V pátek 23. února bude v Pirátském centru v Praze tématem komunitní energetika. Debatovat přijdou experti, lidé z praxe a tímto na konferenci zvu všechny krajské a komunální politiky i občany, které komunitní energetika zajímá.

Trváme-li na elektromobilitě jako cestě k dekarbonizaci dopravy, bez lithia se nepohneme. Opakovaně jsem na blogu České lithium zdůraznil, že není nutné (ani racionální) těžit lithium z jeho velmi komplikovaného zdroje, např. zinnwalditu. Jednou z možností, o níž je relevantní v Evropě přemýšlet, je jeho recyklace.

Rok 2024 bude pro energetiku opět velice zajímavý. Očekávám další změny legislativy jak české, tak i evropské. U nás to bude zejména LEX OZE III s definováním parametrů sdílení elektřiny, její akumulace a dalších významných podmínek. V Evropě budou pokračovat snahy další regulace tržních principů. Zajímavý bude vývoj komoditních cen.

Ničení světových lesů je skutečným problémem. Podle OSN bylo v letech 1950 až 1980 zničeno asi 40 procent lesů Střední Ameriky a ve stejném období Afrika ztratila asi 23 procent lesů.

Pokud má dojít k výraznému zásahu do života tisíců lidí, dokonce tak výraznému, že se trvale a nevratně mění systém hospodaření a využívání celého velkého krajinného celku, jakým vyhlášení nového národního parku bezesporu je, pak bychom předpokládali, že takovému zásahu bude předcházet široká celospolečenská diskuze, z které pak nakonec vzejde anebo nevzejde „společenská poptávka“. A samozřejmě jako první by do diskuze měly být zapojeny místní obce, jejichž občané po staletí tuto krajinu budovali a kultivovali. A současně s nimi lesníci, kteří už téměř 300 let o křivoklátské lesy pečují a byli to oni, kdo současné lesní porosty zakládali a vychovávali. Kdo už delší dobu sleduje dění okolo Křivoklátska, tak ví, že po národním parku zde nikdy nebyla žádná společenská poptávka a že neexistuje ani nyní.

Čmeláci se stávají velmi oblíbeným cílem podpory ekologicky smýšlejících lidí. Pro podporu je důležitá především bohatá potravní nabídka, ale mnoho lidí volí i podporu umělými hnízdišti – čmelíny. Ze čmelínů se stal poměrně výdělečný business a bohužel při jejich výrobě ustupují potřeby čmeláků zisku výrobců.

Ministerstvo zemědělství přichází v novele zákona o myslivosti, která již prošla vnějším připomínkovým řízením, se zjednodušením při zakládání mysliveckých obor a s úplným zákazem vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více ha sám prohlásit za oboru, bez povolování stavebního úřadu oplotit a zakázat vstup veřejnosti. Radikální návrh může způsobit úplný zákaz vstupu do lesů v ČR. Připomínky Českého svazu ochránců přírody na toto téma ministerstvo zemědělství odmítlo. Přesto, že zjevně půjde o omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu.

Celosvětová iniciativa Místní agendy 21 (MA21), která je jedním z velmi dobrých nástrojů udržitelného rozvoje obcí a například ve skandinávských zemích zahrnuje všechny obce, byla v Česku zcela chaoticky narušena v rámci úsporných opatření Ministerstva životního prostředí, jak jasně ukázali panelisté semináře STUŽ s názvem „Pozastavení Místní agendy 21“, který proběhl 7. února. V panelu semináře vystoupili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Národní sítě zdravých měst, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí České republiky, obcí zapojených do MA21 a další odborníci.

Z různých mediálních vyjádření by se mohlo zdát, že středně velkým zemědělským podnikům nejvíce pomůže změna v nastavení redistributivní platby. Nicméně Asociace soukromého zemědělství ČR už dlouhodobě tvrdí, že pro středně velké podniky by bylo nejefektivnější variantou zastropování všech dotací, tedy princip běžný a funkční v mnoha ostatních evropských státech, který takto zcela přesměruje dotační podpory k malým a středně velkým zemědělským podnikům.

Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře.