Dokumenty

• Václav Klaus o práci vlády
• Jak nás vidí Evropská unie - 1
• O čem jedná Parlament České republiky

Předseda české vlády Václav Klaus pronesl 7. července v Poslanecké sněmovně projev, ve kterém rekapituloval činnost vlády od posledních voleb do konce 1. čtvrtletí roku 1997. Nabízíme vám výňatky z jeho projevu.
I. Stručná rekapitulace vládního prohlášení
(…) V oblasti dopravy [vláda] akcentovala rozvoj dopravní infrastruktury na hlavních mezinárodních tazích, údržbu dopravních cest, racionalizaci fungování Českých drah a zlepšení dopravní obslužnosti v regionech. (…)
V oblasti životního prostředí se vláda zavázala pokračovat v (…) zvyšování kvality ovzduší, snižování produkce odpadů a urychlení tempa odstraňování starých ekologických zátěží. (…)
Vláda si ve svém Programovém prohlášení uložila úkoly na celé funkční období, a proto nemohla za jeden rok svého fungování všechny své záměry naplnit. (…) v plnění některých úkolů a v řešení některých závažných problémů vládě nepodařilo v uplynulém období dosáhnout potřebného a očekávaného výsledku. To však neznamená rezignaci či odklon od přijatého Programového prohlášení. (…)
II. Zhodnocení plnění programového prohlášení vlády v hlavních oblastech (…)
E) Hospodářská politika vlády (…)
5) Doprava
V dopravě byly záměry Programového prohlášení vlády naplňovány v souladu s finančními možnostmi státu.
V oblasti rozvoje silniční infrastruktury byla pozornost věnována dalšímu přibližování se k mezinárodně srovnatelné úrovni hlavních dopravních tahů. Ve druhém pololetí 1996 bylo do provozu uvedeno dalších 42,5 km dálnic a rychlostních silnic. V návaznosti na urychlení rozvoje dálniční sítě byl schválen koncept využití úvěrů od mezinárodních finančních institucí pro urychlení výstavby dálnic do celkové výše 15 mld. Kč do roku 2002.
Vládou je přikládán zásadní význam racionalizaci hospodaření Českých drah a jejich postupné přeměně v moderní a efektivní podnik. Dosáhnout výraznějšího pokroku v uskutečňování tohoto cíle se dosud nepodařilo, mimo jiné i v důsledku konfliktní situace v Českých drahách, která eskalovala únorovou stávkou. Vláda je přesto rozhodnuta v následujícím období potřebné změny prosadit. V prvním pololetí 1997 byla zpracována Analýza dosud provedených restrukturalizačních kroků na železnici a v návaznosti na to je zpracovávána dopravní strategie ČR, na jejímž základě bude připraven návrh vládní politiky ve vztahu k železnici. Materiál, týkající se reformy železnice, bude vládou projednán v nejbližších dnech.
Vláda projednala postup modernizace železničních koridorů, jehož hlavním problémem je nárůst investičních nákladů (oproti předpokladům z roku 1994). Prioritou vlády je i dopravní obslužnost území. Vláda pro letošní rok schválila částku 700 mil. Kč (o 29 % více než v roce 1996) pro pokrytí ztrát z neefektivních autobusových linek a 150 mil. Kč, účelově vázaných na podporu nákupu nových autobusů. V nejbližší době bude projednána koncepce veřejné dopravy, která si klade za cíl optimalizaci systému veřejné osobní dopravy při koordinaci dopravy silniční a železniční. (…)
J) Životní prostředí
Vláda pokračovala v realizaci prioritních opatření Státní politiky životního prostředí. V průběhu roku 1997 byl schválen vládní návrh zákona o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zákona o odpadech. Vláda dále schválila věcný záměr zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a věcný záměr zákona o chemických látkách a přípravcích. Byla vydána i vyhláška o emisích znečišťujících látek do ovzduší, která upřesňuje hodnoty příslušných emisních limitů.
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh na ratifikaci Protokolu o dalším snížení emisí síry ke Konvenci o dálkovém znečištění ovzduší překračujícím hranice států a vláda schválila přístup k Protokolu o snižování emisí těkavých organických látek k této konvenci. Vláda dále schválila přístup ke Kodaňskému a Londýnskému dodatku k Montrealskému protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země. Veškeré závazky, plynoucí z těchto přísných závazků, Česká republiky plní.
Naplňování Státní politiky životního prostředí vede, spolu s relativně velmi vysokými výdaji k ochraně životního prostředí, ke zlepšování většiny měřitelných ukazatelů jeho stavu. Investice k ochraně životního prostředí, které od roku 1992 přesahují 2 % HDP dosáhly v roce 1996 výše 36 mld. Kč. Veškeré severočeské elektrárny, s jejichž provozem ČEZ počítá po roce 1998, jsou vybaveny odsiřovacím zařízením. Ve druhém pololetí 1996 a v prvním čtvrtletí 1997 byla dokončena výstavba či rekonstrukce 57 čistíren odpadních vod. Od srpna 1996 je ze zákona ukončen provoz všech nezabezpečených skládek odpadů. (…) (čti)

