Na snímku: Symbolické bourání vrchu Val. Kampaň za jeho záchranu dosáhla rozhodnutím soudu obrovský, byť ne konečný úspěch.
Foto: Jan Činčera/EkoList
PRAHA - Senát Vrchního soudu v Praze projednal správní žaloby, podané obcemi Štěnovice, Útušice a Nová Ves, dále Občanským sdružením pro ochranu přírodního útvaru vrch Val a občanským sdružením Děti Země - Plzeň, k nimž se připojilo 41 soukromých žalobců. Žaloby směřovaly proti rozhodnutí bývalého ministerstva hospodářství ze dne 12. března 1996, kterým bylo v odvolacím řízení potvrzeno územní rozhodnutí o obchvatu města Plzně v tzv. variantě SUK2. Soud vynesl 25. srpna rozsudek, kterým napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Ministerstvu pro místní rozvoj, aby o odvolání znovu rozhodlo. Soud přisvědčil zejména tvrzení žalobců, že ministerstvem schválená dálnice nebyla posouzena z hlediska vlivu na životní prostředí. Soud také ustanovil precedens v tom, že soukromý subjekt (obec nebo občan) si může stěžovat u soudu na porušení zákona chránícího veřejný zájem. „Rozsudek pak zřetelně signalizuje státní správě, že řešení jakýchkoli rozporů se může dít jen zákonnou cestou a nikoli obejitím nebo nedbáním práva, i kdyby účel, jehož má být dosaženo, sám o sobě byl pozitivní a dovolený“, říká se v prohlášení JUDr. Michala Mazance, předsedy senátu Vrchního soudu. Jan Rovenský z Dětí Země - Plzeň vyzval činitele odpovědné za porušení zákona, aby odstoupili. „Návrat k variantě KUO je možný bez oddálení dokončení obchvatu“, řekl Rovenský. Varianta KUO se vrchu Val vyhýbá. Ministerstvo i plzeňský magistrát však hodlají nadále prosazovat variantu SUK2.(dek)
Na snímku: Symbolické bourání vrchu Val. Kampaň za jeho záchranu dosáhla rozhodnutím soudu obrovský, byť ne konečný úspěch.
Foto: Jan Činčera/EkoList
Pochod „Za Český kras“ uspořádala ve dnech 8. a 9. srpna již třetím rokem ekologická organizace Děti Země. Asi 25 účastníků šlo od nádraží v Praze-Radotíně až do obce Tmaň na místo, kde chce firma Cement Bohemia postavit cementárnu. Proti záměru její stavby Děti Země řadu let protestují. (dek)
Foto: Hynek Kalvoda/EkoList
ČESKÉ BUDĚJOVICE - O likvidaci firmy Infomax, která chtěla v Českých Budějovicích vybudovat stejnojmennou spalovnu tuhého komunálního odpadu, ČTI informoval 1. září její majitel Josef Kučera. Důvodem likvidace je nedostatek financí firmy vyvolaný tři roky trvajícím správním řízení okolo výstavby. Za jediného viníka záměrných průtahů J. Kučera označil městský úřad a proto hodlá podat trestní oznámení na zneužití pravomoci veřejného činitele a současně se žalobou domáhat náhrady škody, která po vyčíslení ze strany partnerů údajně půjde do desetimilionových částek. Náměstek primátora Vladimír Warisch (ODS) k případu uvedl, že je nutné rozlišovat mezi městem a stavebním úřadem. Schválený územní plán ovšem v lokalitě zamýšlené spalovny počítá po roce 2000 s výstavbou obytné zóny a nezávadných průmyslových objektů a zcela z něj vypouští těžší průmyslovou výrobu.
KOLODĚJE - Lepší ochranu před možnými průmyslovými haváriemi a úniky škodlivých látek do vzduchu či do vody je cílem věcného záměru zákona o prevenci a likvidaci průmyslových havárií, který 23. července schválila česká vláda. „Zákon ukládá manipulantům s těmito látkami povinnost oznamovací i registrační a hlavně na ně klade povinnost předem zajistit případné škody vzniklé při nějaké vážnější havárii“, upozornil místopředseda vlády a ministr pro životní prostřední Jiří Skalický. Podle jeho slov vláda předpokládá, že si většina podniků pracujících s nebezpečnými látkami zajistí finance na sanace škod formou pojištění. Věcný záměr zákona bezprostředně navazuje na již připravený zákon o chemických látkách a přípravcích, který stanoví způsob klasifikace a zkoušení nebezpečných chemických látek a přípravků a pravidla bezpečného nakládání s nimi za standardních podmínek.
