Delegáty jednotlivých zemí na jednáních v Bonnu neustále upozorňovaly na závažnost problematiky klimatických změn různé ekologické iniciativy, jako například Greenpeace.
Foto: Greenpeace
Letošního 2. prosince by měl být otevřen Strahovský tunel v Praze, vedoucí z Břevnova na Smíchov. V budoucnu má na něj navázat tunel Mrázovka, který propojí smíchovské vyústění Strahovského tunelu se Strakonickou ulicí. Není dosud jasné, jaké zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší zprovoznění tunelu způsobí. Plný provoz Strahovského tunelu podmiňují hygienici maximálně pětiprocentním zvýšením množství emisí v okolí jeho smíchovského vyústění. Při dlouhodobém překročení limitů budou pro využívání tunelu vydána regulační opatření. (dek a čti)
PRAHA - Ve čtvrtek 6. listopadu se objevila poblíž vyústění kanalizace z bohnického sídliště na Vltavě ropná skvrna. Na jejím zneškodnění pracovali až do neděle jak lidé z Povodí Vltavy tak hasiči. Ropná skvrna pokryla řeku v celé její šíři a v délce téměř 7 kilometrů. První odhady hovořily o úniku patnácti kubických metrů ropy, což by znamenalo rozsáhlé ekologické škody.Po odstranění největšího znečištění se naštěstí ukázalo, že škody budou nižší, než se předpokládalo. Zatím nemáme hlášen žádný úhyn ryb či ptactva, řekl Jan Friedel z provozního střediska Dolní Vltava. Podle jeho slov uniklo do řeky asi jeden a půl kubíku ropy, tedy asi jedna desetina původně odhadovaného množství. Viník havárie dosud není znám.
PRAHA - Na setkání s novináři v pražské restauraci Miyabi předali zástupci Sasakawa Peace Foundation ceny za nejlepší ekologický projekt roku 1996.Letošními vítězi se stali Sdružení pro ochranu vrchu Val na prvním místě, a to za svoji činnost v případě plánovaného vedení trasy dálnice D5 kolem Plzně. Součástí první ceny je i 8000 dolarů a cesta do Japonska.Druhou cenu (a 5000 USD) získaly Děti Země Liberec za svůj projekt alternativního využití území, na němž chtěla firma Akva KB vybudovat přehradu Vesec u Liberce. Třetí cenu (a 3000 USD) obdržela Agentura Koniklec za svůj dlouhodobý projekt Sněmu dětí ČR pro životní prostředí.
PRAHA - Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh novely trestního zákona, zaměřený zejména na zpřísnění postihu pytláctví. Pro účinnější postih pachatelů navrhuje novela mimo jiné postavit příslušníky rybářských, mysliveckých a lesních stráží na roveň veřejným činitelům a vybavit je odpovídajícími pravomocemi.Jak uvedl jeden z předkladatelů Jaroslav Palas (ČSSD), současná právní úprava trestného činu pytláctví je nedostatečná zejména proto, že v průběhu vyšetřování a dokazování tohoto trestného činu jsou orgány Policie ČR postaveny do role statistů. Výpovědi pachatelů jsou totiž koncipovány tak, že orgány činné v trestním řízení nejsou schopny kvalifikovaně rozhodnout, zda byla skutečně naplněna skutková podstata trestného činu.Efektivnímu postihu brání rovněž vlastnický titul ke zvěři. Pokud nebudou ryby a lovná zvěř zahrnuty do institutu obnovitelného přírodního bohatství ČR, nelze účinným způsobem pytláctví řešit, uvedl Palas. Nesouhlasné stanovisko vlády tlumočil Sněmovně Marek Benda (ODS) a doporučil vrácení návrhu k přepracování výborům Sněmovny.
Jedním z nejdůležitějších témat mezinárodní politiky těchto dnů je klima. Ve fázi konečných příprav je totiž prosincová konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o ochraně klimatu. Její výsledek je zatím ve hvězdách.Prvních deset prosincových dnů bude Kjóto centrem jednání světové politické reprezentace o změnách klimatu. V těchto dnech se koná již Třetí konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Jak konference dopadne a co bude jejím výsledkem, to si dnes nikdo nedovolí předpovídat. Co je však takřka jisté, že setkání v Kjótu nebude žádným přátelským posezením o čaji a sušenkách. Důkazem je i patový výsledek jednání, která skončila poslední říjnový den v německém Bonnu. Výsledkem mezivládních rozhovorů v Bonnu měla být shoda v účinné cestě ke snížení emisí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého - CO2).
Hlavní překážkou dohodě byl postoj Spojených států amerických. S velkým napětím čekali v Bonnu vládní delegace i ekologické organizace (Greenpeace, WWF) na slova Billa Clintona. Podle dřívějších dohod měly USA snížit své emise CO2 do roku 2000 na úroveň roku 1990. Poté, co prezident Clinton v Bonnu promluvil, však málokterý z diplomatů dokázal zakrýt zklamání a rozladění. Někteří z nich se o to ani nepokoušeli.
Spojené státy totiž, podle slov svého prezidenta, posunuly původně dohodnutý termín snížení emisí oxidu uhličitého na úroveň roku 1990 až do let 2008 až 2010. To vyvolalo velice ostrou reakci nejenom ze strany nevládních organizací, ale také od zástupců ostatních vlád. Nejkritičtěji se k návrhu USA staví země Třetího světa a vůbec nejostřejšími kritiky se staly země Aliance malých ostrovních států (AOSIS).
Ty volaly po tom, aby do roku 2005 byly sníženy emise CO2 na 80 procent úrovně roku 1990. Jejich požadavek podporovaly i ekologické organizace, mezi jinými Greenpeace, Friends of the Earth i české Hnutí DUHA.
Postoj Spojených států však kritizovali téměř všichni. Evropská unie sama přišla s návrhem na snížení emisí o 7,5% do roku 2005 a o 15% do roku 2010 (obojí vzhledem k roku 1990). Zástupci evropských států tedy kritizovali Clintonovo prohlášení jako zcela nedostačující krok. Například německá ministryně životního prostředí komentovala americké návrhy s tím, že je užitečné mít konečně na stole konkrétní návrh největšího světového producenta skleníkových plynů. Ovšem obsah jeho postoje je skutečně znepokojující a nedostatečný. S velkou nelibostí kritizoval návrh USA i britský vicepremiér John Prescott.
Kompromisní postoj zaujal japonský premiér Hashimoto. Japonsko navrhuje, že průměrné emise skleníkových plynů sníží do let 2008 až 2012 o 5% oproti roku 1990. Ovšem i tento kompromis se stal terčem kritiky, a to zejména ze strany nevládních ekologických organizací a rozvojových zemí. Skupina afrických delegací je návrhem Spojených států a Japonska velice zklamána. Očekávali jsme mnohem více, řekl senegalský diplomat Bakary Kante.
Návrh Spojených států kvitovala ze světových zemí jediná Austrálie, největší světový vývozce uhlí. Podle australských zástupců je prý potěšující, že Spojené státy dokázaly pochopit, že rozdílné země mají rozdílné zájmy.
Česká republika stojí za požadavky států Evropské unie. Celá východní a střední Evropa má ovšem zvláštní pozici. V této oblasti totiž došlo po politických změnách na přelomu 80. a 90. let k radikálnímu poklesu výroby. Ten vedl i k velice významnému poklesu emisí, včetně emisí skleníkových plynů. V České republice se i díky tomu podařilo již mezi lety 1990 a 1994 redukovat emise o 23%. Zástupci Ministerstva životního prostředí ovšem sami upozorňují na to, že bude třeba intenzivněji realizovat opatření na snížení emisí skleníkových plynů.
Mezi nejvýznamnější odpůrce dosažení dohod o přísnějším omezení emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku patří zejména velké firmy.
Nejvíce se projevují výrobci automobilů. Americká asociace výrobců automobilů (AAMA), sdružující tzv. Velkou trojku amerického automobilového průmyslu, tedy firmy Chrysler, Ford a General Motors, se při této příležitosti nechala slyšet, že snižování emisí skleníkových plynů povede ke stagnaci nebo dokonce k úpadku amerického průmyslu. Tedy, že Spojené státy výrazně ekonomicky doplatí na redukce CO2 .
Vedli jsme rozsáhlé konzultace s experty z Massachusettského Institutu pro technologii … a nepochybujeme, že cosi jako globální oteplování existuje a probíhá, ale nejsme si už jistí, zda jde o proces, zaviněný člověkem, nebo zda se jedná o součást přirozených klimatických cyklů, postěžoval si na údajnou jednostrannost argumentů Bob Moss, zástupce šéfa oddělení pro vládní záležitosti AAMA. To ovšem neodpovídá principu předběžné opatrnosti, který je obecně přijímaným předpokladem udržitelného rozvoje v jakékoli oblasti. Pokud se někomu v současné době zdají finanční náklady na zavedení redukčních opatření a ztráty ekonomické prosperity příliš vysoké, potom například za deset až patnáct let budou zcela nepochybně několikanásobně vyšší. Na druhé straně se může stát, že už nebude mít smysl se takovými otázkami zabývat, řekl vedoucí české delegace na jednáních v Bonnu Dr. Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.
Stanovisku AAMA tvrdě oponují experti organizace World Wide Fund for Nature (WWF), kteří vypracovali alternativní studii. Z ní vyplývá, že po odečtení celkových ekonomických nákladů na redukce emisí skleníkových plynů od úspor, které ze snížení emisí plynou, ušetří ekonomika USA přes 136 miliard dolarů. AAMA tuto studii podle našich zpráv zatím nijak nekomentovala.
V předvečer bonnských jednání vyšplhali na sochu Kryštofa Kolumba v Barceloně dva členové španělské pobočky Greenpeace, aby tak dali najevo vládě, že chtějí, aby akceptovala snížení emisí. S sebou vynesli více než dvacetimetrový transparent s nápisem Kjótó: Stop CO2. Podobné happeningy v režii Greenpeace i dalších environmentálních organizací se pak odehrávaly na různých místech světa po celou dobu bonnských rozhovorů. Před istanbulskou ambasádou USA demonstranti vyzývali prezidenta Clintona, aby nezabíjel klima, podobně jejich kolegové v izraelském Tel Avivu. V tiskovém prohlášení českého Hnutí DUHA se říká, že za postojem Clintonovy administrativy stojí nákladná kampaň průmyslové lobby, reprezentované zejména zmíněnými automobilovými společnostmi a ropnými korporacemi Shell, Exxon či Mobil, které jsou spolu s dalšími organizacemi členy sdružení Global Climate Coalition. S tím korespondují také prohlášení světových NGO's i kritika představitelů některých zemí.
