Reakce na příspěvek Ondřeje Jiříčka, předsedy České akustické společnosti, k článku "Národní hluková observatoř si u EK postěžovala na ČR" z 10. června 2005 zveřejněný na EkoListu po drátě.

Dostal se mi do ruky soubor materiálů, pocházející z ekologických kruhů, snad z USA. I při možných nepřesnostech stojí za zamyšlení.

Z CzechTeku s momentálně stal kotlík, ve kterém si hlavně ODS přihřívá svou vlastní politickou polívčičku v naději, že jejím nášupem zastaví postupné sbližování svých voličských preferencí s preferencemi ČSSD. Předvádí tak typicky ukázku ideové prostituce a bezzásadovosti, kterou má uloženu kdesi hluboko ve své podstatě. Staví se na stranu alternativní zájmové skupiny reprezentované technaři proti majitelům pozemků, zájmové skupině jejímu deklarovanému konzervativismu mnohem bližší. Když jde o politické body jde v myšlení ODS i posvátné právo na majetek a jeho ochranu do kytek.

Pozoruhodný je postoj Zelených k technopárty. Samozřejmě hudou melodii spolu s ostatními. Najednou Zeleným nevadí vpád automobilů do přírody, nevadí jim masivní devastace přírody.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) porušilo při výstavbě dálnice D8 zákon o zadávání veřejných zakázek. Na základě vlastního šetření konstatoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), že ŘSD ČR při zadání výstavby hraničního mostu na dálnici D8 nerespektovalo doporučení výběrové komise ani vlastní kritéria pro přidělování zakázek. ÚOHS udělil ŘSD ČR legrační pokutu cca 630 tisíc korun.

V poslední době se i v Ekolistu po drátě objevují rádoby optimistické články referující o tom, že tzv. biopalivo z palmového oleje pocházejícího z Malajsie a Indonésie představuje možnou záchranu tváří v tvář ropné krizi a rostoucímu riziku rychlých změn klimatu. Producenti palmového oleje (např. http://www.mpob.gov.my/) a čím dál tím více i ochránci životního prostředí se nechávají slyšet, že se jedná o ekologickou alternativu fosilním palivům. To je ovšem holý nesmysl.

Pavel Pečínka na Fóru Ekolistu zveřejnil dopis, který Jakub Patočka, šéfredaktor Literárních novin, před několika dny adresoval Radě Hnutí DUHA.

Uvítala jsem reakci Jana Stejskala na můj článek uveřejněný ve Vesmíru (3/2005). Není snadné odpovědět; paradoxně proto, že v zásadě souhlasím. Totiž, pokud přistoupím na významový posun, na obsahové rozšíření. Já jsem psala o motivacích dobrovolných ochránců přírody, Stejskal rozšiřuje a zobecňuje – „ochrana přírody není jen dílem soucitu a staromilství“. Proti tomu nemohu mít nic.

Obvyklá cesta nějakého dopisu, který obden vyndávám ze schránky, je následující: Dopis dám našim tříletým dvojčatům. Obálku většinou popadne hbitější Daniel, a provázen Davidem, spustí, že jede, jede, poštovský panáček…Oba dva poštovského panáčka ještě párkrát přezpívají stereo a pak dopis jako předají. Na dopis z úterka by se ale písnička o poštovském panáčkovi moc nehodila.

Vážený pane tajemníku,

děkujeme Vám za Vaši reakci ze dne 27.6.2005 na náš otevřený dopis ze dne 21.6.2005 ve věci kritiky některých praktik stávajícího vedení Ministerstva životního prostředí a Správy ochrany přírody. Tento dopis berte prosím jako naši snahu o věcné a konstruktivní řešení naznačených problémů.