J. Skalický dále informoval, že vláda tentýž den schválila malou novelu vodního zákona. Jde o novelu, kterou už jednou schválila Poslanecká sněmovna, Senát ji vrátil, sněmovna poté akceptovala změny navržené Senátem, prezident republiky však již nestihl zákon v dané době podepsat před začátkem jeho platnosti. „Drobně jsme tento návrh upravili a znovu projednali tak, aby mohl platit od 1. ledna 1998“, dodal J. Skalický.
PRAHA - Asanaci Biologického rybníka v Praze - Vinoři koncem srpna zahájila na zakázku Magistrátu hl. m. Prahy Společnost odpadového hospodářství Benátky nad Jizerou. „Rybník ve Vinoři byl znečištěn především těžkými kovy“, uvedla A. Molíková z tiskového oddělení pražské radnice s tím, že za pouhých sedm dní práce bylo z nádrže vyvezeno přibližně 6,5 tisíce tun sedimentů kontaminovaných hlavně kadmiem, chrómem, zinkem a mědí. „Bahno je odváženo speciálně upravenými vozy na zabezpečenou skládku“, upřesnila. Kromě vyčištění dna proběhla na vinořském rybníku i rekonstrukce hráze, to vše za přibližně šest milionů korun.
Silné deště, které v první polovině července postihly severovýchodní Čechy, severní Moravu a Slezsko, způsobily zřejmě největší povodeň na českém území za poslední století.
V souvislosti s povodněmi zahynulo na 50 lidí, bylo zničeno 5 tisíc domů a dalších čtyři až pět tisíc domů je dlouhodobě neobyvatelných. K 11. srpnu dosáhla výše celkových škod způsobených povodněmi 60 miliard Kč. V podnikové sféře vznikly škody za 30 miliard Kč, na majetku státu za 12 miliard Kč, na majetku obcí a měst 6 miliard Kč. Občanům (fyzickým osobám, nikoli podnikatelům) vznikly škody za 7 miliard Kč, z toho téměř 6 miliard Kč škod vzniklo na bydlení. Ostatní škody (cca 5 miliard Kč) jsou ještě nerozčleněné.
Příčiny současných katastrofálních záplav mohou být podle bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala (ODA) způsobeny jak přirozeným procesem, tak i zhoršováním životního prostředí, především pak znečištěním ovzduší s následným oteplováním. „Jeden z vlivů, který se předpokládá při změně klimatu v následku oteplení atmosféry je ten, že tyto jevy budou přicházet s větší četností. Samozřejmě si netroufám říci, že současné záplavy jsou projevem právě té větší četnosti“, řekl zpravodaji ČTI Dejmal. Podle něho je třeba počkat třicet až padesát let a vyhodnotit všechny podobné události a poté se dá říci, zda se jedná o zvýšenou četnost nebo ne: „V každém případě ale víme, že nynější globální znečištění ovzduší, které vyvolává skleníkový efekt, bude působit směrem k četnosti takovýchto výkyvů v počasí v atmosféře.“ Podle Dejmala dochází v současné době k rozkolísání zaběhlého planetárního systému chodu ovzduší.
Jedním z důvodů, proč jsou škody při povodních tak veliké, je podle bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala (ODA) to, že se provádí necitlivě výstavba v nivách řek. „V podstatě je to ukázka toho, že říční nivy nemáme zastavovat.“ Podle Dejmala se podařilo za jeho působení zapracovat do stavebního zákona zásadu, že výstavba může probíhat minimálně padesát metrů od hrany toku řeky. „Byli jsme za to napadáni, že nejsme dost pokrokoví a že bráníme rozvoji, takže byl později tento paragraf zrušen“, dodal Dejmal. Podle něho byla výstavba v nivách podporována po roce 1990 především z ekonomických a průmyslových kruhů a některými vládními představiteli. Podle něho bychom si měli vzít ze současných povodní poučení a nedovolit obnovu staveb v místech, kde právě zanikly: „Zde by měl stát rychle reagovat a nabídnout státní půdu výměnou za tyto pozemky, neboť tyto události se mohou třeba za pět let opakovat“, řekl Dejmal.
Mezi hlavní příčiny červencových katastrofických povodní v České republice se řadí přezírání ekologických problémů ze strany nejvyšších státních představitelů minulého i současného režimu a z toho vyplývající devastace krajiny. Přestože je odpovědným místům dlouhodobě dobře známo, že vodní režim Čech a Moravy je významně narušen, zlehčují roli státu v této životně důležité oblasti. Pro ČTI to uvedl Oldřich Syrovátka z Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
„Nenajdete u nás pramennou oblast, jejíž základní funkce by nebyly omezeny nevhodným plošným odvodněním a orbou, hloupou regulací toků, poškozením lesních porostů a nadměrnou těžbou a výstavbou husté sítě komunikací“, vysvětluje O. Syrovátka. „Málokdo respektuje, že schopnost krajiny zadržet vodu a zpomalit její odtok závisí nejen na stavu vodních toků, ale také na nakládání s půdou v celém povodí.“
Podle O. Syrovátky je česká a moravská krajina zbavena rozptýlené zeleně, malé toky jsou zatrubněny a velké napřímeny, půda pramenišť a mokřadel odvodněna, meze rozorány a lesy vyrabovány. Krajina je pokryta halami skladů a supermarketů, parkovišti, benzinovými čerpadly a hektary dálnic. Ekologická stabilita takové krajiny je nízká, ohrožuje oblasti v nižších částech povodí a jde jen o to, kdy pořádně zaprší. (čti)
PRAHA - Žádost, aby vláda ČR při svém jednání o obnově zaplavených oblastí zohlednila základní principy projektu Fénix, zaslala 12. srpna vládě česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je podpora technologií šetřící životní prostředí, zvláště pak v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. „V otevřeném dopise vyzýváme všechny ministry, aby se zasadili o podporu tohoto projektu tak, aby se stal nedílnou součástí plánů na obnovu postižených oblastí“, uvedl dnes ČTI Karel Jech z české pobočky Greenpeace.
Konkrétním požadavkem Greenpeace je vypracování kritérií pro ekologicky šetrný dům v rámci Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků. Důležitým kritériem je v něm využívání obnovitelných zdrojů energie. „Stavebníci takovýchto domů by měli mít možnost získat finanční zvýhodnění při splácení již schválených dlouhodobých půjček, anebo možnost odepsat část dluhu z poskytnuté půjčky ve výši 150 tisíc korun“, uvedl Jech. Stanovení těchto kritérií a rozhodnutí o finanční podpoře obnovitelných zdrojů energie v postižených oblastech je podle něho nutné provést co nejdříve, vzhledem k tomu, aby se investoři a dodavatelé mohli na tyto podmínky dostatečně připravit. K financování podpory obnovitelných zdrojů energie v postižených oblastech navrhuje Greenpeace dále použít části výnosů z DPH získané převedením paliv a energií z pěti na 22 procent sazby.
Kromě finanční úspory lidem z postižených oblastí by se projekt Fénix podle Greenpeace mohl stát významným krokem v naplňování Agendy 2000 a přispět k integraci České republiky do Evropské unie.
PRAHA - Povodně dopadly jako další rána na ekonomickými potížemi těžce zkoušenou českou železnici.
V důsledku povodní bylo vyloučeno z provozu 946 kilometrů tratí, tedy zhruba jedna desetina sítě Českých drah (ČD), vážně poškozeno nebo zcela zničeno bylo 23 mostních objektů. Celkové škody byly vyčísleny na zhruba 1,8 miliardy korun. Po prvotním provizorním zprovoznění železniční sítě byla zahájena druhá etapa obnovy infrastruktury, jde o definitivní obnovu poškozených tratí a zařízení a jejich uvedení do normového stavu. Část následků povodní bude definitivně odstraněna již v letošním roce, další nezanedbatelná část obnovovacích prací však bude realizována ještě v roce 1998.
Na třech železničních tratích, které byly poškozeny červencovými záplavami, ještě vůbec nebyl obnoven provoz. ČTI o tom 20. srpna informoval tiskový mluvčí Českých drah (ČD) Petr Šťáhlavský.
