V září 1979 jsme se rozhodli založit Tým Bořena. Zpočátku jako neformální skupinu studentů. Protože nebylo možné v okresech Teplice a Most zakládat nové základní organizace Českého svazu ochránců přírody, museli jsme ji v roce 1986 založit v Praze, kde to tehdy šlo. Ale hlavní těžiště našich aktivit zůstalo v Českém středohoří.

Říká se, že zdravý vzduch, zdravý duch. Jaký ale vlastně je stav životního prostředí České republiky? Dnešní doba zkratkovitého zpravodajství, kdy o úspěchu článku rozhoduje jeho schopnost zaujmout čtenáře ve zlomku vteřiny, nedává dostatečný prostor komplexním tématům. Debata o životním prostředí se tak bohužel často smrskává na potenciální zákaz automobilů se spalovacími motory či na klady a zápory zálohování PET lahví. Například zmíněná osobní doprava se však na emisích skleníkových plynů ČR podílí pouhými necelými deseti procenty. Udělejme tedy krok zpět a podívejme se na stav životního prostředí ČR jako celku. Jeho kvalita má totiž přímý dopad na zdraví nás všech, kteří v něm žijeme.

Ptáci, podobně jako lidé, mají různé povahy a s tím související chování a životní i lovecké strategie. Sledovat a zkoumat jejich životní projevy lze nejsnadněji poblíž krmítka, nebo třeba u hnízda, zejména pak, je-li dobře chráněno před predací. Taková příležitost se nabízí u synantropních budkových populací, kdy člověk má možnost si připravit scénu tak, aby mohl ptáky nejen dobře pozorovat, ale i vše zdokumentovat, což v nepřehledném lesním prostředí jde mnohem hůře.

Při vzpomínkách na to, co mne přimělo spolu s dalšími ženami napsat dopis podepsaný „Pražské matky“ a poté dále usilovat o lepší životní prostředí v Praze, se mi nevybavuje žádný bod obratu či moment.

Před Vánoci roku 1931, krátce po otevření Zoo Praha, napsaly Lidové noviny, že její ředitel prof. Jiří Janda se bude na Štědrý den postit, aby uviděl zlaté prasátko. „Jak je uvidí, chytí je hned a zavře do zoologické zahrady,“ žertovaly. „Už má pro ně připravenou klec.“

Tak jsme se jako Společnost pro trvale udržitelný život sešli dne 3. prosince 2024 se spřátelenými organizacemi na půdě Střediska Organizace spojených národů (OSN), abychom se poinformovali o 29. Světové klimatické konferenci COP 29, která se konala ve dnech 11. – 24. listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku. Totiž, velká média o COP 29 informovala zcela nedostatečně. Možná jsme se sešli si i trochu poplakat, protože konference COP 29 opět a nepřekvapivě nesplnila naše očekávání.

Peníze, které státy vybírají za emisní povolenky, se musí použít na ochranu klimatu, výstavbu OZE, podporu dekarbonizace průmyslu, adaptace a podporu zranitelných domácností. Část povolenek financuje Inovační fond – z něj se platí podpora na hledání průlomových technologií pro dekarbonizaci sektorů, kde je to zatím těžké. Ocel, chemie, cement, keramika, sklo – to všechno je průmysl s hojným zastoupením v ČR. Takže je to fond jako stvořený pro nás a máme v něm hodně projektů, že? Akorát že vůbec.

Včera skončil stanovený termín pro zasílání vyjádření k hodnocení dopadů na životní prostředí záměru firmy ČEZ „Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Temelín“ v procesu EIA, který vede Ministerstvo životního prostředí. Předložené podklady hovoří o jaderném bloku s jedním nebo dvěma reaktory o celkovém výkonu do 500 MWe, není vůbec jasné, jaká z technologií se posuzuje, přičemž vývoj žádné ještě nebyl dokončen. Calla ve svém vyjádření z těchto důvodů požádala, aby Ministerstvo životního prostředí proces hodnocení záměru zastavilo.

Odpovědná vláda, skutečně odpovědná vláda, se rozhoduje na základě odborných podkladů, a ne jednostranných informací, nikoliv posudků ze zdrojů, které sledují sjednání výhody pro jednu skupinu producentů čehokoliv, na úkor těch ostatních.

V kauze nelegálních trampských kempů a staveb v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, se objevil zásadní zvrat. Co bylo některými považováno za výmysly novináře Ivana Breziny, se nyní ukazuje jako naopak přesný popis situace.