Na snímku: Tři králové na Smíchovském
nádraží.
Foto:Radek Svítil /EkoList
Protestní dopisy německých občanů proti výstavbě cementárny u obce Tmaň na území Českého krasu předali 6. ledna přednostovi Okresního úřadu v Berouně Františkovi Malému členové hnutí Děti Země převlečení za tři krále. Když se tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar dozvěděli, že Český kras je ohrožován cementovým Goliášem, rozhodli se namísto pouti do Betléma nést poselství z německé země, odkud Goliáš pochází, berounskému přednostovi okresního úřadu. Ten totiž napomáhá cementovému Goliáši v jeho díle zkázy, vysvětlily Děti Země, proč F. Malého navštívili právě jako tři králové. Dopisy jsou odezvou na článek, který vyšel v loňském roce v německém časopise Kosmos a shrnoval problematiku těžby vápenců v Českém krasu. Právě Okresní úřad v Berouně totiž vydal územní rozhodnutí na projekt tzv. Nové králodvorské cementárny, a to i přes negativní výsledek procesu EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), nesouhlas správy CHKO, místních zastupitelstev, ale především i občanů tamní lokality. (čti)
Na snímku: Tři králové na Smíchovském nádraží.
Foto:Radek Svítil /EkoList
Podle nejnovějších odhadů geologických zdrojů zlata se v ložisku v Kašperských Horách (na snímku portál štoly Naděje) nachází 100 tun zlaté rudy. Na tiskové konferenci 22. ledna o tom informoval známý kanadský podnikatel a politik českého původu Otto Jelinek, který byl zvolen novým předsedou správní rady TVX Bohemia důlní. Společnost se podle jeho slov zároveň rozhodla posoudit možnost využití alternativní flotačně gravitační technologie při těžbě zlata. Tato metoda je založena na efektu přirozené gravitace a různé smáčivosti zrn hlušiny a rudy. Lepší ekonomické parametry a možnost využít bezkyanidové technologie jsou jistě důvodem pro uklidnění těch, kteří jsou proti těžbě, řekl O. Jelinek, podle kterého je i zvažována možnost umístění drtícího mlýnu na rudu do podzemí s cílem minimalizovat dopady na bezprostřední okolí. Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA je uvažovaná změna technologie sice pozitivním krokem, nikoli však rozhodujícím problémem spojeným z těžbou. Daleko významnější roli zde hraje zásah do krajiny, který by těžba a ukládání jejích odpadů představovaly, řekl V. Kotecký. Proto je postoj Hnutí DUHA podle něj i nadále negativní. Svoje záporné stanovisko k těžbě ČTI potvrdil i starosta Kašperských Hor František Stíbal. (čti)
Foto: Tomáš Kalvoda
PLZEŇ - Memorandum vyjadřující nespokojenost s pomalou a neprůhlednou přípravou českého registru znečištění prostředí odeslali 14. ledna ministrovi životního prostředí Jiřímu Skalickému nevládní organizace Děti Země, Hnutí duha, Greenpeace a další. Jak dnes uvedl na tiskové konferenci v Plzni Jan Rovenský z Dětí Země, 39 nevládních organizací požaduje okamžité vytvoření národního koordinačního týmu za účasti veřejnosti.
Chceme, aby ministerstvo stanovilo pevný harmonogram prací na zavedení registru do konce roku 1998. Česká republika byla Organizací spojených národů pro výzkum a vzdělávání vybrána společně s Mexikem a Egyptem jako země vhodná pro pilotní studii zavádění registru, informoval Rovenský s tím, že například v Mexiku registr letos zahájí práci.
Registr je veřejně přístupná databáze informací o množství škodlivin vypouštěných z konkrétních podniků do ovzduší a vody a ukládaných na povrch země i pod zem. Jako informační nástroj ochrany životního prostředí se osvědčil se v řadě zemí, například v USA a v Kanadě.
PRAHA - Rada zastupitelstva hl. m. Prahy uložila na svém posledním zasedání v úterý 28. ledna náměstkovi primátora Petru Švecovi aby zapracoval do připravované novelizace smogové vyhlášky tarifní opatření městské hromadné dopravy (MHD) při vyhlášení dopravní regulace z důvodu smogové situace. Chceme, aby v případě vyhlášení smogové regulace dopravy byla v Praze jízda v prostředcích hromadné dopravy zdarma, uvedl primátor Jan Koukal s tím, že toto opatření je významné nejen pro mimopražské návštěvníky hlavního města, kterých denně do Prahy přijíždí v soukromých vozidlech kolem 200 tisíc.