Spojené státy přitom patří mezi největší světové producenty skleníkových plynů. V roce 1995 byly USA samotné původcem 23,7% celosvětových emisí CO2. Podle studie, vypracované pařížskou Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) připadá na každého Američana 2000 tun tohoto plynu ročně. Spolu s USA do této skupiny největších hříšníků patří i Čína, Rusko a Japonsko. Rusko po pádu komunismu zažilo nebývalý propad průmyslové výroby. Ovšem vzhledem k tomu, že tam díky ekonomickým potížím jen ztěžka pronikají moderní technologie, zvyšuje se radikálně úroveň emisí. Samy o sobě jsou ovšem tyto emise v Rusku v současné době pod úrovní rozhodujícího roku 1990. Přesto je Rusko zdrojem 7% celkového objemu emisí oxidu uhličitého na Zemi.
Summit v Kjótu začíná 1. prosince tohoto roku. Pozorovatelé jsou k jeho budoucím výsledkům vesměs předem skeptičtí. My budeme celé jednání sledovat a o tom, jak skončí, vás budeme informovat v lednovém čísle EkoListu.
Podrobnější informace můžete nalézt na Internetu na adresách <http://www. cop3.de> a <http://www.ecn.cz/ekolist/ klima.stm >.
Delegáty jednotlivých zemí na jednáních v Bonnu neustále upozorňovaly na závažnost problematiky klimatických změn různé ekologické iniciativy, jako například Greenpeace.
Foto: Greenpeace
Před dvěma lety byl vedoucí programu Energie Hnutí DUHA Jan Beránek ochoten uzavírat sázky o to, že Jaderná elektrárna Temelín nebude spuštěna před rokem 2000. Předseda představenstva a. s. ČEZ Petr Karas to tehdy označil za nesmysl. Dnes se však zdá být čím dál tím jasnější, že kdyby s Janem Beránkem sázku opravdu uzavřel, prohrál by.Generální ředitel Škody Praha, která je hlavním dodavatelem temelínské stavby, Stanislav Svoboda na nedávné tiskové konferenci oznámil, že jeho podniku se nejspíš nepodaří dodržet již několikrát posunutý termín výměny kabeláže v reaktorové hale. Je tedy téměř jisté, že v dubnu 1999, kdy měl být spuštěn první blok elektrárny, ještě stavba hotova nebude. I přes tyto další problémy má Temelín stále plnou podporu současné vlády. "K Temelínu alternativa prostě neexistuje" říká ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl.
Představitelé ČEZu neskrývají svoji nespokojenost s představou dalšího odkladu spuštění "stavby století". Podle tiskového mluvčího podniku Michala Kačeny není ČEZ ochoten termín zahájení provozu elektrárny měnit.
"Škoda Praha si sice není splněním termínu jista, my se mu ale snažíme ze všech sil dostát" řekl Kačena zpravodajce EkoListu. Podle jeho slov je ČEZ rozhodnut dodavatele k dodržení termínu přimět nejenom vytvářením ideálních podmínek a vstřícností, ale i případnými sankcemi.
Pokud by skutečně došlo k posunutí dostavby Temelína za hranici roku 2000, mohl by se ČEZ v souvislosti s možným vstupem České republiky do NATO dostat do vážných potíží. Podle evropských norem o přístupu k informacím by totiž pak bylo nutné zveřejnit dosud utajované informace o temelínské stavbě, což ČEZ dosud zásadně odmítá.
TEMELÍN - Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla (ODA) neprodlužuje a. s. ČEZ záměrně výstavbu Jaderné elektrárny Temelín (JETE), protože by na tom prodělala. Ministr však při návštěvě stavby JETE nevyloučil nedostatek motivace u některých dodavatelů. Ale dokud to nebudu mít černé na bílém, tak bych to nikomu nepředhazoval, řekl. Kühnl potvrdil, že mezi ČEZem a Škodou Praha stále platí smluvní termín spuštění elektrárny duben 1999.Stavba sice probíhá na plné obrátky, ale zejména v projektové části a kabeláži se vyskytují takové problémy, že nad tímto termínem visí otazník a já si netroufám říci, jaký bude přesný časový vývoj, uvedl Kühnl. Já stavbu Temelína podporuji, protože ho v naší elektrizační soustavě potřebujeme, a jsem přesvědčen, že tuto podporu vyjádří i vláda. Připomněl, že možnosti státu zasahovat do fungování ČEZu, jsou dány obchodním zákoníkem. Jinými slovy nemůžeme zasahovat do operativní činnosti a do rozhodování. Můžeme se pouze zamýšlet nad tím, zda jsou osoby na svých místech, jaká je odpovědnost osob, které ČEZ řídí, a zda dozorčí rada přesně a včas zmonitorovala všechny problémy a signalizovala je akcionářům, řekl ministr.
Za triumf socialismu označil čínský prezident Ťiang Ce-min přehrazení toku třetí největší řeky světa Jang-c'ťiang.Jasně jsme ukázali, že socialismus je nejlépe schopen zorganizovat lidi k tomu, aby vykonávali velké věci, prohlásil Ťiang poté, co v sobotu 8. listopadu ze břehu řeky sledoval slavnostní dokončení jejího přehrazování. Celý průběh závěrečných prací přenášela ve 14-ti hodinovém přímém přenosu čínská televize. Čínští inženýři a dělníci vybudovali na řece dvě dočasné přehrady, jednu nad místem stavby plánované definitivní přehradní hráze nádrže Tři soutěsky, druhou několik kilometrů pod ním. Z umělého jezera bude nyní vyčerpána voda, aby ve vyschlém korytě mohla do příchodu jarního monzunu začít stavba 185 metrů vysoké a více než 2 kilometry dlouhé hráze budoucí největší přehrady světa. Podél řeky byl vybudován umělý kanál, aby nedošlo k přerušení lodní dopravy, která je pro obyvatele oblasti základním způsobem dopravy. Po vybudování přehrady budou lodě hráz zdolávat pomocí obrovských přečerpávacích nádrží a speciálních výtahů.
