Zemědělské lány v Šumicích přeměnili na biocentra, příroda ožila zvířaty
reklama
V okolí Šumic v minulosti výrazně ubylo zvěře, obec postihovaly přívalové deště, půdní eroze a také prachové bouře. "Když jsem byl kluk, myslivci mívali každý rok hony. Ulovili i 50 zajíců. Před pár lety je myslivci přestali pořádat, protože neměli co lovit. Když přišel déšť, všechna voda kvůli erozi odtekla, větší vítr zvedl prach z pole a zahalil celou obec," zavzpomínal Ondrášek na dobu, kdy obec obepínala intenzivně obdělávaná pole.
Problém vyřešila biocentra a biokoridory. Lán pole o rozloze 75 hektarů se podařilo jednomu z Ondráškových předchůdců převést ze státního vlastnictví na obec právě za účelem zvelebení krajiny. "Celé pole jsme potom rozkouskovali na menší pozemky. Vyseli jsme na ně luční trávy a vysázeli 90 115 listnatých stromů, hlavně buků, dubů nebo bříz," uvedl Ondrášek. Řady stromů doplňuje více než 40.000 keřů a spolu tvoří na travnatých loukách ostrůvky různých tvarů. Na území nechybí ani ovocné stromy. Až vyrostou, lidé si z nich při procházce po loukách a v lesících budou moct natrhat ovoce.
"Zatím jsou stromky malé, proto je máme v oplocenkách. Mohli by je zničit například srnci svými parůžky. Myslím, že za takové čtyři roky budou však dřeviny natolik silné, že ploty budeme moct odstranit," řekl Ondrášek. Poukázal na vzrostlé listnáče, které byly vysázeny mezi prvními a dnes již tvoří pěkný lesík. "Takto to bude vypadat na celém území. Vlastně sázíme les, který zde kdysi byl a komunisti jej zničili," dodal starosta.
Obnovená krajina podpořila i biodiverzitu. "Zajíců je zde tolik, že ráno nám běhají i po návsi. Domov si zde našly srny i divoká prasata. Na loukách se zabydleli drobní hlodavci a ti sem přilákali řadu dravců. Dokonce i sovy nám tady zahnízdily," vyjmenoval Ondrášek. Nad rostoucími bodláky krouží včely a motýli, daří se tam i obojživelníkům. Šumický rybník patří do ornitologicky významné oblasti.
O novou výsadbu se v Šumicích starali asi dva roky, nyní už vše nechávají na samotné přírodě. O zvířata pečují myslivci, kteří mezi stromy a keře instalují pítka a krmítka. "Louky si dvakrát do roka poseče chovatel koz z biofarmy," dodal Ondrášek.
Šumice se nyní ucházejí o ocenění Adapterra Awards a o jihomoravskou Cenu za krajinu. "Přihlásili jsme se, protože chceme všem ukázat, že i takto malá obec může přírodě pomoct," řekl Ondrášek. Dodal, že výsadbou stromů to v Šumicích rozhodně nekončí. "Dříve byl potok v Šumicích samý meandr, komunisté jeho tok však narovnali. My jej chceme vrátit do původního stavu. A Svaz ochránců přírody také plánuje na našem území vybudovat tůňky a mokřady," nastínil starosta plány do budoucna.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (71)
Radim Polášek
20.8.2023 07:58Karel Zvářal
20.8.2023 08:02 Reaguje na Radim PolášekJán Prečuch
20.8.2023 11:46 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
24.8.2023 06:53 Reaguje na Ján PrečuchJasně že je třeba i u nás část krajiny provozovat v nějakém málo produkčním takovém stavu, kdy svým vlivem omezuje klimatickou změnu a stabilizuje krajinu. Ale v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch a celou tu krajinu, 100 % klidně krátkodobě , 10 - 20 - 50 let využívat jako pole k intenzívní produkci potravin a pořád budeme mít ty pozemky mnohem víc produkující než někde jinde. Kde taky žijí ve velkém počtu lidi a kde třeba je většina krajiny pustá a neúrodná, protože tam je třeba moc sucho, nebo moc vody, nebo moc něčeho jiného. A kde by klidně dali cokoliv za ty naše "vyčerpaná pole se zničenou půdou", aby měli dost potravin.
