Zprávy

OĹľivnou znovu Libkovice ?

LIBKOVICE - Předpoklady ekologických organizací o zbytečnosti likvidace obce Libkovice na Mostecku se podle aktivisty Hnutí Duha Jana Piňose potvrdily. „Podle informací z ministerstva průmyslu a obchodu dnes důl Koh-i-noor těží v prostoru bývalé věznice, kde se těžilo už před třemi roky,” řekl na setkání s novináři v Libkovicích 20. prosince. Ministerský materiál prý navíc hovoří o zpracovávání plánu likvidace dolu. Jak J. Piňos dále uvedl, ekologové budou usilovat o znovuosídlení prostoru, ve kterém Libkovice stávaly. Prvním krokem k jejich obnově je probíhající rekonstrukce kostela, která má být dokončena do podzimu příštího roku. Kostel má sloužit k pořádání kulturních akcí. Měl by se také stát urbanistickým centrem budoucí obce. V severočeských Libkovicích dnes stojí osm posledních domů a kostel. Na likvidaci obce bylo vynaloženo na 202 milionů korun.
J. Melichar, ÄŚTA, 20. prosince

Zlato na Ĺ umavÄ› zĹŻstane

PRAHA - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR nepřipustí těžbu zlata na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Současné průzkumné práce provádějí firmy TVX GOLD Inc. a Bohemia Důlní na základě rozhodnutí Ministerstva hospodářství (MH) ČR. Toto rozhodnutí však nesplňuje podmínky ochrany území stanovené MŽP. Česká inspekce životního prostředí zjistila, že na území vrtné plošiny je poškozena vegetace a při výměně vrtných tyčí dochází k úniku odpadů do okolí. Na základě těchto zjištění udělila inspekce firmám již dvakrát pokutu.
Petr Roch, ÄŚTA, 8. prosince

Ohrozí nás klima?

PRAHA - Změna klimatu způsobená lidskou činností, zejména spalováním velkého množství fosilních paliv, je nejvážnější globální ekologickou hrozbou současnosti. Atmosférické koncentrace mnoha skleníkových plynů neustále rostou v důsledků emisí. Tento růst je příčinou zesílení skleníkového efektu, a to vede ke složité změně klimatu. Na dnešním semináři k Územní studii změny klimatu pro Českou republiku to uvedl Bedřich Moldan z Národního klimatického programu ČR. Z výsledků klimatických modelů vyplývá, že jestliže klimatická změna jednou začala, bude trvat po stovky let. Celkově lze očekávat, že oteplení bude vyšší nad povrchem pevnin než nad oceány. Největší oteplení se předpokládá v zimním období ve vyšších zeměpisných šířkách na severní polokouli. Nad oceány se očekává jen malé oteplení, dokonce je možné i ochlazení ve vyšších zeměpisných šířkách jižního oceánu. Pokud by se započítal jen efekt skleníkových plynů, stoupla by hladina oceánů v roce 2100 o 0,3 až 1 m. Změny průměrné teploty v globálním měřítku v průběhu posledního století nelze s největší pravděpodobností v celém jejich rozsahu připsat pouze přirozeným změnám. Pozorování odhalují, že klimatický systém reaguje na lidské aktivity. „Tyto výsledky jsou kriticky závislé na spolehlivosti odhadů přirozené variability klimatu, založených na výsledcích modelů, na přímých pozorováních a paleoklimatických rekonstrukcích,” dodal B. Moldan.
Petr Roch, ÄŚTA, 19. prosince

Spor o ryby, které nejsou

BRUSEL - Výše výlovních kvót členských zemí Evropské unie (EU) se v roce 1996 sníží v průměru pouze o 20%. Ministři rybolovu členských zemí EU se na tom dohodli 22. prosince. Snaha o snížení výlovních kvót byla iniciována vědci a ekologickými aktivisty, kteří vyzvali EU k jejich redukci ve snaze předejít dalšímu úbytku ohrožených druhů ryb, k nimž patří především štikozubci, sledi, platýzi a tresky. Evropská komise navrhla snížení výlovních kvót v rozmezí od 20 do 30%, u platýzů až do 50%. Podle ministrů rybolovu zemí EU je však navrhované snížení výlovních kvót příliš radikální, je údajně založeno na neúplných údajích o stavech ohrožených ryb a mohlo by vést ke ztrátě tisíců pracovních míst. Ochranářská organizace Greenpeace v této souvislosti označila politiku EU za frašku. „Ministři bojují o neexistující ryby,” řekl v Bruselu představitel Greenpeace. Například v Severním moři se v roce 1996 vyloví celkem 78 000 tun ryb, což je o 37 000 tun méně než letos. Vědci však původně navrhovali snížení výlovních kvót až o 61 000 tun.
T.TesaĹ™, ÄŚTA, 22. prosince

Nadměrná těžba vápence

Podle Dětí Země firma Heidelberg Zement AG uměle zvyšuje těžbu vápence na ložisku Koněprusy.