V provincii Sichuan na středním toku řeky Jang-c'ťiang protéká 30 000 krychlových metrů vody za sekundu hlubokým skalnatým korytem, které odjakživa nese název Tři soutěsky. Právě v tomto místě pojal v roce 1919 revoluční vůdce Sun Jat-sen záměr na výstavbu gigantické přehrady, která by kromě výroby elektřiny dokázala také spoutat řeku a zabránit tak pravidelným záplavám. Dnes po více než 70 letech začali čínští komunisté jeho plán realizovat.
Přehradní jezero bude více než 600 kilometrů dlouhé a mělo by zaplavit nynější domovy více než 1,2 miliónům lidí. Zcela zmizet má například i město Wanxian, které má dnes téměř půl miliónu obyvatel. Pod vodou zmizí celkem téměř 30 000 km čtverečních země, což je pro srovnání zhruba 40 procent rozlohy České republiky. Přehrada by měla roztočit 26 turbín budoucí největší elektrárny na světě. Její celkový výkon dosáhne 18 200 megawattů, což je například téměř dvanáctkrát více, než je plánovano u jaderné elektrárny Temelín. Stavba by měla být dokončena v roce 2009 a celkový plánovaný rozpočet dosahuje 30 miliard dolarů (téměř 1,5 násobek ročního domácího produktu České republiky).
Čínský deník Beijing Daily nazval stavbu nejvelkolepějším projektem v historii lidstva. Ale lidé, jejichž domovy zmizí pod vodou, jsou zřejmě jiného názoru. Čínská policie a armáda již musely na několika místech potlačit nepokoje propuknuvší mezi místními venkovany, kteří se nechtěli smířit s vidinou nuceného přesídlení.
Prezident Ťiang Ce-min také označil za lživou propagandu výroky kritiků projektu, kteří upozorňují na možnou ekologickou katastrofu v oblasti. Podle propočtů některých zahraničních odborníků není přehrada dimenzována na obrovské množství průmyslového i organického odpadu, které do ní bude každoročně přitékat. Umělé jezero, které by mělo tohoto odpadu ročně pojmout více než 1 miliardu tun, se tak prý během několika let změní v gigantickou žumpu.
Renomovaný čínský hydrolog Huang Wan-li také nedávno upozornil na to, že každoroční deště přinesou do nádrže obrovské množství bahna. Zanesení přehradního jezera pak může podle něj vést k rozsáhlým záplavám podél toku řeky nad přehradou. Obavy vzbuzuje i možnost protržení přehrady například v důsledku zemětřesení. Nárazová vlna by pak zřejmě zničila i desetimiliónovou Šanghaj, která leží u ústí řeky do Východočínského moře. Čínští projektanti však tvrdí, že přehrada by měla vydržet i zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy stupnice.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) v minulosti vyzval čínská oficiální místa, aby oblast Tří soutěsek vyhlásila přírodní rezervací. Pekingská vláda však na výzvu nijak nezareagovala.
Kromě čínských podniků se na stavbě budoucí největší přehrady světa budou podílet i firmy sídlící v Kanadě, Německu, Francii, Rusku, Ukrajině či Norsku.
Přehrada Tři soutěsky prý má být jakousi novou Čínskou zdí.
Mapka: International Rivers Network
Katastrofální záplavy, které postihly tento měsíc východní Afriku, jsou připisovány působení klimatického jevu El Nino.Po červencových záplavách v Evropě, zářijových zemětřeseních ve Středozemí a říjnových požárech v jihovýchodní Asii přišla příroda s další ukázkou toho, co dokáže. Katastrofální deště ve východní Africe způsobily záplavy, které označují místní obyvatelé za největší za posledních téměř 40 let.
Velká voda postihla zejména Somálsko, ale také Keňu, Etiopii a Ugandu. Během několika desítek hodin se rozlily dvě největší somálské řeky, Juba a Shabelle. Jejich koryta se v této kratičké době rozšířila na 8 mil (asi 12 kilometrů). Během pěti dnů přišlo jen v samotném Somálsku o život 1300 lidí a desítky tisíc přišly o střechu nad hlavou. Některé odhady humanitárních organizací hovoří až o dvojnásobných počtech obětí.
Skutečně nevím, jak by se dalo k těmto počtům tak rychle seriózně dojít. Bude ještě nějakou dobu trvat, než budeme ztráty moci skutečně zjistit, řekl Josue Anselmo z Červeného kříže. Stotisícové somálské obchodní centrum Beletwein přišlo za první den záplav o čtvrtinu svých obyvatel, kteří museli město opustit.
V ugandském Mbale zahynulo v důsledku záplav jen za víkend od 21. listopadu nejméně dvacet lidí.
Desetitisíce uprchlíků proudí zejména do Keni. V táborech Ifo, Dagaley a Hagadera v severokeňském městě Dadaab je přes 120 tisíc uprchlíků ze Somálska, Súdánu, Etiopie, Ugandy, Konga a Burundi. Podle Sonyi Laurence Greenové, zpravodajky Hlasu Ameriky, jsou tábory katastrofálně přeplněné a zkolabovalo tam veškeré hygienické zajištění. Navíc přestávají fungovat dodávky potravin a jiného humanitárního materiálu.
