Ilustrace: Karel Stibral
Letošní jaro bylo kromě chladného počasí provázeno také dosud nevídaným úbytkem ozónu v atmosféře nejen nad Antarktidou, ale i nad Sibiří a dokonce nad Evropou. Úbytky v březnu, dubnu a květnu činily až 40 procent pod dlouhodobým normálem. O tom, že úbytek ozónu znamená přítomnost paprsků ultrafialového (UV) záření v atmosféře, se napsalo již mnoho. I o tom, jaké negativní dopady má UV záření na živé organismy včetně člověka. Proto se chceme před začátkem léta vrátit k informacím jak se před účinky UV záření chránit.
Pokud se pohybujete venku, choďte co nejvíce zahalení (volné, ale co nejdelší rukávy, čepice s kšiltem nebo klobouk).
Místa, která nejsou chráněná oděvem, chraňte opalovacím krémem nebo mlékem. Minimální hodnoty ochranného faktoru krému jsou uvedeny v tabulce (podle typologie firmy Laboratoires Garnier). Vyšší číslo v závorce udává hodnotu faktoru pro první opalování, číslo před závorkou platí pro všechna další. Vyšším ochranným faktorem nic nezkazíte.
Pokud možno, nevycházejte na přímé slunce na delší dobu mezi 11 a 14 hodinou. V tu dobu je sluneční záření nejintenzívnější.
Používejte sluneční brýle s ochranným filtrem. Podle výsledků testování ochranný filtr obvykle skutečně chrání i u levných brýlí, které se za cenu kolem sta korun prodávají na tržištích.
Na rty používejte rtěnku či balzám (jelení lůj) s ochranným faktorem.
Při prvním podezření na kožní nádor navštivte odborného lékaře. Čekání se nevyplácí.
A nakonec: Vždy dávejte při nákupech přednost výrobkům, které nepoškozují ozónovou vrstvu Země.
Fototyp Přirozená ochrana Ochranný faktor Rusý - rusý
Vlasy: rusé
Pleť: bílá
Žádná 15 (30) Rusý -světlý
V: blond zlatá
P: světlá
Slabá 15 (20) Rusý -hnědý
V: kaštanové
P: světlá
Střední 10 (15) Světlý -světlý
V: světlé
P: světlá
Dobrá 7 (15) Světlý-hnědý
V: sv.hnědé
P: snědá
Velmi dobrá 7 (10) Hnědý-hnědý
V: hnědé
P: snědáVynikající 3 (7) Zdroj: Laboratoires Garnier
Jak tvrdí ing. Kliková - autorka knihy Biozahrada - „Biozahradu poznáte na první pohled. Typické jsou zdravé, silné a odolné rostliny, nastýlka půdy…“ Péče o biozahradu vychází ze stejných principů jako ekologické zemědělství. Využívá přirozených vztahů mezi rostlinami a prostředím, všechny zásahy volí s ohledem na životní prostředí. Zaměřuje se primárně na půdu. Hnojí se půda, nikoliv rostliny, a to samozřejmě organickými hnojivy. Nastýlka z trávy a drcených větviček půdu chrání, vhodným osevním postupem i volbou druhů a odrůd se snaží udržet ji v „plné síle“. Téměř veškerý odpad, až na nemocné rostliny a plevele, znovu využívá jako cennou surovinu.
Zahrádkáři mají oproti zemědělcům výhodu v poměrně snadném zavádění smíšených kultur. Monokultury se sice lépe obhospodařují, ale ve smíšených kulturách si rostliny nejen nekonkurují, ba se dokonce často navzájem podporují v růstu a odpuzují škůdce. Vhodná je například kombinace cibule s mrkví. Každá využívá jinou vrstvu půdy, cibule navíc odpuzuje pochmurnatku mrkvovou a mrkev květilku cibulovou. Naopak nevhodné je pěstovat cibuli s fazolem nebo hrachem. Řada obdobných preventivních opatření omezuje výskyt škůdců a chorob.
