Dokumenty


O čem jedná Parlament České republiky

Zde přinášíme informace o zákonech a mezinárodních smlouvách týkajících se životního prostředí, které projednává Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna a Senát.

Tisk 77: Poslanecký návrh na vydání zákona o zemědělství. Zákon prošel 3. září ve 2. čtení obecnou i podrobnou rozpravou. 3. čtení proběhlo 5. září a zákon byl vzat zpět.

Tisk 99: Poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona ČNR č. 162/1993 Sb. a zákona 193/1994 Sb. Senát zákon schválil 12. června. Prezidentovi byl zákon doručen k podepsání 13. června. Prezident rozhodl o nepodepsání zákona 30. června. Sněmovna schválila 5. září usnesení, kterým rozhodla, že o předloze nebude znovu hlasovat, neboť prezidentovo veto nepokládá za platné vzhledem k překročení patnáctidenní lhůty od schválení zákona. Prezident 14. července oznámil, že se obrátí na Ústavní soud, aby rozhodl, zda zákon platí.

Tisk 118: Vládní návrh zákona o zemědělství. Zákon prošel 3. září ve 2. čtení obecnou i podrobnou rozpravou. Ve třetím čtení byl 5. září zákon schválen. Zákon byl doručen do Senátu 8. září.

Tisk 120: Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Sněmovna smlouvu 8. července ve 2. čtení schválila. Senát smlouvu schválil 30. července 1997.

Tisk 215: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Předložen Sněmovně 10. června 1997. Sněmovna 10. července zákon v 1. čtení schválila a přikázala k projednání Hospodářskému výboru.

Tisk 243: Poslanecký návrh na vydání zákona o právu na informace o životním prostředí. Předložen Sněmovně 10. července. Vláda k němu 14. srpna zaujala odmítavé stanovisko. Předseda Sněmovny 26. srpna projednávání zákona doporučil a navrhl přikázat k projednání Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Tisk 258: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Předložen Sněmovně 29. července.

Tisk 259: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Předložen Sněmovně 6. srpna. Sněmovna 3. září zákon 1. čtení schválila a přikázala k projednání Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a Zemědělskému výboru.

Tisk 261: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Předložen Sněmovně 7. srpna. Předseda Sněmovny 26. srpna projednávání zákona doporučil a navrhl přikázat k projednání Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Tisk 272: Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě, podepsaná v Praze dne 19. června 1997. Smlouva byla předložena Sněmovně 25. srpna. Organizační výbor 3. září projednávání smlouvy doporučil.

Tisk 283: Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Předložen Sněmovně 18. září. Organizační výbor 25. září projednávání zákona doporučil a navrhl přikázat k projednání Rozpočtovému výboru.


Jak nás vidí Evropská unie - 2

V uveřejňování vybraných pasáží ze „Stanoviska Evropské komise k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie“ pokračujeme dokončením oddílu Energetika a výběrem z oddílu Doprava.

V textu se vyskytuje termín acquis, který znamená schopnost plnit závazky vyplývající ze členství, tedy schopnost naplňovat legislativní předpisy EU.

ENERGETIKA

Současné a perspektivní hodnocení

(…) Restrukturalizace báňského sektoru (pevná paliva a uran) bude pokračovat i po roce 2000. Její sociální a regionální důsledky budou muset být řešeny, přičemž státní intervence by měly být hodnoceny podle pravidel o státní pomoci ES a Evropského společenství uhlí a oceli. (…)

Česká republika zahájila práci na legislativě pro oblast efektivnosti přizpůsobené normám Společenství (např. štítkování spotřebičů, normy minimální efektivnosti), jakož i na normách pro životní prostředí (např. standardy pro kvalitu paliv), avšak zbývá dořešit další úkoly. Přijetí zákona o úsporách energie (očekává se v létě 1997) podpoří budoucí soulad s acquis v oblasti efektivnosti. Měli bychom uvést, že modernizace rafinérií, aby splňovaly standardy ES, bude vyžadovat značné investice, přičemž tyto rafinérie budou muset soutěžit na saturovaném evropském trhu.