Ono je snadné zrušit produkční pole a vybudovat tam jakousi bezzásahovou plochu a tlouct se do prsou, jací jsme zelení kingové, že jsme si tam vytvořili "přírodu". Jenže když my zrušíme produkční intenzívně využívané pole, tak někde jinde musí ten zdroj potravin zase vzniknout. Buďto se v těch málo úrodných oblastech sebere lidem od huby i z toho mála, co mají tím, že se jejich potraviny přeplatí. Nebo se jinde prostě vykácí další kus džungle a přemění na pole. Intenzívně využívané stejně jako u nás, protože jedině toto vyprodukuje dost potravin.
Takže takovou přeměnou víc než je nezbytně nutné produkčních ploch v neprodukční pouze vyvážíme intenzívní zemědělství někde do jiných končin, kde je kolikrát to intenzívní zemědělství mnohem škodlivější než u nás. A našim lidem pracujícím na těch původních polích bereme práci. A ještě u toho pokrytecky lžeme, jací jsme zelení a dobří.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 08:18 Reaguje na Radim PolášekZlikvidujme všetku divočinu a vyrežeme stromy je myslenie z minulých storočí.
Ad v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch - tak na to rýchlo zabudnite. Minimálne krajina potrebuje vodu a na ňu je tiež potrebná nejaká plocha. A taktiež živočíchy potrebujú niekde eistovať, napríklad vtáky, ryby, obojžveľníky.
Plochy na potraviny je dosť j v čechách - napríklad tam kde sa zbytočne pestuje bionafta alebo pôda, čo každoročne ubúda pod novými skladmi.
Radim Polášek
24.8.2023 13:15 Reaguje na Jaroslav PobehaIntenzívním zemědělským využíváním a vysokou produkcí potravin se negativně ovlivňuje, to je pravda, ale rozhodně se nehuntuje.
Karel Zvářal
24.8.2023 14:33 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
24.8.2023 15:25 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
24.8.2023 17:04 Reaguje na Karel ZvářalJinak proti podobným aktivitám nic nemám. Jen si myslím, že podstatně lepší by bylo pomístně méně ale na podstatně větší ploše.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:39 Reaguje na Radim PolášekPetr
20.8.2023 09:19A v biokoridorech a biocentrech je biodiverzita, bioživočichové a biorostliny. :-)
Já v tom vidím zcela prostý návrat k přírodě a k normálnosti, tak jak to má být. A nechápu proč to musíme nazývat takovými slátaninami a dělat z toho jakýsi produkt?
Podobně jako už nemáme obyčejné venkovské zahrady, ale máme permakulturu. Asi jsme už tak mimo, že i prosté a obyčejné věci, jaké bývaly dřív všude a nikdo se nad nimi nijak nepozastavoval, nám dnes přijdou tak neobyčejné a raritní, že ani nevíme jak jim říkat.
Co bývalo normální, je dnes nenormální. A co bývalo nenormální, je dnes běžné. Stačilo jen pár let a nemáme nic. Co asi bude zítra?
Jan Škrdla
21.8.2023 23:44 Reaguje na Petrhttps://www.mzp.cz/cz/uzemni_system_ekologicke_stability
Je to z důvodu jednak legislativní opory a jednak důvodu opory v procesu územního plánování.
Richard Vacek
20.8.2023 10:05Břetislav Machaček
20.8.2023 10:46 Reaguje na Richard Vaceksebe a potomky. My potraviny dovážíme a zalesňujeme pole do doby,
dokud bude potraviny odkud dovážet. Pak vyklučíme lesy a tak dokola.
