V posledních měsících se stalo fenoménem hnutí studentů a žáků, kteří následují mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Místo do školy pak chodí demonstrovat za rychlejší cestu ke snížení emisí. Podívejme se na některé aspekty, které jsou s těmito aktivitami spojené.

Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné, než obnovitelné zdroje elektřiny se prakticky nestaví: 93 % z celkového nově instalovaného výkonu v EU bylo obnovitelných. Především větrné a fotovoltaické elektrárny. Česko však v rozvoji větrných a fotovoltaických zdrojů, dvou vůbec nejlevnějších zdrojů elektřiny, zaostává a do budoucna počítá jen velmi omezeně.

My, občané České republiky, zejména rybáři, myslivci, pěší turisté a obyvatelé města Čelákovice a všech přilehlých obcí, nesouhlasíme s vybudováním cyklostezky se zpevněným povrchem (asfalt, beton), která by měla lemovat břehy Labe v k.ú. obcí Čelákovice, Přerov nad Labem a Lysá nad Labem.

Téměř každý týden slyšíme ve sdělovacích prostředcích, že tam a tam došlo k ekologické havarii. Je to buď dopravní nehoda, kdy dojde k úniku provozních kapalin, nebo (což je horší) k převrácení cisterny s obsahem kyselin či jedů, dále to může být i únik škodlivých látek do vodních toků, či únik nebezpečných látek do ovzduší. Jsou to havárie lokální a složky záchranného systému si s nimi pomocí vapexu, norných stěn, odstraněním kontaminované zeminy atd. poradí. Jsou tu i havárie, nad kterými zavíráme oči.

V pondělí 11. února byla v rámci trialogu Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady přijata provizorní dohoda revize Obecného potravinového práva v EU. Byl jsem jejím stínovým zpravodajem za frakci Socialistů a demokratů. Byla to právě tato frakce, která požádala na plenárním hlasování o mandát k vyjednávání s Radou poté, co se ho zpravodajka z Evropské lidové strany rozhodla zablokovat. Dohodu z trialogu má Evropský parlament stvrdit na plenárním hlasování v březnu.

Když jsem poprvé četl návrh programového prohlášení vlády, zaujaly mne hlavně kapitoly Doprava, Zemědělství a Životní prostředí. Tyto jsem dodneška četl několikrát, ale ať dělám, co dělám, nejde mi do hlavy, jak to vláda chce udělat. V těchto třech kapitolách totiž podle mne jedna kapitola mlátí druhou, další třetí, a všechny dohromady jsou myslím tak, jak je to psáno, zmatečné. Proč si to myslím?

Byla jsem požádána o krátký komentář události, která prý pod titulkem „Pes české majitelky v Rakousku u sjezdovky ulovil srnu“ plní sociální sítě.

Své odmítavé stanovisko k výstavbě plavebního stupně Děčín (PSD) zveřejnila Komise pro životní prostředí AVČR poměrně nedávno a to v dubnu 2016. V něm konstatovala, že snahy o výstavbu PSD jsou problematické z ekonomického i environmentálního hlediska. Z ekonomického hlediska ohrožuje vklad veřejných prostředků do tohoto projektu jejich velmi pravděpodobná nenávratnost, z ekologického hlediska pak hrozí znásobení společenských škod nevratným poškozením dotčených jedinečných pobřežních ekosystémů Labe, jejichž zničení nelze na území ČR nijak ekologicky kompenzovat.

Videozáznam ulovení srny psem české majitelky v lyžařském areálu v Rakousku je bezpochyby dramatický. Na druhé straně však v televizi sledujeme bez velkého vzrušení přírodovědné dokumenty z Afriky, kde jsou zachyceny mnohem dramatičtější snímky velkých lovících predátorů. Ti trhají ještě živé antilopy nebo dlouho odolávající buvoly.

Při letmém přehlédnutí nás článek Petry Vávrové vyloženě potěšil. Konečně někdo z praxe píše, že pastevečtí psi jsou důležití a vysvětluje různá úskalí jejich využití. Podrobné přečtení přineslo přinejmenším zklamání.