Bezplenková komunikační metoda – špatný název pro něco zcela přirozeného. Anglicky se tomu říká Komunikace o vyměšování a to je již trochu lepší. Ale nejlépe tomu říkají v Africe nebo v Asii – neříkají tomu nijak. Mimino bez plínek je totiž přirozenější stav věcí, než miminko s plínkami. Chápu, že v naší kultuře toto konstatování mnohé šokuje. I mě šokovalo moje tříměsíční miminko, když na mnou vyluzený zvuk číííííííííí napálilo do umyvadla pořádný vodotrysk. Moje mimino není žádné zvíře, je to člověk, uvědomila jsem si. Ostatně ani to zvíře si nedělá do vlastního hnízda a zkuste se „vykadit vleže do svých džín“, jak kdosi trefně poznamenal. Otázka pak nestála „Proč ano bezplenkové metodě“, ale: „Proč ne?!“

Brněnský deník ze dne 1. 8. 2009 píše, že „ Kvůli hospodářské krizi chybí v městské pokladně minimálně 750 mil. Kč a Radní Brna přemýšlejí kde škrtat….V příštím roce prý může klidně chybět i miliarda!!“ V Brně však finanční rezervy jsou a nemalé, jak bude níže ukázáno. Je ovšem potřeba, aby námi zvolení představitelé řádně hospodařili především v zájmu města a nikoli soukromých firem, bez ohledu na to jakou stranu zastupují! Jedním z přímo křiklavých případů je řešení dopravy a parkingu.

1) účast ministrů za Stranu zelených v úřednické vládě Jana Fischera byla a je podmíněna ujednáním bývalého předsedy SZ Martina Bursíka a premiéra Jana Fischera, že vláda nebude činit rozhodnutí v politicky problematických otázkách, na které mají strany tvořící vládu diametrálně rozdílné názory. Mezi tato témata - bylo dohodnuto - patří rozhodování vlády o územně ekologických limitech a o rozšíření jaderné energetiky,

Krásné dny babího léta nás postupně opouštějí a nastává doba, kdy se na pracovníky záchranných stanic obracejí lidé s problémem nálezu malých ježků. Ne vždy je však pomoc na místě. Proto je důležité si říci několik zásad, které nám usnadní péči o tato zajímavá zvířata, která jsou jedni z nejstarších ještě žijících na této planetě. U nás žijí dva druhy ježků – východní a západní, přičemž není vyloučené jejich křížení.

O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.

Nejsem sice odborník na fotovoltaiku a určitě souhlasím s tím, aby se čím dál více využívaly obnovitelné zdroje energie. V současné době se mne ale téma fotovoltaiky začalo velmi úzce dotýkat, a tak jsem si o tom vyhledal všechny možné informace a velmi mne zaujaly články pana Jiřího Svobody z Ústavu fyziky AV.

Díky novele by se do české zemědělské krajiny měly vrátit remízky, meze a travní porosty. Zatím mám zadokumetovány naprosto odlišné, pro krajinu zničující, způsoby zacházení se zemědělskou půdou.

Režisér Martin Mareček představil 21. září svůj nový film – Auto*Mat. Je to vyprávění o automatismech v nás, o automatickém, nekritickém myšlení, se kterým denně usedneme do automobilů a ucpeme s nimi města. O myšlení našich politiků a úředníků, kteří ochotně investují hromady peněz do dopravních staveb, které dost možná většina lidí chce, které pak ale lidem a jejich městům škodí. Je to film ukazující, že auta už neslouží nám, ale my jim.

Doslova drancování a ničení krajiny probíhá za přihlížení úředníků měst a obcí. Jak mohou vyžadovat dodržování zákonů od obyvatelstva, když úředníci městských a obecních úřadů svým konáním sami porušují zákon. Jak je možné, že úřad neví o těžbě materiálu za desítky milionů na svém katastrálním území ? Jak je možné, že úřady dopustí zničení zemědělské půdy, která se tvořila po tisíce, miliony let. Jak je možné, že úřady dopouští nebo dokonce provádí nezodpovědné zásahy ve stávajících zbytcích lužních lesů, lemujících povodí mnoha našich řek.

Pohotovostní spotřeba energie spotřebičů představuje značnou část spotřeby elektrické energie, což dokazuje i průzkum, v rámci kterého byla změřena pohotovostní spotřeba energie již několik stovek spotřebičů. Do budoucna by se měla spotřeba v tzv. standby u jednotlivých výrobků (i díky přijatým legislativním opatřením) postupně snižovat. I když je pravděpodobné, že tento trend bude do určité míry negativně ovlivněn novými typy spotřebičů, novými funkcemi i designem.