Strana Starostové a nezávislí přišla s návrhem, aby se zemědělství stalo součástí ministerstva životního prostředí, „aby jedna ruka věděla, co dělá druhá“.

Snaha vedení parku bagatelizovat problémy ochrany parku (Vrška, FOP 1/2016), vyslovené M. Škorpíkem (FOP 4/2015) vyvolala reakci napřed naši (FOP 2/2016), pak kolegů Lepších (FOP 4/2016). Diskusi ukončila Správa NP žádostí o přesun debaty ze stránek FOP slovy: „Vítáme jakékoli odborné debaty… Veďme ji (sic!) však, prosíme, prvotně raději u stolu…, než prostřednictvím médií“ (FOP 4/2016). Z množného čísla se přes číslo jednotné stala nula. Navzdory snahám ji vyvolat, totiž žádná taková diskuse neproběhla. V stejné době vyšla rovněž analýza krajinných změn na území NP Podyjí a byly připraveny další materiály, které se k Podyjí přímo vztahují (nakolik jsou relevantní, nechť posoudí laskavý čtenář zde a zde). V loňském roce schválila rada parku návrh zonace, který to vše ignoruje. Jaké podklady a jak připravit, aby je Správa NP brala na vědomí a byla přístupna k věcné diskusi?

V září 2018 zapadla ve společenském dění „okrajová” tisková zpráva, že Rada Národního parku Podyjí projednala návrh „nové” zonace svěřeného území a velkou většinou schválila všeobecnou dohodu o tomto koncepčním materiálu. Prakticky tak byl učiněn první jasný a zásadní krok ke startu legislativního procesu, který by měl vyústit ve schválení příslušné vyhlášky MŽP. Naplňuje se tak novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), která byla nedávno složitě prosazena v moderní podobě právě v částech upravujících ochranu národních parků ČR. Tento postup není specifický jen pro NP Podyjí, ale procházejí jím všechny naše národní parky, resp. jejich správy.

Teď už nám je hej. Klisny Tárik, Tara a Spina se v poklidu procházejí v aklimatizační ohradě opodál a tady, na základně v Tachin talu, se na počest devátého „Návratu divokých koní“ chystá oslava. Konečně si můžeme oddechnout. A tentokrát opravdu zhluboka.

Na pozvání Evropské komise jsem strávil skoro celý týden na největší konferenci o budoucnosti čisté energetiky, tzv. European Sustainable Energy Week. Možná jste v médiích zaregistrovali, co tam říkal náš premiér Andrej Babiš. Pro jistotu ho ocituji: „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050?“. A možná by váš mohlo zajímat, jak jsem konferenci viděl já.

Otevřený dopis ČSOP Vládě ČR k dnešnímu projednávání věcného záměru stavebního zákona.

Průměrná roční těžba v českých lesích se dlouhodobě pohybuje na úrovni 16,5 mil. m3. V roce 2018 bylo celkem vytěženo téměř 26 mil. m3. Bezprecedentní nárůst nahodilých (kalamitních) těžeb na 90 % veškerých těžeb způsobený zejména suchem a následnou kůrovcovou kalamitou jasně dokládá závažnost dopadů aktuálních klimatických výkyvů na lesy. Nahodilé těžby (kůrovec nebo vítr) do roku 2015 nepřekračovaly 30 % celkových těžeb (s výjimkou let 2007 a 2008 – orkán Kyrill) a kůrovcové těžby představovaly cca 10 % celkových těžeb. V roce 2018 dosáhla nahodilá (kalamitní) těžba téměř 90 % a kůrovcová těžba z toho činila téměř 2/3, přičemž podle odhadů CZECH FOREST think tank bude podíl vytěžených kůrovcem napadených stromů ještě vyšší, protože nelze jednoduše posoudit, zda důvodem těžby bylo sucho a oslabení porostů nebo následné napadení kůrovci.

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Pod dojmem, jak moc pomáháme přírodě, jak naplňujeme průřezové téma environmentální výchova ve výtvarce, jsme se vrhli na tvorbu z plastového odpadu. Pod rukama dětí vznikají z bývalých petlahví, kelímků od jogurtů, víček a cédéček nejrůznější jakože kreativní skulptury. Děti „nadšeně“ nosí z domovů odpad, přesvědčují rodiče, ať jim alespoň jednou koupí petflašku s vodou, protože ji potřebují do školy, ale že to přece nevadí, vždyť jí vdechnou nový život.

Valná hromada Asociace soukromého zemědělství ČR, jejíhož zasedání se ve čtvrtek 13. června zúčastnily téměř dvě stovky zástupců z 50 regionálních a členských organizací tohoto nevládního sdružení, přijala celou řadu zásadních usnesení souvisejících s jejími dlouhodobě prosazovanými názory a postoji. V čele s nově zvoleným předsednictvem na další tříleté období bude ASZ ČR požadovat neprodlené řešení situace způsobené setrvale ostudným postojem premiéra a vlády odmítající připustit realitu, aby nadále nedocházelo k oslabení pozice a snížení respektu ČR při vyjednávání podmínek Společné zemědělské politiky EU po roce 2021.

Co bude Evropský parlament řešit v oblasti životního prostředí, bude záležet na prioritách nové Evropské komise a jejím pracovním programu a ten bude záležet na vůli členských států v Radě. Kromě toho je na cestě několik velkých legislativních balíků, které je třeba dokončit.