Unie botanických zahrad dopisem jejího prezidenta Pavla Sekerky vyzvala poslance napříč politickými stranami, aby v rámci novelizace zákona 112/92 Sb. doplnili legislativu o roli botanických zahrad v ex situ ochraně rostlin.

Ve čtvrtek 6. března proběhl ve Výboru pro životní prostředí kulatý stůl k projednávané novele „stočtrnáctky“, tedy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla přinést změny týkající se náhradní výsadby za kácení stromů, a jak jsem i já ve svém příspěvku uvedl, tyto změny jdou rozhodně správným směrem.

A to nejen z obavy, že navrhovaný systém oslabí ochranu půdy, ale také že pravidla nemusí být v souladu s evropskou legislativou. Aneb tak to dopadá, když se významné změny vymýšlí na poslední chvíli...

Poslanecká sněmovna těsnou většinou schválila sněmovní verzi tzv. Lex OZEI III oproti verzi senátní, tedy včetně všech problematických přílepků.

Vážený pane ministře,

Ministerstvo zemědělství na žádost konkrétních subjektů prodloužilo výjimku v dobách lovu a povolilo odstřel spárkaté zvěře první věkové skupiny, do dvou let věku.

V Evropě byly vloni uvedeny do provozu větrné elektrárny s výkonem 16,4 gigawattů (GW). To odpovídá výkonu čtrnácti temelínských bloků. Celkový výkon větrných turbín už dosáhl 285 GW. Vítr tak pokrývá 20 % roční spotřeby elektřiny v Evropě. V Česku ale pouze 1 %. Uvádí to minulý týden zveřejněná zpráva WindEurope.

V současnosti čelíme zásadnímu problému – ztrátě biodiverzity pěstovaných rostlin, která je klíčová pro odolnost zemědělství v době klimatických změn. Malí semenáři, komunitní semínkové banky a organizace věnující se uchování starých odrůd mají nezastupitelnou roli v zachování genetického bohatství našich polí a zahrad. Bohužel, právě tyto aktivity mohou být v ohrožení kvůli navrhované regulaci EU o rostlinném rozmnožovacím materiálu (PRM – Plant Reproductive Material).

Když se Josef Vavroušek, vizionář, vědec, pedagog a také první federální ministr životního prostředí, s dcerou Petrou před třiceti lety nevrací z Tater, píše bývalý předseda české vlády Petr Pithart osobní dopis předsedovi slovenské vlády Vladimíru Mečiarovi, v němž ho prosí, aby vyslal do hor „stovky mužů“ zachránit „jednoho z nejlepších lidí české země“.

Evropská komise minulý týden představila návrh strategie Clean Industrial Deal (CID), tedy Dohody o čistém průmyslu. Cílem dohody je vytvořit podmínky pro dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a posílení evropské strategické autonomie v klíčových sektorech budoucnosti. Tato iniciativa, která navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu, by měla vytvořit strategický rámec na příštích pět let a přispět k posílení evropské konkurenceschopnosti při splnění ambiciózních klimatických cílů a zajištění energetické bezpečnosti v turbulentní geopolitické situaci.

Za návrhy opatření Komise v rámci Clean Industrial Deal (CID) je snaha začít řešit zásadní problémy včetně vysokých, globálně nekonkurenceschopných cen energií, přebujelé byrokracie včetně povolovacích procesů či pravidel veřejné podpory či zaostávání v digitální oblasti nebo nedostatku investic. Samotný Clean Industrial Deal je ale spíše jen obecný dokument s návrhem opatření, která jsme od Komise již v různých podobách slyšeli.