Jako by se mělo naplnit rčení, že když se něco pokazí, pak se pokazí úplně všechno. Tyto země jsou neustále v zajetí hladomorů, umocňovaných nesčetnými lokálními konflikty. Zvláště Somálsko se ještě nedokázalo vzpamatovat z krize, do níž je uvedl v roce 1991 prezident Mohamed Siad Barre. Poté následovala občanská válka, která se poněkud zklidnila po mezinárodním zásahu jednotek OSN, ale dosud zcela neskončila.
Podle mnohých odborníků jsou záplavy ve východní Africe součástí globálního působení klimatického jevu El Nino, podobně jako požáry v jihovýchodní Asii nebo kruté mrazy na jihu Spojených států. Klimatologové mají za to, že zesílení vlivu El Nino (podrobnější informace viz minulé číslo EkoListu) je zaviněno klimatickými změnami v důsledku tzv. skleníkového efektu neboli globálního oteplování.
Když se píše o ekologickém zemědělství, většinou autoři hýří optimismem a nadšením. O tom, že skutečnost může být jiná, hovoří i zkušenost bývalého biozemědělce, pana Macháčka."Náhodou oni v reklamě někdy nelžou. Například když v televizi vidím někoho, kdo mi tvrdí, že nějaký margarín chutná jako pravé máslo, řeknu si: hm, to bych si měl dát máslo", řekl soukromý zemědělec pan Macháček.
Lubník, kde Macháčkovi hospodaří, byste našli mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě. Založení statku se datuje do dvacátých let. Během války byl zdemolován, po ní vyrabován poválečnými "zlatokopy" a nakonec si ho do "péče" vzalo místní JZD. Výsledkem bylo, že když se sem v roce 1955 Macháčkovic rodina nastěhovala, mohla si nechat o bývalém prosperujícím hospodářství jenom zdát.
V roce 1968 se jim však podařila poměrně neobvyklá věc: bylo jim umožněno soukromě hospodařit. A to s poměrně velkým úspěchem - během této doby se Macháčkovým podařilo vydělat dostatek peněz na to, aby postavili pěkný dům. Tato idylka však trvala pouhých 6 let. V roce 1974 přišla úplná socializace a jejich pozemky začalo znovu obhospodařovat JZD.
Zdálo se jim proto samozřejmostí, že se k hospodaření vrátí okamžitě, jakmile bude možnost (tj. na podzim 1990). Štafetu převzal jejich nejmladší syn Martin. Na otázku, proč se vůbec na soukromé hospodaření dal, odpoví prostě: "Jsem z vesnice."
Dnes hospodaří na 21 hektarech půdy: 18 z nich zabírají krmné plodiny, zbylé 3 jsou vymezeny bramborám. Hlavní chloubou Macháčkova hospodářství je čtyřiadvacet krav. Ty denně nadojí na 200 l mléka, které se zde upravuje, stáčí do lahví a rozváží po okolních vesnicích a městečkách.
Zprvu se Macháčkovi orientovali na ekologické hospodaření, především na pěstování zeleniny, ale postupně od něj upustili. Proč? Podmínky pro bio-zemědělství jsou prý příliš tvrdé. Nejednou se prý stalo, že například zašla celá úroda rajčat, okurek nebo brambor jen proto, že proti plísni se nesmí použít žádných účinných postřiků. Co se týká svazu PRO-BIO, členství v něm podle Macháčkových nepřináší takřka žádné výhody. Navíc, a zde se skrývá problém největší, o produkty se značkou BIO prý není zájem. Málokdo ze spotřebitelů totiž sáhne po malém strupovitém jablíčku, které často stojí stejně nebo víc (pokud se chemicky neošetřuje, bývá plodnost rostlin menší a tím pádem jejich ceny vyšší) než jeho krásný naleštěný kolega, před kterým se skví nápis: Dovoz z Řecka".
Tak co, milí čtenáři a spotřebitelé, co s tím uděláme? Můžeme si sice tisíckrát stěžovat na špatnou zemědělskou politiku vlády, ale sáhněme si do svědomí, co nakupujeme. Dokážeme českým bio-zemědělcům, že o jejich produkty stojíme?
Ministerstvo dopravy chystá v nejbližší době privatizaci regionálních tratí. Tento plán se setkává s radikální kritikou hned z několika stran.Ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) chystá radikální zásahy do struktury Českých drah. V první řadě má jít o rozsáhlou privatizaci regionálních tratí. Za druhé potom snížení počtu pracovníků podniku.
Podle záměrů Ministerstva dopravy a spojů (MDS) by mělo od příštího roku dojít k privatizaci více než jedné třetiny (37%) tratí. Ministerstvo navrhuje, aby do soukromých rukou přešlo celkem 126 tratí. O ně již projevilo zájem několik desítek zájemců. Mezi nimi nejenom firmy, ale například i sdružení obcí, apod.
Například železniční trať ze Šumperka do Koutů nad Desnou, kterou vážně poškodily letošní povodně, získalo do pronájmu místní sdružení obcí za cenu deseti tisíc korun ročního pronájmu.
Pražský Drážní úřad odsouhlasil dopravní licenci na provoz osobní vlakové přepravy firmě Viamont Ústí nad Labem. Ta dostala souhlas k provozování trati Trutnov - Svoboda nad Úpou, kde přestaly ČD jezdit na konci letošního září. Viamont chce obnovit přepravu už od poloviny prosince tak, aby služeb na trati mohli využít i turisté a lyžaři, kteří budou chtít přijet do Krkonoš.