Na definitivní podobě novelizované smogové vyhlášky se podle jeho slov intenzivně pracuje. V průběhu letošního února by měla být schválena Radou zastupitelstva hl. m. Prahy a její účinnost by měla nastat 1. březnem 1997.
Zde jsou uvedeny a na obrázku vyznačeny tratě 3. kategorie v síti Českých drah. Podle správní radou ČD schválené studie Analýza ekonomické situace ČD má být na 83 až 95% těchto tratí zastaven provoz osobní dopravy.Po kliknutí se zvětší.
012 Pečky-Kouřim, 013 Bošice-Bečváry, 015 Heřmanův Městec-Borohrádek, 016 Litomyšl-Choceň, 017 Chrudim město-Chrudim, 021 Solnice-Častolovice, 022 Rokytnice v Orl. h.-Doudleby n. Orl., 023 Opočno p. Orl. h.-Dobruška, 025 Dolní Lipka-Štíty, 027 Meziměstí-Otovice zast., 034 Smržovka-Josefův Důl, 035 Tanvald-Harrachov, 036 Železný Brod-Tanvald (část), 038 Raspenava-Bílý Potok p. Smrkem, 039 Frýdlant v Č.-Jindřichovice p. Smrkem, 042 Martinice v Krk.-Rokytnice n. Jiz., 043 Žacléř -Královec (část), 044 Kunčice n.Lab.-Vrchlabí, 045 Trutnov-Svoboda n. Úpou, 047 Trutnov-Teplice n. Metují, 062 Chlumec n. Cidl.-Křinec, 063 Kopidlno-Bakov n. Jiz., 064 Mladá Boleslav-Stará Paka, 074 Čelákovice-Neratovice, 076 Mladá Boleslav-Mělník, 083 Rumburk-Dolní Poustevna, 084 Rumburk-Mikulášovice dol. n., 085 Panský--Krásná Lípa, 087 Česká Lípa-Lovosice, 094 Vraňany-Lužec n.Vlt., 095 Vraňany-Libochovice, 096 Roudnice n. L.-Zlonice,097 Lovosice-Teplice v Č., 113 Louny-Obrnice(část), 114 Louny-Lovosice, 121 Hostivice-Podlešín,122 Hostivice-Rudná u Prahy (část), 125 Krupá-Kolešovice, 134 Louka u L.-Litvínov (část), 135 Louka u L.- Moldava v Kr. h. (část), 137 Chomutov-Vejprty, 141 Dalovice- Merklín, 142 Karlovy Vary-Potůčky, 143 Chodov-Nová Role, 144 Chodov-Krásný Jez, 145 Svatava-Kraslice (část), 146 Tršnice-Luby u Chebu, 148 Aš-Hranice v Č. (část), 149 Karlovy Vary-Mariánské Lázně, 161 Rakovník-Bečov n. Tepl., 162 Rakovník-Mladotice, 163 Protivec-Bochov, 164 Kadaň-Kaštice, 165 Kad. Rohozec-Vilémov u Kadaně, 167 Praha-Rudná u P.-Beroun Záv., 172 Lochovice-Zadní Třebaň, 173 Rokycany-Nezvěstice, 174 Chrást u Plzně-Radnice, 175 Pňovany-Bezdružice, 176 Svojšín-Bor, 181 Heřmanova Huť-Nýřany, 182 Poběžovice-Staňkov, 184 Domažlice- Tachov (část), 191 Nepomuk-Blatná, 192 Číčenice-Týn n Vlt., 193 Dívčice-Netolice, 194 Volary-Kájov, Černý Kříž-Nové Údolí (část), 195 Rybník- Lipno n. Vlt., 197 Číčenice-Volary, 203 Kostelec u Jihl.-Slavonice, 205 Obrataň-Jindřichův Hradec, 206 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice, 207 Březnice- Rožmitál p. Třemš., 208 Březnice- Volary, 222 Čerčany-Světlá n. Sáz., 223 Benešov u P.-Trhový Štěpánov, 224 Tábor-Bechyně, 225 Olbramovice-Sedlčany, 232 Lysá n. L.-Milovice, 234 Kolín-Ledečko, 235 Kutná Hora-Zruč n. Sáz., 236 Čáslav-Třemošnice, 237 Havlíčkův Brod-Humpolec, 242 Dobronín- Polná, 243 Moravské Budějovice- Jemnice, 244 Moravské Bránice- Oslavany (část), 245 Hrušovany n. Jev.-Hevlín, 247 Břeclav-Lednice, 251 Tišnov- Žďár n. Sáz., 252 Studenec-Křižanov, 253 Pohořelice-Vranovice, 254 Šakvice-Hustopeče u Brna, 255 Hodonín-Zaječí, 256 Čejč-Ždánice, 257 Kyjov-Hodonín, 261 Žďárec u Skutče-Svitavy, 262 Skalice n. Svitavou-Chornice, 263 Třebovice v Č.