Mezi Británií a Německem se rozhořel spor ohledně plánů ropné společnosti Royal Dutch Shell zanechat pilíře tří ropných plošin v Severním moři. Britská vláda minulý měsíc schválila plán firmy opustit betonové pilíře zhruba 185 kilometrů severovýchodně od Shetlandských ostrovů, a to navzdory vážným obavám o životní prostředí a bezpečnost, které vyjádřil Berlín. Vyplývá to z dokumentů, které získala investigativní skupina Unearthed z organizace Greenpeace.

Zástupci členských zemí Evropské unie dnes rozhodnou o změnách energetické legislativy, které mohou dalekosáhle ovlivnit provoz plynovodů ze zemí mimo unii včetně dokončovaného obřího projektu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Právě Německo je přitom ostře proti tomu, aby se unijní pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem na Nord Stream 2 nově vztahovala. Kvůli změně v postoji Francie ale Berlín své stanovisko možná neprosadí.

Výstavbou vodního jezu u Děčína se Národní koalice pro boj se suchem na dnešním jednání nezabývala. Stát stále čeká na stanovisko Evropské komise ohledně mezistátní kompenzace negativních dopadů stavby na krajinu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na tiskové konferenci řekl, že schůzka k tématu se ještě uskuteční. Se stavbou jezu, který je podle ministerstva dopravy klíčový pro další rozvoj tuzemské vodní dopravy, počítá Koncepce vodní dopravy do roku 2023. Její projednání vláda odložila na 18. února.

Německo s velkou pravděpodobností nesplní své cíle ohledně ochrany klimatu pro rok 2020. Proti roku 1990 bude do ovzduší vypouštět pravděpodobně o 32 procent méně skleníkových plynů, cílem však bylo snížení emisí o 40 procent. Vyplývá to ze zprávy o ochraně klimatu za minulý rok, kterou dnes schválila německá vláda.

Generální advokát Soudního dvora EU dnes doporučil, aby soudci zamítli žalobu, kterou Rakousko v roce 2017 napadlo plán Německa zavádět mýtné pro osobní auta. Související daňová úleva pro německé řidiče, která výší odpovídá mýtnému, neznamená diskriminaci na základě národnosti, myslí si podle dnešní tiskové zprávy soudu jeho generální advokát Nils Wahl. Německo jeho krok vítá.

Zemědělský svaz nesouhlasí s návrhem Pirátů na zrušení povinnosti přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Česko by podle předsedy svazu Martina Pýchy nezvládlo splnit evropské závazky, podle kterých se musí do roku 2030 využívat 32 procent energií z obnovitelných zdrojů. Z toho více než polovinu v dopravě. Uvedl to ve čtvrtek Pýcha na tiskové konferenci.

Evropská komise (EK) vnímá jako pozitivní věc aktuální vlnu demonstrací, na nichž mládež v různých evropských zemích požaduje od politické reprezentace větší úsilí v boji proti klimatickým změnám. Volně propojenému ekologickému hnutí se věnuje také nová reportáž deníku The New York Times (NYT), který označuje náctileté Evropany za novou sílu v rámci klimatických protestů.

Česká republika předloží Evropské komisi návrh Národního klimaticko-energetického plánu do konce ledna, ačkoli zatím nejsou vypořádány všechny připomínky. Při příchodu na včerejší jednání vlády to novinářům řekla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). Materiál se zabývá například energetickou účinností či rozvojem obnovitelných zdrojů. Podle Novákové musí ohledně plánu pokračovat celospolečenská diskuse, neboť materiál se týká budoucnosti české energetiky. Se zněním návrhu plánu, který včera řešila vláda, nesouhlasí ekologické organizace.

V České republice dochází k masivní degradaci půdy. A závažnost problému rychle narůstá. „Denně nám ubývá 12–15 ha půdy,“ uvádí pedolog Bořivoj Šarapatka. Zemědělská půda se ochuzuje o ornici – nejúrodnější část, která umožňuje pěstování plodin. O problému se podle odborníků mluví zhruba 20 let. A řešení, která je potřeba provést, jsou známá. Jen jsou nedosažitelná. Co tedy brání ochraně zemědělské půdy?