Na začátku listopadu odstartovalo hlasování v jubilejním patnáctém ročníku ankety Alej roku, kterou organizuje ekologická organizace Arnika. Do soutěže bylo letos přihlášeno 59 alejí a stromořadí ze čtrnácti krajů České republiky. Hlasování prostřednictvím online formuláře potrvá do 28. ledna 2026, kdy se rozhodne o celkové vítězce a vítězkách v jednotlivých krajích.

Čtyři dobrovolnické dny, stovky lidí a jedno společné téma – pomoc brdské krajině zvládnout měnící se klima. Mezinárodní projekt LIFE Adapt Brdy letos přilákal do Brd stovky dobrovolníků všech generací, ať už při výsadbě stromků, obnově prameniště nebo poznávání toho, jak spolu voda a les tvoří propojený systém. Nešlo tedy jen o práci samotnou, ale i o pochopení souvislostí, proč les potřebuje vodu a voda potřebuje les, a proč to potřebujeme i my, lidé.

Velkou úrodu kvalitních plodů všech ovocných lesních dřevin letos hlásí Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Lesy ČR v říjnu začaly zpracovávat jedenáct tun planých hrušek, jablek, třešní i malviček vzácných oskeruší. Z nich vzejdou statisíce stromků, které zpestří remízky i lesy a podpoří biodiverzitu.

Na základě dosavadních výsledků monitoringu Hnutí DUHA Šelmy se i v roce 2025 potvrdilo narození vlčat v několika oblastech České republiky, které organizace dlouhodobě sleduje. Po pěti letech byla reprodukce potvrzena na Kokořínsku a Ralsku. Naproti tomu v Novohradských horách se vlčí mláďata letos zatím potvrdit nepodařilo. Monitoring je zaměřen pouze na vybrané modelové oblasti a neslouží proto k určení celkového počtu vlků v ČR.

Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.

Další dvě koryta toků obnovily v Moravskoslezském kraji Lesy České republiky v rámci programu Vracíme vodu lesu. Pojmou více vody, což je v době klimatické změny zásadní opatření, ale svědčí i vodomilným živočichům.

V průběhu června schválil Parlament ČR novelu lesního zákona, která od 1. 1. 2026 umožní pastvu hospodářských zvířat v lese, pokud s tím vlastník lesa souhlasí. Podmínkou je, že lesní pastva neomezí právo volného vstupu do lesa. Při ohrazování lesních pozemků pro pastvu tak musí být technickým nebo jiným opatřením zajištěna možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku.

Evropské lesy čelí v posledních dekádách stále větším výzvám – klimatické změny, invazní druhy, úbytek biodiverzity, narušená hydrologie a nedostatek starých stromů, které jsou klíčové pro život mnoha druhů. Právě na tyto problémy reaguje nový projekt s názvem LIFE Model Forest, který v červnu roku 2025 začal v České republice a v Polsku.

Jedno z adaptačních opatření pro zajištění ekologické stability lesních ekosystémů a ochrany genofondu domácích, změnou klimatu ohrožených populací lesních dřevin je využití jejich minoritních druhů přirozeně se vyskytujících jen sporadicky. Zajímavými dřevinami, jejichž vyšší zastoupení by prospělo stabilitě našich lesů, jsou lípy.

Středomoří, které je pro většinu Čechů symbolem léta s vyprahlou krajinou, ve skutečnosti skrývá jedno z největších světových přírodních bohatství. Právě zde se nachází domov desítek tisíc rostlinných i živočišných druhů, z nichž mnohé nežijí nikde jinde na světě. A přestože se traduje, že původním stavem středomořské krajiny byly husté lesy, nová, mimořádně rozsáhlá studie entomologů z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) a Jihočeské univerzity (JU) ukazuje opak: skutečné středomořské poklady se ukrývají v otevřené, mozaikovité krajině, kterou po tisíciletí utvářeli lidé i zvířata. Pokud tato místa zarostou novými lesy či stavbami, zmizí s nimi i stovky unikátních druhů.