Hlavní příčinou nadměrného znečišťování ovzduší naší země oxidy dusíku, tuhými emisemi i dalšími znečišťujícími látkami se stává automobilová doprava.
Na jedno vozidlo ročně totiž připadá přibližně 1 tuna vyprodukovaných škodlivin ročně. Z toho asi 700 kg tvoří oxid uhelnatý, 100 kg uhlovodíky, 35 kg oxidy dusíku a zbytek tvoří další toxické látky (olovo, polyaromáty, aldehydy aj.).
Zdálo by se, že znečištění ovzduší dopravními prostředky je způsobeno výhradně výfukovými plyny spalovacích motorů. Exhalace z motorových vozidel vznikají však i jinými způsoby, které jsou závislé na konstrukci motoru. Určitou představu je možno si vytvořit z následujícího přehledu, kde je uvedeno alespoň hrubé rozdělení podílů úniků jednotlivých škodlivin do ovzduší: výfukové plyny - 60%, odvětrávání klikové skříně - 20%, ztráty vypařováním z karburátoru - 10%, odpar z nádrží, při čerpání apod. - 10%. Samozřejmě nesmíme zapomenout na emise azbestu z brzdového obložení a otěr z pneumatik.
Je tedy zřejmé, že podíl exhalací, které unikají z motorových vozidel během jejich stání, je značný (zejména v létě). Proto se již v některých státech projevují snahy o omezení těchto druhotných emisí např. povinným odvětráváním klikové skříně přes spalovací prostor nebo aplikace filtrů s aktivním uhlím na hrdle nádrže apod. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že benzínové výpary nebo odpar motorové nafty mohou obsahovat látky podezřelé jako karcinogeny.
Rozhodující podíl emisí tvoří exhalace výfukových plynů. Jejich složení je silně závislé na řadě faktorů. Rozhodující je především druh motoru a jeho konstrukce, technický stav motoru, způsob jeho zatížení (volnoběh, akcelerace apod.) i na dalších provozních podmínkách (počasí, teplota).
CHARAKTER ŠKODLIVIN VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH
Oxid uhelnatý: V kouřových plynech (např. z parní lokomotivy) je koncentrace CO obvykle pod 0,5%, ve výfukových plynech dosahuje až 5%. V místech s intenzivním automobilovým provozem může koncentrace dosáhnout i přes 100 mg/m3, přičemž koncentrace CO v čistém ovzduší je 0,01-0,25 mg/m3. CO se váže na hemoglobin a vzniklý karboxyhemoglobin je 200-250 krát stabilnější než oxyhemoglobin. Tím se snižuje transport kyslíku do periferních oblastí těla. To se projevuje poruchami činnosti srdce a cév a poruchami nervové soustavy.
Uhlovodíky: Emise uhlovodíků nepříjemně zapáchá. Nenasycené uhlovodíky se podílejí na tvorbě fotochemického smogu. Vznik smogu se vysvětluje působením oxidů dusíku a světla na nenasycené uhlovodíky. Zvláštní význam mají karcinogenní polyaromáty - předpokládá se vznik 40 až 50 g karcinogenního benzypyrenu z jedné tuny paliva.
Oxidy dusíku: Vyskytují se v atmosféře převážně v těchto formách: N2O (oxid dusný), NO (oxid dusnatý), NO2 (oxid dusičitý), popř. jako dimer N2O4. Vedle nich se nalézá v ovzduší ještě menší množství N2O3 (oxidu dusitého). Z uvedených plynů není N2O považován za škodlivinu. Není reaktivní a ve velkých výškách se fotochemicky rozkládá na kyslík a dusík. Pokud hovoříme o oxidech dusíku jako o škodlivinách (NOx), jsou tím míněny NO a NO2. Nox zvyšují oxidační potenciál atmosféry a působí nepříznivě na vnitřní orgány. NOx se váže na červené krevní barvivo a zhoršuje přenos kyslíku z plic do tkání. Některé výzkumy ukazují, že NOx mají určitou roli při vzniku nádorových onemocnění. Ve vyšších koncentracích působí NOx dráždivě na dýchací cesty.
