https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelsky-ekonom-vsechna-orna-puda-v-cesku-by-se-mela-kvuli-valce-osit?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělský ekonom: Všechna orná půda v Česku by se měla kvůli válce osít

15.6.2022 01:55 | NABOČANY (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Všechna orná půda, která je nyní v České republice k dispozici, by se měla osít. Během výstavy Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku to řekl zemědělský ekonom Martin Sedláček, který akci pořádá. Zároveň by bylo podle něj prospěšné, posunout některá další opatření vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, o jeden až tři roky. Pomohlo by to v současné situaci, kdy Ukrajina válčí s Ruskem, jsou ohroženy dodávky potravinářských komodit ze zahraničí a zvyšují se ceny energií i dalších zemědělských vstupů, uvedl.
 

"Já bych se za to stavěl. Překvapilo mne, kolik ekologických organizací se proti tomuto opatření ohradilo. Jsme ve velmi nejisté době, kolik pšenice a potravin z Ukrajiny bude. Nikdo to nedokáže spočítat," řekl Sedláček. Podle něj má na výsledky hospodaření vliv také počasí. "V této době nejistoty bych nechal osít každý hektar půdy. Až se svět uklidní, můžeme zase začít myslet na biodiverzizu a na přírodu, ale já bych na prvním místě myslel na lidi," dodal.

Tři procenta orné půdy měla být od příštího roku původně ponechána ladem, aby se zvýšila přírodní biodiverzita. Nedávno Evropská komise a poté české ministerstvo zemědělství odsunuly platnost tohoto opatření do roku 2024.

Z Ukrajiny se do Česka dováží hlavně slunečnicový a řepkový olej a kukuřice, obiloviny jen okrajově. Ukrajina však dodává velké množství obilovin na Střední východ a do některých afrických zemí. "Tam bude obilí určitě chybět. Už nyní nakupují v Evropě. Vloni běžné ceny, které zemědělci dostávali za tunu pšenice, byly mezi 4500 až 5500 korun, v dnešní době se tuna ještě nesklizené pšenice prodává za 8000 až 10 000 korun. To se určitě projeví v nárůstu cen potravin," řekl Sedláček.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

15.6.2022 06:53
To jsou objevy.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

15.6.2022 08:19
klídek, taky osejeme, akorát to nebude obilím no
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 08:59
My pšenici nedovážíme. Takže by to bylo všechno na kšeft, za dvojnásobné kačáky. Ještě by si měli agrobaroni vylobbovat dvojnásobné dotace.
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.6.2022 10:17
"Až se svět uklidní, můžeme zase začít myslet na biodiverzizu a na přírodu, ale já bych na prvním místě myslel na lidi."

Tak přesně tohle je důvodem úplně každého zla, které lidstvo páchá. "Člověk především" - máme lidstvo, a pak to pěkně degraduje: z lidstva kontinent, z kontinentu uskupení zemí, z uskupení jednotlivé státy, ve státu jednotlivé kraje, z krajů okresy, a takhle dojdeme až k sebestřednosti jedince v jeho obýváku, protože tam to vždy končí.
Ale pokud by se lidi učili "příroda především", protože na ní VŠE stojí, lidstvo i jednotlivci, tak by lidi dělali jen zlomek z těch špatností, které dělají dnes. Od obžerství jednotlivců až po světové války (za kterými tedy stojí opět rozhodnutí sebestředných individualit).

No, já vím, naivita. :D Tak jen dál mysleme v první řadě na člověka, a na to, co chce, a co nechce. A ať si to dál prosazuje. A ať trpí. :)
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.6.2022 10:36
Má pravdu ekonom.Ale především je nutno zbudovat masívní sít bunkru jako měla Albanie v dobách moudrého Envera Hodži
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

15.6.2022 10:53
Jsem myslivec z Polabí, když se zatravnila některá pole myslel jsem si, že to bude přínos pro přírodu ( zvěř,hmyz, včely atd.) Ale opak je pravdou půda je tam degradována (mizí humus). Roste tam divná tráva bez květů, jetele atd. I po 10 letech jsou stále viditelné řádky od výsevu. Akorát se posečou srnčata a ostatní mláďata. Takže odepsat dotace a vesele vše zorat ( ty svahy ne...). A třeba zasít i žito...je ho hrozně málo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2022 13:13 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ono osít půdu pícninami, není až zas tak špatné, pokud se seče s rozumem, Humus neubývá. To je omyl. Zato je nejhorší půdu prodat a oset sklady a montovnami.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

15.6.2022 23:33 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Zřejmě jsou plochy oseté pícninářskou luční směsí. Taková "louka" byla ve své podstatě pole s trávou na několik let, kdy se po vyčerpání trav, vše zas zaoralo, a pícninářské plochy byly jinde.
Pokud jsou ještě vidět řádky, tak ve směsi nebyly výběžkaté trávy, které vytváří souvislý drn, ale jen trsnaté.
Na takových loukách, kdy bylo vyseto cca 8 druhů trav, bez dvouděložných rostlin, nelze čekat žádnou biodiverzitu, pokud v okolí nejsou druhově bohaté louky, ze kterých by se semeno přeneslo na podobné druhově chudé louky. Pokud chcete hmyz apod., tak je potřeba zvednou druhovou pestrost v rovině desítek druhů rostlin. To je dosít, což pro myslivce může být zajímavou výzvou - sběr regionálního osiva a doplnění travin.
A posečení mláďat - to je i problém myslivců, protože vyhledávání mláďat nedělají dostatečně.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

16.6.2022 10:59 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tato bývalá pole byla zatravněna na "dotace" jestli se nepletu byla podmínka min 20 let zatravnění. (státem podporovaný program na snížení zemědělské produkce). Osivo neznám prý "sudánská tráva" snad jen místy nalétla pampeliška. Výnos nic moc, jen se to dobře a rychle sklízí. Píci nepotřebují protože zavřeli kravín...Problém srnčat se řeší, někdy lépe jindy hůře. Jednodenní těžko najdete ..., ale zajíci a bažanti to odnesou. Něco jiného je vojtěška, jetele (i růžák atd) ty obohatí půdu o dusík. Samozřejmě ztráty na mláďatech tam jsou také a vyváží to celkový přínos. Pamatuji si louky z mládí plný kytek... jo předevčírem jsem prošel cca 50 ha (ráno před sečí jsme hledali srnčata) a ani jedna kopretina, zvonek, karfiátek prostě zelená poušť. Když Vám dá vědět hospodář lze tomu pomoc, ale žito to nenahradí ( chleba je úplně jiný) a půl roku se na poli nic neděje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2022 19:53
Cenu potravin to sice nezachrání, protože při vyšší ceně vstupů včetně
hnojiv to ani není možné, ale nebudou možná takové výpadky na trhu jaké
vzejdou ze sankcí na Rusko a Bělorusko. Ona to není pouze Ukrajina, ale
pro nás hlavně cena hnojiv odvozená od ceny uhlíkových paliv a paliva
samotná. Rok, dva si půda vystačí se zásobou hnojiv, ale pak už bude
následovat rapidní pokles výnosů a ekonomiky provozu. Uvědomují si
i to ti "odborníci"?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.6.2022 09:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Samozřejmě, proč se ptáte?
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist