Má-li český občan přístup k Internetu, užasne. Obrazovka počítace mu nabídne chemičky, hutě, papírny a další podniky z celých USA včetně sloupků čísel informujících o librách chlóru, benzenu či kadmia, které podniky v posledních letech vypustily do vzduchu a vody nebo uložily na skládky. Komukoli na světě jsou bezplatně k dispozici data zhruba o 25 000 amerických látek potenciálně ohrožujících životní prostředí či lidské zdraví.
Popsaný systém se nazývá Toxic Release Inventory (TRI) a v USA ho zavedla konzervativní administrativa republikánského prezidenta Reagana v roce 1986. Dnes již TRI shromažďuje data cca o 600 látkách a podniky jsou kromě svých úniků povinny hlásit i to, jaká opatření v nejbližší době plánují k omezení znečištění. Obdobný systém funguje např. v Kanadě, Holandsku či Velké Británii a jeho zavedení doporučila na jaře 1996 OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vládám členských zemích, tedy i vládě české.
Mezi politiky a odborníky se pro systém vžila zkratka PRTR (Pollutant Release and Transfer), což se do češtiny překládá jako Registr úniků a přenosů znečišťujících látek (RUPZL). Dílčím krokem k přijetí zákona o právu na informace o životním prostředí může být právě zavedení PRTR, pro které připravuje podklady MŽP ČR. Z nevládních organizací vyvíjejí aktivity na tomto poli zejména Děti Země a Plzeňská ekologická nadace, které kromě vydání řady publikací připravují např. i sérii seminářů.
Zájemci o podrobnější informace se mohou ozvat na adresu: Děti Země, Úslavská 29, 301 44 Plzeň.
Miroslav Šuta, Filip Malý (redakčně kráceno)
Zdravotnické statistiky dokládají neustále se zkracující průměrný věk u národů, které vynikají požíváním masa. Eskymáci, Laponci, obyvatelé Grónska a Kirgizové, v jejichž stravě jsou silně zastoupené živočišné bílkoviny, mají nejnižší průměrný věk na světě: 30 - 40 let. Naopak Bulhaři z horských oblastí, Kavkazané, yukatánští Indiáni, Todové z východní Indie a Hunzové z Pákistánu, kteří se živí nízkobílkovinnou stravou, mají průměrný věk 90-100 let.
Stovky mezinárodních i národních studií dokázaly, že vegetariáni a vegani (živí se pouze rostlinnou stravou) mají nižší úmrtnost na srdcově cévní onemocnění, rakovinu, cukrovku a mozkové příhody. Téměř vůbec netrpí otylostí, revmatismem, vysokým krevním tlakem a dalšími civilizačními nemocemi.
V průběhu 1. světové války pozemní a námořní blokáda donutila Dánsko přijmout jednoroční úsporný program, který téměř odstranil maso ze stravy tohoto národa. K překvapení úřadů vykázaly statistiky ke konci roku zlepšení zdravotního stavu a pokles úmrtnosti.
Maso průmyslově chovaných zvířat obsahuje antibiotika, stimulující prostředky, insekticidy a po porážce je navíc často nakládáno do prostředků sloužících k udržení „čerstvého vzhledu“. Velký stres zvířat při přepravě a porážce způsobuje, že jejich maso obsahuje adrenalin a další látky.
Dnes je například výroba živočišných bílkovin přibližně dvacetkrát dražší než výroba rostlinných bílkovin. Podle doc. MUDr. Wisniewské-Roszkowské, CSc., se na ploše 2 ha (louky, zahrada, pole) uživí 1 člověk konzumující maso, ale táž plocha uživí 14 vegetariánů nebo asi 50 veganů.
Dr. Aaron Altschul odhaluje ve své knize „Chemie a rozdělení bílkovin“, že při čistě vegetariánské stravě je spotřeba vody včetně zavlažování polí a mytí a vaření jídla před konzumací asi 1200 l; osoba, která jí všechny druhy jídla (včetně masa a vajec) spotřebuje díky vodě potřebné k napájení skotu a na jatkách neuvěřitelných cca 9500 l denně! Odpady z farem a jatek silně znečišťují životní prostředí.
V některých rozvojových zemích (Kolumbie, Haiti) způsobila jednostranná orientace zemědělství na chov zvířat nebo pěstování potravin pro zvířata hlad chudých vrstev obyvatelstva.
Moderní chov zvířat jim způsobuje velké utrpení, počínaje jejich výkrmem, přes dopravu až k jejich porážce.
Pokud se rozhodnete omezit maso, pomůže vám Seznam vegetariánských jídelen a restaurací, který vychází v tomto a následujícím čísle EkoListu.
Libor Kotoun (redakčně kráceno)