Vaše dopisy

Srovnáváme krok se světem ?

Zatímco dříve byl trh bioprodukty v Evropě víceméně po desetiletí ve velmi malé míře rozvinut a poptávka i nabídka byla v rovnováze v několika posledních letech se situace dramaticky a radikálně mění - poptávka v řadě zemí (Německo, Rakousko, Švédsko a další) roste rychlostí boomu a produkce s ní nestačí držet krok. Tento hlad po bioproduktech nestačí krýt ani dovoz biopotravin ze zemí kde je po nich poptávka menší (Itálie). V zemích s bioboomem pronikly biopotraviny do husté sítě velkých supermarketů (ve Švýcarsku např. COOP, v Rakousku Billa nebo Spar) a staly se vlastně běžných zbožím. V některých státech je trh biopotravinami teprve v embryonálním stádiu (Česká republika, Irsko) a i tyto země mohou částečně exportovat. Dlouhé transporty biopotravin jsou však v zásadě protikladné myšlenkovým východiskům ekozemědělství, které usiluje i o maximální úsporu energie vynaložené na jednotku produkce. Bioobilí převážené z jednoho konce Evropy na druhý lze pak jen těžko označit jako produkt šetrný k životnímu prostředí.

Velmi rozdílná je státní podpora, která se ekologickému zemědělství dostává. Ne ve všech státech je přínos ekologického zemědělství pro životní prostředí a zdraví populace doceněn stejně vysokým příspěvkem, ve většině zemí se však ekozemědělství těší podpoře státu. Někde je finančně podporováno přechodné období (konverze) na ekologické hospodaření i vlastní ekoprodukce, jinde jen jedno z těchto období. Bohužel jednou z mála zemí kde není podporován ani přechod ani vlastní ekologické zemědělství a tyto opatření nejsou ani plánována je právě Česká republika.

V našich podmínkách došlo k velkému růstu bioploch v letech 1990 a 1991 zejména díky přímým dotacím, které v té době existovaly. Ale pak se tento rozvoj zastavil a dnes je zaznamenatelná stagnace výměry. Počet podniků se v podstatě nemění ( či dokonce mírně stoupá), klesá zastoupení velkých podniků. Stále více se k ekologickému hospodaření hlásí soukromí rolníci pro které je tento způsob hospodaření nejenom otázkou ochrany životního prostředí ale i vlastního přesvědčení. Trh s certifikovanými biopotravinami (opatřenými českou ochranou známkou - biozebrou) u nás prakticky neexistuje, v běžnější sítí tzv. obchodů se zdravou výživou se vyskytují převážně jen suché produkty (obilí, mouka, těstoviny) na tržištích lze místně a občas nalézt atraktivní komodity jako bioovoce a biozeleninu a živočišné produkty (maso, mléko, mléčné výrobky) jdou získat téměř jen tzv. nákupem přímo ze dvora u biosedláků.

Většina ekopodniků je u nás členy sdružení Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO Šumperk, které zajišťuje odborné poradenství, vzdělávání, vydavatelskou činnost a další aktivity v oblasti ekozemědělství a hájí zájmy ekologických zemědělců. Svaz PRO-BIO vznikl jako nevládní iniciativa již v roce 1990 a po vzoru zahraničních svazů biozemědělců usiluje nejen o praktikování ekologického zemědělství ale i o jeho plné společenské uznání. Vzhledem k omezeným možnostem však nemá dostatek prostředků akcelerovat rozvoj v rámci celé České republiky. Tímto impulsem by, tak jako je tomu ve vyspělých evropských zemích, měla být cílená podpora státu. Vzhledem k dalším dotacím do zemědělství představuje velikost podpory ekozemědělství nevýznamnou složku a tak by se na ni i u nás měly nalézt prostředky. Pokud by nemohlo získat ekologické zemědělství vlastní dotační titul, pak by určitě nemělo chybět v podpoře extensifikačních programů a údržbě krajiny. Tím by se Česká republika mohla zařadit po bok vyspělých zemí, které hodnotu a přínos ekologického zemědělství uznávají a aktivně podporují jeho rozvoj.
Ing. Petr Dostálek, Svaz PRO-BIO Šumperk

Země	Počet biopodniků				Ekologicky obdělávaná plocha (hektarů)				Státní podpora
-	1992	1993	1994	1995	1992	1993	1994	1995	na přechodné období	po přechodném období
Belgie	176	-	173	-	1400	1600	3043	-	ne	ano
Německo	4023	4404	5866	-	99768	128296	272139	-	částečně	ano
Estonsko	41	50	50	-	-	-	1600	-	ne	ne
Rakousko	2050	4750	13000	23000	30951	71377	145695	-	ne	ano
Polsko	94	174	225	235	1240	2170	3540	5000	ne	ne
Švédsko	1867	1897	2081	2700	42428	46390	56751	-	ano	ne
Švýcarsko	1160	1390	1665	2200	17300	20784	25230	32000	částečně	ne
ÄŚR	135	141	187	181	15371	16667	15818	14982	ne	ne

Prostějov není první

Je mou povinností jakožto zaměstnankyně MěÚ Mikulov odboru MH a ŽP upozornit na mylnou informaci. Město Mikulov na Moravě již od dubna 1996 tento způsob vážení TKO provádí. Vývoz nám zabezpečuje soukromá firma TKO Drnholec, která tento odpad (tímto způsobem) sváží. Všechny nádoby na odpad jsou nakódovány. Koncem čtvrtletí přichází do rodin výpis (kolikrát vyvezli popelnici, kolik bylo celkem odpadu - hmotnost, kolik zaplatí). Informovanost občanů je tedy dostatečně zajištěna.

S pozdravem
Dana Zezulová, odbor městského hospodářství a životního prostředí