Pokud jde o těžbu uranu, povinnost národní elektrárenské společnosti (ČEZ) koupit v případě dovozu jaderného paliva odpovídající množství domácího uranu v zásadě porušuje pravidla jaderného společného trhu, avšak tato povinnost bude do roku 2000 postupně zrušena. Dodávky uranu (nepocházejí-li z domácího zdroje), obohacování uranu a výroba paliva jsou zabezpečeny smlouvami s různými firmami v několika zemích. Pro smlouvy o dodávkách uzavřené po vstupu ČR do EU by platila společná bezpečnostní politika pro dodávky jaderných materiálů založená na diverzifikaci zdrojů. Bylo by tudíž žádoucí, aby Česká republika pokračovala se svými plány diverzifikovat své zdroje dodávek.

Vyhořelé jaderné palivo je nyní skladováno na místě vzniku v elektrárnách. Plánuje se, že dlouhodobější mezisklad začne pracovat kolem roku 2005 jak pro palivo z Dukovan, tak z Temelína. Rozhodnutí, zda se má vyhořelé palivo regenerovat, nebo uložit jako odpad, se neočekává před rokem 2015.

Po vstupu do EU bude muset Česká republika splnit ustanovení Smlouvy o Euratomu, a to zejména ta ustanovení, která se vztahují na dodávky jaderného materiálu, na společný jaderný trh, ochranu, zdraví, bezpečnost a mezinárodní dohody. Protože je již Česká republika členem všech mezinárodních jaderných režimů a má platnou plnou dohodu o ochraně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, neočekávají se žádné větší potíže při uplatňování legislativy Společenství v této oblasti ani v jiných výše uvedených oblastech. Zvláštní pozornost je nutné věnovat včasné implementaci programů jaderné bezpečnosti. Měl by být podporován rozvoj orgánu pro jadernou bezpečnost.

Závěr

Za předpokladu zachování současného úsilí by měla být Česká republika v situaci, že splní větší část legislativy EU týkající se energetiky v několika příštích letech. Musí však být důkladně sledovány oblasti, mezi které patří úprava monopolů, včetně dovozních a vývozních otázek, přístup k sítím, stanovování cen za energii, havarijní připravenost včetně vybudování povinných zásob ropy, státní intervence do sektorů pevných paliv a uranu a rozvoj energetické efektivnosti a standardů kvality paliv.

Neočekávají se žádné větší potíže při plnění ustanovení týkajících se Euratomu. Standardy jaderné bezpečnosti by měly být vhodně vyřešeny, aby se jaderné elektrárny uvedly na požadovanou úroveň bezpečnosti, a je třeba stanovit dlouhodobější řešení pro odpad.

DOPRAVA

Dopravní politika Společenství se skládá z politiky a iniciativ ve třech základních oblastech:

Popisný souhrn

Zeměpisná poloha České republiky, která se rozkládá na současných hranicích Evropské unie a je křižovatkou dopravních cest Sever-Jih a Východ-Západ, z ní dělá tranzitní zemi mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi. Procházejí jí dva panevropské dopravní koridory. Politické změny na počátku devadesátých let vedly k podstatnému zvýšení dopravních toků, včetně tranzitní dopravy. I když je silniční síť celkem relativně dobře rozvinutá, není ještě schopná vyrovnat se s poptávkou po silniční dopravě, která se v období 1990-1995 téměř zdvojnásobila. Podíl jednotlivých druhů dopravy se zřetelně změnil na úkor železniční a vnitrozemské vodní dopravy, přičemž rovněž došlo ke znatelnému poklesu hromadné osobní silniční dopravy (v důsledku rychlého růstu počtu soukromých vozidel a jejich využívání). (…)

Současné a perspektivní
hodnocení

(…) V případě železniční dopravy by se mělo usilovat o zajištění účinné aplikace acquis; v průběhu několika příštích let je nutné sledovat oblasti veřejných služeb a standardizace výkaznictví. (…)

Česká republika bude pravděpodobně čelit stálému růstu silniční dopravy, a bude se tudíž muset soustředit na úsilí o využívání železnic a vnitrozemských vodních cest.

Aby zlepšila dopravní spojení s členskými státy a svými sousedy, plánuje Česká republika investovat v období 1995-1999 přibližně 2,7 miliardy ECU ze svého vlastního rozpočtu do dopravní infrastruktury používané mezinárodní dopravou, hlavně na transevropské koridory. Tato částka představuje úctyhodných 1,2 % HDP, ale ani to nutně nepokryje potřeby. (…)

Závěr

(…) Bude však nutno zajistit, aby byly dány k dispozici zdroje potřebné pro položení základů budoucí transevropské dopravní sítě, která se má rozšířit, aby zahrnula nové členské státy. (…)

(Pokračování)