Rozvoj dopravy ohrožuje existenci mnoha živočišných druhů v celé Evropě. Nejvíce viditelná je nepochybně mortalita živočichů po střetech s vozidly. Doprava ale přináší i jiné problémy. Dálnice a další intenzivně využívané dopravní tepny vytvářejí totiž pro živočichy v krajině neprůchodné bariéry. Ty způsobují rozpad původně souvislých areálů rozšíření do stále menších a vzájemně izolovaných ostrovů, které již nemohou zajistit podmínky pro dlouhodobé přežívání populací. Tento proces, označovaný jako fragmentace prostředí, se tak stává stále vážnější hrozbou.

Výzva Tomáše Feřteka „umravnit ekologickou neziskovku, která těm ostatním kazí pověst“ (text komentáře zde) směřovaná Zelenému kruhu mne nejdříve upřímně překvapila. Jako člověk pohybující se hluboko v ekologickém neziskovém sektoru chápu některé věci jako apriori dané a smysluplné. Běžně například pracuji s předpokladem, že pokud o nějaké věci nic nevíme, nemáme právo ji komentovat. A to byla až dosud i kauza pan Šprincla a paní Joskové, v které jsme neznali okolnosti ani její aktéry.

Dovolím si popsat, jak to bylo s přípravou kritizované stavby Biokoridor Skoky, resp. Velký Újezd = Tunel pro regionální biokoridor (RBK) na rychlostní komunikaci R35 Lipník nad Bečvou – Olomouc, neboť jsem se na ní podílela osobně. Tedy do jara 1995. Potom byli u přípravy moji kolegové z firmy.

Otázku, zda se v ČR staví ekodukty účelně, může být při zběžném pohledu až příliš snadné uhádnout. Důležitější však je, abychom v informační mlze, kterou kolem tématu výhradní investor českých ekoduktů šíří, dokázali udržet směr a mohli identifikovat příčiny neradostné české bilance.

Všechny klimatické konference v podstatě ztroskotaly. To je zcela dějinné. Nelze se domluvit se všemi a malý počet může blokovat domluvu. Takto nelze dosáhnout úspěchu. Vždyť to známe z vlastní zkušenosti, čím více osob, tím horší domluva. Princip řešení by měl spočívat v jiném přístupu, jež se začal objevovat až po mnoha letech. Tedy podle schematu: My, co chceme, se spolu domluvíme a kdokoliv se k nám může kdykoliv přidat.

Pár případů, kdy někdo zneužíval ekologické kauzy k prosazování vlastních zájmů a obtěžování okolí, bych během uplynulých dvaceti let našel, ale jsou spíš výjimečné. Místní aktivisté mi přijdou jako mimořádně mírní a konstruktivní. Přesto jeden čerstvý případ, kdy se někdo ohání zelenými argumenty, ale ve skutečnosti jen šikanuje sousedy, nabízím k debatě. A k tomu otázku. Je únosné, aby tomu ostatní neziskovky přihlížely a tvářily se, že se jich to netýká?

Věkově starší si možná vzpomenout na starou karikaturu. Usnesení významné mezinárodní konference zní: „Příští významná mezinárodní konference se bude konat za rok v Tokiu a pít se na ní bude šampaňské.“ Stručně řečeno, karikaturista si nebral servítky. Nejinak lze hodnotit výsledky světové konference o klimatických změnách v dánské Kodani v roce 2009, v mexickém Cancunu v roce 2010 a nejnověji i v Jihoafrickém Durbanu v prosinci 2011.

Návštěvníka klimatické konference OSN v jihoafrickém Durbanu na první pohled upoutá silný důraz na sociální aspekty změny klimatu, důsledky tohoto globálního problému zejména pro ty nejchudších a respekt k lidským právům při hledání odpovídajících řešení. Afrika představuje nejohroženější kontinent: chronická chudoba a hlad, hrozba častějších povodní, či dlouhých období sucha, nedostatečné kapacity se účinně přizpůsobit negativním dopadům změny klimatu.

Již před více než dvaceti lety začaly první diskuse o možnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky (NP Jeseníky). V posledních dvou letech tato diskuse nabývá na intenzitě. My, níže podepsaní zástupci odborné přírodovědné obce, vítáme, že Ministerstvo životního prostředí zřídilo k záměru NP Jeseníky pracovní skupinu, vede v této věci podrobná jednání a zpracovává konkrétní podklady. Zároveň oceňujeme veřejnou iniciativu místních obyvatel podporující vznik národního parku.

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,
se zájmem sledujeme sestavování rozpočtu města Plzně na rok 2012 i problémy s financováním stěžejních záměrů města (projekty Evropského města kultury – divadlo, galerie, centrum Světovar; projekt seniorského domu Slovany, obchvat města, relaxační centrum Štruncovy sady aj.). V této situaci oceňujeme návrh Sokolovské uhelné a.s.k likvidaci komunálního odpadu v tamější plynárně přednesený generálním ředitelem Ing. Štěpánkem dne 26.10.2011, kterým by naše město
ušetřilo několik miliard korun na stavbu spalovny v Chotíkově. Tento oboustranně výhodný návrh kromě úspory investičních prostředků významně redukuje i místní dopravní zátěž (plzeňský komunální odpad by se do Sokolova vozil stejnými vlaky, které dovezly ze Sokolova do Plzně uhlí).