Podle jejich názoru a názoru Sdružení obcí za záchranu Českého Krasu umožňuje nečinnost státních orgánů (zejména Českého báňského úřadu) nešetrně a neefektivně těžit vysokoprocentní vápence na ložisku Koněprusy. Firmy Heidelberger Zement AG a Lhoist AS (spoluvlastnící Vápenku Čertovy schody a těžební společnost Velkolom Čertovy schody) prý uzavřely dohodu o umělém zvyšování tzv. odpadu a tím i celé těžby. Vápenka Čertovy schody totiž zpracovává vápencové kameny jen o velikosti 60-120 mm, přestože by mohla zpracovávat i materiál o menších rozměrech. Aby měla dostatek výše zmíněného materiálu na výrobu vápna, musí tomu přizpůsobit i těžbu. Přitom vzniká velké množství vápencových kamenů jiných rozměrů. O těch tvrdí vápenka, že jde o odpad. Část chtějí využít cementáři, část německé elektrárny na odsíření.

Těžba v lomu začíná navrtáním svislých vrtů, které jsou nabity trhavinou. Při odstřelu se připraví většinou okolo 20 tisíc tun tzv. rubaniny, která je naložena do speciálních nákladních aut a odvezena do drtiče. Zde jsou balvany rubaniny o velikosti až 1,5 x 1,5 x 1,5 m postupně rozdrceny na maximální velikost 120 mm. Kameny o rozměrech 60 až 120 mm jsou použity jako zavážka do vápenických pecí, kde jsou vypáleny na vápno. Kameny s velikostí v rozmezí 25-60 mm budou použity k přímému prodeji, či semlety ve speciálním mlýnu. Vápence těchto rozměrů hodlá vápenka vyvážet do Saska a Braniborska, kde by měly být použity na odsíření místních uhelných elektráren.

Kameny menší než 25 mm jsou cementářskou surovinou (tedy tzv. odpadem). Vápenec v této cementářské surovině má stejný obsah uhličitanu vápenatého, je ale znečištěn pískem a hlínou, které byly v lomu naloženy společně s vápencovými balvany. Ve svých závodech v západní Evropě ale Lhoist AS (vlastník Vápenky Čertovy schody) tento materiál dále třídí, vypírá vodou a používá k výrobě vápna. V některých svých závodech tak na vápno zpracovává kameny již od velikosti 2 mm, běžně pak od 10 mm. V ČR se z tak malých kaménků pálí vápno například v Loděnicích, kde vápenka patří firmě Heidelberger Zement AG. V České republice však firma Lhoist AS uzavřela smlouvu s Heidelberger

Zement AG o dodávce tohoto kameniva pro výrobu cementu. Další dohodou došlo patrně k umělému navýšení těžby na ložisku tak, aby objem smluvně zajištěných vápenců byl pro cementáře (Heidelberger Zement) dostatečný. Při takto nehospodárném využití suroviny bude pro zásobení vápenických pecí nutná vysoká těžba a bude dostatek tzv. odpadu pro výrobu cementu. Představitelé Vápenky Čertovy schody a cementáři prosazují své záměry i s pomocí premiéra vlády, kterého informovali osobně na jednání Výkonné rady ODS v Trubíne, které částečně sponzorovali. V. Klaus pak svolal poradu ministrů, která výstavbu cementárny doporučila.
Pavel ÄŚinÄŤera

Autobus ráno a odpoledne?

Svaz zaměstnavatelů a podnikatelů v dopravě ČR předpovídá, že počátkem roku 1996 klesne počet autobusových spojů o 5 až 30 procent. Zároveň stoupnou ceny a to nejméně o 50 procent. Na tiskové konferenci to uvedl místopředseda Svazu Hanák. Podle jeho slov potřebují dopravci na příští rok na úhrady provozních ztrát dotace ve výši 2,4 miliardy Kč. Ze státního rozpočtu přitom autobusová doprava dostane pouhých 541 miliónů Kč. Dvě třetiny autobusů, které slouží ve veřejné dopravě, jsou podle místopředsedy Hanáka starší než 6 let. Životnost autobusů je 8 - 9 let. Svaz navrhl situaci řešit například zvýšením prostředků plynoucích ze státního rozpočtu minimálně o půl miliardy Kč. Pokud nedojde k rozhodným opatřením, vedoucím ke zlepšení kritického stavu, hrozí podle názoru představitelů Svazu zhroucení hromadné autobusové dopravy během několika málo měsíců.

