Zelená domácnost

Zima je tuhá, sypejte ptáčkům

Letošní tuhé mrazy naznačují, že zima hned tak neskončí. Co nasypeme do krmítek našemu zpěvnému ptactvu není tak úplně jedno.
Přítomnost pĹ™edevším hmyzoĹľravĂ˝ch ptákĹŻ v co nejvÄ›tší mĂ­Ĺ™e a co nejvÄ›tšího poÄŤtu druhĹŻ na našich zahradách je opravdu žádoucĂ­. Na tom se pravdÄ›podobnÄ› všichni shodneme. VĹľdyĹĄ například sĂ˝kora koňadra, která váží v dospÄ›losti 17 aĹľ 20 g, sama zkonzumuje dennÄ› aĹľ 130 housenek. MládÄ› je ještÄ› hladovÄ›jší. OrnitologovĂ© vypozorovali, Ĺľe kdyĹľ je mládÄ› deset dnĂ­ starĂ©, donesou mu rodiÄŤe sousto aĹľ 600krát za den. KdyĹľ si ještÄ› navĂ­c uvÄ›domĂ­me, Ĺľe sĂ˝kory hnĂ­zdĂ­ pravidelnÄ› dvakrát do roka, zjistĂ­me, Ĺľe v jejich zobáčcĂ­ch zmizĂ­ ĂşctyhodnĂ© mnoĹľstvĂ­ hmyzu. Podle informacĂ­ J. Ĺ afránka z MoravskĂ©ho ornitologickĂ©ho spolku mohou tito drobnĂ­ ptáčci ulehÄŤit zahradÄ› aĹľ o 75 kg nevĂ­tanĂ˝ch hostĂ­ za rok. To je pomoc vpravdÄ› vydatná a mám za to, Ĺľe si zaslouží vdÄ›k a odplatu.
ZimnĂ­ pĹ™ikrmovánĂ­ mĹŻĹľe bĂ˝t vydatnou pomocĂ­. ÄŚastou námitkou proti sypánĂ­ do krmĂ­tek bĂ˝vá to, Ĺľe zima je pĹ™ece přírodnĂ­ proces a nemÄ›lo by se tedy zasahovat do jeho následkĹŻ (je vÄ›cĂ­ sĂ˝korek samotnĂ˝ch, zda pĹ™eĹľijĂ­, ÄŤi ne). Ti, kdo se tÄ›mito argumenty ohánÄ›jĂ­, zapomĂ­najĂ­ ovšem na to, Ĺľe lidĂ© pĹ™ipravili mnoho druhĹŻ o jejich pĹ™irozenĂ© zdroje potravy. DĂ­ky našim silnicĂ­m, chodnĂ­kĹŻm a ostatnĂ­m zastavÄ›nĂ˝m plochám je pro nÄ› shánÄ›nĂ­ potravy ÄŤasto velice ztĂ­ĹľenĂ© nebo dokonce znemoĹľnÄ›nĂ©. Proto chceme-li, aby z našich zahrad nezmizely, musĂ­me jim v nejtěžším obdobĂ­ - v zimÄ› - pomoci.
Co tedy do krmĂ­tek patří. VÄ›tšina z ptákĹŻ, kteří ĹľijĂ­ ve mÄ›stech, si ráda pochutná na sluneÄŤnicovĂ˝ch semĂ­ncĂ­ch, semenech dĂ˝nÄ› ÄŤi okurky, rĹŻznĂ˝ch travnĂ­ch semenech, prosu, lesknici, konopnĂ©m semĂ­nku, jáhlech, semĂ­ncĂ­ch Ĺ™epky olejky nebo jádrech z jablek a hrušek. Zvonek zelenĂ˝ pĹ™ivĂ­tá nastrouhaná ÄŤi nakrájená jádra vlašskĂ˝ch i lĂ­skovĂ˝ch oříškĹŻ, ÄŤi podzemnice olejnĂ© (burákĹŻ). SĂ˝korky a brhlĂ­ci milujĂ­ mák, ovesnĂ© a pšeniÄŤnĂ© vloÄŤky a vepĹ™ovĂ© sádlo (nikoli slaninu!). Vrabci a kosi nepohrdnou ani strouhankou ÄŤi chlebovĂ˝mi drobeÄŤky. NádhernĂ˝m hostem je strakapoud, kterĂ˝ vedle sebe na krmĂ­tku nestrpĂ­ nikoho jinĂ©ho a všechny nedĹŻtklivÄ› odhánĂ­.
Jsou ale i vÄ›ci, kterĂ© do krmĂ­tek nepatří, kterĂ© nepomĹŻĹľou, ale uškodĂ­ a mohou i zabĂ­t. Tekutiny jsou samozĹ™ejmÄ› nutnĂ©. Dodávat je lze ale například ovocem, drobnĂ˝mi plody, jako jsou šípky ÄŤi jeĹ™abiny. V zimÄ›, a zvláštÄ› kdyĹľ mrzne jako letos, nedávejte ptákĹŻm na krmĂ­tko nikdy napájeÄŤku s vodou. NepřípustnĂ© je i mÄ›kkĂ© peÄŤivo, zbytky knedlĂ­kĹŻ a brambor. Na krmĂ­tko nepatří ani slanĂ© a sladkĂ© (slanina, ÄŤi zbytky vánoÄŤnĂ­ho cukrovĂ­).
Odměnou těm, kdo pravidelně svá krmítka zásobují, je množství krásných pozorování, která mu ptačí návštěvníci nabídnou.