No a nebo na polích postavíme haly s hydroponickým pěstováním "BIO"
produkce, abychom zintenzivnili produkci z hektaru ? Budiž dělejme
biokoridory a biocentra na neúrodné půdě, ale na takových polích
pouze proto, že je trh pokřiven dotacemi a nevyplatí se na polích
hospodařit? Za dotace vysadíme a za dotace zase vyklučíme a až
dojdou peníze na dotace, tak vymřeme hlady. Předci se v hrobech
obracejí za plýtvání s kvalitní půdou a jejím ničení intenzivním
hospodařením, které má nahradit méně intenzivní na půdě zmařené
na stavbu hal, skladů a i těch biocenter, které mohou vyrůst někde,
kde ta půda není tak cenná. Jinak znám příklad převedení půdy ze
zemědělské na ostatní a za pár let stavební. Místo pole satelit,
ale s přechodem přes náletový lesík, který srovnal buldozer. Asi
to bylo schůdnější, než vynětí z půdního fondu rovnou.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:43 Reaguje na Břetislav MachačekStromy a remízky zabraňovali silnej erozii pôdy.
A vy to moc dobre viete.
Radim Polášek
24.8.2023 05:14 Reaguje na Jaroslav PobehaA tak jako ve středověku člověk s koníkem nebo volkem za pluhem obdělal 5 - 20 x víc pole než o pár století dříve nějaký římský otrok s motykou, tak stejně víc pole obdělal před 100 lety člověk s prvním zemědělským traktorem. A zase stejně tolikrát víc pole obdělá dnes člověk s dnešním pořádně velkým traktorem a dalšími velkými zemědělskými stroji. A na to potřebuje právě ty příslušně velké lány, jinak má náklady stejné nebo dokonce i mírně větší, ale na malém poli toho obdělá dost podobně jako jeho předek.
Ján Prečuch
20.8.2023 11:41 Reaguje na Richard VacekKarel Zvářal
20.8.2023 12:12 Reaguje na Ján PrečuchPetr
20.8.2023 12:24 Reaguje na Karel ZvářalTakže i chronické zhutňování půdy těžkou technikou je druh půdní eroze. Lidmi přímo způsobené.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:45 Reaguje na PetrJarek Schindler
25.8.2023 06:06 Reaguje na PetrJH
25.8.2023 08:18 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
26.8.2023 08:26 Reaguje na JHJH
26.8.2023 15:41 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
20.8.2023 12:32 Reaguje na Karel Zvářalpíšu, si nechával pole občas poorat těžkými stroji,
protože ten jeho stařičký traktor ztěží jílovitou
půdu podmítl. Byl z práce na traktoru vytřepaný a
tajně toužil po novém, pohodlném a klimatizovaném.
On ho chtěl, ale neměl na něho a vůbec mu nešlo
o utužení půdy, ale naopak, když ji chtěl občas
pořádně do hloubky nakypřit a zaorat plevely u
kterých neměl na postřiky. Byl možná EKO a BIO,
ale nebyl rovnocenným konkurentem těch velkých
statkářů. Podbízel se cenou pod výrobními náklady
pouze proto, aby prodal mizernou krmnou pšenici.
Po jeho smrti ji zůstalo na půdě několik tun
a i já raději koupil pro slepice pšenici z nové
sklizně, než dva roky starou, plnou zrnokazů a
prochcanou potkany a myšima. Ne děkuji! Toto
přírodu nespasí, když se vrátíme k takovému
zoufalství založeném na dotacích a to i těch
vlastních z jiných příjmů, jako u něho, když
na doplácel z penze z hutí.
Daniel Višňovský
22.8.2023 19:31 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
26.8.2023 08:37 Reaguje na Daniel VišňovskýRadim Polášek
24.8.2023 05:26 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.8.2023 12:12 Reaguje na Ján Prečuchs traktorem určeným u družstva do šrotu a obilí prodával
bez zdanění tkzv. "Ze dvora". Ta pár let se mu to přestalo
vyplácet, protože technika dosloužila a na novou nebylo,
pole neměl čím hnojit, protože se nevyplácelo cokoliv chovat a k tomu mu vysadilo zdravíčko. Dnes je část polí ladem,
část propachtováno a část rozprodáno na parcely. Traktor
sešrotován, on na krchově a o ruiny statku není zájem.
Byl opravdu nejlevnější, ale neměl na inovace a investice.
V Rakousku existuje ještě mnoho kovozemědělců, kteří
hospodaří na svém a doplácejí na ekonomiku hospodaření
z nostalgie, jako kamarád, kterého živila penze z hutí.