Z celostátních tratí je mimo provoz jediný úsek Šumperk - Jeseník, a to mezi Bohutínem, Hanušovicemi a Ostružnou. Zde by měl být provoz obnoven do konce letošního roku, nenastanou-li nepředvídané klimatické či geologické problémy. Nesjízdný je také úsek mezi Bohumínem a polskými Chalupkami, kde se počítá se zprůjezdněním v měsíci září. Železniční provoz je zastaven i na hraničním přechodu do Polska v Lichkově kvůli poškození tratě na polské straně.
Provoz je obnoven téměř na všech regionálních tratích a u žádné z nich nedošlo v souvislosti s povodněmi k rozhodnutí o zrušení. Dosud však nebyl obnoven provoz na úsecích Šumperk - Kouty nad Desnou s odbočkou z Petrova nad Desnou do Sobotína a Milotice - Vrbno pod Pradědem.
České dráhy však zdaleka nezužují jen následky povodní. V době uzávěrky tohoto čísla (2. září) je již sedmý den bez elektrického proudu Generální ředitelství Českých drah. Pražská energetika se totiž kvůli dluhům drah za dodanou elektřinu rozhodla jít ČD rovnou po krku a místo odpojení proudu do trolejí odstřihla přímo ředitelství. Bez elektřiny je tak rovněž Ministerstvo dopravy a spojů, které má pronajatu část budovy ředitelství ČD. Již počátkem července hrozilo, že přestane ČD dodávat elektřinu Severočeská energetika, spor se však nakonec podařilo urovnat.
České dráhy rovněž stojí před hrozbou další stávky. Odborové sdružení železničářů začalo zvažovat tuto možnost poté, kdy ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) oznámil, že vláda 27. srpna schválila jím navrženou železniční koncepci. Podle ní má být do roku 2000 propuštěno 17 000 zaměstnanců ČD a postupně má být privatizováno 37% železničních tratí. Římanova slova však vzápětí popřel ministr kultury Jaromír Talíř (KDU-ČSL), který prohlásil, že vláda schválila pouze zásady reformy. Rozhodnutí o konkrétní formě privatizace tratí ani o sociálním programu pro propuštěné zaměstnance však podle Talíře zatím nepadlo.
Zoufalou ekonomickou situaci drah má pomoci vyřešit zdražení jízdného v osobní přepravě. To se k 1. záři zvýšilo v průměru o 33% a další zdražení o asi 16-17% chtějí ČD požadovat od 1. ledna 1998. Generální ředitel ČD Vladimír Sosna ujistil cestující, že služby ČD se v důsledku zdražení nezlepší. (čti a dek)
TEMELÍN - Pátá, zatím největší a také nejkonfliktnější blokáda staveniště jaderné elektrárny Temelín proběhla ve dnech 6.-8. července. Doslova několik minut po zahájení blokády prorazilo zhruba 500 aktivistů symbolické zátarasy u hlavní brány staveniště a proniklo až k hlavní budově vedení elektrárny.
Blokáda se letos již tradičně konala v rámci letního Tábora u Temelína, pořádaného Hnutím DUHA. Na programu tábora byla kromě blokády i beseda k Temelínu s politiky v Českých Budějovicích, koncert rockových skupin či zateplování oken v okolních obcích. K blokádě i letos (opět pouze symbolicky) vyzvalo za neformální sdružení Občané proti Temelínu několik osobností mj. i ekolog Ivan Dejmal, herečka Táňa Fischerová či zpěvák Jaroslav Hutka.
Začátek blokády byl stejně jako v minulých letech stanoven na neděli 16. hodin odpoledne. Stejně jako v minulých letech blokádě katastrofálně nepřálo počasí. Již v sobotu se po vydatných deštích tábor u Temelína proměnil spíše v bahenní koupele. V neděli se sice déšť na několik hodin umoudřil, ale nejspíš si jen šetřil síly na noc, kdy demonstranty od bran doslova odplavil.
Vítězný tah v "umírněné válce v mezích zákona" zaznamenala letos Policie ČR ještě před vlastním začátkem blokády. Pouze několik minut předtím, než se demonstranti vypravili z tábora směrem k elektrárně, ozval se z jednoho z mobilních telefonů organizátorů akce hlas, který oznámil, že policie uzavřela pro veškerý provoz všechny komunikace okolo elektrárny. Těžké betonové barely na blokování tak byly ponechány v táboře, několik lehčích betonových trubek se později podařilo propašovat v autech s jídlem, která policie k branám pouštěla.