Dalším případem je tzv. kořenovská zubačka, tedy trať Tanvald - Harrachov. Za to, že zde ukončily provoz, hrozí dokonce Českým drahám soud. Tato trať má již také zájemce o provozování. Jsou jím obce, které vytvořily sdružení Jizerská dráha a mají vážný zájem provozovat na trati vlakovou dopravu. Členy sdružení jsou všechny obce, kterých se zastavení provozu na trati přímo dotýká, ale i například Jablonec nad Nisou, který na této trati neleží. Jak ale uvedla jablonecká místostarostka Soňa Paukrtová, ačkoliv Jablonec nepatří k obcím přímo postiženým zrušením známé kořenovské zubačky, v budoucnu hodlá ministerstvo dopravy privatizovat většinu regionálních tratí, tedy i železniční úsek Liberec - Jablonec - Železný Brod. A takový krok už se bude města konkrétně dotýkat.
Privatizace se blíží například i v případě trati Mladá Boleslav - Mělník, Tišnov - Žďár nad Sázavou, Strakonice - Volary a mnohých dalších. Privatizace samotná či alespoň její způsob je terčem kritiky šéfa Odborového svazu železničářů Jaromíra Duška, Federace strojvůdců i ekologických iniciativ. Obavy o osud českých tratí se promítly i do letošního ročníku Dne bez aut, který se konal ve znamení hesla Zachraňte železnici.
MDS hodlá navíc zeštíhlit počet zaměstnanců ČD. Během letošního a příštího roku by mělo odejít 17 000 železničářů, zejména v souvislosti s chystanou privatizací. Do roku 2005 pak čeká ztráta zaměstnání u ČD ještě dalších 22 000 lidí.
Jak ministr Říman, tak jeho kritici se shodují, že chystané propouštění musí být kompenzováno nějakým sociálním programem. Ten, který připravilo MDS, se ale nelíbil ani Římanovým kritikům, ani vládě, která jej nakonec nepřijala. Duškovi železničáři proto chystají stávku. Bude prý velká, důsledná a hlavně překvapivá.
Pravděpodobně již nejbližší měsíce ukážou, zda na našich tratích budou jezdit vlaky soukromé, státní nebo vůbec nějaké. Překvapení se asi nevyhneme. Jaké ale bude teprve uvidíme. Vše se zdá ale nasvědčovat tomu, že ani to příští nebude nijak příjemné.
TEPLICE - Skleněné střepy z automobilových, izolačních, lepených a dalších plochých skel a drátoskel začala zpracovávat nová recyklační linka v Chudeřicích na Teplicku v areálu výrobce automobilových skel, firmy Splintex, která je dceřinou společností Glavunionu. Linku postavila a provozuje liberecká firma SkloPan jako první tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Výrobní ředitel Splintexu Pavel Šlambora na tiskové konferenci při slavnostním otevření nové linky uvedl, že zhruba osm tisíc tun tzv. špinavých střepů, které Glavunion ročně produkuje, končilo zatím buď na skládkách, což firmu stálo 3,5 miliónu korun, nebo byly bezplatně dodávány do Německa k recyklaci.Nová linka v Chudeřicích při dvousměnném provozu zpracuje 35.000 tun střepů za rok hlavně z Glavunionu, ale i z mladoboleslavské Škodovky a ze servisů koncernu VW, ale i od jeho konkurence. Po úpravě se stanou surovinou pro výrobu nového skla zejména v závodech Glavunionu, ale i při výrobě obalového skla v Avirunionu Dubí a VMG Kyjov a v dalších firmách.
Šlambora řekl, že Glavunion nechce jen produkovat rostoucí množství nových výrobků, ale chce se postarat i o likvidaci starých. Zatímco v roce 1993 Splintex vyrobil 13,8 miliónu tun autoskel, letos jich bude více než 33 miliónů tun a v roce 2000 téměř 45 miliónů tun. Nové zařízení přinese úspory přírodních surovin, odlehčí skládkám komunálních odpadů o přibližně 70 000 kubíků materiálu ročně a při výrobě nového skla ušetří zhruba 30 procent energie.
Linka vybavená technologií německé firmy Zippe odpadové sklo rozdrtí, vyčistí od organických nečistot, magnetických a nemagnetických kovů, keramiky, kamene a porcelánu. Do zařízení za 55 miliónů korun investoval SkloPan 55 miliónů korun z úvěru od rakouské banky Austria. Podmínky, za nichž by bylo možno získat úvěr od tuzemských bank s úrokovými sazbami 19,7 procenta, by totiž vůbec neumožnily projekt realizovat.
Před dvěma lety popravila vojenská vláda v Nigérii devět aktivistů Hnutí za přežití ogonijského lidu. Jedním z nich byl také spisovatel Ken Saro-Wiwa.Tzv. Ogonijská devítka v čele se Saro-Wiwou byla popravena oběšením 10. listopadu 1995 půl hodiny před polednem našeho času. Krátce poté pozastavilo Britské společenství národů (dále jen Společenství) Nigérii členství. V rozhodnutí ministerské rady Společenství se praví, že je nutné v Nigérii znovu zavést demokracii, propustit politické vězně a vyhlásit svobodné volby.
Vojenská junta generála Abachy se dostala k moci v roce 1993, kdy generál Abacha anuloval výsledky svobodných voleb. Jejich vítěz, Mošúd Abiola, bývalý vůdce jednoho z nigerijských státečků Olusegun Obasanjo, je dodnes vězněn v nigerijských věznicích. Za mřížemi zůstávají i ostatní političtí vězni, jejichž propuštění žádala světová veřejnost, včetně deklarace Společenství již před dvěma roky.
