Středomoří, které je pro většinu Čechů symbolem léta s vyprahlou krajinou, ve skutečnosti skrývá jedno z největších světových přírodních bohatství. Právě zde se nachází domov desítek tisíc rostlinných i živočišných druhů, z nichž mnohé nežijí nikde jinde na světě. A přestože se traduje, že původním stavem středomořské krajiny byly husté lesy, nová, mimořádně rozsáhlá studie entomologů z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) a Jihočeské univerzity (JU) ukazuje opak: skutečné středomořské poklady se ukrývají v otevřené, mozaikovité krajině, kterou po tisíciletí utvářeli lidé i zvířata. Pokud tato místa zarostou novými lesy či stavbami, zmizí s nimi i stovky unikátních druhů.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen „kytičky a ptáčci“, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu.

Skončila třetí etapa 3x 30 dnů pro mokřady zaměřená na ptáky a s ní i první ročník této celostátní kampaně. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ji vyhlásil dne 2. února, symbolicky na Světový den mokřadů, aby širokou veřejnost upozornil na to, že mokřady z naší krajiny dlouhodobě ubývají. A také na to, jaký význam mají pro zadržování vody v krajině a předcházení klimatickým změnám, a hlavně pro jejich obyvatele, chráněné i dosud běžné druhy rostlin a živočichů. Akce během roku přilákala bezmála 1500 dětí a dospělých ze všech krajů České republiky k rozmanitým vodním plochám, na kterých pozorovali dohromady 151 druhů živočichů. Lidé mohou sdílet svá pozorování, a přispívat tak k důležité ochraně mokřadů a jejich druhové rozmanitosti i nadále.

Profesor Jiří Mikyška z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI ČVUT) získal Cenu předsedy Grantové agentury ČR (GA ČR) za výzkum, který pomáhá lépe porozumět tání arktického permafrostu – jedné z největších hrozeb spojených s klimatickou změnou. Při rozmrzání dříve věčně zmrzlé půdy se totiž do atmosféry uvolňuje metan, skleníkový plyn mnohonásobně silnější než oxid uhličitý. Projekt spojil laboratorní experimenty s matematickým modelováním a nabídl klimatologům nástroje, díky nimž mohou přesněji odhadovat budoucí vývoj.

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích.

Dne 29. 9. 2025 se na UJEP sešli čeští a němečtí studenti, aby zde prezentovali své návrhy, jak revitalizovat menší městské toky. Mezinárodní studentský kurz proběhl jako součást projektu ReBioClim financovaného z programu Interreg Central Europe.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody udělila letošní Cenu Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody ekologovi a právníkovi Svatomíru Mlčochovi. Ocenění získal za zásadní podíl na přípravě a prosazení porevolučního zákona o ochraně přírody a krajiny, který od roku 1992 tvoří základní pilíř české legislativy na ochranu přírodního dědictví. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo v sobotu 18. října 2025 za účasti zhruba čtyř desítek hostů.

Správa Krkonošského národního parku realizovala řadu projektů zaměřených na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Díky zatím poslednímu Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku byl založen semenný sad.

Koncem září položila společnost EG.D v CHKO Soutok kabel vysokého napětí metodou pluhování. Na rozdíl od klasických výkopových prací, které by trvaly týdny až měsíce, byly díky této metodě kabely umístěny během několika dní. Výhodou pluhování je kromě rychlosti také finanční úspora a šetrnost k životnímu prostředí. Dochází při něm totiž k minimálnímu narušení půdy.

Agrolesnictví představuje návrat k hospodaření, jaké probíhalo dříve. Pole obohacená pásy stromů pomáhají krajině i biodiverzitě. Přínosem může být agrolesnictví ale i pro samotné zemědělce, kterým rozšiřuje možnosti příjmů a snižuje rizika z nejisté úrody. Projekt ReForest, jehož cílem je zvýšit přítomnost stromů v krajině, popisuje Martin Lukáč. Jako vědec působí na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, kde mezinárodní projekt koordinuje, a zároveň na univerzitě v Readingu ve Velké Británii.