Poslanci Parlamentu ČR ovšem na varovná slova dopravců při schvalování rozpočtu na příští rok nereflektovali. Vládou navrženou částku 400 miliónů Kč zvýšili na již výše zmíněných 541 miliónů Kč pro potřeby hromadné autobusové dopravy.

Koncem listopadu představil poslancům hospodářského výboru svou představu budoucnosti veřejné dopravy také ministr dopravy Budinský (ODS). „Tempo omezování vlakových i autobusových spojů se musí v příštích letech výrazně zrychlit” prohlásil mimo jiné. Tempo útlumu totiž dnes nestačí rychlosti, s jakou se snižuje poptávka po veřejné dopravě. „České dráhy dokonce nesmyslně zavedly nové spoje,” uvedl ministr dopravy. V. Budinský dále předpověděl ještě rychlejší pokles poptávky v roce 1996, protože od 1. ledna už nebudou dopravcům vypláceny dotace na zlevněné jízdné (např. žákovské). Část těchto peněz připadne přímo občanům, a ti je podle úvah ministra použijí jistě také na jiné účely, např. na dopravu osobním automobilem. Podíl osobní automobilové dopravy u nás stoupá v kontrastu k poklesu poptávky po dopravě hromadné. Proto také hodlá vláda ČR investovat v příštích letech do rozvoje dálniční sítě 160 miliard Kč.

Ministr Budinský v Parlamentu dále uvedl, že stát ponese odpovědnost pouze za základní dopravní obslužnost. Na to podle slov ministra stačí dva spoje denně: jeden ráno a druhý odpoledne. „Vše další, tj. například cesta do zaměstnání nebo za zábavou, je záležitost občanů a obcí. Odpovědnost leží na bedrech starostů,” prohlásil V. Budinský. O dopadu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí se ministr nezmínil a do svých kalkulací je nezahrnul. K problémům dopravců později uvedl: „Měli by reagovat na požadavky trhu a upravit svoje služby tak, aby se staly ziskovými i pro ně.”

Podle slov předsedy dopravní komise ČSSD Antonína Peltrána sociální demokracie odklon od hromadné dopravy odmítá. Má totiž dopad na sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a zároveň vytváří tlak na další investice. Takovou investicí je například budování rozsáhlé dálniční sítě, která má nepříznivé dopady na životní prostředí. Finanční prostředky by bylo podle A. Peltrána lepší investovat např. do modernizace železnic. Proti „neudržitelnému stavu v autobusové dopravě” vznikla v severních Čechách petice, kterou podepsalo 1200 občanů. Mluvčí petičního výboru Petr Pakosta uvedl, že signatáři petice se obávají dalšího drastického omezování spojů. Žádají svolání výborů Parlamentu a přijetí takových opatření, které by zamezily dalšímu omezování dopravní obslužnosti. Petice byla zaslána Parlamentu ČR a vládě. Na podobnou petici z roku 1993 však dodnes nikdo neodpověděl.
Jiří Neustupa a ČTA

Další krok k ochraně ozónu?

Výsledkem konference, která se konala ve Vídni začátkem prosince, je další aktualizace Montrealského protokolu o ozon ničících látkách.

Zástupci 110 zemí, které se zúčastnily Vídeňské konference, se dohodli, že průmyslové země přestanou užívat metylbromid do roku 2010. Rozvojové země do roku 2002 stabilizují produkci methylbromidu na úrovních z  let 1995-1998. Methylbromid je pro ozonovou vrstvu nejničivější látkou z těch, jejichž spotřeba nebyla dosud podle mezinárodních dohod omezována až k úplnému zastavení výroby. Průmyslové země jsou odpovědné za 80% světové produkce methylbromidu. Světová roční produkce této látky je 70 000 tun. Rozvojové země se dále zavázaly do roku 2016 stabilizovat a do roku 2040 zastavit výrobu hydrochlorofluorokarbonů (HCFC). Rozvojových zemí se dosud omezování výroby HCFC netýkalo. Tyto látky byly původně zamýšleny jako náhrada chlorofluorokarbonů (CFC), ale ukázalo se, že rovněž poškozují ozonovou vrstvu.

