Monitor

• Britští odpůrci spaloven jásají
• O čem psal český a slovenský tisk
• Dědictví Ken Saro-Wiwy

Britští ekologičtí aktivisté oslavovali poté, co firma PowerGen oznámila, že ustupuje od plánu vybudovat v Británii největší spalovnu odpadu v Evropě.
PowerGen potvrdila, že již nepodporuje záměr na výstavbu spalovny s kapacitou 1,2 miliónu tun. Cory Environmental, druhá společnost, která se na projektu podílela, se nyní pokusí najít jiného partnera. Aktivisté bojující proti spalovně tvrdí, že rozhodnutí firmy PowerGen bylo vyvoláno velkým odporem veřejnosti. Více než 5000 lidí poslalo protestní dopisy Ministerstvu průmyslu a obchodu (DTI - Department of Trade and Industry).
Společnost Cory se snažila šest let získat povolení k výstavbě závodu na výrobu elektřiny spalováním odpadu v Belevederu poblíž města Bexley a utratila milióny liber při nákupu pozemků pro jeho výstavbu. Její první žádost o povolení výstavby spalovny zamítlo DTI v roce 1993. O její nové žádosti dosud není rozhodnuto a vedení firmy mezitím hledá nového partnera.
John Mankerty, mluvčí organizace Bexley and Districts Against Incineration Risks, která sdružuje odpůrce spalovny, řekl: Je to začátek konce snah vybudovat zde tuto obří spalovnu. Firma Cory nyní stojí před téměř nemožným úkolem najít jinou firmu místo PowerGen. (The Times,2. ledna, kráceno)

Z problémů životního prostředí se české noviny v prvních dvou dekádách ledna věnovaly hlavně smogu.
V politickém hrobě se musí obracet bývalý ministr životního prostředí Benda, který (…) minulý rok vyřkl v Karviné pověstný výrok, že sníh na severu Moravy je opět bílý, psala Mladá fronta Dnes 13. ledna. Ostravané kroutí hlavou nad tím, že magistrát dovolí vjezd do centra za smogové situace takovým nákladním autům, která by v civilizovaném světě nemohla na silnici ani za nejkrásnějšího počasí.
Ani pražský primátor neušel kritice. Jan Koukal nabádá řidiče, aby nejezdili po městě auty, sám však výhod MHD nevyužívá a do úřadu se nechává vozit automobilem. Primátor sice rád zesměšňuje bývalé komunistické politiky, ale chová se obdobně jako jeho předrevoluční předchůdci, soudí Jana Šprunková v Mladé Frontě Dnes z 18. ledna.
O tom, že se smogem to není tak zlé, přesvědčoval čtenáře Práva Jiří Hanzlíček, expert pro posuzování vlivů na životní prostředí. Opravdová smogová situace, která představuje ekologickou a zdravotní katastrofu, je charakterizována mnohonásobným překračováním hygienických limitů. V Evropě jde o hodnoty 1400-1700 g/m³ pro oxid siřičitý a 1000-1400 g/m³ pro oxidy dusíku v tříhodinovém měření. Ty se však v Evropě prakticky již nevyskytují. V ČR je však vyhláškou stanovena limitní hodnota pro tzv. český smog na pouhých 400 g/m³ pro oxid siřičitý a 350 g/m³ pro oxidy dusíku v tříhodinovém měření. Tím, že novináři píší o smogu místo o, jak to Hanzlíček nazývá, určitém časovém překračování hygienických limitů, způsobují podle něj veřejnosti psychické stresy.
O tom, jak jdou na již téměř se nevyskytující smog v Itálii, jsme se dočetli 17. ledna v Lidových novinách. V italské Florencii radnice na základě zvýšeného množství škodlivin v ovzduší rozhodla, že vjezd do centra bude povolen pouze osobním automobilům vybaveným katalyzátorem. Po dobu smogového poplachu však budou městské autobusy přepravovat cestující zdarma.
Časopis Týden ve svém 4. letošním čísle v článku Ekologie a móda píše mj. o tom, že na pole s bavlnou směřuje čtvrtina světové spotřeby pesticidů. Z bavlny se nepříliš ekologickými postupy vyrábí mj. džínsové oblečení. Někteří výrobci proto přicházejí s ekologickými programy výroby džínsů pesticidy neošetřované bavlny.
Z ostatních témat upozorněme alespoň na reakce na vývoj kolem plánů na těžbu zlata v Kašperských Horách. Miloš Kužvart, odborný mluvčí ČSSD pro životní prostředí, varuje v Právu ze 17. ledna před plány MŽP na financování geologického průzkumu. Naopak ředitel firmy TVX Bohemia důlní, a. s., prosí v Magazínu LN z 10. ledna svatou Barboru, aby za zlatokopy orodovala.
Na slovenský tisk příliš místa nezbylo, proto jen jednu zprávu. Deník Pravda referoval 3. ledna o plánech Ministerstva životního prostředí SR. Podle ministra Jozefa Zlochy dokončí letos jeho úřad návrhy zákonů o vodách, územním plánování, stavebním řádu a ozonový zákon. Novelizovat by se měl i zákon o odpadech, do něhož by měla být zahrnuta i problematika obalů.

Společnost Shell přislíbila obyvatelům delty Nigeru pro tento rok 30 miliónů USD. Mezinárodní skandál, který propukl po popravě předáka kmenů Ogoniů Ken Saro Wiwy tak donutil konečně i ropného giganta ke změnám v přístupu k původním obyvatelům. Těm se tak v podobě škol, nemocnic a dalších zařízení vrátí alespoň část peněz získaná těžbou ropy na jejich území. Do pokladny Shellu Shellu každoročně plyne 220 miliónů USD a nigerijské vojenské vládě až 7 miliard dolarů. Neustálé nepokoje a sabotáže velmi narušovaly těžební činnost a Shell si chce nyní zajistit na ropných klid spíše pomocí peněz než násilím.(Time,25. listopadu 1996)