Diskusní příspěvek prezentovaný na 5. zasedání Pracovní skupiny pro energetiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 5. prosince 1996 přináší přehled dotací v energetice za rok 1995.
Hlavní výsledek analýzy:
Stát dotuje výrobu a dodávku energie celkem více něž 38 mld. Kč ročně. Pro srovnání: to je více než rozpočet Ministerstva obrany a zdravotnictví dohromady.
Celková cenová deformace trhu s energií je větší ještě o křížové dotace ve výši 12,6 mld. Kč a dosahuje tak souhrnné výše 50 mld. Kč ročně.
Hospodárné využívání energie podporuje stát 0,2 mld. Kč ročně. Poměr přímé podpory státu na hospodárné užití energie k celkové státní dotaci na dodávku energie (bez křížových dotací) je přibližně 1 : 200.To znamená, že výroba energie je dotována 200 krát více než její hospodárné využívání.
Celková dotace státu na dodávku energie ve výši cca 38 mld. Kč (bez křížových dotací) představuje zhruba 20% z celkového účtu za energii, tj. z celkové platby v celém hospodářství a ve všech sektorech za energii. Státní dotace na hospodárné užití energie představuje 1 promile z této částky. Jinými slovy: v průměru každou korunu zaplacenou za energii v České republice v roce 1995 dotoval stát 20 haléři a programy úspor energie podporoval z každé této koruny jednou desetinou haléře.
Sociální dopady stávající formy dotací:
Nejvíce dotovanou energii (tj. CZT, elektřinu a plyn) používají domácnosti pro vytápění obvykle ve větších obcích a městech a dále lidé s průměrnými a vyššími příjmy. Domácnosti v malých obcích a s nízkými příjmy většinou používají na topení uhlí nebo dřevo. Tyto formy energie nejsou státem přímo dotovány (kromě DPH). Proto se tato skupina obyvatel podílí na přínosech z dotovaných cen energie pouze minimálně, nicméně do státního rozpočtu přispívá stejným způsobem (zdaněním) jako kdokoliv jiný.
Na současný způsob dotací cen energie tedy relativně nejvíce doplácejí lidé žijící v malých obcích a s nízkými příjmy. A naopak relativně největší přínos ze současného stavu dotací mají lidé ve větších obcích a městech s průměrnými a vyššími příjmy.
Způsob analýzy:
Jedná se o hrubou analýzu skutečného toku dotací k roku 1995. Byly uvažovány reálné podmínky v České republice. Analýza neporovnává domácí ceny s průměrnými cenami v zahraničí. Při analýze byly použity spíše opatrné předpoklady, skutečné dotace jsou zřejmě vyšší. Státní dotace na útlum těžby uhlí a uranu nejsou zahrnuty.
Analýza je založena na konečné spotřebě jednotlivých forem energie pro obyvatelstvo a ostatní sektory, jejich průměrné ceně a na porovnání dnešní 5% DPH pro energii (kromě lehkých topných olejů) s jednotnou sazbou DPH (nižší než dnešních 22%). Nižší sazba DPH pro vybrané energeticky úsporné výrobky byla vzhledem ke svému malému dopadu na výsledek v tomto přehledu zanedbána.
Sociální dopady stávajícího způsobu dotací nebyly v této analýze vyčíslovány. Jsou zde načrtnuty pouze výsledky velmi hrubé analýzy podložené naší zkušeností s prací na komunálních energetických projektech s městy i malými obcemi. Nicméně výsledky této analýzy jsou podle našeho názoru plně relevantní.
SR SFŽP KD Celkem 1. Dotace na úsporu energie: 2. Rozpočet České energetické agentury 0,2 0 0 0,2 3. Dotace na dodávku energie: 4. Především přechod z uhlí na plyn 0 1,3 0 1,3 5. Dálkové teplo CZT pro obyvatelstvo 7 0 0 7 6. Křížové dotace pro obyvatelstvo v elektřině 0 0 10 10 7. Křížové dotace pro obyvatelstvo u plynu 0 0 2,6 2,6 8. Nižší sazba DPH za energii u obyvatelstva 7 0 0 7 9. Nižší sazba DPH za energii ostatní sektory 23 0 0 23 11. Dotace na dodávku energie -
- rekapitulace:12. Přímé dotace ze státního rozpočtu pro obyvatelstvo (ř. 5+8.) 14 0 0 14 13. Dotace včetně křížových pro obyvatelstvo (ř. 4+5+6+7+8) 14 1,3 12,6 27,9 14. Dotace státu do energie celkem bez křížových dotací (ř. 4+5+8+9) 37 1,3 0 38,3 Vysvětlivky: SR - státní rozpočet; SFŽP - státní fond životního prostředí; KD - křížové dotace; CZT - centrální zásobování teplem; DPH - daň z přidané hodnoty
Křížové dotace - průmysl a komerční sféra platí vyšší sazby a dotují tak obyvatelstvo; rozpočtově neutrální.