Já si taky na zahradě hraji v penzi na EKO a BIO a vůbec
mne nezajímá ekonomičnost mého počínání, protože to mám
jako koníček a nikoliv živnost k uživení rodiny a k dalšímu
rozvoji podnikání. I v Rakousku, stejně jako v Polsku a
jinde se postupně přesouvá vlastnictví půdy k těm větším
hospodářům a tak se ještě můžete kochat těmi políčky na
rozdíl od obilnic světa jakými je USA, Kanada, Ukrajina, Rusko, Kazachstán atd. Tam ty nudličky polí nenajdete a
nebýt jich, tak půlka světa trpí hladomorem, protože ti
Rakušáci toho produkují leda tak pro sebe.
smějící se bestie
20.8.2023 20:57 Reaguje na Ján PrečuchPředevším tím, že jsou patrioti na vlastní potraviny !
Radim Polášek
24.8.2023 05:21 Reaguje na Ján PrečuchTřeba Vídeň je zásobována z velké části zeleninou od velkých producentů, ti produkují do 50 - 100 kilometrů od Vídně na velkých polích a jejich produkci potom prodávají prodejci na vídeňských tržnicích, zdánlivě jakoby drobní prodejci a producenti.
Jaroslav Olšanský
20.8.2023 15:19Břetislav Machaček
20.8.2023 16:08 Reaguje na Jaroslav Olšanskýale byl lemován stromy a lesy jsem tam neviděl, ale spíše sady a
rozptýlené stromy typické pro rozhraničení polí malých vlastníků.
Jinak sady likvidujeme hlavně nyní kvůli levným dovozům ovoce.
Josef Valenta
20.8.2023 23:06Jan Škrdla
21.8.2023 08:14 Reaguje na Josef ValentaMarcela Jezberová
21.8.2023 13:12 Reaguje na Josef ValentaRadim Polášek
24.8.2023 13:22 Reaguje na Marcela JezberováJan Škrdla
20.8.2023 23:09Většinu zemědělské půdy rozprodal v minulosti pozemkový fond za úplný pakatel.
Marcela Jezberová
21.8.2023 09:19Slavomil Vinkler
21.8.2023 12:06 Reaguje na Marcela JezberováSlavomil Vinkler
21.8.2023 12:36 Reaguje na Slavomil VinklerJan Škrdla
21.8.2023 23:38 Reaguje na Slavomil VinklerJinak pokud chcete mít opravdu pestrou krajinu, tak platí od každého něco. Dobré je mít drobné lesíky a remízky, přírodě blízké sady, mokřady, tůně a malé vodní nádrže (pokud je dost vody), louky a pastviny, liniová společenstva (alele, biokoridory), a také ty křoviny. Ovšem bez toho pajasanu, akátu, popř. jasanojavoru.
Radim Polášek
24.8.2023 06:21 Reaguje na Marcela JezberováJan Škrdla
25.8.2023 22:58 Reaguje na Radim PolášekJinak pokud se jedná o pozemky, které jsou součástí ÚSES, můžete na výstavbu zapomenout. Aby se tak stalo, bylo by nutné změnit územní plán. Se změnou územního plánu by musela souhlasit obec s rozšířenou působností. Pochybuji o tom, že by to cestou v souladu se zákonem prošlo.
Marcela Jezberová
21.8.2023 09:46Břetislav Machaček
21.8.2023 12:24 Reaguje na Marcela Jezberovástromy(solitéry)plnily rozhraničovací roli( oráč oral pole buď podél
meze a nebo v přímce mezi rozhraničovacími stromy a kameny. Ono je
asi nutné si kopnout, aby to mělo "revoluční" nádech.
Slavomil Vinkler
21.8.2023 12:38 Reaguje na Robert JirmanPetr
21.8.2023 23:16 Reaguje na Slavomil VinklerNavrhujete pastvu u všeho, co se tu objeví.
A když to neustále navrhujete a nabízíte, tak to jistě máte detailně promyšlené a propočítané, tak ať to máme kompletní.
