Analýza volebních programů v oblasti životního prostředí a zemědělství je neveselá. Prokousal jsem se jimi, a to hlavní, co se dá říct o VŠECH programech, je absence jakýchkoliv, byť jen vzdáleně měřitelných údajů. Zato nalezneme často slova jako „rozumná“ či „racionální“ ochrana přírody. A tato formulace vždy znamená rezignaci na nějaký trochu ambiciózní cíl.

Organizace z asociace Zelený kruh prostudovaly volební programy v částech věnujících se ochraně životního prostředí, klimatu a podmínek pro fungování občanské společnosti. K dispozici jsou také výsledky ankety, v níž volební subjekty odpovídaly na otázky připravené experty z členských organizací. Do hodnocení byly zařazeny hnutí ANO 2011, Motoristé sobě, Piráti, Stačilo!, STAN, koalice SPOLU a SPD.

Řeky, tedy přirozené vodní toky, slaví čtvrtou neděli v září, letos tedy 28. září, svůj mezinárodní den. Máme ale v České republice vůbec koho oslavovat? Většina našich toků byla upravena, a tam, kde se do samotného koryta nezasáhlo, byly provedeny alespoň změny v jejich povodí – nemluvě o vlivech spojených se znečištěním ovzduší. Arnika dlouhodobě upozorňuje na to, že přístup k českým řekám se musí zásadně změnit.

Nejčastějším tématem pro říjnové volby do poslanecké sněmovny je pro většinu stran zvýšení bezpečnosti občanů. Ovšem míní se tím především zvýšení bezpečnosti před vojenským napadením, protože toto nebezpečí se, zejména ve spojitosti s válkou na Ukrajině, výrazně zvýšilo. Současně se však trochu zapomíná na posilování také vnitřní bezpečnosti, kam patří i ochrana občanů proti dopadům změny klimatu. Že je třeba dělat více pro ochranu občanů nám v těchto dnech připomíná výročí katastrofické povodně v září 2024.

Výzva členov a členiek Slovenského ochranárskeho snemu.

Pár zajímavých čísel z analýzy vývoje solární energetiky ve střední Evropě (konkrétně Česku, Polsku, Slovensku a Maďarsku), kterou tento týden vydal think-tank Ember.

Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět. K tomu směřuje návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027. Rozhodující zemědělské organizace Česka, Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska proto vyzvaly dánské předsednictví Radě EU při příležitosti jejího zasedání 22. září v Bruselu, aby se zasadila o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvala na jeho přepracování.

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

Desítky bývalých prezidentů a premiérů spolu s bývalým generálním tajemníkem OSN Ban Ki-munem včera zveřejnili dopis, který podporuje zavedení trvalých daní z nadměrných zisků fosilního průmyslu a dalších vysoce znečišťujících odvětví za klimatické škody.

Požár, který v létě 2022 zasáhl národní park České Švýcarsko a rozšířil se na plochu zhruba deseti čtverečních kilometrů, nastolil v období po jeho uhašení celou řadu společenských i odborných otázek, nakolik je možné podobným událostem do budoucna předcházet a přitom současně nezcizit národní parky jejich skutečnému účelu a poslání.