https://ekolist.cz/cz294/publicistika/cz/publicistika/nazory-a-komentare/cz/publicistika/nazory-a-komentare
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Názory a komentáře

Pokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.

Jakub Hruška: Hrušky, jablka a MUDr. Marková

31.8.2011
Pani Marková v textu Jihočeští vědci a šumavská kauza opětovně osočila vědecké pracovníky a jejich pracoviště, že se obohacují na úkor Šumavy tím, že dostávají peníze na výzkum ze státních prostředků. Je vidět, že přes vysvětlení pana děkana Přírodovědecké fakulty JU a pana doktora Slavomíra Mlčocha, které uveřejnily Lidové noviny, není paní MUDr. Markové stále ještě dostatečně jasné, jak se financuje věda. Dovolím si to tedy ještě jednou vysvětlit. více

Ivan Brezina: Šumava - Poučení z blokády

31.8.2011
Konec léta byl ve znamení ničení. Zatímco v Anglii mládež rabovala obchody a zapalovala auta, na Šumavě mládež devastovala přírodu. více

Jitka Marková: Jihočeští vědci a šumavská kauza

30.8.2011
Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor. Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili. „To není relevantní“, kontruje významný profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Kulturní krajina, ponechána sama sobě, po pár desetiletích kulturní krajinou být přestane, stane se „pustinou“. Kulturní krajinou nelze argumentovat, protože o tu my právě nestojíme (vůbec ten pojem „kulturní krajina“ implikuje něco historicky -památkově cenného, ale tady jde přece jenom o hospodářský smrčák - s monokulturami nepůvodního smrku (cca 86%). Ano, chyba se stala, jsou tam umělé smrčiny, ale dlouho už tam nebudou, náprava se blíží.“ více

Iveta Rabasová: Vývoj zoo se nezastavil ani v 21. století

29.8.2011
Vše na naší planetě prochází vývojem, ať jsou to živé organismy nebo názorová hnutí. Výjimkou nejsou ani zoologické zahrady, jako každý jiný organismus prochází vývojem. V zoologických zahradách se tento vývoj zaměřil hlavně na technické a estetické podmínky prostředí, ve kterém jsou umístěna chovaná zvířata. Velký vývoj zaznamenal i výchovný aspekt činnosti zoo. V dobách menažérií se výchovná činnost zaměřila na pouhé předvádění jednotlivých zvířat v klecích nebo výbězích. více

Lucie Moravcová: Držením zvířat v zoo si člověk dokazuje svoji nadřazenost

29.8.2011
Organizace na ochranu práv zvířat se na zoologické zahrady a jejich činnost dívají velmi kriticky a rozhodně je neberou jako samozřejmost. více

Stanislav Komárek: Zoo monohdy apeluje spíše na touhu zírat než na touhu poznávat

29.8.2011
Už od šedesátých let 20.století a tím více dnes bývá zvykem zdůrazňovat nejen poznávací aspekt zoologických zahrad, ale i jejich aspekt ochranářský – přispívají k záchraně v přírodě vymírajících druhů a možnosti jejich vysazování zpět do volné přírody, až k tomu bude možnost. To je jistě za některých okolností myslitelné a už v meziválečné éře se takto podařilo zachránit před vyhynutím zubra, jehož poslední refugium v Bělověžském pralese zažilo dvojí přechod fronty a ve válečných zmatcích byly poslední „volně“ žijící kusy v této carské veleoboře vystříleny. více

Dana Holečková: Zoo jsou azylem pro zvířata i pro lidi

29.8.2011
Zoologické zahrady prošly významným vývojem, začínaly v 19. století jako menažérie, na úrovni lepších pouťových atrakcí, které ukazovaly exotické živočišné druhy k pobavení a údivu obyvatel. Podobně byli vystavováni i příslušníci různých exotických národů – indiáni, černoši a podobně. více

Pavel Kindlmann: Náklady na udržování zoologických zahrad jsou enormě vysoké

29.8.2011
Nejlepší strategií dlouhodobé ochrany biodiverzity je vždycky ochrana existujících ekosystémů a populací ve volné přírodě, známá jako ochrana in situ. Poslední existující populace vzácných a ohrožených druhů však jsou často příliš malé na to, aby zajistily zachování těchto druhů, jejich početnost klesá i přes snahy o jejich záchranu, nebo se zbývající jedinci nalézají mimo chráněná území. V takových případech nemusí být ochrana in situ dostatečně efektivní. Jedinou možností, jak za takových okolností zachránit daný druh před vyhynutím, je udržovat jedince v umělých podmínkách pod lidským dohledem. Tato strategie je známá jako ochrana ex situ. Existuje mnoho druhů vyhynulých ve volné přírodě, ale dosud přežívajících v zajetí, např. jelen milu a kůň Převalského. Krásný strom Franklinia altamaha v Georgii roste jenom v kultuře, v přírodě se již nevyskytuje (naposledy byl nalezen v roce 1790). více

David Storch: Sebemodernější zoo přírodu nenahradí

29.8.2011
Foto: Zoo Ústí nad LabemSmysl existence zoologických zahrad patří ke kontroverzním tématům rozdělujícím „zeleně“ smýšlející veřejnost. Na jednu stranu je zdůrazňována jejich role popularizační, osvětová a ochranářská, na straně druhé jsou zoologické zahrady představovány jako vězení pro zvířata, která jsou zde držená v nepřirozeném prostředí, jež nedovoluje rozvíjet jejich skutečné možnosti. Problém je, že obojí je pravda a žádné zásadní argumenty proti některému z těchto stanovisek neobstojí. Odpůrci zoologických zahrad poukazují třeba na to, že osvětovou roli mnohem lépe plní různé přírodovědné seriály, kde jsou zvířata představována ve svém přirozeném prostředí. Každý návštěvník zoo ale dobře ví, že vidět zvířata naživo je úplně jiný zážitek, který virtuální realita nenahradí. více

Jitka Marková: Za neposlušnost se platí

29.8.2011
Věta z nadpisu je rčením, které zná každé malé dítě. Členové Základní organizace Strany Zelených Plzeň 2 již poněkud povyrostli a dne 17.8.2011 vystoupili na veřejnost s tiskovou zprávou, v níž se distancují od politiky zelených na Šumavě, ale i od aktivit nevládních organizací typu Hnutí Duha a jejích příznivců. více
« | 1 | .. | 291 | 292 | 293 | 294 | 295 | .. | 409 | »
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist