Tak nám hospodářský výbor Sněmovny navrhl snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty o 2,50 Kč/l. Prý se tak omezí čerpací turistika, zvýší ježdění auty, prodej pohonných hmot a tím i příjmy veřejných rozpočtů. O podpoře ekologicky a urbanisticky silně závadné silniční dopravě se nechci podrobně rozepisovat, čtenáři Ekolistu to určitě znají. Snad i vědí, že nejde o první návrh tohoto druhu od předsedy hospodářského výboru poslance pana Urbana (ČSSD), jen ta čísla opět nějak nevychází. Počítejme se spotřebou pohonných hmot na úrovni roku 2010, byť skutečnost může být mírně odlišná.

Vážený pane premiére,
ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek má vážný problém. Nedokázal vysvětlit původ 16,4 miliónu korun, které získala jeho šedesátiletá matka Jindřiška Kocourková za prodej dluhopisů neznámého původu prostřednictvím Key Investment. Jednou z uvažovaných variant je souvislost původu dluhopisů s funkcí Martina Kocourka jako předsedy dozorčí rady ČEZu v inkriminované době.

Přerovská Laguna byla Magistrátem města Přerova nazvána rekreační oblastí přerovských obyvatel. Je tedy zcela logické, z hlediska bezpečnosti obyvatel města a jiných živých tvorů, že nemůže být začleněna do tzv. honitby pro myslivce. Je to místo pro každodenní vycházky lidí navštěvujících přírodu, je to místo kam chodí řada obyvatel venčit své čtyřnohé kamarády a to po celé roční období.

Chtěl bych čtenáře Ekolistu informovat o stavu věcí v hlukové legislativě, jejíž přepracování přislíbil dne 23.2.2011 před poslanci Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny hlavní hygienik MUDr. Michael Vít.

Dne 10. listopadu 2011 se v Praze koná konference HLUK 2011 pod záštitou hlavního hygienika ČR, pana Michaela Víta. Pozoruhodná je cena vstupu na konferenci, která činí 4 200 Kč na osobu. Dle mého názoru je cena tak vysoká zřejmě i proto, aby tam náhodou nepřišli i rozzlobení občané postižení hlukem a neztropili tam teprve pořádný hluk 2011!

Přes veškeré sliby a deklarace výrobního ředitele společnosti Geosan pana Jiřího Šaldy, bude tato společnost požadovat navýšení finančních prostředků a posun termínu o sedm měsíců.

Světová média si od poloviny března kladou otázku: Jakým způsobem ovlivní havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči další budoucnost jaderné energetiky?

Lakonická jednoslovná odpověď na otázku „Jaký vliv bude mít havárie ve Fukušimě na budoucnost jaderné energetiky?“ je dle mého názoru „malý“. Není to tak, že já bych si přál, aby to tak bylo, jedná se spíše můj vhled do světa energetiky, jak ho vidím. Když říkám malý, nemyslím to, že by se zcela nic nestalo. Rozhodně se zavedou nové kontroly bezpečnosti v jaderných elektrárnách. Možná se přidá jedna úroveň ochrany navíc. Snad se zlepší systémy varování před přírodními katastrofami. Možná dekadentní Evropa odstaví pár dosluhujících bloků stávajících jaderných elektráren. Ale až skončí politická rétorická cvičení a bušení do protijaderného bubnu dojde na sčítání škod, nákladů a opět přijde ke slovu světový hlad po elektřině, rostoucí ceny energií, fixované investiční náklady a business. Jestli někdo očekává, že výsledkem Fukušimské katastrofy bude celosvětový ústup od jádra, tak se jedná přesně o případ, kdy se říká, že přání je otcem myšlenky. Co je vlastně adekvátní reakce sektoru na tuhle událost? Jak velké jsou reálné (měřitelné a doložitelné škody) a kolik je mediální bublina ukáže až budoucnost.

Dne 11. března 2011 došlo v Japonsku k jednomu z nejsilnějších zemětřesení v historii lidstva. Zemětřesení a následná vlna tsunami zabily přibližně 25 000 lidí. Další statisíce lidí přišly téměř o všechno, o své blízké, bydlení i práci. Katastrofa ovlivnila i výrobu energie z jádra kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima, která znovu rozvířila debaty o bezpečnosti jaderných elektráren a o budoucnosti jaderného průmyslu.

Téměř nikdo pro ani protijaderný by začátkem roku 2011 nečekal, že tato lidská generace zažije ještě jeden velmi silný počernobylský jaderný kolaps, ohodnocený dokonce nálepkou maximální závažnosti. Na stupnici INES dostala tato událost černobylskou hodnotu sedm. Nejsem prognostik, ale do budoucna si dovolím předpokládat spíše žádný, případně chabý nárůst produkce elektřiny i při nasazení nejmodernější generace atomových elektráren, která je dnes dostupná. A to i přes malou českou atomovou renesanci, které jsme právě očitými svědky.