Takže:
1. Kolik byste těch zvířat potřeboval na to vaše spásání celého světa?
2. Jistě počítáte s tím, že ty spásané plochy musíte velmi draze a složitě oplotit, aby ta zvířata nezdrhla a nesežrala vše okolo. Kdo to bude dělat a platit?
Například u ploch z tohoto článku to bude vypadat dost zajímavě. Plochy pro zvířata a procházky lidí oplotíte, takže pro zvířata zase nic a lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky?
3. Jak a kdo se o ta zvířata bude starat?
4. No a lahůdka na závěr - co s těmi miliony zvířat budete dělat v zimě, kde je budete mít a čím je budete krmit?
Břetislav Machaček
22.8.2023 11:16 Reaguje na Petrprodukci jatečných zvířat, ale pokud provádějí to
spásání zvířata končící v kafilérii, tak pouze
zvyšují náklady na pastvu i díky zaplacení likvidace. Porost na snímku by v současném stavu
mohli tak leda spásat zajíci, kteří nepoškodí
pletivem ochráněné mladé stromy. Cokoliv většího
ty stromy poškodí a radost ze srnčí je přejde, až
se jako u nás naučí odstranit plastové kryty kmenů
stromku a vytloukat si o ně parůžky. No a pro
černou je lautr putna stromek, když je v jeho
kořenech hnízdo s hraboši. To ho vyrýpnou i s
kůlem a pletivem. Pouze dočasné masivní oplocení
a poctivé vyžínání trávy a buřeně zajistí růst
zdravých stromů a je otázkou, proč jim nestačil
propagovaný náletový les po zavláčení umělého
výsevu semen požadovaných dřevin. U nás stačil nálet
břízy na nezaseté pole a je tu březina jako vyšitá, ale pouze proto, že výstavbu na poli obec zatrhla
a majitel to vyřešil takto. Jiný ho chtěl napodobit,
ale pole po "zalesnění" prodal a přišlo na kácení,
frézování a hlubokou orbu. Dnes je tam zase pole
jako lusk a ani památka po desetileté březině. Ono
to je o prioritách, zda jsem opravdu zemědělec,
nebo developer, či snílek, který si myslí, že bez
polí vše dovezeme a pole zalesníme. Jinak s pastvou
brzo zatočí i ve vnitrozemí vlci, kterým bude stačit
zvířata splašit a pak bude problém je shánět zpět do
ohrad. To bude teprve mazec a příkladem budiž u nás
nedávno splašený kůň, který proběhl katastrem pěti
obcí a byl chycen až v kolejišti v Ostravě. Naháněla
ho policie, hasiči, majitel a kdovíkdo ještě a to ho
nesplašil vlk, což bude ale stále častější.
Slavomil Vinkler
22.8.2023 11:32 Reaguje na PetrRadim Polášek
24.8.2023 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerDnes tito lidi nejsou, protože z takových ploch se dneska ručním sklízením trávy a sběrem suchých větví nikdo nedokáže uživit.
Slavomil Vinkler
24.8.2023 14:51 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Pobeha
24.8.2023 01:02 Reaguje na Petr2. Záleží na tom, ktoré zvieratá a kde. Riedke lesy boli kedysi bežné v europe a domáce kopytníky ich vtedy nezožrali. Ako to ? Pritom sa páslo aj v hustých lesoch.
Lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky - no a? No bóže, dnes sa ľudia sťažujú na vidieku na zápach hnoja a zvierat. Lebo mestskí tupci majú drbntú predstavu o vidieku ako miesta pre víkendové chaty.
3. Ak ide o hopodárske zvieratá, vždy sa niekto nájde, to sa nebojte. Nevšimol som si, žeby sa v amerike, v europe alebo ázii prestal chovať dobytok.
Jarek Schindler
24.8.2023 16:47 Reaguje na Jaroslav Pobeha2. Vadí divoká zvířata co toho nespasou tolik. Ano v lesích se páslo, proč ale asi byla ta pastva domácích zvířat v lesích zakázaná? Nemají náhodou městští ekotup.. představu o vesnici jako místu pro nastolení novodobé divočiny.
3. Dobytek se nepřestak chovat nikde. Jen snad, málo kde se ten dobytek pase na nejkvalitnějších půdách.