29. 1. 2000 byl v příloze Lidových novin Věda otištěn článek Ivana Adamoviče o možnostech, které skýtá kyberkultura svým příznivcům. Nejsem odpůrcem této kultury, sám hojně využívám internetu k získávání všelijakých informací. Přesto si myslím, že má tato vymoženost více much, než jich stíháme vychytat.

Vážené paní moderátorky, Váš diskusní generační program Na hraně pravidelně sleduji a je pro mne zajímavým průřezem názorů určité skupiny mládeže. Uvádím slovo určité, protože mládež je názorově a mentálně mnohem rozmanitější a pestřejší. Vaši, většinou stejní diskutující, jsou vyhraněnou skupinou liberálně-konzervativní resp. levicové mládeže. Bohužel se tím stává Váš zajímavý pořad strnulý a v této podobě málo perspektivní. Ale to je problém všech diskusních pořadů na obou televizích.

Moderní technická civilizace řeší ekologické problémy výzkumem a zaváděním do praxe moderních, vůči přírodě ohleduplnějších technologií, legislativními úpravami, ekologickými daněmi, dotacemi a půjčkami atd... Řeší tyto problémy tedy především technickými, technologickými nástroji a postupy. V tomto řešení však nemá mnoho úspěchů - ekologická situace naší planety se neustále zhoršuje.

V každé společnosti vzdělávání patří mezi politicky citlivé oblasti. Tak proč dovolila komunistická Čína WWF zahrnout enviromentální prvky do svého centrálně kontrolovaného základního a středního školství? Protože čínská vláda uznává, že výchova lidí k úctě k přírodním zdrojům je důležitá pro budoucí prosperitu a společenskou soudržnost.

Líbí se mi výraz žabomyší války: velmi častá překážka v řešení problému, nebo zájmu. Jak to udělat, aby žába pochopila myš? To asi nelze. Neuvědomují si své postavení v prostředí. Za ně uvažuje miliony let příroda, jedinečná, pouze jedna! Nevede s nikým zpomalující diskuse. A člověk? Není jen jeden a každý je schopen uvažovat samostatně. Jak může příroda přehlasovat tolik jedinců se samostatnou inteligencí, jež obdařila stejnou schopností, jako má ONA?

Se zájmem jsem si přečetl informaci, koho všechno to Ivan Brezina navrhuje na "Ropáka roku". Na tom seznamu si skutečně musel dát záležet, a co teprve ta vynalézavost jednotlivých formulací ve zdůvodnění!

V minulém týdnu proběhlo jednání vedené Ob.Ú.Kladno k prodloužení povolení těžby a dobývání vápence v prostoru lomu Čertovy schody - západ, pro VLČS a.s.

Vážení přátelé

Děkuji vám za pozvání, abychom společně s vámi vzpomenuli výročí znovuzrození české státnosti 28. října 1918. Bohužel došlo k menšímu nedorozumění. Přátelé pořadatelé se mě nezeptali, čím se to vlastně zabývám, a pozvali mě jako historika. Tím nejsem a nechci se za něho vydávat. Celoživotní činností jsem filosof a mohu to doložit celou řadou knih, nejnověji odbornou studií Zelená svatozář a populární knížečkou Hesla mladých svišťů. Ty vám dosvědčí, že filosofie je opravdu o něčem jiném.

Domnívám se, že fórum Ekolistu, jako ostatně jakékoliv diskusní fórum, slouží především k výměně názorů a nikoliv osobních údajů. Je jistě na osobě lesníka Půlpána, co ve svém článku o sobě sdělí veřejnosti a za koho se pokládá či nepokládá. Mně osobně zajímá názor, s kterým lze polemizovat, nápad, přinášející něco nového, něco, čemu lze oponovat nebo z čeho si lze vzít poučení. Třeba i z pouček, když je neznám. Čím jsou obecnější, tím víc moje chyba, neznám-li je či je ignoruji. Pro ty, kterým se zdají mé domněnky ničím nepodložené: zde jsou data (do roku 1998 z ročenek Správy NP a CHKO, 1999 ústní sdělení) o nahodilých těžbách, která mne vedla k úvaze o stimulačním efektu kůrovcové těžby na dalších poškozeních porostů v NP Šumava.

Již delší čas sleduji se zájmem zostřující se spor kolem asanačních zásahů proti kůrovci v NP Šumava. Diskutována bývá nejčastěji vhodnost zásahů, jejich forma a míra. Co však bývá, a to především ze strany lesníků, opomíjeno, je otázka budoucího pravděpodobného vývoje smrkových porostů, a to nejen na Šumavě, ale v celé střední Evropě. Smrk osídlil území našeho státu pravděpodobně od západu po skončení poslední doby ledové a ve svém výraznějším přirozeném rozšíření byl, při rostoucích teplotách, omezován stále lepší podmínky nalézajícími listnatými dřevinami, jedlí a na půdně chudých lokalitách borovicí.