Paní Kubesa publikovala v říjnu v Ekolistu svůj odmítavý postoj k zálohování (Lucie Kubesa: Čí zájmy hájí ministr životního prostředí Petr Hladík? – Ekolist.cz). Ve svém textu se opírá zejména o postoje několika politiků, kteří zálohování PET lahví a plechovek odmítají. Obviňuje také „svou“ vládu, že přijímá opatření namířená proti lidem. Jsou to silná slova, a pokusím se vysvětlit, že je to ve skutečnosti úplně naopak. Tento systém pomůže úplně všem.

Nejsem velkým automobilovým fanouškem a auta používám spíše jako spotřebitel. Doma mám Škodu Fabii, která mi bohatě stačí na vše, co je potřeba. Když mi byla nabídnuta jízda elektromobilem Tesla 3, s radostí a zvědavostí jsem ji přijal.

Expozice goril nížinných ve španělském Cabárcenu byla plná větví i ohromných „bonbónů“ a uprostřed visely dva transparenty se španělsky a česky psanými přáními k Mojiným dvacátým narozeninám. Trochu stranou pak byl hlavolam, který jsme jí jako dárek přivezli z Prahy. A jako by to Moja tušila, věnovala mu pozornost hned po svém příchodu do expozice.

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,
obracím se na Vás jménem Iniciativy pro zálohování, která sdružuje významné nápojové společnosti. Naším cílem, který podporují též nápojové oborové asociace, je v ČR zavést systém nakládání s nápojovými obaly, který zajistí jejich opakovanou recyklaci zpátky do nových obalů. Ta nyní v Česku nefunguje z důvodu velmi nízké míry sběru plechovek a minimální recyklace nápojových obalů.

Český stát se rozhodl více rozvíjet finančně a bezpečnostně rizikovou jadernou energetiku, takže první nový jaderný blok prosazuje stavět v Dukovanech. K tomu ale potřebuje vybudovat mnoho silnic, přestože mnohdy postrádají dopravní a finanční odůvodnění či jsou ekologicky nevhodné, jak dokládá přeložka průtahu v Třebíči.

Poslaneckou sněmovnou nyní projednávaný zákon o lesích má umožnit vznik monokultur až v polovině našich lesů, kde dosud byla povinnost obnovy s použitím minimálního podílu takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin (převážně listnáče a jedle). Sliby ministerstva zemědělství o zachování dotací nejsou zárukou, že na mnoha místech nebudou znovu vznikat plantáže.

Stálý výbor Bernské úmluvy odhlasoval snížení stupně ochrany vlků. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany odborníků na ochranu přírody i environmentálních organizací. Podle Hnutí DUHA Šelmy je rozhodnutí výsledkem politických tlaků, nikoli vědecky podloženým opatřením podporujícím soužití lidí s velkými šelmami.

Jsou tomu tři roky, co se bouřlivě řešila otázka „zpřítomnění“ keltského hradiště na Závisti. Jsme o tři roky dál a projekt je opět na stole. Pod tlakem odborné i laické veřejnosti doznal výrazné změny. Již to není zpevněná plocha, počítá se s volně loženým, respektive na sucho skládaným kamenivem, takže by byla (minimálně částečně) propustná. Již to nejsou provokativně pestrobarevné tvary, vše je v barvách přírodního kamene. Stále však zůstává ohromný zásah do vrcholové plošiny, na jeho rozsahu se fakticky nic nezměnilo, takže se opět veřejnost bouří a podepisují se petice.

Jako sedlák si myslím, že orba otočným pluhem je jediná operace, která aktivně bojuje s vodní erozí, a přesto se nám ji byrokraté snaží zakázat.

Evropská komise na konci listopadu na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi.