Aneb jak jedno rozhodnutí manažerů mohlo ročně ušetřit emise CO2 odpovídající produkci domácností v obci Xaverov.

V rámci strategie za umenšení podílu sýkory koňadry v ptačích budkách byl otestován typ „šoupálkovník“, tj. budka se vstupem otočeným ke kmeni. Vyřeší se tím i eliminace plenění budky většinou predátorů (kuna, mýval, sojka, strakapoud), kromě plchů a myšic. Otvor na konci tunýlku vedoucího podél kmene s kolmým odbočením dozadu a dolů jim znemožní do relativně malého hnízdního prostoru dosáhnout tlapkou.

Do 31. 5. je možné posílat svoje připomínky k návrhu nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání. Dokument mimo jiné vymezuje, jak by měla v následujících desetiletích na školách vypadat environmentální výchova: co by se žáci měli učit a jak.

27. března proběhl na Ministerstvu životního prostředí kulatý stůl se zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve věci plánovaného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Za SVOL byli jednáním pověřeni Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, a Martin Fojt, správce Kolowratského majetku. Stanovisko SVOL k vyhlášení NP Křivoklátsko zůstává negativní.

Podporu silné ochrany českých národních parků vyjádřilo přes 52 tisíc lidí, kteří stojí za kampaní Zachraňme národní parky zahájené již v roce 2017. Nyní předložený návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přitom jen málo zohledňuje jejich hlas, když nechrání staré lesy na dostatečné ploše. Staré lesy ochrání jedině národní park, jeho rozloha by proto měla být výrazně větší. Řádná ochrana přírody Křivoklátska je přitom nezbytná už kvůli Zákonu o obnově přírody.

Po zadání jména Ivan Brezina do internetového vyhledávače se z různých zdrojů, například z Wikipedie, čtenář dozví, že jde o českého novináře a publicistu, který píše o životním prostředí, cestování a kultuře. Poslední odstavec hesla Ivan Brezina je věnován ochraně přírody na Kokořínsku, konkrétně snaze zničit trampská tábořiště. Celé heslo na Wikipedii je ovšem nutné brát se značnou rezervou, jelikož si jej bedlivě spravuje sám Brezina, jež taktéž úzkostlivě zasahuje do editací ostatních uživatelů.

Olgoj chorchoj – bájný smrtící červ z pouště Gobi – je dnes možná známější u nás než v samotném Mongolsku. Stalo se tak zásluhou českých záhadologů, kteří po něm pátrali v tamních písečných dunách. A jeden z nich, již zesnulý Ivan Mackerle, se navíc postaral o to, aby v kruzích lovců senzací získal olgoj chorchoj i světovou proslulost.

Nenechte se zmýlit. Ochrana klimatu bude na celém světě posilovat, a to rychleji než kdykoli předtím. I když to z perspektivy naší malé země může někdy vypadat jinak, odpůrci ochrany klimatu dokáží probíhající změny nanejvýš protahovat, ale nikoli zastavit. Na střechách proto v budoucnosti bude stále více solárních panelů a v krajině stále více větrníků. Budeme lépe chránit přírodu a důsledněji dbát na to, jakým způsobem hospodaříme na polích a v lesích. Elektroauta vytlačí ta se spalovacím motorem – nakonec lepšími vlastnostmi a cenou. A tak dále. Čím dřív tato doba přijde, tím lépe pro všechny.

V uplynulých týdnech uzavřela Frank Bold Society se zástupci státu, Moravskoslezského kraje a ekologických spolků dohodu, která umožní prověřit lokalitu v Dolní Lutyni pro potenciální realizaci strategické investice z oblasti technologií směřujících k dekarbonizaci české ekonomiky.

Mediálním prostorem a různými jednáními znovu bzučí ujištění o potřebě novely zákona o myslivosti. Pan ministr Výborný se dokonce nechal slyšet, že její text půjde na podzim do sněmovny, což by jí dávalo pravděpodobnost, že bude projednaná do konce roku a tudíž opravdu dojde ke změně. Cokoliv se nevyřeší do konce tohoto roku, tak v příštím volebním roce už nemá moc šancí na projednání, neboť se budou řešit buďto důchody, anebo kdo za co může. Na život mediálně nezajímavých občanů nedojde.