-Chornice, 271 Prostějov-Chornice, 272 Rudoltice v Č.-Lanškroun, 273 Červenka-Senice na Hané, 274 Litovel předm.-Mladeč, 275 Prostějov-Olomouc, 276 Suchdol n. Odrou-Budišov n. Budišovkou, 277 Suchdol n. Odrou-Fulnek, 278 Suchdol n. Odrou-Nový Jičín město, 279 Studénka-Bílovec, 281 Valašské Me- ziříčí-Rožnov p. Radhoštěm, 282 Vsetín-Velké Karlovice, 291 Šumperk-Sobotín (část), 292 Hanušovice-Staré Město p. Smrkem, 293 Lipová L.-Javorník ve Sl., 295 Mikulovice-Zlaté Hory, 296 Třemešná ve Sl.-Osoblaha, 301 Kroměříž-Zborovice, 302 Hostašovice-Nový Jičín h. n., 303 Frýdlant n. Ostr.-Ostravice, 311 Valšov-Rýmařov, 312 Bruntál-Malá Morávka, 313 Milotice n. Op.- Vrbno p. Prad., 314 Opava vých.-Svob. Heřmanice, 315 Opava vých.-Hradec n. Mor., 317 Opava vých.-Hlučín, 318 Kravaře ve Sl.-Chuchelná, 322 Český Těšín-Frýdek-Místek, 333 Nezamyslice-Morkovice, 334 Kojetín-Tovačov, 335 Zlín stř.-Vizovice (část), 341 Veselí n. Mor.-Rohatec (část), 345 Újezdec u Luh.-Luhačovice
Na zhruba jedné třetině všech železničních tratí by měly České dráhy zrušit provozování osobní dopravy.
Vyplývá to z Analýzy ekonomické situace Českých drah, kterou 17. ledna projednala a schválila Správní rada ČD. Studie dále konstatuje, že celková odepsanost železničních tratí u nás dosahuje v současnosti 59%. Nejtíživější situace je na tratích tzv. 3. kategorie, které se svojí celkovou délkou 3386 km představují více než třetinu celkové železniční sítě České republiky. Řada z těchto tratí je už dnes v nevyhovujícím stavu a většina z nich ztratí technickou způsobilost k provozu do 12 měsíců, a to tím spíše, že na všech těchto tratích už byly pozastaveny jakékoli investice. V materiálu je přímo konstatováno, že na těchto tratích je předpokládán postupný útlum.
Autoři studie navrhují 4 varianty řešení současné situace. Ty se však shodují v tom, že nejpozději v letech 1997-99 je třeba zrušit 1320-1415 km tratí.
Podle studie České dráhy: …k privatizaci nabídnou pouze nadbytečný majetek, jehož další užití v ČD nezaručuje tvorbu zisku nebo službu v oblasti osobní dopravy. Nevylučuje se postupná privatizace nejztrátovějších tratí…. Ty by tedy mohly být ještě před zrušením nabídnuty k privatizaci.
Materiál se věnuje i dopadům jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. V této souvislosti konstatuje, že železniční doprava má 6x menší energetickou náročnost a 5x menší emise CO2 na 1 osobu a kilometr oproti dopravě silniční. Tyto údaje však autorům Správní radou ČD schváleného materiálu nebrání v tom, aby v závěrečné části konstatovali: …celkem je počítáno s absolutním zastavením provozu osobní dopravy na 2800-3218 km tratí… To v podstatě znamená, že budou zrušeny téměř všechny tratě 3. kategorie. Ty jsou vyznačeny na obrázku ne protější straně.
Podle platného zákona o drahách musí České dráhy oznámit záměr samovolného zrušení tratě nejméně 13 měsíců dopředu. Že by však rušení tratí nezákonně tajily, České dráhy ústy svého tiskového oddělení popírají. Obsah Analýzy ekonomické situace českých drah zatím ale nebyl (oficiálně) zveřejněn.
