Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zastavme elektrárnu Chvaletice se odvolaly proti opětovnému udělení výjimky elektrárně Chvaletice. Olomoucký krajský úřad jí před dvěma týdny schválil výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let. O odvolání bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí.

Odpůrci plánované těžby kameniva z hald v bývalém příbramském uranovém revíru předali kopie petičních archů ministerstvu životního prostředí (MŽP) v Praze. Pod protestní petici se podepsalo 614 lidí a dalších 346 ji podpořilo na internetu. Ministerstvo se k záležitosti vyjádří ve standardní třicetidenní lhůtě, sdělila ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP. O likvidaci uranových hald se jedná už delší dobu, záměr má odpůrce i stoupence.

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě vedla v březnu a dubnu k významnému poklesu koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech, uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Vědci v Novém Mexiku se snaží přijít na kloub otázce, proč v posledních týdnech v různých oblastech tohoto státu na jihozápadě USA uhynuly statisíce tažných ptáků. Na svých internetových stránkách o tom informuje televize CNN.

Za ambiciózní záměr považují cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 poslanci ze sněmovního výboru pro životní prostředí, které ČTK oslovila. Podle jeho předsedkyně Dany Balcarové (Piráti) změna klimatu postupuje rychle a její dopady už jsou razantní, cíl proto vítá. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) to ale pokládá za šílenství. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.

Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.

Kolik uhlíku můžeme do atmosféry ještě vypustit, abychom se přitom vyvarovali zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 °C? V době, kdy se tolik řeší klimatické změny, se to zdá být docela rozumná otázka, kterou by pohotově mohl zodpovědět tým vědců. Jenže se správnou odpovědí to vůbec není snadné. Zmatek v odhadech totiž dělají mraky, jejichž budoucí chování je nesnadné předpovědět. Píše o tom Phys.org.

Zástupci českých podniků odmítají plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, který představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Požadují nejprve analýzy vnitrostátních energetických a klimatických plánů, jakož i dopadů pandemie koronaviru či brexitu.

Klimatická koalice považuje cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990 za nízký, ale přijatelný. Ideální by podle ní bylo navýšení na 65 procent. O tom, že by Evropská unie měla do deseti let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) o 55 procent, dnes ve svém poselství o stavu unie hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.