Jak řekla bývalá kanadská ministryně, dnes patronka Iniciativy pro lidská práva při Společenství, Flora McDonald, v době posledního summitu Společenství, kdy bylo Nigérii pozastaveno členství, tam bylo 43 politických vězňů. Dodnes nebyl propuštěn jediný z nich. Ve vězení stále zůstává i 20 aktivistů ogonijského hnutí, kteří byli souzeni ve stejném procesu jako Ken Saro-Wiwa. Letošní zasedání Britského společenství národů proběhlo ve skotském Edinburghu na konci října. Na programu byl i bod Nigérie. Nigerijská opozice, jejíž zástupci byli přítomni i ve skotském hlavním městě, i světové ekologické organizace a aktivity pro lidská práva, se dovolávali přísného postupu vůči Nigérii, konkrétně jejího konečného vyloučení ze Společenství.
Nynější generální tajemník Společenství Emeka Anyaoku zaslal dopis nigerijskému ministru zahraničí Tomu Ikimi, ve kterém jej důrazně upozornil, že nigerijská delegace není do Edinburghu zvána a nebude přijata. Nigérie odpověděla slovy, že její zástupci poletí přímo z nigerijského hlavního města Abudža do Edinburghu maximálně hodinu před projednáváním bodu, týkajícího se jejich země, a hned poté odletí zpět. Zástupci zemí Společenství se ale shodly na tom, že Nigérii slyšení uděleno nebude.
Delegáti summitu ovšem nakonec zvolili poměrně mírný postup. Nigérie dostala ještě lhůtu, ve které může napravit své chyby - do října 1998. Do té doby musí být propuštěni všichni političtí vězni a musí proběhnout řádné svobodné volby. K možnosti, že se tento plán podaří skutečně naplnit se ale pozorovatelé i zainteresované osobnosti staví vesměs skepticky. Je to pitomost. Je ostuda, že jsme jim dali další příležitost, vždyť na to měli dva roky a neudělali vůbec nic, cituje jednoho z delegátů zpravodaj agentury Reuters.
Společenství není nic, co by nám chybělo, když v něm nebudeme, prohlásil nigerijský ministr zahraničí Tom Ikimi. O tom svědčí i reakce na vzpomínkové demonstrace, které při příležitosti předloňské exekuce chtěla uspořádat nigerijská opozice. Odpovědí jí byly zátarasy, zásahové jednotky a armáda.
Jak ve svém komentáři pro The Guardian shrnul Ken Wiwa, syn popraveného aktivisty, summit byl velkým zklamáním a nevyužitou možností, která se přímo nabízela.
Česká vláda přijala Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 1996.Zprávu, kterou za svůj úřad předložil ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA), vláda schválila 29. října. Podobný dokument připravuje Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) každý rok.
Materiál má především popsat meziroční změnu stavu životního prostředí v republice a jeho stav v daném roce ve srovnání s léty předchozími. Zpráva za rok 1996 konstatuje ve většině oblastí alespoň nějaké zlepšení. Jak ale konstatoval i premiér Klaus (ODS), jasně si uvědomujeme, jaké zůstávají problémy a jak jsme na tom ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi.
V kapitole týkající se vod konstatuje Zpráva zlepšení v případě větších řek - Labe, Odry, Moravy a Vltavy, co se týče obsahu organického znečištění a fosfátů. Ovšem malé vodní toky stále ještě žádnou pozitivní tendenci nezaznamenaly. Voda v nich je stále velice znečištěná, pohybují se většinou v jakostní třídě V, v lepších případech IV. Kvalita podzemních vod se v posledních pěti letech podle Zprávy nijak významně nezměnila.
Například celkové množství ropných látek, které se dostaly do povrchových vod bylo v roce 1996 389 tun. V roce 1995 to bylo 440 tun, v roce 1990 pak dokonce 1419 tun ropných látek.
Průměrná koncentrace dusičnanů v Labi (měřeno v Obříství) byla v roce 1996, stejně jako o rok dříve 5,3 mg/l, v roce 1990 přesně 4 mg na litr vody.
Nejvíce znečištěnou řekou v republice je podle Zprávy Bílina. V ústí Bíliny se navíc objevují zvýšené koncentrace těžkých kovů. Podobně v Labi v Lysé nad Labem byl naměřen vyšší obsah organických halogenů (AOX).
Zpráva naznačuje, že se objevují po dlouhé době první známky pomalého zlepšování stavu českých lesů. Podíl lesů poškozených imisemi byl v roce 1996 59,7% celkové plochy. V roce 1993 to bylo 61,6% a o rok později dokonce 63% lesů v českých zemích. Rychleji se zlepšuje situace v lesích zejména tam, kde jsou porosty listnaté nebo smíšené. Ve smrkových monokulturách se stav spíše dále zhoršuje.
Přesto tato zpráva není tak optimistická, jak by se někomu mohla zdát. Imisní poškození lesů je v ČR stále jedno z nejtěžších v celé Evropě.
Jednotlivé porosty mají sníženou odolnost vůči různým biotickým i abiotickým vlivům, a to z několika důvodů. Kromě defoliace, tedy odlistění vlivem emisí, je to i změna chemického složení půd v důsledku spadů různých toxických látek, překyselení půd, atd. Velikou, a leckdy nedoceňovanou, roli hraje i nepůvodní, mnohdy příliš strohé složení lesa. Monokultury jakéhokoli druhu jsou nestabilní a nedokáží odolávat negativním vlivům. Následkem extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek a kvůli výše zmíněným důvodům bylo loni velice vážně poškozeno na 20 tisíc hektarů lesa v Krušných horách. Téměř dva tisíce hektarů krušnohorských lesů bylo tehdy zcela zničeno.