Po každé zimě přichází jaro

Tak jako po noci den, i po nejtužší zimě přijde jednou jaro. Jelikož většina našich ptáků začíná už v březnu stavět svá hnízda, je nejvyšší čas vyvěsit poslední ptačí budky.
Nejlepší čas pro výrobu a rozvěšování ptačích budek je sice podzim, aby si ptačí rodiny mohli na svá nová obydlí přes zimu postupně zvykat, ovšem ten, kdo zaspal, se nemusí bát. I budky, vyvěšené teď, před začátkem jara, mají velkou šanci, že najdou své obyvatele.
Jak má správná budka vypadat a jakĂ© má mĂ­t náleĹľitosti? Za prvĂ© musĂ­ mĂ­t potĹ™ebnĂ© rozmÄ›ry vnitĹ™nĂ­ dutiny a vle-tovĂ©ho otvoru (viz tabulka). Budka musĂ­ bĂ˝t otvĂ­racĂ­, kvĹŻli kontrole a ÄŤištÄ›nĂ­. To lze zajistit buÄŹ odklopnou pĹ™ednĂ­ stÄ›nou ÄŤi odsouvacĂ­ boÄŤnicĂ­. Budky vyvěšujeme na svÄ›tlá ÄŤi polostinná mĂ­sta (v zimÄ› dbáme na to, Ĺľe stromĹŻm naroste listĂ­), nejlĂ©pe na starší stromy. Obvykle se pĹ™ibĂ­jejĂ­ na strom pomocĂ­ lišty do výšky 2 aĹľ 5 metrĹŻ (pro špaÄŤky vyšplhejte s budkou aĹľ do 6 m). Budku je dobrĂ© pĹ™ed pověšenĂ­m naimpregnovat fermeží a natřít nenápadnĂ˝m odstĂ­nem olejovĂ© ÄŤi emailovĂ© barvy. HodnÄ› štÄ›stĂ­.

Všechny rozměry v cmmodřinkasýkory, rehci, brhlícišpačci sýček, dudek doupňák, kavkapuštík
Průměr vletového otvoru 2,7 3,24,6 6,5 913
Velikost vnitřní dutiny 12x12 12x12 15x15 20x20 20x20 22x22
Výška dutiny26 2832 40 4548

PtaÄŤĂ­ budka

Schéma nejběžnější ptačí budky (pohled zpředu). Rozměry se řídí druhem obyvatele (viz tabulku). Přední stěna musí být výklopná, aby bylo možné budku čistit a kontrolovat.

