<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>


<rss version="2.0"
        xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
        xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
        xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
        xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
        xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
        xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
        xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"
>

<channel>

<title>Ekolist.cz - Příroda</title>
<description>Články o přírodě z internetového deníku o životním prostředí a přírodě Ekolist.cz.</description>
<link>http://www.ekolist.cz</link>
<language>cs</language>

<item>
<title>Komu patří bizoni? Politika se vede kolem vlastnictví, ve skutečnosti jde o budoucnost krajiny</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/komu-patri-bizoni-politika-se-vede-kolem-vlastnictvi-ve-skutecnosti-jde-o-budoucnost-krajiny</link>
<description>Jeden dobře vyvinutý samec klidně může vážit i tunu. A lze tedy v jisté nadsázce naznačit, že právě kvůli té hmotnosti z bizonů ve Spojených státech amerických vznikl tak těžký problém k řešení. Stali se totiž předmětem legislativně-politického sporu. Který se točí kolem toho, co za zvířata vlastně bizoni jsou, a komu patří.</description>
<pubDate>Thu, 30 Jul 2026 05:04:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Běžná kapradina dokáže akumulovat prvky vzácných zemin a další stopové prvky. Může tak pomoci sledovat stav krajiny</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bezna-kapradina-dokaze-akumulovat-prvky-vzacnych-zemin-a-dalsi-stopove-prvky.muze-tak-pomoci-sledovat-stav-krajiny</link>
<description>Běžná kapradina dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně vzácných zemin, ukázal rozsáhlý výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) napříč Českou republikou. Papratka samičí tak může pomoci sledovat kvalitu životního prostředí, koloběh živin, stav krajiny i dopadů lidské činnosti na lesní ekosystémy.</description>
<pubDate>Wed, 29 Jul 2026 04:55:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Stromy bez vody nám s emisemi oxidu uhličitého moc pomáhat nebudou</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stromy-bez-vody-nam-s-emisemi-oxidu-uhliciteho-moc-pomahat-nebudou</link>
<description>Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.</description>
<pubDate>Tue, 28 Jul 2026 04:16:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Čtyři roky po velkém požáru v České Švýcarsku: spontánní obnova zeleně, nová infrastruktura i pokročilý systém požární prevence</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ctyri-roky-po-velkem-pozaru-v-ceske-svycarsku-spontanni-obnova-zelene-nova-infrastruktura-i-pokrocily-system-pozarni</link>
<description>Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů - zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.</description>
<pubDate>Mon, 27 Jul 2026 04:51:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Vlčí smečky v CHKO Jeseníky: unikátní výsledky monitoringu</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vlci-smecky-v-chko-jeseniky-unikatni-vysledky-monitoringu</link>
<description>Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let prezentuje veřejnosti význam Jeseníků jakožto posledního velkého ostrova divočiny na Moravě a usiluje o zlepšení jeho ochrany. Mimo jiné realizuje projekt „Život v jesenické divočině“ zaměřený na monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Dnes zveřejňujeme unikátní výsledky tříleté práce v terénu (tisíce kilometrů a tisíce hodin náročné práce ve dne v noci, v zimě, v létě). Je důležité, aby se o návratu vlků do oblasti Jeseníků veřejně diskutovalo na základě věcných faktů. Protože vlků postupně přibývá, veřejnost a turisté by měli mít dostatečné informace 
a především je potřeba, abychom společně, včetně lesníků, myslivců a farmářů, hledali cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami. Jsou totiž z mnoha důvodů obdivuhodné a staly se opět nedílnou součástí přírody Jeseníků.</description>
<pubDate>Sun, 26 Jul 2026 04:54:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Nový česko-saský projekt vrátí krajině život na více než 150 hektarech</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/novy-cesko-sasky-projekt-vrati-krajine-zivot-na-vice-nez-150-hektarech</link>
<description>Čeští a němečtí ochránci přírody spojili síly v novém přeshraničním projektu NaTURE+++, který během příštích dvou let přinese konkrétní opatření na podporu biodiverzity v česko-saském pohraničí. Díky podpoře vzniknou nové mokřady, remízky, pestré louky i přírodě blízké lesy na více než 150 hektarech krajiny. Jde o jeden z největších přeshraničních projektů zaměřených na obnovu biodiverzity v regionu.</description>
<pubDate>Sat, 25 Jul 2026 02:58:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Neviditelné riziko přírodních koupališť: Vědci zkoumají původce cerkáriové dermatitidy</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/neviditelne-riziko-prirodnich-koupalist-vedci-zkoumaji-puvodce-cerkariove-dermatitidy</link>
<description>Stovky lidí si každé léto odnášejí z přírodních koupališť svědivou vyrážku, mylně připisovanou sinicím, kopřivám nebo bodavému hmyzu. Jen málokdo ví, že ji způsobují mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy proto zkoumají, kde infekce hrozí nejvíce, jak ji spolehlivě odhalit a jak jí předcházet.</description>
<pubDate>Fri, 24 Jul 2026 03:45:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Využití semenných směsí při obnově biotopů v Národním parku Podyjí</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vyuziti-semennych-smesi-pri-obnove-biotopu-v-narodnim-parku-podyji</link>
<description>Při obnově biotopů v Národním parku Podyjí nespoléháme jen na tradiční způsoby péče o krajinu, jako je sečení travních porostů nebo pastva, ale využíváme i méně běžné techniky. V posledních letech se stále více věnujeme sběru a výsevu semen trav a bylin místní provenience. Vhodnou příležitostí ke zvýšenému úsilí v této oblasti se stal projekt &quot;Obnova druhově bohatých travních porostů na místech bývalých akátin v NP Podyjí pomocí regionálních směsí osiv&quot;, který je realizován s finanční podporou projektu BESTbelt Evropské unie.</description>
<pubDate>Thu, 23 Jul 2026 05:22:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Uhlík v lesních půdách a jeho potenciál: Aby ho lesy ukládaly, musí především přežít</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/uhlik-v-lesnich-pudach-a-jeho-potencial-aby-ho-lesy-ukladaly-musi-predevsim-prezit</link>
<description>Uhlík v lesní půdě plní řadu klíčových funkcí: podporuje produkci dřeva, zlepšuje dostupnost živin a strukturu půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat a filtrovat vodu, vytváří základ pro půdní biodiverzitu a zároveň představuje významný rezervoár důležitý pro regulaci klimatu. Organická hmota zásadně ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a přispívá k její stabilitě i odolnosti vůči disturbancím.</description>
<pubDate>Wed, 22 Jul 2026 03:01:00 +0200</pubDate>
</item><item>
<title>Vědci chtějí zastavit vymírání slunky obecné a piskoře pruhovaného, drobných rybek kdysi běžných v českých vodách</title>
<link>https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-chteji-zastavit-vymirani-slunky-obecne-a-piskore-pruhovaneho-drobnych-rybek-kdysi-beznych-v-ceskych-vodach</link>
<description>Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.</description>
<pubDate>Tue, 21 Jul 2026 04:27:00 +0200</pubDate>
</item>

</channel>
</rss>
