Riegrova stezka v přírodní rezervaci na toku Jizery mezi Semilami a Železným Brodem je nejen cílem častých procházek místních, ale i místem, kam míří stovky turistů z celé republiky. Jsou tu romantické skalnaté svahy nad korytem řeky, porostlé buky a habry. Vyskytují se tu i rostliny, které odjinud z Pojizeří již vymizely, například lomikámeny a různé druhy osladičů. Uvidíte tady mloky, netopýry apod.Proto mne zaskočilo, když jsem v rezervaci našel vykácenou stráň. Nešlo o úklid lesa, tj. odstranění suchých nebo poškozených stromů. Nešlo ani o kácení refugií smrkové monokultury, která byla v minulosti v některých částech rezervace vysázena. Šlo o plošné kácení buků a smrků na prudké suťové stráni. Plocha přibližně 25x200 m, sahající od vrcholku strmé stráně až k toku Jizery, byla totálně vytěžena. Podle mého zjištění bylo vykáceno 35 buků ve stáří od 30 do 120 let a 66 smrků (od 30 do 70 let). Plošnému kácení padla za oběť také příměs bříz, borovic a lip. V dolní části paseky převládaly buky, smrky byly hlavně v horní části stráně, kde byl v minulosti les obhospodařován. Na tuto aktivitu doplatily i 4 habry, které by měly být speciálně chráněny. V horní části rezervace byla použita i těžká těžební technika, která poškodila půdní reliéf.
Navštívil jsem tedy odbor ochrany přírody OkÚ v Semilech, abych zjistil okolnosti této, jak se mi zdálo, zvůle. Při první návštěvě se vedoucí odboru RNDr. Šádková mému sdělení o plošném kácení v rezervaci podivila a slíbila, že do týdne záležitost prošetří. Po týdnu jsem se tedy na onen úřad vydal znovu. Bylo mi řečeno, že jde o normální obnovu rezervace v rámci dlouhodobého plánu, že les se musí obnovovat, že věci nerozumím a bylo mi naznačeno, abych se do záležitosti nepletl. Získal jsem zde však kopii hospodářského plánu, který vypracoval Lesprojekt Hradec Králové. Zde se mimo jiné píše: realizovat probírku navrženou v LHP. Redukce smrku a břízy, oproti LHP netěžit v probírce habr, který kryje půdu a má výchovnou funkci v porostu. Tedy žádná plošná těžba!
Praktickému výkladu lesního plánu opravdu nerozumím. Rozuměl bych tomu, kdyby byla v rezervaci probrána smrková monokultura a území bylo osázeno smíšeným porostem, který více odpovídá složením původnímu lesu. Jak je ale vidět, k ničemu takovému nedošlo. Nerozumím tomu, když se z rezervace odstraňují staré stromy, které by mohly sloužit jako biotop a útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů. Kdo chce ještě vidět lesy v této rezervaci, měl by si pospíšit. Podle vyjádření úřadu, vedeného paní Šádkovou, má těžba pokračovat dále podobným způsobem.
Už je to deset let, kdy v Německu začal projekt Dobrovolný ekologický rok (Freiwilliges Ökologisches Jahr, FÖJ), tehdy jenom jako model v Dolnosasku. Tou dobou tady vrcholil zájem o životní prostředí. Vznik FÖJ ovlivnil také obdobný projekt, Dobrovolný sociální rok. Ten nabízel jen velmi omezený počet míst. Ozývaly se hlasy, že ženy (muži trávili rok v armádě, popřípadě civilní službě) by měly mít také možnost udělat něco pro stát. S nárůstem míst Dobrovolného sociálního roku přišla i myšlenka FÖJ. Zákonem byl ustanoven po několika letech zkušebního běhu v roce 1993.V rámci FÖJ mohou mladí lidé od 16 do 27 let pracovat rok v oblasti ochrany přírody. Mohou tak rozvinout svůj cit k životnímu prostředí, vzbudit zodpovědnost za to, jak se člověk chová. Zároveň to je i rok, během něhož se mohou tito lidé rozhodnout, co chtějí dále v životě dělat. Pracovní zařazení se může velice lišit. Od provázení turistů po rezervaci, až po poradenskou službu, jak nejlépe třídit odpad.
Je zajímavé, že v Německu, zemi blahobytu, je plat FJlerů nepříliš vysoký. Každý účastník dostává stravu, ubytování, pojištění a kapesné ve výši 300 DM. V případě, že strava a ubytování nejsou součástí pracovního místa, dostává přibližně 300 DM na nájemné a stejnou sumu na stravování. Není to mnoho - podpora v nezaměstnanosti je v Německu vyšší - ale dá se s tím dobře vyjít. Během roku má účastník nárok na 27 pracovních dnů dovolené. FÖJ začíná vždy 1. září a trvá až do 31. srpna následujícího roku.
FÖJleři mají stejný nárok na slevy jako vojáci na civilní službě, kromě možnosti jezdit zadarmo vlakem. Celý projekt FÖJ spolupracuje s modelem Evropské dobrovolné služby. Zatím běží FÖJ v Německu (asi 500 míst), Rakousku (20) a Dánsku (1 místo, obsazené Němkou). Příští rok začíná FÖJ také v Lotyšsku. Cílem projektu je, aby v budoucnu probíhal FJ probíhal ve všech zemích Evropské unie, tedy výhledově i v České republice.
Adresa: FÖJ-Betreuungsstelle, Koppelsberg 4, 24 306 Plön, BRD, fax: +49 4522507181, tel.: +49 4522507180