Jako negativní vidí Zpráva stagnaci nebo dokonce nárůst emisí z mobilních zdrojů znečištění, zejména z dopravy. S tím souvisí i nárůst hladiny hluku v našich městech. Podle odborníků může mít přitom hluk velice výrazný negativní dopad na lidské zdraví - fyzické i duševní.
Znepokojivý je i fakt, že 65% těžeb vápenců v ČR je položeno na hranice nebo dokonce do území různých CHKO. Téměř čtvrtina celkové těžby vápence se realizuje jenom v Českém krasu.
K podrobnější analýze informací obsažených ve Zprávě se vrátíme v některém z příštích čísel EkoListu.
Heslem letošního, již čtvrtého, Dne bez aut bylo Zachraňme železnici. Tuto akci pravidelně vyhlašují Děti Země. Letos připadla na pátek 14. listopadu. Měl upozornit na to, že není možné dál opomíjet veřejnou dopravu.K akci se připojilo přes třicet nevládních organizací - nejen ekologické, ale např. i železničářské odbory. Kromě toho se ke Dni bez aut připojilo 18 měst. Vedle Prahy i Brno, Děčín, Ostrava, Olomouc či Český Krumlov.
Před budovu Ministerstva dopravy byla ekologickými iniciativami a Hnutím občanské solidarity a tolerance svolána protestní demonstrace. Manifestace se zúčastnila asi stovka lidí. Mezi řečníky se objevil filosof Erazim Kohák či poslanec Miroslav Kapoun (ČSSD).
Ministru Římanovi předali zástupci demonstrantů prohlášení Stanovisko k dosavadnímu vývoji dopravy v ČR, které podepsali zástupci 44 organizací. Signatáři kritizují přílišné protěžování silniční dopravy, zvláště výstavby dálnic na úkor hromadné dopravy.
Ve stanovisku nevládní organizace rovněž obviňují Římanův úřad a potažmo vládu z porušování zákona. Jde zejména o zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, který požaduje i posouzení celostátních koncepčních materiálů, praví se v prohlášení.
Na schodech před Ministerstvem dopravy se demonstrovalo za vlaky a proti autům.
Foto: Tomáš Kalvoda/EkoList
Za prvních devět měsíců roku 1997 klesla spotřeba energie v ČR o 2,5% oproti stejnému období roku 1996. V absolutních číslech činí tento rozdíl 1002 GWh. Podle slov mluvčího ČEZu to potvrzuje trend prvního pololetí 1997, kdy činil tento pokles 2,4%. Pro ČEZ budou tyto výsledky údajně znamenat odhadem o 3,5 mld. korun nižší zisky. Za první tři čtvrtletí letošního roku dosáhla společnost ČEZ zisku 3 mld. korun, což je zhruba o 58% méně, než ve stejném období roku 1996. (čti) Českou republiku začal opět sužovat smog. V listopadu postihly nejhorší smogové situace zejména hlavní město Prahu a Ostravu. (kaš)Většina českých domácností má auto. Vyplývá to z průzkumu provedeného společností GfK a Institutem pro výzkum trhu. Osobní automobil vlastní 56% českých domácností. Pro porovnání: sportovní (tj. např. horské) kolo má doma 20% Čechů, běžný silniční bicykl pak 45,6%. (kaš)
Geneticky upravená osiva by mohla zvýšit výnosy potravin v rozvojových zemích o 25 procent během příštích 30 let. To by mohlo výrazně ovlivnit stav potravinové krize, který ve většině těchto zemí trvá. Říká se to v nejnovější zprávě Světové banky. (voa)
Sdružení ochránců Jizerských hor nasbíralo více než 100 kg zralých šišek jedle bělokoré. Sazenice, vzešlé ze semen těchto šišek budou vysázeny v této oblasti, která je extrémně silně postižená imisemi. V celých Jizerských horách je podle Jiřího Korytáře, mluvčího Sdružení, jen několik set stromů tohoto rychle mizejícího druhu. (čti)
Pokud produkce SO2 v severních Čechách neklesne pod 100 tis. tun, bude pokračovat devastace krušnohorských lesů. Ani po odsíření elektráren nelze vyloučit další poškozování, například prostřednictvím narušené půdy. Poškozování lesů zde může pokračovat dalších 20 - 30 let. Po tuto dobu je třeba počítat s výsadbou odolných náhradních dřevin včetně smrku pichlavého. (čti)
Konečné rozhodnutí o částečném vypuštění Novomlýnských jezer vydal Okresní úřad Břeclav. Brněnský ekolog Mojmír Vlašín k tomu dodal, že dosud byla hladina snížena na danou kvótu pouze provizorně. Novomlýnská jezera zachránila podle urbanistů velkou část Břeclavska před povodněmi díky tomu, že byla část vody vypuštěna a tím vznikl retenční prostor pro povodňové vody. (čti)
Zástupci sedmi nejvyspělejších států světa G-7, Ukrajiny a tří desítek dalších zemí se 20. listopadu v New Yorku dohodli na finanční pomoci 760 miliónů dolarů, z níž bude postaven nový sarkofág obklopující havarovaný jaderný reaktor v Černobylu. (čtk)
V rámci své kampaně za co nejpřímější postup proti produkci skleníkových plynů před summitem v Kjótu propagují Greenpeace zejména větší důraz na využívání sluneční energie. Na fotografii jsou solární kolektory, instalované Greenpeace na domě australského premiéra Johna Howarda. Solární systém namontovali Greenpeace i na střechy novozélandského parlamentu či lucemburské pobočky společnosti Shell.
Foto: Greenpeace