Konference uznala, že rozvojové země budou na přechod na jiné technologie potřebovat finanční podporu. Pro tento účel bude zřízen mezinárodní fond, který obdrží 438 milionů dolarů. V příštím roce se sejde konference k stanovení finančních příspěvků z prostředků tohoto fondu. Optimistickou atmosféru vídeňské konference zkalilo prohlášení několika východoevropských zemí např. Polska, Běloruska, Bulharska, Ukrajiny a hlavně Ruska. Tyto země, které jsou ve fázi přechodu od direktivní ekonomiky k volnému trhu, oznámily, že nebudou moci dodržet mezinárodní dohody o omezování látek, poškozujících ozonovou vrstvu.

Zatímco dodržování Monstrealského protokolu (1987) by vedlo pouze ke zpomalení úbytku ozonu, při dodržení Londýnského dodatku (1990) by situace byla nejhorší mezi lety 2020-2030. Při dodržení Kodaňského dodatku (1992) by situace měla být nejhorší v letech 2000-2010 a situace by se měla normalizovat koncem příštího století. Na tiskové konferenci při příležitosti vydání knihy Ozonová vrstva Země to uvedl Jan Laštovička z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Ozonová díra nad Antarktidou, která svého maxima dosahuje v říjnu, se podle něj už nebude dále „prohlubovat”. Ve výškách 12-22 km, kde se díra vytváří, totiž už v říjnu prakticky žádný ozon není.

Podle Jaroslavy Simonové z Přírodovědecké fakulty UK dochází v Antartktidě vlivem zeslabení ozonové vrstvy v ekosystémech k významným změnám. Zvýšení hodnot ultrafialového záření mělo za následek pokles množství fytoplanktonu, který je počátkem potravního řetězce.
dek, neu, Earth Times News Service

Laciné teplo nás přijde draho

„Soudíme, že současná energetická politika vlády ČR je nepříliš moudrá a vede k plýtvání.”

V komentáři ke studii o negativních důsledcích zkreslených cen energií pro domácnosti ČR to prohlásil doc. Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a bývalý ministr životního prostředí. Ze studie, kterou vypracovala společnost CityPlan na objednávku Centra, jasně vyplývá, že současné zkreslení cen energií pro obyvatelstvo křížovými dotacemi vede ke stimulaci nárůstu spotřeby elektřiny. Z ekologických důvodů je přitom žádoucí zcela opačný trend. Při vytápění elektřinou se totiž využije jen velmi malá část (asi 20%) primární energie (získávané převážně z uhlí), a to kvůli nízké účinnosti technologie výroby elektřiny. Za poslední 2 roky ale přibylo jenom díky přímotopným panelům 2200 MW příkonu, což je více než celá kapacita Temelína. Místo elektřiny by se mělo více využívat ostatních zdrojů - kapalných plynů, bioplynu a biomasy, které mají značně nižší dopad na životní prostředí. Dále potom odpadního tepla z elektráren a malých výtopen a kogenerace (společné výroby elektřiny a tepla).

Křížové dotace vznikají z rozdílu cen energií pro velkoodběratele a pro domácnosti. Ceny pro domácnost nepokrývají ani výrobní náklady a jsou tak dotovány ze ziskového prodeje velkoodběratelům. U plynu se rozdíly vyrovnávají z výnosů Transgasu, u elektřiny ze zisku rozvodných závodů a výrobců, teplo je dotováno státem přímo. Studie předpokládá sjednocení cen energií se státy EU v roce 2000. Pokud by současný systém fungoval až do té doby, došlo by podle studie k drastickému růstu nákladů převážně pro domácnosti vytápějící elektřinou a pravděpodobně i k sociálním dopadům s tím spojeným. Naproti tomu závěrem jiného scénáře předpokládajícího okamžité odstranění dotací a podporu úsporám energie je značné celkové snížení spotřeby a stagnace současných nákladů na vytápění. Dosažitelná výše úspor energií v ČR je přitom 40% během příštích deseti let.

Pokud se tedy současné dotace přelijí do úspor, zaplatíme celkově méně. Velký prostor pro úspory energie přitom představuje značná energetická náročnost (energie potřebná k vytvoření 1 USD hrubého domácího produktu) našeho průmyslu, která je až 5krát vyšší než třeba v Japonsku nebo Německu. Řešením je zreálnění cen energií, daňová reforma v této oblasti a silná podpora úsporám.
Richard Bejlek

Co bude s naším safari?