K samotnému průniku do areálu došlo po zahájení blokády spontánně a podle pozdějších přiznání organizátorů i neplánovaně. Po několika vítězných kolečcích po prostranství před hlavní budovou se však asi po 20 minutách všichni demonstranti disciplinovaně stáhli a zaujali svá předem dohodnutá místa u jednotlivých bran. Ještě v neděli večer se podařilo skupině asi 60 aktivistů nůžkami na plech přestříhat, přelézt a prolézt plot k poslední bráně, kterou do té doby ještě hájila policie. Při akci došlo k lehčímu poranění policisty o plot, na straně demonstrantů bylo zranění tohoto typu více. Ke konfliktnímu charakteru akce a zřejmému poškození majetku ČEZu vedoucí programu Energie Hnutí DUHA a jeden z organizátorů akce Jan Beránek později řekl: „"Část lidí stejně považuje blokádu za radikální výstřednost, na tom nedělní události nic nemění. Cílem není získat sympatie, ale upoutat pozornost a vyvolat diskusi o Temelínu.“
Tvrdší prostředky však nasadila i Policie ČR, která v pondělí ráno začala s vyklízením bran. Obušky a slzný plyn v množství, v jakém je policie použila, byly na letošní blokádě Temelína další nepříliš pozitivní novinkou.
V pondělí ráno byla blokáda kvůli přívalům vody z nebes přerušena. Obsadit všechny brány se pak demonstrantům podařilo v úterý brzy ráno, kdy se díky nové taktice malých skupinek dařilo blokovat vjezd vozidel do areálu téměř jednu hodinu. Konec tomu učinily až neobyčejně brutální zásahy policie.
V úterý také přinesl předseda Hnutí DUHA Jakub Patočka zprávu o katastrofálních záplavách na Moravě a v souvislosti s tím vyzval k ukončení blokády. Po celodenních diskusích, kdy se účastníci blokády rozdělili na "radikální" křídlo, které požadovalo další blokování a průniky do elektrárny navzdory policii i povodním a "pragmatické" křídlo, které vyzývalo k odjezdu na Moravu na pomoc obětem záplav, byla blokáda nakonec ukončena.
TEMELÍN - Hovořit o vyhlášení referenda k dostavbě Jaderné elektrárny Temelín je politickou hříčkou. Při návštěvě staveniště elektrárny to 21. srpna prohlásil český premiér Václav Klaus. „Kdybychom vyhlašovali referenda nad stavbou každé silnice, továrny či diskotéky, neměli bychom zde nic a vrátili bychom se do doby kamenné“, řekl Klaus. (čti)
PRAHA - Za zásadní průlom v české ekologické legislativě považuje Hnutí DUHA rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze čtvrtka 10. července. Podle něj se Vrchní soud v Praze musí zabývat věcnou náplní žaloby ekologů ve věci meziskladu jaderného odpadu v Dukovanech.
Vrchní soud (VS) v prosinci minulého roku zastavil správní řízení, v němž Hnutí DUHA žalovalo bývalé Ministerstvo hospodářství kvůli stavebnímu povolení meziskladu vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany. Hnutí DUHA se v červenci roku 1994 obrátilo na VS, aby věcně posoudil námitky, které ekologičtí aktivisté proti výstavbě meziskladu vznesli. Představitelé hnutí zpochybnili použitou technologii a poukázali na nevyřešenou otázku, kam s odpadem po zaplnění meziskladu.
Vrchní soud se žalobou odmítl zabývat s tím, že Hnutí DUHA sice bylo účastníkem sporného správního řízení, není však výsledným rozhodnutím přímo dotčeno. Ústavní soud rozhodl, že podle Listiny základních práv a svobod nelze nikomu upírat právo na zdravé životní prostředí. Vrchní soud v Praze proto bude muset celý případ znovu projednat a rozhodnout, zda jednání Ministerstva hospodářství bylo v souladu se zákonem. (čti)PRAHA - Státní úředníci již zřejmě nebudou moci bránit veřejné kontrole stavby jaderné elektrárny Temelín. Sdružení měst a obcí temelínského regionu totiž 28. července vyhrálo u Vrchního soudu v Praze spor s českobudějovickým okresním úřadem a Ministerstvem pro místní rozvoj, jehož předmětem byl fakt, že státní úředníci znemožňovali nahlédnutí do stavební dokumentace elektrárny.