V ovzduší procházejí NOx celou řadou reakcí, při nichž může docházet jak k oxidaci, tak k redukci. Většina Nox nakonec přejde na nejstabilnější formu, kterou je kyselina dusičná. Reakcí HNO3 s prachovými alkalickými částicemi, jako jsou CaO a MgO, vznikají tuhé částice, které jednak sedimentují, jednak jsou z atmosféry vymývány srážkami. Množství dusíku, které se nyní dostává do půdy prostřednictvím srážek, již je srovnatelné s množstvím dodávaným v hnojivech. Ionty No3 příznivě ovlivňují růst rostlin, ale při vyšších koncentracích dochází k úhynu ryb ve vodách a k nežádoucímu rozmnožení některých vodních rostlin.
Olovo:
Přidává se do benzínu jako antidetonační přísada v podobě alkoholové.. Při procesu, který proběhne ve spalovacím motoru se část olovnatých látek oxiduje na oxid olovnatý, část organokovových sloučenin olova prochází beze změny. Většina těchto látek se dostává do ovzduší Některé organické deriváty olova působí na člověka jako těžké nervové jedy. Vzhledem k vysoké hmotnosti částic s atomy olova dochází k jejich ukládání v blízkosti silnic a dálnic. Z tohoto důvodu se dnes vytvářejí tzv. ochranná pásma podél komunikací, kde se nesmí pěstovat žádné plodiny, aby se zabránilo intoxikaci potravinových řetězců. V této souvislosti je nutno poznamenat, že zvlášť vnímavé pro sloučeniny olova jsou houby.
Ve středně velkém městě se ročně dostává do ovzduší 10-100 tun olova, přičemž nejvíce jsou postiženy nejníže položené části města. Velikost částic je natolik malá, že sliznice ani pokožka nepředstavují vážnější překážku pro jejich vniknutí do organismu.
JÍZDA AUTEM NA KARLŠTEJN
Skutečnost, že i chráněné oblasti jsou značně zatěžovány exhalacemi z automobilové dopravy, si můžeme uvést na následujících příkladech:
Podél hranice CHKO Český kras vede dálnice D5. Po tomto úseku dálnice projelo denně průměrně (před pěti lety) 10 842 automobilů, z toho 7704 osobních. Takže přímo na hranici CHKO bylo emitováno do ovzduší ročně 16 276 000 m3 výfukových plynů, které obsahovaly 422 tun CO, 17 tun uhlovodíků, 19 tun NOx a 642 kg olova.
Připomínám dále exhalace, vyprodukované ve velkolomu Čertovy schody, který při těžbě používá (jak už to dnes jinak asi ani nejde) bezkolejové mechanizace.
Vezměme si dále za příklad modelového návštěvníka, který v Berouně sjede z dálnice, navštíví Koněpruské jeskyně a Karlštejn a u Loděnic se opět vrátí na dálnici D5. Množství exhalací emitovaných z jeho automobilu na území CHKO uvádí tabulka na předchozí straně.
Opakuji, že tyto hodnoty jsou vypočtené pro jeden automobil. Za rok však takto projedou přes chráněnou oblast statisíce automobilů, které do ovzduší vypustí desítky tun škodlivin.
Výše uvedený příklad je pikantní též z hlediska dostupnosti obou uvedených turisticky exponovaných lokalit mnohem ekologičtější kolejovou dopravou.
Před lety totiž byly Koněpruské jeskyně od Berouna dosažitelné parostrojní úzkokolejnou železnicí, která zanikla koncem roku 1962. Hojně navštěvovaný hrad Karlštejn je sice dosažitelný z žst. Karlštejn na hlavní trati Praha - Beroun, avšak málokdo ví, že do jeho blízkosti dosud vedou koleje i ze severu (z prostoru Nučic). Tedy od dálnice D5 a vedlejší tratě ČD č. 167 (rovněž Praha-Beroun). Zbytek trati někdejší Kladensko-nučické rudné dráhy končí v prostoru bývalé překládací stanice vápencových dolů Mořina. Přeprava těch nejpohodlnějších návštěvníků do bezprostřední blízkosti hradu by snad byla řešitelná autobusy…
Pozn.: V článku jsou použity údaje ze sborníku Český kras č. XVII (1992).
Trasa CO
[g]NOx
[g]uhlovodíky olovo
[g]Beroun-Koněprusy 26 1,16 1,02 g 0,039 parkování 62 2,77 2,45 g 0,093 Koněprusy-Karlštejn 261 11,55 10,23 g 0,390 parkování 62 2,77 2,45 g 0,093 Karlštejn-Loděnice 237 10,50 9,3 g 0,350 Celkem 648 28,79 25,49 g 0,965
Počátkem dubna přiznala vláda další výrazný skluz v dostavbě JE Temelín.