„Na zahradě se nedá vydělávat, neděláme to pro peníze. Budeme rádi, budeme-li z toho slušně živi,” řekl na tiskové konferenci o případné privatizaci Východočeské ZOO ve Dvoře Králové její zakladatel ing. Josef Vágner.

Podle Vágnerových slov by v současné době jenom na asanaci budov v havarijním stavu, infrastruktury apod. bylo třeba 95 až 110 mil. Kč. V této částce není počítáno se žádnými novými stavbami ani jinými investicemi. Jak potvrdil i přednosta OkÚ v Trutnově, ing. Vlastimil Šubrt, okres na financování zoologické zahrady nemá. Okres Trutnov je zřizovatelem ZOO a když vláda rozhodla o její privatizaci, požádal okresní úřad ing. Vágnera o zpracování zakladatelského projektu.

Z tohoto projektu v nynější fázi vyplývá, že se společnost SAFARI (ing. Vágner) nesnaží o výnosný obchod, ale o zachování efektivní existence zahrady. To potvrzuje i náměstek Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, ing. Michal Soukup: „V rozhovorech s ing. Vágnerem jsem nikdy nezaznamenal žádnou touhu po majetku. Vždy šlo jen o to, aby se zahrada nadále provozovala.” Sem totiž směřovala většina výtek a protestů (např. petice studentů a pedagogů Přírodovědecké fakulty UK v Praze.) Podle zpráv, které kolovaly na veřejnosti, měl ing. Vágner v úmyslu prodávat do zahraničí vzácná zvířata, unikátní sbírku obrazů Zdeňka Buriana a pořádat lovy na antilopy pro movité cizince.

Ing. Vágner tato obvinění odmítá: „Slovy projektu - vzácná zvířata i Burianovy obrazy jsou v jistém smyslu kulturní památkou celého národa, proto je nelze prodat a zvířata ani po smrti komerčně zpracovat.” Neplánuje se ani hromadné propouštění, jelikož „většina současných zaměstnanců ZOO naše kritéria splňuje.” Zástupci OkÚ Trutnov, Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a MŽP se dohodli s ing. Vágnerem na dočasném „zkušebním” ekonomickém pronájmu ZOO na jeden rok a to od 1. 1. nebo 1. 2. 1996.
Jakub Kašpar

Svoboda zvířat proti Gillete

Miloše Vaněčka, předsedy Svobody zvířat, jsem se zeptala na kampaň, kterou tato organizace vede proti firmě Gillete. Svoboda zvířat tuto firmu kritizuje za testování svých výrobků na zvířatech.

Proč jste si vybrali právě firmu Gillette?

Z toho důvodu, že je ve svém oboru - výroba kosmetiky a holicích potřeb - největší na světě. Díky své obrovské propagandě utkvěla v podvědomí mnoha lidí. Celá kampaň trvá již od roku 1987, kdy ji zorganizovala americká organizace pro etické zacházení se zvířaty Peta. Postupně se do kampaně zapojily desítky dalších organizací.

Jak Gillette testuje?

Gillette používá několik testů. Rád bych vyjmenoval tři, které firma Gillette praktikuje nejčastěji. První je draize test (zkoumaná látka se zavádí do očí králíkům), druhým je test kožní a třetím je test LD 50 (jeho funkce spočívá v zavedení testované látky ústní dutinou do těla zvířete. V tomto případě se zkoumá působení na vnitřní orgány. Již předem je jisté, že zemře 50% zvířat).

Existují alternativy testů na zvířatech?

Ano existují, důkazem toho je zhruba 600 firem, netestujících na zvířatech, pocházejících ze stejného, nebo podobného průmyslu jako Gillette. Mezi tyto alternativy řadíme např. počítačové programy, určující jak látka reaguje, buněčné monokultury, placentu apod.

Čím se tedy máme holit?

Holte se vším, kromě výrobků firmy Gillette. Není to proto, že ostatní firmy netestují, ale proto, že proti tomuto zlu nelze bojovat jako proti celku, ale pouze proti jeho jednotlivým částem. Znamená to, že pokud se nám podaří změnit praktiky Gillette, zaměříme se na další firmy, testující na zvířatech. V záležitosti Gillette nastane opačný extrém a budeme tuto firmu prosazovat jako firmu netestující na zvířatech.

S Milošem Vaněčkem rozmlouvala Petra Stumpfová