Nepotřebujeme tedy díky biologické prevenci k ochraně rostlin chemické prostředky? Jistěže i biozahradu může postihnou kalamita. „V kulturní krajině se bez ochrany rostlin neobejdeme,“ říká ing. Veverka z firmy AgroBio Rokycany (337 01 Rokycany 630/III, tel./fax: 0181/ 724086), která se orientuje na vývoj netoxických přípravků proti chorobám a škůdcům. Přípravky mají být neškodné nejen pro člověka ale i pro drobné živočichy. Z nabídek zahraničních firem jsou v obchodní síti k dostání biopreparáty a hnojiva organického původu od firmy Neudorff.
V minulém čísle EkoListu jsme přinesli přehled univerzálních pracích prášků. Dnes jsme připravili tabulku pracích prostředků na jemné prádlo a vlnu. Z hlediska životního prostředí mají přednost prášky, které neobsahují fosfor (v tabulce označeny N) před takzvanými fosfátovými pracími prostředky, tedy těmi, které fosfor obsahují (A v tabulce). Fosfor, který se dostane z odpadní vody z praní do prostředí může působit velké problémy - přispívá například k tvorbě tzv. vodního květu, který může působit problémy vodním živočichům, ale také znesnadňuje úpravu pitné vody a může být příčinou vzniku některých alergií.
Test provedla Jihočeská nadace pro ochranu přírody Rosa ve spolupráci s brněnskou ekologickou poradnou Veronica.
Název Výrobce Fosfor Lip Benckiser A Moher P&G* N Norit Marca A Perwoll Henkel A * Procter & Gamble
Se záchodovou nádržkou přijde časem do bližšího styku každý muž, neboť opravy a úpravy patří k mužské roli. Stojíte před či pod vzpurným zařízením a co teď? Dovolte, abych vám předal něco léty nabytých znalostí a zkušeností.
Monopolním výrobcem splachovadel a podobných zařízení byla Slovenská armatúrka Myjava. Té se postupem času povedlo přejít od jednoduchých a spolehlivých mechanizmů k stále složitějším, dražším a poruchovějším konstrukcím. Vrchol vývoje je poslední „úsporná“ nádržka přezdívaná „dvoušplouch“. Zatáhnete-li málo, vyteče menší díl vody, zatáhnete-li více, vyteče vše. Toto zařízení je natolik poruchové (buď neustále teče nebo občas pro změnu nenatéká), že se promrhá podstatně více vody než u starších „neekologických“ typů. A údržbář či vy máte stále co dělat. Ale vezměme to postupně od nejstarších typů.
V nádržce se skrývají dva mechanizmy, jeden pro napouštění, druhý pro vypouštění. Je to vždy navrženo tak, že pokud selže napouštěcí mechanizmus a voda stále přitéká do nádržky, tak po dosažení kritické výšky hladiny začne voda přes přepad či sifonem vytékat do mísy. Pokud vám tedy do záchodu stále teče voda (většinou tenkým čůrkem), buď správně nezavírá vypouštěcí mechanizmus, nebo je nádržka již plná vody a začal fungovat přepad.
U nejstarších typů, které pamatuji, byly velmi robustní vypouštěcí mechanizmy. Jedním byla ohebná hadice z umělé hmoty, která se při spláchnutí zasunula pod hladinu a vodu vysála. Druhý typ pracuje na principu sifonu. Při spláchnutí zatáhnete za píst s gumovou membránou, píst naplní vodou sifon, který opět vysaje všechnu vodu z nádržky. Tento typ poznáte podle toho, že uprostřed nádržky je větší umělohmotná věc oblých tvarů. Membrána časem zpuchří a musí se vyměnit.
Napouštěcí zařízení se skládalo z plováku, který přes páku uzavírá přítok vody. Jak prosté. Po několika letech začala bez ustání kapat voda a museli jste vyměnit gumovou zátku, kterou páka uzavírá přítok vody. Stávalo se i to, že třeba kamínek omezil či ucpal přívod vody.