Dne 22. ledna 1997 Senát vyslovil souhlas se zákonem o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají MŽP, Česká inspekce ŽP, okresní úřady a správy národních parků a CHKO. Živý i neživý exemplář chráněného druhu je možno zaregistrovat u sekretariátu CITES prostřednictvím MŽP a s jeho stanoviskem. Povolení k vývozu nebo dovozu exempláře vydá MŽP na základě doporučení vědeckého orgánu po předložení žádosti o povolení ve formě formuláře.
Řízení vedená podle tohoto zákona se řídí obecným předpisem o správním řízení. Za přestupek může být fyzické osobě uložena pokuta 100 000 Kč, při opakování přestupku do dvou let až do výše 200 000 Kč. Pokud fyzická nebo právnická osoba poruší zákon při výkonu podnikatelské činnosti, může zaplatit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokuta je příjmem Státního fondu životního prostředí. Je zajímavé, že nebyl schválen pozměňovací návrh podaný poslancem P. Maixnerem, kde pokuty dosahovaly vyšších částek. Všecky země EU s výjimkou Řecka a Irska považují závažná porušení úmluvy CITES za trestný čin s možností trestu odnětí svobody až do 5 let (je to trestným činem i na Slovensku - 3 roky). U nás se o novelizaci trestního řádu v tomto směru teprve uvažuje (při projednávání zákona padl návrh s možností odnětí svobody až do 3 let).
Pokud bude nějaký exemplář získán v rozporu s tímto zákonem může ho ČIŽP, okresní úřad nebo správa NP či CHKO na základě písemného rozhodnutí odebrat a umístit v záchranném centru (dále s ním bude naloženo podle rozhodnutí MŽP). Tento nový zákon zavádí některá přísnější opatření, která odpovídají požadavkům EU. Patří sem nutnost dovozního povolení pro všechny druhy ze seznamu CITES I i II, prokazování původu zaregistrováním exempláře u příslušného úřadu a zákaz komerčního využívání exemplářů druhů CITES I s některými specifickými výjimkami.
Podle pana RNDr. Jana Kučery, CSc., z odboru ochrany přírody obdrželo MŽP v minulém roce 884 žádostí o povolení CITES, z čehož bylo kladně vyřízeno 459 povolení na vývoz a 381 povolení k dovozu. Kromě toho MŽP vydalo retrospektivně potvrzení o dovozu pro 59 žadatelů, kteří dovezli zboží v souladu s CITES pro ČR (měli platné doklady CITES cizích států), ale neměli předem povolení k dovozu od MŽP. Další zajímavé informace je možné najít na Internetu na adrese http://www.env.cz/envi/cites/intcit.html,kde si můžete přečíst výroční zprávy CITES za minulá léta. Zpráva za rok 1996 bude zkompletována v půlce roku 1997.
Stav lesa na Šumavě se v poslední době přiblížil katastrofě. Větrné polomy v letech 1983 a 1984 a následovně kůrovcová kalamita v posledních třech letech poničily šumavský les natolik, že lze konstatovat, že podél německých hranic na hřebenových partiích je les mrtvý. A to na obou stranách, německé i české. Touto situací se zabýval 7. ledna seminář Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).
Šumava jako chráněná krajinná oblast obsahuje 70 000 ha, z toho je 56 000 ha lesů. Z toho pouze asi 8,8 tisíc ha tvoří 1. zónu, dalších 56,9 tisíc zónu druhou a 2,8 tisíc ha zónu třetí. Přírodní les, který by obsahoval takový porost, jaký v něm rostl před příchodem člověka, se už nevyskytuje. Smrk, který je u nás zastoupen z více než 50%, se v přírodě vyskytuje normálně jen nad 1000 m nadmořské výšky. Jinde byl les smíšený (buk, jedle, jeřáb, klen), který se u nás vyskytuje řidčeji než dříve. Hlavní výhoda přírodního lesa spočívá v tom, že při zásahu kůrovce zůstanou ostatní stromy nezasaženy. Kromě toho smrk, který na Šumavě roste, není původní, jde o alpský dovoz. O to snadněji pak podléhá svým nepřátelům.
Kůrovec, či spíše lýkožrout smrkový, je vlastně přirozený člen lesa, který by měl zabraňovat přemnožení smrků. Díky příznivým klimatickým podmínkám se v roce 1993 přemnožil (dosáhl dvou generací v jedné sezóně namísto obvyklé jedné), a tak začala kůrovcová kalamita. Ta dosáhla svého vrcholu o rok později. Následující léto 1997 je považováno za rozhodující v boji proti kůrovci.