Soud svým verdiktem zrušil pro velice vážná právní pochybení jak rozhodnutí bývalého Ministerstva hospodářství, tak rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích. Podle Ministerstva pro místní rozvoj se bude o problému znovu jednat na úrovni okresního úřadu. Jeho představitelé se však k soudnímu výroku nechtějí vyjadřovat a nedokázali ani upřesnit termín, kdy by měli se sdružením jednat. (čti)
KAŠPERSKÉ HORY - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zamítlo rozklad města Kašperské Hory ve věci povolení geologických prací prováděných společností TVX Bohemia důlní, a. s., na území Kašperských Hor. Tím potvrdilo i prodloužení jeho platnosti do 31. března 1999. Podle právního zástupce Kašperských Hor Petra Kužvarta však MŽP rozhodlo nezákonně a vadně. „Ministr Jiří Skalický podepsal rozhodnutí, které se, mimo jiné, nevypořádalo s tím, že město je vlastníkem některých dotčených pozemků“, uvedl P. Kužvart.
P. Kužvart odmítá názor MŽP, že město není účastníkem řízení o povolení průzkumných prací. Správní řád účastnictví přiznává všem, kdo mohou být věcí dotčeni. „Zákon chrání všechny druhy vlastnictví stejně. Majetek obce nemůže být chráněn jinak nebo méně nežli například majetek fyzické osoby“, říká P. Kužvart.
Podle jeho slov MŽP o povolení průzkumu pro těžbu zlata rozhodlo v řízení se špatně určeným okruhem účastníků a rozhodnutí o prodloužení povolení potom podepsal náměstek ministra Radim Špaček, aniž by se řízení vedlo. V současné době jsou geologické práce stejně zastaveny, protože Lesy ČR, Pozemkový fond a město Kašperské Hory nedaly souhlas k pracím na svých pozemcích. Ve věci probíhá celá řada dalších správních a soudních řízení. (čti)PRAHA - Ministerstvo životního prostředí povolilo 11. srpna firmě Greenwich Resources provádět průzkum ložisek zlata na Rožmitálsku. Obce, na jejichž pozemcích se má průzkum provádět, proti rozhodnutí podaly rozklad. Hlavní spor mezi obcemi a MŽP spočívá v tom, zda obce jsou či nejsou účastníky správního řízení, v kterém se rozhoduje o povolení průzkumu. (čti,dek)
BONN - Ani srpnové kolo jednání o omezení emisí skleníkových plynů nepřineslo žádné výsledky. Pět dní trvající konference skončila v Bonnu 7. srpna a zúčastnilo se jí přes 150 států.
Evropské země spolu s ekologickými organizacemi obvinily z neúspěchu jednání USA a Japonsko. „Prezident Clinton na Summitu Země II sliboval, že se zasadí o omezení emisí, ale na tomto jednání byly Spojené státy naprosto neústupné“, řekl Dr. Merylyn McKenzie-Hedger, ředitel klimatického programu Světového fondu pro přírodu (WWF).
USA a Japonsko se na jednáních odmítly zavázat ke konkrétnímu omezení emisí plynů, které přispívají ke změnám klimatu. Evropská unie navrhuje omezit tyto emise o 7,5% do roku 2005 a o 15% do roku 2010, vše oproti hodnotám roku 1990. USA a Japonsko však považují tento návrh za nerealistický.
Evropský návrh ostře kritizoval australský ministr zahraničí Alexandr Downer. Podle jeho slov by se splnění těchto cílů týkalo Evropské unie jako celku, přičemž některé členské státy EU by své emise dokonce zvýšily. Pokud by se Austrálie zavázala také k redukci emisí, některá průmyslová odvětví by se prý prostě přesunula z Austrálie do okolních rozvojových zemí.
Podle Rámcové konvence OSN o změnách klimatu se mají jakékoli dohody o omezení emisí skleníkových plynů týkat především rozvinutých zemí. Senát USA však přijal v červenci rezoluci, podle se jakákoli dohoda o omezení emisí skleníkových plynů musí týkat i rozvojových zemí.
Největší emise skleníkových plynů produkují Spojené státy, následovány Čínou, Ruskem, Japonskem a Německem.
