onen obchod s wildlife, za kterým většina petice podepisujících lidí vidí luskouní šupiny a sušené netopýry, jsou také obyčejné bylinky, plody sesbírané v pralese. A nejen v Číně, ale také na jihu v Evropě nebo ve Státech. Důchodce prodávající borůvky v budějovickém podloubí je z této univerzální definice obchodníkem s volně žijícími organismy. A podobně jako důchodce nebo sběrače jihoafrického, je jeho životní úroveň do značné míry závislá na tom, jestli bude moci sklízet a prodávat toto své přírodní zboží legálně.

Obchod s divočinou má mnoho podob. A ne každá je nelegální

„Obchod s volně žijícími druhy se neomezuje jen na Asii. Jsou to druhy sesbírané nebo ulovené na souši, ve sladkých i mořských vodách,“ vysvětluje Challender. Jsou to nasbírané houby, ovoce, rostliny, spadají sem druhy chované v zajetí, akvakulturách nebo oborách, ať už jsou to krabi nebo ústřice, daňci nebo sobi. Objem tohoto byznysu se globálně pohybuje v desítkách miliard dolarů a má zásadní vliv na kvalitu života stovek milionů lidí.

„Obchod s wildlife probíhá na mnoha lokálních i mezinárodních úrovních, jeho složky jsou schválené i ilegální, udržitelné i neudržitelné. Je to ohromný a komplikovaný komplex.“ A právě za jeho plošný zákaz, zrušení, se teď podepisují lidé pod nejrůznější petice pro WHO. Nejspíš s myšlenkou, že se týká jen Číny a jejích mokrých trhů.

„Prohibice ale nelegální prodej chráněných živočichů definitivně neodstraní,“ říká Challender. „Zrovna prodejci v Číně nejspíš budou motivováni finančním ziskem bez konkurence a bude narůstat role organizovaného zločinu.“ Podobné je to prý i se stigmatizací konzumace produktů z mokrého trhu. Vyvolá žádostivost a poptávku po vzácném zboží. Plošný zákaz obchodování tak může akcelerovat hon za vzácnými druhy přímo v terénu.

Zákaz chovů? Jen v Číně dává práci 14 milionům lidí a obrat tohoto segmentu činí ročně 74 miliard dolarů. A jak už to tak se zákazy bývá, ne vždy se okamžitě promítnou do proměny společenských norem. Řada prostých obyvatel může logicky zpochybnit legitimitu takových zákazů, pokud jim současně nenabízí přiměřenou alternativu. Pro jídlo i na výdělek. A vymáhání radikálního zákazu představuje legislativní zátěž, která teď asi nebude mít prioritu.

Co je lepší? „Chytře regulovaný obchod, který bude možné kontrolovat,“ říká Challender. „Takový, který se soustředí na otázky veřejného zdraví a zdravotní stav zvířat. Plošný zákaz nesníží rizika přenosu dalších virů na lidskou populaci a navíc bude mít neblahý dopad na životní úroveň milionů. A odrazil by se negativně i na biodiverzitě.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

16.4.2020 16:40
Rozumný článek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 08:50
Ano, souhlas. Řada opatření, které prosazují "ochránci přírody", "ekologové" apod. v reálu spíš přírodu poškozuje a má řadu negativních dopadů i na celou lidskou společnost.

Dokonce jsem už viděl i konstatování, že pokud se proslýchá, že by měl nějaký druh označen za ohrožený a chystá se jeho "ochrana", mela by se urychleně provést opatření na jeho záchranu, protože ta jsou v rozporu s příslušnou (i mezinárodní) legislativou, která fakticky vede k tomu, že ten druh ve velmi dohledné době opravdu vyhyne. Ač by bez "ochrany" měl slušnou šanci přežít.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

19.4.2020 10:16
Žádné zvíře nepotřebuje ochranu pokud se lidi bubou chovat k přírodě jako zvířata.Jsme taky jenom jeden druh zvířat nic jiného a nikdy nic jiného nebudeme,to si myslí jen spousta arogantních hlupáků.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2020 11:37
Jan Metzl v souladu s lesy České republiky prosazuje vybití veškeré zvěře v přírodě a její zachování pouze v oplocených oborách. Pak nezbývá jen obchod mezi jednotlivými chovately. Musíme si vybrat buď pestrou přírodu nebo ekologismus.
Odpovědět
mr

20.4.2020 15:46 Reaguje na Michal Ukropec
Jste prostě demagog. Vy nechcete pestrou přírodu, ale zachovat dnešní dobytčák, a ten není rozhodně pestrou přírodou, na účet daňplátců. O ničem jiném ten váš falešný výkřik není.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.4.2020 05:42 Reaguje na
Všechno je přemnožený. Hlavně zajíci. Všechno vybít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 10:08 Reaguje na Michal Ukropec
Nesmysl. Prosazuje snížení jejich stavů na úroveň odpovídající +- nedotčené přírodě (kdy nedokáže napáchat tak velké škody na porostech, aby je to limitovalo, což je současný stav naprosté většiny našich lesů). A kdo chce místo lesa intenzívní velkochov divokého masa, ať investuje do obory. Ale za své.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.4.2020 08:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Dle studií je přirozený stav cca 7 až 10 x vyšší než dnes. Jde hlavně o únosnou míru škod. LČR propustili veškerý lesnický personál, zato nabraly environmentální management. Managoři mají pouze povinnost organizování tendrů tak, aby to vyhrály společnosti ANOfertu. ( Wotan foresti a spol)
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.4.2020 10:06 Reaguje na Michal Ukropec
Zcela jistě není, to už by byla koncentrace zvířat blízká stavu ve velkých výbězích zoologických zahrad. V nichž i krmená zvířata vyholí prakticky veškerou zeleň.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist