Zoologická zahrada v Ostravě slaví 70 let. Vznikla díky nadšení skupiny havířů
reklama
Ve srovnání s "opravdovými" zoologickými zahradami ale byly ostravské počátky více než skromné, základ zdejšího zvěřince tvořil vlastně jen srnec, dvě srny a pětice bažantů. Až časem k nim přibylo několik pávů a dalších ptáků, tedy zvířata poměrně běžná. Přesto ale Ostravané do Hornického sadu, jak se areál jmenoval, chodili rádi - kromě zoo nabízel i další možnosti rekreace jako tenisové kurty, jeviště pro kulturní akce v přírodě nebo dětské hřiště.
Přes nelehké začátky a omezené možnosti se lidem pod vedením prvního ředitele Bohumila Vítka dařilo získávat další zvířata, k nejatraktivnějším přírůstkům patřil bezesporu slon Pepík, který ještě jako mládě přijel v roce 1956 z pražské zahrady. Populární chobotnatec patřil řadu let k hlavním atrakcím ostravské zoo, stihl ho ale tragický osud. V lednu 1964 se mu podařilo překonat hrazení a poté, co poničil topení, spadl do sklepa, kde mu vypovědělo službu srdce.
Smrt oblíbeného zvířete podle pamětníků špatně nesl zejména ředitel Vítek, který zemřel o pouhý rok později. V té době už zahrada pátým rokem sídlila v novém stohektarovém areálu ve Slezské Ostravě. Zdejší Stromovka se smíšeným lesem, loukami a rybníky byla pro zoologickou zahradu naprosto ideální. Přípravy na stěhování začaly už v půli 50. let a podobně jako předtím v Kunčičkách také tentokrát přiložili při budování pavilonů a jejich okolí ruku k dílu i nadšení brigádníci.
Veřejnosti se ještě nedokončený areál otevřel 1. května 1960, trvalo ale ještě pět let, než se podařilo všechna zvířata přestěhovat z mnoha provizorních útulků do hotových pavilonů. Ještě déle pak trvalo, než se návštěvníci dočkali i upravených cestiček a potřebného zázemí.
Mezi zvířaty, které mohli lidé v nové zoo obdivovat, nechyběl ani slon, který i tentokrát dorazil z Prahy. Bylo to v červenci 1965 a samci Petrovi prý trvalo dva dny, než přestal trucovat a vylezl z přepravní bedny. Jeho ostravská kariéra ale byla velmi krátká, uhynul po pouhých třech letech. Chovatelé se ho také snažili dát dohromady se slonicí, která přijela do Ostravy v létě 1967, avšak bez úspěchu. Soňa, jak se toto zvíře jmenovalo, nakonec pak žila v zoologické zahradě sama až do roku 1991, kdy ji utratili po neúspěšné léčbě rakoviny kopyt. Pak trvalo 13 let, než se sloni do Ostravy vrátili.
V dubnu 2011 se v Ostravě narodila slonice Rashmi, která se stala druhým slonem v historii narozeným v zoologických zahradách v ČR. Tím prvním byl v březnu téhož roku sameček slona, který ale na svět přišel předčasně, i kvůli nezkušenosti jeho matky Vishesh neprospíval a po necelých dvou měsících uhynul. Další chobotnatec se v ostravské zoo narodil v únoru 2014. Slonice Sumitra měla ale podobně jako první slon od narození problémy s příjmem potravy a uhynula v lednu 2016. V červenci 2017 se zde narodil sameček Chandru, který stejně tak jako Rashmi prospívá dobře.
Krom slonů indických se ostravská zoo může pyšnit i dalšími chovatelskými úspěchy, proslulý je například zdejší chov lemurů, kteří mají pravidelně mláďata. Řadu druhů - jako opici hulmana posvátného, medvěda syrského, rysa červeného nebo levharta cejlonského - se pak v ostravské zahradě podařilo odchovat jako první v Česku. Letos se ostravské zoo například podařil unikátní odchov želvy chrámové.
