Hořečky jsou živým důkazem toho, jak se může z poměrně běžné a hojné rostliny stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Pro tři nejvzácnější z nich připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranné programy. Ty – kromě péče o místa, kde hořečky dosud rostou - zahrnují i jejich pěstování ve speciálních podmínkách v Botanické zahradě hl. města Prahy. Nyní se zhruba na třicítce míst sbírají semena pro budoucí kultivaci či výzkum – například v národní přírodní přírodní památce Kopičácký rybník nedaleko Chlumce nad Cidlinou nebo v národní přírodní památce Polabská černava na Mělnicku.

Lesy ČR mění odvodněnou krajinu, do krajiny vrací přirozená koryta toků a vytváří nové tůně. Nedávné úpravy se uskutečnily v Rychnově u Nových Hradů, v Bělé u Malont a u osady Keply na Šumavě.

Starý, zarůstající třešňový sad na svazích Ještědského hřebene skrýval nečekaný poklad – největší naleziště vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji. Jde o jednu z našich původních orchidejí. Ochránci přírody ze Čmeláka získali svolení majitelky o lokalitu pečovat tak, aby měly orchideje i do budoucna optimální podmínky.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil v rámci své kampaně Místo pro přírodu další přírodně cennou lokalitu. Louky na úbočí vrchu Líšná nedaleko města Rabí v Plzeňském kraji hostí řadu vzácných motýlů v čele s kriticky ohroženým soumračníkem bělopásným. Výkup pozemku je důležitým krokem, jak toto motýlí bohatství ochránit.

Vlk obecný, vyhubený člověkem v polovině 19. století, se postupně vrací do Krkonoš. Od roku 2015 evidujeme jeho pozorování, v posledních třech letech můžeme hovořit o tom, že vlk v Krkonoších opět našel svůj domov. Po loňském vyvedení mladých na východě hor máme letos důkazy o úspěšném rozmnožování na západě. Stále platí, že dle našich odhadů jsou na území KRNAP 2–3 vlčí teritoria s přibližným počtem do 10 jedinců.

Od ledna do konce srpna strážci, lesníci a členové jednotky požární ochrany NP Šumava našli a zlikvidovali bezmála čtyři desítky ohnišť, která nelegálně rozdělali návštěvníci Národního parku Šumava. Mnohá ohniště hořela uvnitř lesních porostů a to třeba i v klidových území a v místech s velmi špatnou dostupností požární techniky.

Do výzkumu ptáků v milovické rezervaci velkých kopytníků nasadili vědci lotos poprvé moderní technologie. Namísto pracného a zdlouhavého určování hlasů ptáků uchem ornitologa zaznamenává ptačí zpěv specializovaný přístroj.

Více než sedm hektarů cenných lesů v údolí Jizery se dočkalo ochrany. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tu vyhlásila nové maloplošné zvláště chráněné území – přírodní rezervaci Suťové lesy u Turnova. Ta chrání nejen zdejší lesy, ale například i prameniště s pěnovcovými vodopády. Stala se tak dvanáctou přírodní rezervací v chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Jednou z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský, je přírodní památka Slunečná stráň nad Svobodou nad Úpou. Díky cílenému managementu Správy KRNAP se zde jeho stavy z několika málo desítek zvýšily až na optimistických 4 000 rostlin v letošním roce.

Ráno vyrážíme do lesa. Je po dešti, vzduch voní vlhkou půdou. Na rozcestí se zastavujeme – v blátě jsou čerstvé stopy. Čtyři prsty a otisk polštářku. Zadní tlapy téměř překrývají ty přední – zvíře běželo rychle. Možná to byl malý pes, nebo kuna. Ale jméno není důležité. To podstatné je, že tady ještě před chvílí bylo. Možná se na nás dívá zpoza keřů. Kdybychom si sedli a tiše čekali, třeba bychom ho zahlédli.