Varnsdorf na Děčínsku zahajuje jednání s Teplárnou Varnsdorf o možnosti zřídit společný podnik pro energetické využití odpadů, jehož součástí by byla i spalovna. ČTK to řekl mluvčí města Tomáš Secký. Proti možnému vybudování spalovny vznikla petice.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) by chtěl, aby se vláda na Národním plánu obnovy (NPO) shodla jednohlasně. Je podle něj poctivě připravený a prodiskutovaný, ve většině na něm panuje koaliční shoda. Vyhovět všem zájemcům o peníze z tohoto zdroje, však nebylo možné. Havlíček to řekl v on-line veřejné debatě k NPO. Podle zástupců profesních organizací a odborů má ale plán nedostatky.

Desítky evropských zákonodárců i zástupců průmyslu a obchodu prostřednictvím otevřeného dopisu vyzvaly USA, aby snížily produkci skleníkových plynu o 50 procent v porovnání s rokem 2005, informuje agentura AP. Výzva přichází před klimatickým summitem, na němž bude příští týden americký prezident Joe Biden jednat se světovými lídry.

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po pondělním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

Krajský úřad Ústeckého kraje udělil elektrárně Počerady výjimku z nových evropských emisních limitů. Částečná a časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a vyprší po čtyřech letech. Provozovatel Vršanská uhelná připravuje kompletní ekologizaci za miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev-en Energy, do které Vršanská uhelná patří. Ekologické organizaci se proti rozhodnutí chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí, požadují zrušení výjimky.

Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v letech 2017 až 2020. Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny loňského roku šlo na tyto projekty 3,5 miliardy korun. Podle kontrolorů je tak možné, že se ČR nepodaří u energetické účinnosti budov dosáhnout cíle stanoveného EU. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR s interpretací některých závěrů z provedené kontroly zásadně nesouhlasí.

Přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050 požaduje po vládě petice, která bude předmětem veřejného slyšení v Senátu. Signatáři petice vyzvali vládu a Parlament, aby se zasadily o snižování emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. Vláda by kvůli tomu měla podle nich přepracovat dokumenty o ochraně klimatu a Státní energetickou koncepci.

Na první pohled slibná a často citovaná metoda, která by měla dopomoci se zásadním snížením emisí energetiky a současně vést ke snížení emisí uhlíku v atmosféře. Domyšleno do důsledků? Katastrofa pro všechny.

Nejvíce oxidu uhličitého (CO2) ze zdrojů v Česku loni opět vypustila elektrárna Počerady - přes 4,5 milionu tun. Elektrárnu loni provozoval ČEZ, od letošního ledna patří do skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Na druhém místě je elektrárna Tušimice II. Uhelný zdroj, který provozuje ČEZ, loni vypustil více než 3,7 milionu tun CO2. Obě elektrárny byly největšími znečišťovateli i v předchozí statistice. Na data ze systému obchodování s emisními povolenkami, která zveřejnila Evropská komise, dnes v tiskové zprávě upozornily ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha. Provozovatelé elektráren v reakci uvedli, že čísla jsou logicky způsobena velikostí těchto zdrojů.