Způsoby, jak se s kůrovcem vypořádat, jsou v podstatě dva. Tzv. bavorský model, uplatňovaný od r. 1983 v bavorském národním parku, spočívá v tom, že kalamitě se nechá volný průběh a vzniklé mrtvé oblasti se nechají zarůst. Náš model spočívá v tom, že mrtvé stromy budou odtěženy. V mutacích tohoto modelu se počítá s tím, že se bude těžit jen z určitých zón. Tento model byl už u nás uplatňován. Dle názoru některých odborníků byl tento zásah, kvůli hrubému překračování množství, které mělo být vytěženo, medvědí službou. Ale ani Němci nemají se svým modelem velký úspěch. I jim stromy umírají a zacelení mrtvých porostů trvá jedno až dvě století. řada odborníků se také domnívá, že náš les je už do té míry pozměněn, že už pro něj stejně není možná existence bez lidské pomoci.
Pravda je nakonec možná někde jinde. Kůrovci vlastně nelze čelit, lze ho pouze přečkat. Není pak tak důležité, co dělat s kůrovcem zasaženými porosty, jako spíše to, snažit se předejít kalamitě důsledným vysazováním porostu co nejbližšího tomu původnímu.
Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace pokračuje v kampani proti používání geneticky zmanipulovaných potravin. 28. ledna zablokovali aktivisté Greenpeace vchody národních poboček tří největších nadnárodních potravinářských koncernů Unilever (vyrábí mj. Algidu a Ramu), Danone a Nestlé. Greenpeace požadují, aby se společnosti zaručily, že nebudou používat suroviny získané z geneticky pozměněných organismů. Jedná se zejména o geneticky pozměněnou sóju, odolnou proti herbicidu Roundup, kterou vyvinula americká firma Monsanto. Tato transgenní sója obsahuje gen baktérie Agrobacterium sp., který nese informaci pro vznik enzymu EPSPS (5-enolpyruvylšikimát-3-fosfatáza).
Firma Monsanto vyrábí také herbicid glyfosát (obchodně tzv. Roundup). Ten zabíjí rostliny díky tomu, že pozastavuje účinek enzymu EPSPS. Sója firmy Monsanto má ve svém genomu zabudovány geny výše zmíněné baktérie, díky nimž produkuje trochu odlišný EPSPS, a je tedy proti Roundupu odolná. Pokud by se pěstování takto geneticky modifikované sóji rozšířilo, stali by se zemědělci na Roundupu firmy Monsanto v podstatě závislí. Jiným příkladem geneticky zmanipulované potraviny je transgenní kukuřice firmy Ciba-Geigy, která byla nedávno dovezena i na český trh (viz článek v minulém EkoListu). Do této kukuřice bylo vpraveno několik genů z různých organismů, které ji činí rezistentní proti antibiotiku Ampicilin a herbicidu Basta.
Argumenty odpůrců genetických manipulací lze shrnout do několika bodů. Jedním z nich je i tvrzení: "Lidé chtějí pravé potraviny - přírodní a ničím nenarušené." Platnost těchto argumentů je však přinejmenším diskutabilní vzhledem k tomu, že daleko větší množství cizorodé nukleové kyseliny pocházející z baktérií i virů lidé zkonzumují mimoděk při požívání tzv. pravého jídla. Dalším typ argumentů se dá shrnout do tvrzení: "Geneticky zmanipulované potraviny poškozují lidské zdraví." Jde zejména o možnost vzniku nejrůznějších alergických reakcí. Podobná situace nastala u sóji, do které byl vpraven gen pocházející z para ořechů. Cílem bylo zvýšit v sóje obsah aminokyseliny methioninu. Sója pak ovšem působila u konzumentů četné alergické reakce. Proto v této souvislosti vyvolávají obavy zejména geneticky zmanipulované odrůdy sóji firmy Monsanto. (pokračování)
Aktivisté Greenpeace převlečení za pokusné králíky protestují před firmou Nestlé.
Foto: Jiří Neustupa/EkoList
Vůdci z více než stovky zemí se sešli před pěti lety v brazilském městě Rio de Janeiro na tzv. Sumitu Země. Na této konferenci byla přijata opatření, která by měla umožnit rozvoj bez poškozování životního prostředí. Byla však tato opatření uplatněna v praxi?
Ekologická organizace Worldwatch Institute tvrdí, že ne. Jednotlivé státy prý neplní své cíle vytyčené na Sumitu. Worldwatch nedávno zveřejnil svou výroční zprávu o stavu životního prostředí na Zemi s názvem Stav světa 97.
