Monitor
V této rubrice
se tentokrát výjimečně věnujeme jedinému tématu.
V době, kdy
se světoví státníci chystali na sérii konferencí o životním prostředí,
přispěl do diskuse o globálních ekologických problémech i český
premiér Václav Klaus.
Dejme napřed slovo Mladé
frontě Dnes z 14. června. Premiér Václav Klaus včera předhodil
další argument těm, kteří jej obviňují, že nerozumí problémům
ohrožujícím životní prostředí a že se je snaží bagatelizovat.
Před zraky desítek novinářů a odborníků české Akademie věd včera
na Bílém Kříži v Beskydech označil za nesmyslnou teorii takzvaného
skleníkového efektu, který odborníci řadí k nejvážnějším ekologickým
hrozbám. „Vy opravdu podléháte těmto módním antivědeckým teoriím?
My vědci přece víme, že pro ně nemáte žádné důkazy. Jsou to jen
šarlatánské hypotézy“, zpražil hned v úvodu skupinku odborníků,
když mu chtěli vysvětlit, že se pokoušejí zjistit, jaký vliv by
mohl mít skleníkový efekt na smrkové lesy v Beskydech. (…) Mezi
těmi, které Klaus svými větami uvedl do rozpaků, byli například
ředitel Ústavu ekologie krajiny Akademie věd Milan Peňaz nebo
vedoucí projektu Michal Marek. Ti premiéra do Beskyd pozvali,
aby ho seznámili se svou prací. (…) „Snahou vědců je zblbnout
svými pokusy zbytek společnosti, aby jim dával stále více peněz,“
prohlásil Klaus, když se ho vedoucí experimentu Michal Marek pokusil
přesvědčovat, že podobné studie mají smysl.
Příhoda se přihodila v
pátek, MFD o ní referovala v sobotu a v úterý ráno odletěl
Václav Klaus na (poněkud tajemnou, ale to sem nepatří) návštěvu
Velké Británie. Přečtěme si, co o jeho návštěvě napsal Jan
Čulík v internetových Britských listech (příloha Neviditelného
psa - http://pes.eunet.cz) z 19. června. Ivan [Ivan Kytka,
londýnský zpravodaj České televize] mi vyprávěl, jak se na tiskové
konferenci v Londýně jeden britský novinář Václava Klause
zeptal, co myslel těmi výroky o popření skleníkového efektu na
Bílém Kříži. Pokud interpretuji Ivanovo povídání přesně, Klaus
byl šokován tím, že britský novinář o té věci věděl. „Prosím vás,
jak to víte,“ řekl. Britský novinář konstatoval, že kolega si věc
přečetl v Mladé frontě Dnes a že mu to přeložil.
Klaus uvedl, že prý to
byl s tím popíráním skleníkového efektu od něho na Bílém Kříži
v podstatě vtip. Jenže se toho zmocnily české sdělovací prostředky
a on už prý neměl možnost to uvést na pravou míru. Takže, konstatoval
Ivan Kytka, musel český premiér odjet až do Londýna, aby se mu
podařilo věc vysvětlit?
Je z toho zjevné, dodal
Ivan Kytka, že čeští politikové si nejsou vědomi obrovské moci
Internetu, který zprostředkovává lidem informace - lidé jsou dnes
daleko informovanější, než si o nich politikové myslí. (…)
Existuje paralelní proud informací, který nemají vlády pod kontrolou.
Některé vlády, jak se ukazuje, ani nemají příliš tušení, že tento
proud existuje.
Na článek v Britských listech
reagoval ing. Jan Zahradil, poradce Václava Klause. V Britských
listech z 24. června vyšel tato jeho odpověď. Vzkaz všem,
kteří věří v globální oteplování a skleníkový efekt: Svého času
bylo v určitých zemích nebezpečné vtipkovat o smrtelně vážných
věcech jako revoluční světové hnutí, třídní boj nebo světlé socialistické
zítřky. Člověk se za to dokonce mohl dostat do vězení. Ta stará
smrtelně vážná témata zmizela v propadlišti dějin.
Objevila
se sice znova smrtelně vážná témata, o nichž se nevtipkuje - např.
skleníkový efekt - ale situace se přece jenom zlepšila. Za vtipkování
o nich už vtipálka nikdo nezavře. Čeká ho maximálně mediální ,poprava
jako se to stalo premiéru Klausovi. Plyne z toho poučení, především
pro premiéry :
1) Nevtipkovat
o ničem, především v přítomnosti novinářů. Někteří zástupci
tohoto živočišného druhu nemají rádi vtipy, především o smrtelně
vážných tématech, naopak milují schéma ,chytrý novinář/hloupý
premiér.
2) Když už
vtipkovat, tak pouze lidsky, srozumitelně a čelem k masám, jako
to dělá Miloš Zeman. V tom případě se není čeho bát - novináři
jsou rádi, že vtip pochopili a vtipkujícímu za odměnu nic neudělají.
K tomu napsal
ing. Zahradilovi z americké Urbany Ladislav Nedbal:
„Vážený pane
inženýre, pan Čulík z Glasgowa mi poslal Vaše vysvětlení
„žertu“ pana premiéra o skleníkovém efektu na Bílém Kříži. Vůbec
nepovažuji skleníkový efekt za předmět svaté úcty a dokonce se
domnívám, ze mám smysl pro humor. Nějak mi ale unikla vtipnost
toho, co se poté objevilo v tisku. Jestli tam pan premiér skutečně
jen řekl, ze skleníkový efekt je antivědecká teorie a ze se vědci
těmito pokusy snaží zblbnout veřejnost, aby jim dala více peněz,
pak na tom při veškeré snaze neshledávám nic vtipného. To je přeci
běžná „lidová moudrost typu čelem k masám ,ala Zeman“, ne? Takové
věci Vám, svými slovy, řekne každá tetka na návsi a rozhodně to
nepovažuje za vtip. Mělo být tedy vtipně to, že stejnou věc řekl
pan premiér? Z každého vtipu unikne pointa, pokud ho interpretuje
někdo neschopný říkat vtipy. V našem případě novinář. Byl
bych Vám proto velmi vděčný, kdybyste mi ten vtip zopakoval z
první ruky.
Myslím, ze
byste panu premiérovi velmi pomohli, kdybyste do tisku protlačili
i zprávu o tom, že v těch Beskydech se kromě nepochopeného vtipkování
stalo také něco jiného“.(dek)
PRAHA - Za
neuvěřitelný teplotní výkyv označil počasí v letošním chladném
únoru na tiskové konferenci po dnešním zasedání vlády její předseda
Václav Klaus. Jak připomněl, podle údajů Českého statistického
ústavu byla průměrná teplota o osm stupňů nižší než před rokem.
Premiér konstatoval,
že výkyv řádově o tři stupně bývá pokládán za významný posun a
zmíněné meziroční ochlazení za mimořádné. „Pro všechny přesvědčené
obhájce teorie globálního oteplování to je zdrcující zpráva“, řekl
V. Klaus.
- Petr
Hampl, Česká tisková agentura, 3. dubna 1996