Evropská komise 16. července doporučila, aby Evropská unie zahájila rozhovory o vstupu do EU s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem. V této souvislosti Evropská komise zveřejnila posudky na jednotlivé státy, ve kterých hodnotí připravenost kandidátských zemí na vstup do Unie. V několika pokračováních zde otiskneme výňatky z těch částí hodnocení České republiky, které mají vztah k životnímu prostředí. Stanovisko Evropské komise je mj. založeno na odpovědích české vlády na dotazník EU. Text těchto odpovědí česká vláda dosud před svým obyvatelstvem tají.
ENERGETIKA
Popisné shrnutí
Česká energetika je a bude založena na domácích zdrojích fosilních paliv (černé uhlí a lignit), které představují 60% energetické bilance a způsobují vážné škody na životním prostředí, zejména v Severních Čechách (např. Černý trojúhelník). Ve spotřebě ropy a zemního plynu (17,5% resp. 14% energetických potřeb) je země závislá na zahraničních zdrojích, zejména ruských. Těžba uranu (600 t uranu ročně) bude pokračovat do roku 2001.
Uzavírání dolů vyústilo v pokles těžby černého uhlí z 22 miliónů tun v roce 1990 na 16 miliónů tun v roce 1995. Těžba hnědého uhlí se snížila z 90 na 56 miliónů tun v období 1989-1995. V období 1989-1994 poklesla zaměstnanost v hornictví o více než 50% na 82 000 lidí. (…)
Energetický sektor je dvakrát až třikrát méně efektivní než je průměr Evropské unie. Příčinou je například minulá politika orientovaná na zdroje a nízké ceny.
Česká republika má čtyři jaderné
reaktory ruské konstrukce VVER 213 v Dukovanech (probíhá modernizační program). Jejich bezpečnost po dokončení modernizačního programu je považovaná za blížící se bezpečnostním standardům všeobecně akceptovaným v EU. Dva reaktory VVER 1000 jsou ve výstavbě v Temelíně (se zapojením americké technologie). Kolem roku 2000 má podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny vzrůst z 22% na 40%. V provozu jsou také tři výzkumné reaktory, které využívají palivo vyrobené v Rusku.
Současné a perspektivní hodnocení
Česká energetická politika je v souladu s cíli EU jako jsou: zajištění bezpečnosti dodávek energie včetně diverzifikace; zavedení tržních principů; a ochrana životního prostředí a vzrůst energetické efektivnosti. (…)
Navzdory významnému růstu jsou ceny plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti křížově dotovány z cen pro průmysl a nepokrývají náklady. Vláda by měla v létě 1997 rozhodnout o politice, která zvýší ceny na úroveň nákladů do roku 2000. (…)
(Pokračování)

Zde chceme přinášet informace o zákonech a mezinárodních smlouvách týkajících se životního prostředí, které projednává Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna a Senát.
Tisk 77: Poslanecký návrh na vydání zákona o zemědělství. Zákon byl v 1. čtení 19. prosince 1996 přikázán Zemědělskému výboru. Ten 19. června přerušil projednávání tohoto zákona do doby projednání vládního návrhu zákona o zemědělství (tisk 118).
Tisk 99: Poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona ČNR č. 162/1993 Sb. a zákona 193/1994 Sb. Senát zákon schválil 12. června. Prezidentovi byl zákon doručen k podepsání 13. června. Prezident rozhodl o nepodepsání zákona 30. června.
Tisk 118: Vládní návrh zákona o zemědělství. Předložen Sněmovně 17. ledna 1997. Sněmovna zákon v 1. čtení schválila dne 26. února a přikázala k projednání zemědělskému výboru. Ten 19. června zákon doporučil přijmout v pozměněném znění.
Tisk 120: Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Sněmovna smlouvu schválila v 1. čtení 25. února a přikázala k projednání Zahraničnímu výboru. Zahraniční výbor její schválení doporučil 26. června. Sněmovna smlouvu 8. července ve 2. čtení schválila.
Tisk 145: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnuje mj. zvýšení DPH pro paliva a energie na 22%. Vláda předložila zákon Sněmovně 13. března. Zákon byl v 1. čtení schválen 28. března a přikázán k projednání Rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor 29. dubna schválení zákona s připomínkami doporučil. Zákon prošel ve 2. čtení 2. července obecnou i podrobnou rozpravou. Sněmovna zákon schválila ve 3. čtení 8. července. Zákon byl doručen do Senátu 14. července, Senát zákon schválil 31. července. Zákon byl doručen prezidentovi k podepsání 7. srpna. Prezident zákon podepsal 13. srpna.
Tisk 215: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Předložen Sněmovně 10. června 1997. Sněmovna 10. července zákon v 1. čtení schválila a přikázala k projednání Hospodářskému výboru.
Tisk 243: Poslanecký návrh na vydání zákona o právu na informace o životním prostředí. Předložen Sněmovně 10. července. Vláda k němu 14. srpna zaujala odmítavé stanovisko.
Tisk 258: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Předložen Sněmovně 29. července.
Tisk 259: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Předložen Sněmovně 6. srpna.
Tisk 261: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Předložen Sněmovně 7. srpna.