Podle jejího rozhodnutí přijatého na jaře 1993 měl být první reaktor dokončen v prosinci 1995, celkový rozpočet byl stanoven na 68 miliard korun. Uplynuly čtyři roky, na stavbě JE Temelín se utopilo přes 20 miliard korun, ale provozu elektrárny jsme se vůbec nepřiblížili - stále je více než dva roky před námi. Nyní se hovoří o zprovoznění na podzim 1999 a 76 miliardách korun.
Již mnohokrát jsme mohli z úst premiéra Klause a ministra Dlouhého slyšet, že datum dostavby JE Temelín se odkládá. Pokaždé přitom byly nový termín i zvýšený rozpočet definitivní.
Výhrady Hnutí DUHA i dalších ekologických organizací, které od samého začátku upozorňují na složitost projektu a jeho zaujaté posuzování, jsou tvrdě odmítány jako tendenční, nepravdivé, nefér, neznalé věci. Historie ale ukázala, že je tomu naopak. Je to vláda, kdo jedná iracionálně.
Dostavba Temelína má spolykat ještě nejméně 25 miliard korun, náklady na likvidaci elektrárny a uložení odpadů se odhadují na dalších více než 100 miliard. Temelín je experimentální hybrid, jenž nemá na světě obdoby; a ani modernizace firmy Westinghouse nedokáže odstranit některé závažné nedostatky původního ruského projektu. A především, naše republika by se při vhodné energetické koncepci mohla (a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti i měla) obejít i bez Temelína. Zkrátka: Temelín je drahý, nebezpečný a zbytečný.
Temelín navíc přináší porušování pravidel demokracie a dokonce i zákonů. Jedná se zejména o to, že vládní orgány dodnes tají bezpečnostní dokumentaci i studie o ekologických a společenských dopadech Temelína. Podle platných zákonů by mělo proběhnout veřejné projednání dopadů temelínské elektrárny na životní prostředí. Okresní úřad v Českých Budějovicích však odmítá příslušná řízení zahájit.
Domníváme se, že nastal čas otázku Temelína znovu otevřít. Požadavek zveřejnění příslušné dokumentace, jejího veřejného projednání a nového, nezávislého posouzení dostavby Temelína vznáší i petice, kterou v týdnu od 21. do 27. dubna tohoto roku podepsalo několik tisíc lidí. Najdeme mezi nimi mj. dvě desítky poslanců, herečku Vlastu Chramostovou a Táňu Fischerovou, herce Martin Dejdara, Jiřího Lábuse a Břetislava Rychlíka, prezidenta České křesťanské akademie Tomáše Halíka, předsedu PEN-klubu Jiřího Stránského, knížete Karla Schwarzenberga a řadu dalších osobností.
Petiční výbor ve složení Jan Beránek, Ivan Dejmal a Erazim Kohák bude nyní usilovat o přijetí u čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Doufáme, že se nám s jejich pomocí podaří výše zmíněné požadavky prosadit.
*) Tj. zavezení paliva; cca půl roku před spuštěním elektrárny.
oznámeno cena (mld.) dokončení 1. bloku *) oznámil (důvod) zdroj březen 93 68 prosinec 95 rozhodnutí vlády 109/93 květen 94 69 červen 96 V. Dlouhý (změna technologie a zpracování dokumentace) LN 14. 5. 94 říjen 94 69 září 96 V. Dlouhý, V. Klaus, P. Karas SS 29. 10. 94 duben 95 72 červen 97 Škoda Praha/ČEZ (nový harmonogram prací) ČT 5. 4. 95 červenec 95 74 září 97 V. Klaus (transformace smluvních vztahů) Telegraf 13. 7. 1995 leden 96 74 jaro 98 Škoda Praha (výměna kabeláže) ZN 30. 1. 96 únor 96 76 září 97 V. Dlouhý, P. Karas ČTA 8. 2. 96 květen 96 76 září 97 V. Dlouhý MFD 3. 5. 96 květen 96 77 prosinec 97 Škoda Praha (požadavek firmy Westinghouse) HN 31. 5. 96 červen 96 79 květen 98 (záměna kabeláže) HN 12. 6. 96 leden 97 79 jaro 99 Škoda Praha ČTI 7. 1. 97 duben 97 76 duben 99 V. Dlouhý HN 3. 4. 97