Za starou ledniÄŤku sto korun

Benešovská firma Ekotron zvĂ­tÄ›zila ve vĂ˝bÄ›rovĂ©m řízenĂ­ MĹ˝P na nejlepší projekt sbÄ›ru a recyklace freonĹŻ ze starĂ˝ch chladniÄŤek.
VÄ›tšina ledniÄŤek v našich domácnostech ještÄ› stále užívá jako chladivo tzv. tvrdĂ© freony, tj. látky, narušujĂ­cĂ­ ozĂłnovou vrstvu. NakládánĂ­ s tÄ›mito látkami upravuje zákon ÄŤ. 86/1995 Sb. o ochranÄ› ozĂłnovĂ© vrstvy. Podle tohoto zákona je zatĂ­Ĺľen kaĹľdĂ˝ kilogram vyrobenĂ©, vyskladnÄ›nĂ© nebo dovezenĂ© látky poplatkem 200 KÄŤ (6 odst. 1). Tyto penĂ­ze putujĂ­ do pokladny StátnĂ­ho fondu ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ (SFĹ˝P) pro účelovĂ© vyuĹľitĂ­ k ochranÄ› ozĂłnovĂ© vrstvy ZemÄ› (6 odst. 2). RecyklovanĂ©, tedy sebranĂ© a vyÄŤištÄ›nĂ©, freony, například z chladniÄŤek jsou velmi dĹŻleĹľitou a cenÄ›nou surovinou (za vyÄŤištÄ›nĂ˝ freon se platĂ­ kolem 300 KÄŤ za kilogram, za nevyÄŤištÄ›nĂ˝ asi o polovinu mĂ©nÄ›), používanou tĹ™eba ve farmaceutickĂ©m prĹŻmyslu. V ÄŚR se ovšem touto ÄŤinnostĂ­ dosud nikdo systematicky nezabĂ˝val.
Ministerstvo ĹľivotnĂ­ho prostĹ™edĂ­ (MĹ˝P) a SFĹ˝P vyhlásily vĂ˝bÄ›rovĂ© řízenĂ­ na nejlepší projekt, kterĂ˝ by tento problĂ©m Ĺ™ešil. Konkursem prošla vĂ­tÄ›znÄ› firma Ekotron Benešov. Podle projektu má firma zpracovat 175 tisĂ­c starĂ˝ch ledniÄŤek roÄŤnÄ› a po dostavbÄ› recyklaÄŤnĂ­ linky v KácovÄ› u Benešova aĹľ 350 tisĂ­c kusĹŻ za rok. Technologie firmy by mÄ›la zajistit odebránĂ­ a vyÄŤištÄ›nĂ­ 99 procent všech freonĹŻ jak z chladĂ­cĂ­ soustavy, tak i z izolacĂ­. Materiál, ze kterĂ©ho jsou ledniÄŤky vyrobeny (rĹŻznĂ© kovy a plasty) hodlá Ekotron druhotnÄ› využívat jako surovinu.
SbÄ›r vyslouĹľilĂ˝ch chladniÄŤek bude Ekotron organizovat ve spolupráci s rĹŻznĂ˝mi firmami z jednotlivĂ˝ch regionĹŻ, ÄŤĂ­mĹľ by mÄ›la vzniknout jakási sĂ­ĹĄ s centrem v BenešovÄ›. Podle zástupcĹŻ firmy by se mÄ›la sbÄ›rná mĂ­sta objevit na celĂ©m ĂşzemĂ­ republiky v prĹŻbÄ›hu roku 1997. Tato mĂ­sta budou oznaÄŤena zĹ™etelnÄ› plakáty. Jejich seznam by mÄ›l bĂ˝t pro obÄŤany k dispozici na ĂşzemnĂ­ch odborech MĹ˝P. Do doby, neĹľ bude celĂ˝ systĂ©m kompletnĂ­, ruÄŤĂ­ za osud tohoto odpadu podle Ekotronu ze zákona jednotlivĂ© obce. CelĂ˝ sbÄ›r dotuje SFĹ˝P. OdevzdánĂ­ starĂ© ledniÄŤky v oznaÄŤenĂ© sbÄ›rnÄ› bude pro obÄŤana nejen bezplatnĂ©, ale navĂ­c za kaĹľdĂ˝ přístroj bude vyplácena stokoruna. Podobnou motivaci používajĂ­ jenom Dánsko. V ostatnĂ­ch zemĂ­ch je zvykem, Ĺľe obÄŤan za likvidaci svĂ©ho odpadu platĂ­. ŽádnĂ© penĂ­ze ale nedostanete za ledniÄŤku poškozenou například neodbornou manipulacĂ­. I proto je lĂ©pe zajĂ­t pĹ™i opravách za odbornĂ­kem a nesvěřovat se zbyteÄŤnÄ› amatĂ©rĹŻm.
Stát prostřednictvím Fondu hradí ovšem nejen jednorázově vyplácených 100 Kč, ale navíc ještě dopravní náklady a náklady na vlastní recyklaci. Celá částka se potom vyšplhá na 500 korun na jednu ledničku. Tyto peníze ovšem nejdou z kapes daňových poplatníků, ale právě ze zmíněných poplatků z freonů, zajištěných zákonem o ochraně ozónosféry. Fakticky tedy budou celou akci financovat výrobci freonů a ti, kteří je ve svých výrobcích používají.
Náklady na dopravu se bude snažit firma Ekotron snížit také zapojením jednotlivých prodejců chladniček, kteří mají zároveň jako službu zákazníkům často i rozvoz zboží. Jejich náklady by tedy nezvýšilo (prakticky spíše naopak ještě snížilo), kdyby na zpáteční cestě vezli výměnou starou ledničku ke zpracování.
Recyklaci samotných freonů bude provádět Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, který disponuje potřebnými technologiemi. Nad dodržováním pravidel bude bdít Česká inspekce životního prostředí.
Zdá se, že i v této oblasti se začíná blýskat na lepší časy.

TrĂłja konÄŤĂ­ se sklem

Mlékárna v Praze-Troji přestala vyrábět jogurty ve vratných skleněných lahvích. Jediným druhem obalu tedy zůstávají plastikové kelímky, popřípadě kombinované krabice na mléko (Pure Pack). Proč se tak stalo, jsme se zeptali ing. Novotného, náměstka ředitele s.r.o. Trojská mlékárna. Jak nám potvrdil, výroba jogurtů ve vratných sklenicích byla skutečně zastavena. Ačkoli je, podle jeho slov, o tento typ výrobku mezi spotřebiteli stále velký zájem, výroba se pro mlékárnu stala nerentabilní. Důvodem je podle Novotného fakt, že "se obchodníci ve větší míře rozhodli nevykupovat prázdné obaly." Velké firmy, jako například obchodní dům Kotva, by rády jogurt ve skle dále prodávaly, ale malí obchodníci nemají lahve kde skladovat a mlékárně se nevyplatí kvůli několika málo zákazníkům spouštět linku. Podle vyjádření ing. Novotného byla výrobní linka pouze zastavena, nikoli rozebrána. (kaš)