Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Potvrdil to výzkum jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky, prováděný v milovické rezervaci velkých kopytníků i v dalších českých lokalitách, kde tito velcí býložravci žijí.

Vědecký tým z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) pod vedením Milana Řezáče objevil a popsal zcela nový druh pavouka, který se rozmnožuje výhradně partenogenezí – tedy bez účasti samců. Tento jedinečný objev, publikovaný v prestižním Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research, je prvním případem takto zdokumentované parthenogeneze u pavouků v Evropě.

Vzácný druh šelmy se po letech opět objevuje a rozmnožuje v Lužických horách. Genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, provedené v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jednoznačně prokázaly přítomnost kočky divoké. Monitoring z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy, podpořený dobrovolníky, navíc umožnil získat první spolehlivé důkazy o reprodukci tohoto kriticky ohroženého druhu. Objev poskytuje nové poznatky o stavu populace a významu ochrany přírodních ekosystémů.

Orlinské údolí je unikátní tím, že díky špatné přístupnosti se zde zachovaly více než stoleté stromy, především duby, které zde vyrostly v původně světlém řídkém porostu. Údolí navazuje na vlašimský zámecký park, který je součástí evropsky významné lokality Vlašimská Blanice a ve kterém žije vzácný brouk páchník hnědý. Právě tento brouk, obývající výhradně staré stromy, je průvodcem novou naučnou stezkou.

Záchranné stanice Národní sítě přijaly v tomto roce už 2262 zvířat zraněných na silnici. Nešlo jen o „obyčejné“ zajíce či srnky. Celkem 12 silničních obětí patřilo mezi naše nejvzácnější, kriticky ohrožené druhy. Přežily jen tři. Na silnici byla zraněna i chaluha malá, která je v Česku tak vzácná, že ani není v seznamu chráněných druhů. Zejména v zimním období se zvířata často pohybují kolem silnic. Stojí za to dát nohu z plynu!

Ambiciózní plán ornitologů postupně přeměnit zanedbané území výsypky nedaleko Mostu v plnohodnotný ptačí park je zase o něco blíž ke splnění. Během jednoho roku, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) o území pečuje, se podařilo úspěšně rozběhnout obnovu přírody. Zásadně v tom pomohl projekt podpořený v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož součástí byl výkup pozemků, jejich první úpravy i otevření návštěvnické stezky.

Desáté výročí od svého založení oslavila milovická rezervace velkých kopytníků symbolickým rozšířením. V jihovýchodní části, kde sousedí s městem Milovice, se k území obývanému stády divokých koní a praturů připojila část parcely, kde ještě v roce 2020 stála jedna ze tří mohutných budov po sovětské armádě.

O obnovu starých sadů se snaží Fakulta životního prostředí UJEP ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice. Projekt má několik částí: výsadbu nových stromů historických odrůd, aktivity pro veřejnost, například procházky po zaniklých sadech, které dnes sice plodí, ale nejsou aktivně využívány. Nově k obnově jednoho ze sadů přispěje i diplomová práce studentky programu Obnova krajiny Zuzany Pfeiferové.

Plastové odpady se do mokřadních rezervací v Andalusii nezanáší jen větrem a vodou. S jejich šířením vydatně napomáhají ptáci. Ti, jejichž hnízdiště jsou tu chráněná.

Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku, který v loňském roce získal 1. místo v kategorii Krajina v soutěži Adapterra Awards, pokračuje díky získané finanční odměně dalšími kroky. Ocenění honorované částkou 100 000 Kč Správě KRNAP umožnilo realizaci dalších opatření na podporu zadržování vody v krajině.