Představitelé tzv. Globální klimatické koalice, která zastupuje zájmy uhelného a ropného průmyslu, neskrývají své nadšení nad současným stavem rozhovorů. „Není třeba se ukvapovat“, řekl po skončení bonnské konference její prezident Gail McDonald. Průmysl fosilních paliv by byl nejvíce zasažen případnými opatřeními k omezení emisí oxidu uhličitého.
Globální klimatická koalice však má své protihráče. „Jedním z mála nadějných signálů z jednání v Bonnu je vzrůstající síla producentů energie z alternativních zdrojů, kteří by profitovali z omezení spalování fosilních paliv“, řekl Bill Hare z Greenpeace.
Příští kolo jednání se koná v Bonnu od 22. října a rozhodující celosvětová konference se sejde počátkem prosince v japonském Kyotu.
Čili anglicky NO NEW OIL bylo ústředním motivem aktivit námořní flotily organizace Greenpeace v uplynulých týdnech. Loď MV Greenpeace bránila od konce června do začátku srpna v práci průzkumných lodí ropných společností v severovýchodním Atlantiku. Jde o oblast zvanou Atlantic Frontier. Britská vláda udělila licenci na průzkum ložisek ropy v této oblasti 22 těžebním společnostem. Organizace Greenpeace se v současné době s britskou vládou soudí o neplatnost této licence. 28. července MV Greenpeace evakuovala aktivisty Greenpeace, kteří v solárním pouzdře pobývali na skalnatém ostrůvku Rockall (viz minulý EkoList). Greenpeace se okupací Rockallu snažila přimět britskou vládu, aby se vzdala nároku na přilehlou oblast Atlantic Frontier a aby odvolala zmíněné rozhodnutí o vydání licence.
Vedle ochrany mořských ekosystémů je hlavním důvodem protestů Greenpeace ochrana zemského klimatu. Organizace argumentuje tím, že svět si může dovolit spálit nanejvýš čtvrtinu známých zásob ropy, pokud nemá dojít ke katastrofálním změnám zemského klimatu. Vyhledávání dalších ložisek ropy je proto podle Greenpeace zhola zbytečné.
Lodě MV Greenpeace a Rainbow C se také podílely na okupaci těžní plošiny Stena Dee, která patří společnosti British Petroleum. Aktivisté Greenpeace připevnění k jedné noze těžní plošiny blokovaly devět dní její plavbu do oblasti Atlantic Frontier. 17. srpna byli zatčeni a British Petroleum žádala po nich a po organizaci Greenpeace 1 400 000 liber jako náhradu škody. Později od svého požadavku ustoupila výměnou za slib Greenpeace, že se její aktivisté zdrží dalších akcí proti Stena Dee.
Loď ekologické organizace Greenpeace MV Artic Sunrise bránila ve dnech 13. až 18. srpna v pohybu ropné těžní plošině náležející firmě Atlantic Richfields' (ARCO). Plošina se nachází v Beaufortově moři severně od Aljašky. Greenpeace se nepodařilo zastavit průzkum nových ropných polí v Beaufortově moři právní cestou.
Foto: Greenpeace
Utajovaná mezinárodní studie zveřejněná 20. srpna ve Vídni poukazuje na vážné bezpečnostní problémy budované slovenské jaderné elektrárny v Mochovcích. Po dva roky utajovaná studie byla vypracována americkými, německými, italskými, švýcarskými a rakouskými odborníky na objednávku úřadu rakouského kancléře. Studie došla k závěru, že Mochovce nebudou splňovat ani ruské bezpečnostní předpisy. (RFE/RL Newsline)
K plánovanému zrušení osobní přepravy na horské trati Tanvald - Harrachov, k němuž mělo dojít 28. září, pravděpodobně nebude vydán souhlas. Vedoucí odboru dopravy Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou Rudolf Kalousek uvedl, že vyšlo najevo, že trať je používaná ve větší míře než se předpokládalo a její provoz lze zefektivnit až o 50 procent. (čti)
Správě Národního parku Šumava udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 50 tisíc korun za porušení půdního krytu v oblasti Modravska při loňské těžbě smrků napadených kůrovcem. Správa se proti pokutě odvolala. (čti)
Výzkumníci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu zjistili , že se na japonském trhu s velrybím masem prodává i maso z chráněných druhů velryb. Novozélandští vědci v mase identifikovali kyselinu deoxyribonukleovou (DNA) z keporkaka (na snímku), kosatky a plejtváka myšoka, jejichž lov je zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí. (dek)
