PřírodaKůrovec byl v roce 2025 v sousedních státech na ústupu29.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
První výsledky sčítání hořečků: Navzdory suchu se jim místy daří27.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ochránci přírody našli v tůních na Kolínsku "živou fosilii" – listonoha letního25.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V tůních u Kolína, které před dvěma lety vybudovali ochránci přírody, se objevily desítky vzácných korýšů listonohů letních. Na místě jeho výskyt podle nálezových databází dosud doložený nebyl. Listonoh letní je považován za jeden z nejstarších dosud žijících druhů živočichů. Tůně vznikly na okraji bývalého vojenského cvičiště, na místě dříve zavezeném černou skládkou. Už loni je osídlily také žábronožky letní a žáby kuňky. ČTK o tom informovala za Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Zuzana Kučerová.Ekologická pustina – plnokvěté kultivary a další hlouposti a rozmary v krajinářské architektuře24.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Plnokvěté kultivary představují výrazný střet mezi lidskou estetikou a ekologickou funkčností. Zatímco pro lidské oko jsou tyto husté, bohaté květy symbolem krásy a zahradnického umění, z pohledu přírody se často jedná o genetické deformace, které proměňují rostliny v ekologickou pustinu. Označení za „lidský rozmar a hloupost“ pramení zejména z faktu, že tyto vyšlechtěné formy zcela ztrácejí svou primární biologickou roli. U některých druhů chybí tyčinky, nebo je jejich počet výrazně snížen, u jiných chybí nektária, tedy místa v květu, kde se tvoří nektar. Je to z důvodu, že tyčinky nebo pestíky se během šlechtění často přeměnily zpět v okvětní lístky. Když už jsou některé tyčinky nebo pestíky přítomné, hustá stavba květu brání opylovačům v přístupu k nim.
Odborníci hledají nové cesty, jak monitorovat invazní sršeň asijskou. Pomoci mohou i radarové technologie23.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jak rychleji lokalizovat sršeň asijskou, a především její hnízda? Jak využít moderní technologie při sledování velkých opylovačů? A jak propojit zkušenosti biologů, ochránců přírody, včelařů a technologických odborníků? Těmto otázkám se věnoval workshop Metody trasování a sledování sršně asijské a dalších velkých opylovačů, který se uskutečnil v Národním centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC) v Praze.
Krkonoše jako laboratoř změny klimatu. Odborníci z Česka a Polska zkoumají proměňující se přírodu národního parku21.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jak se mění krkonošská tundra, lesy a horské louky? Co se děje s vodou, půdou nebo živočichy? A jak se na změny klimatu připravit při péči o národní park? Na tyto otázky v těchto dnech hledají odpovědi desítky vědců a odborníků z Česka i Polska. V pondělí 21. září začíná ve Špindlerově Mlýně mezinárodní setkání Changing climate in the Krkonoše/Karkonosze Mountains.Koryto řeky Lomné v Beskydech je širší a odolnější vůči velké vodě20.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ochránci přírody vykupují další dva mokřady na Vysočině. Do sbírky se může zapojit veřejnost Obrazem18.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) usiluje o výkup dalších dvou cenných mokřadních lokalit na Vysočině – Prameniště nad Zákopy na Třebíčsku a Čermákových luk na Pelhřimovsku. Na výkup těchto přírodních oáz nyní hledá podporu u veřejnosti prostřednictvím své dlouhodobé sbírky Místo pro přírodu. ČSOP takto vlastní, a tím i chrání, již více než 220 hektarů pozemků po celé republice.
Dub pýřitý - perspektivní dřevina do měnícího se klimatu17.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Česká krajina skrývá dosud neznámé druhy ostružiníků16.9.2026 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ostružiníky patří k taxonomicky nejsložitějším skupinám rostlin ve střední Evropě. Dlouhodobý terénní výzkum, studium herbářových sbírek a moderní genetické metody nyní pomáhají odhalovat jejich spletité příbuzenské vztahy. Na výzkumu, který přinesl několik nových druhů pro českou květenu i popisy dosud neznámých rostlin, se významně podílí Jiří Velebil z odboru kulturní krajiny a sídel Výzkumného ústavu pro krajinu. Nejnovější mezinárodní studie představila tři nové druhy ostružiníků napříč Eurasií.
|
reklama |