U novějších typů je vypouštěcí zařízení tvořeno pístem, který uzavírá otvor ve dnu nádržky. Tlak vody drží píst v dolní poloze a voda nemůže vytékat. Zatáhnutím za splachovadlo vytáhnete přes páku píst nahoru a výtokový otvor se otevře. V horní poloze je píst držen plovákem až do vyprázdnění nádržky. Pak klesne na dno a ucpe výtokový otvor.
Pokud není nádržka připevněna rovně, tak píst špatně dosedá a podtéká. Nádržka je z umělé hmoty a časem trochu mění tvar. To způsobí, že konec páky, která zvedá píst, je mimo osu pístu. Píst pak špatně dosedá a nádržka podtéká. Páka je také plastová a lze ji při nahřátí ohnout tak, aby byl její konec opět v ose pístu. Pokud chcete šetřit vodou, je podle mého názoru nejlepší koupit zařízení zvané „Skrblík“ (asi za 100 Kč). Je to závaží, které jednoduše připevníte na píst. Tím vyřadíte plovák a voda teče jen tehdy, pokud táhnete za splachovadlo.
Dalším vývojovým krokem byla inovace napouštěcího zařízení. Dlouhou páku s velkým plovákem nahradila malá páka s malým plovákem, který přes membránu ovládá přítok vody. Funguje to pěkně, voda natéká rychle a je to tišší než starší mechanizmus. Ve vodě však nesmí být žádné nečistoty. Jinak co chvíli musíte zavřít přívod vody, vyčistit membránu a prostor, ve kterém je uložena. Takže si raději kupte filtr a namontujte ho do přívodu vody do nádržky (za kohout). Stojí do sta korun. Vyrábí se dokonce kombinace kohout s filtrem. Ještě lepší řešení je namontovat velký filtr na přívodní potrubí vody do bytu či domku. Filtr se čistí zhruba jednou za rok.
Pokud máte nádržku za mísou, prodává se velmi jednoduchý a levný šetřič vody (cca 45 Kč). Nelekněte se názvu, výrobce tomu říká „Klozetové tyčinky“. Spořič nahradí původní knoflík s tyčkou. Zatažením vzhůru splachujete, zatlačení dolů můžete splachování zastavit.
Záchodem proteče asi 30 % z vody, kterou spotřebujete v domácnosti. Proto se vyplatí šetření vodou při splachování. Nejjednodušší metoda je zmenšit objem nádržky tím, že do ní vložíme umělohmotnou láhev naplněnou vodou.
Na našem trhu se prodává více typů různých spořičů. Jsou mi sympatické jednoduché mechanizmy typu „voda teče, když táhnu“. Podotýkám, že výrobky Slovenské armatúrky Myjava jsou již stejně drahé jako srovnatelné západní výrobky
Ilustrace: Karel Stibral
Jak informoval slovenský deník SME, vyroste v obci Zavar v okrese Trnava v nejbližší době unikátní stavba. Bude jí nová budova místní školy. Vnitřní příčky jejích deseti tříd budou totiž vybudovány podle technologie firmy EkoTWI Častkovice ze zdejší žluté hlíny. Celá stavba by měla stát 27 miliónů slovenských korun. Přibližně pětinu z této částky by mělo poskytnout slovenské Ministerstvo školství. Častkovická firma EkoTWI není v tomto oboru žádným nováčkem. Podobným způsobem postavila už i novou faru a část kostela v Podolí v okrese Nové Mesto nad Váhom.
Poněkud znepokojivé může být, že majitel firmy EkoTWI, kněz Štefan Opálek, je zároveň autorem „prototypu obydlí pro nepřizpůsobivé rómské rodiny“. Podle deníku SME je pravděpodobné, že tento model domu „využijí při řešení otázky rómského obyvatelstva v regionech východního Slovenska“. Jak si na Slovensku toto „řešení“ představují, o tom už SME nepíše. (kaš)