Zoologická zahrada Ostrava nyní chová na zhruba 100 hektarech více než 4000 zvířat. V areálu postupně vznikají nové pavilony, přírodní výběhy i průchozí expozice, je zde i botanický park.
Z více než desítky velkých investičních projektů, které má ostravská zoologická zahrada připraveny v zásobníku, nejvíc preferuje výstavbu expozice pro tučňáky brýlové. Šlo by o zcela nový druh v zoo. Nová expozice by měla vzniknout v centru zahrady, kde bývaly výběhy pro medvědy. V nejbližší době se ale návštěvníci dočkají hlavně nových expozic pro makaky lví a gibony bělolící, sdělil ČTK v rozhovoru k 70. výročí vzniku zahrady řekl její ředitel Jiří Novák.
Podle ředitele se návštěvníci zoo mnohdy mylně domnívají, že v zahradě poklesl počet druhů zvířat. Opak je ale pravdou, zoo aktuálně chová přes 400 druhů zvířat, což ji řadí na třetí místo v zemi. Zahrada se ale v roce 2004 po nástupu tehdejšího ředitele Petra Čolase, který loni zemřel, rozhodla pro modernizaci a především náhradu mnohdy nevyhovujících expozic. Nové zázemí buduje tak, aby se co nejvíce přibližovalo přirozenému prostředí zvířat, což je náročné na prostor. Podle Nováka tak nebylo možné takové chovatelské zařízení vytvořit pro všechna dříve chovaná velká zvířata. "Některé velké druhy jsme tak skutečně v zoo přestali chovat. Zároveň jsme se to ale snažili dorovnat počty druhů a jedinců u opomíjených druhů zvířat," vysvětlil Novák.
V ostravské zoo je nyní k vidění více než 5000 zvířat. Ve světovém měřítku patří především ke špičce v chovu primátů - má na světě největší skupinu kočkodanů Dianiných, hulmanů posvátných nebo makaků lvích. Podle ředitele je na mimořádně vysoké úrovni například i chov ryb a dalších vodních živočichů. Zoo navíc slaví i úspěchy i při odchovech dalších vzácných a ohrožených druhů zvířat.
Pandemie koronaviru znamenala pro ostravskou zoologickou zahradu snížení soběstačnosti přibližně o sedm procent. Zatímco dříve byla schopna vlastními silami uhradit až 50 procent nákladů, nyní je to okolo 43 procent. Zahrada ročně hospodaří se zhruba 135 miliony korun. Kvůli protiepidemickým opatřením byla loni i letos dlouhodobě zavřená, což se projevilo nižší návštěvností. Zahrada tak musela více šetřit a pozastavit opravy a investice. Zatímco návštěvnost se po obnovení provozu podařilo navýšit, včetně vykrytí výpadku polských turistů, rozvoj zahrady nyní podle ředitele komplikuje hlavně krize ve stavebnictví.
"Návštěvníci znovu začali chodit s výjimkou polské klientely, která je pro nás dost zásadní, protože turisté z Polska představují zhruba třetinu návštěvníků, takže ti nám chybí. Protože se ale omezovalo cestování, lidé byli opatrnější a nejezdilo se tolik do zahraničí, tak do značné míry nám návštěvnost vykryli tuzemští turisté. Nejsou to jen lidé z Ostravy a okolí, ale lidé i z jiných měst a regionů, často z druhého konce republiky. Zjišťují, že v Ostravě je zoologická zahrada, a že je docela hezká," řekl Novák.
Ostravská zoo patří mezi velké tuzemské zahrady. Se svou stohektarovou rozlohou je druhou největší v zemi, po Zooparku Chomutov.
reklama
Dále čtěte |
V Praze jako v první zoo na světě rozmnožili rybožravou sovu ketupu Pelovu
Táborská zoo získala maru stepní, je to její 77. chovaný druh
V pražské zoo se v noci narodilo mládě gorily, letos je už druhéreklama