Podle zprávy se některé ekologické problémy od Sumitu Země ještě zhoršily. Například počet obyvatel Země se zvýšil o 450 milónů lidí. Velké plochy lesů byly vymýceny. Roční emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv dosáhly dosud nejvyšší úrovně. Tyto emise jsou považovány za příčinu nebezpečného oteplování Země. Zpráva uvádí, že nejvýznamnější dohody přijaté na Sumitu nebyly uplatněny v praxi. Podle těchto dohod mělo být zastaveno oteplování zemského klimatu a chráněny živočišné a rostlinné druhy.
Zpráva jmenuje osm zemí, které mají největší vliv na světové životní prostředí. Jsou to Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Rusko, Japonsko a Německo. V těchto zemích žije 56% světové populace. Produkují 58% emisí oxidu uhličitého.
Podle zprávy by tyto země mohly stát v čele snah o prosazení dohod uzavřených v Rio de Janeiru do praxe. Zpráva vytýká USA, že nejsou vůdčí zemí v ekologických otázkách. Čína je zde kritizována za obrovské znečišťování ovzduší, které zasahuje až do Japonska a Jižní Koreje.
Příliš mnoho vlád podporuje ekonomický růst i za cenu znečišťování atmosféry a oceánů. Mnoho občanů i místních samospráv přitom podpořilo rozvojové projekty, které neničí životní prostředí. 1500 měst v 51 zemích sestavilo plány na ochranu životního prostředí založené na cílech, vytyčených na Sumitu Země. Mnohé z těchto lokálních plánů jsou lepší než plány navržené národními vládami.
Obestřena tajemstvím stále zůstává havárie ruského tankeru Nachodka, který v noci na 2. ledna ztroskotal asi 700 km západně od Tokia poblíž japonského poloostrova Noto. Loď převážející 19 000 tun ropy z čínské Šanghaje na ruskou Kamčatku se v bouři rozlomila na dvě části. Větší část tankeru klesla na dno, příď však zůstala plavat na hladině a uniklo z ní kolem 4 000 tun nákladu. Ropná skvrna devastující více než 500 km pobřeží způsobila snad největší ekologickou katastrofu v dějinách Japonska. Znečištěné oblasti jsou bohaté na faunu a flóru a vyskytují se zde i ptačí rezervace. Ohrožen je také provoz jaderných elektráren rozmístěných po pobřeží. Na likvidaci havárie byli nasazeni vojáci, kteří se s tisíci dobrovolníky snaží zbavit pláže mastné hmoty, kterou se kvůli špatnému počasí nepodařilo zlikvidovat na moři. V souvislosti s touto katastrofou oznámil japonský ministr dopravy, že zpřísní kontroly nad cizími plavidly zastavujícími v japonských přístavech vzhledem k vzrůstajícímu počtu nehod na moři. (bam)Na snímku: Místní obyvatelé a dobrovolníci z oblasti Mikuny pokračovali 9. ledna v operacích, jejichž cílem je potlačit následky ekologické katastrofy na japonském poloostrově Noto. Životní prostředí oblasti Mikuny je bezprostředně ohroženo ropou, která uniká z části vraku havarovaného ruského tankeru Nachodka (v pozadí).
Foto: ČTK
Historicky prvním zákonem, který Senát vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně (PS), se stala malá novela tzv. vodního zákona. Rozhodlo o tom 23. ledna hlasováním 68 přítomných senátorů. Hlavní chybu novely spatřovali senátoři v náhradách za omezení užívání nemovitostí ve vodních ochranných pásmech. Podle předsedy ústavně právního výboru Pavla Rychetského, vláda v novele neuvedla, jaká a v jaké výši bude poskytnuta náhrada vlastníkům, na jejichž pozemku byla zřízena vodní ochranná zóna. (čti)
Senát po obsáhlé diskusi schválil 24. ledna těsnou většinou 38 ze 71 přítomných senátorů tzv. atomový zákon ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V obecné diskusi vystoupili se zásadními připomínkami senátor Pavel Heřman (DEU) a Pavel Rychetský (ČSSD). Heřmanovy námitky se týkaly především absence klíče k výběru zástupců veřejnosti v radě zákonem vytvořené Správy úložišť radioaktivních odpadů. Nejzávažnější připomínka Rychetského směřovala k tzv. subjektivní promlčecí lhůtě, která je v zákoně odvozena od data události vedoucí k jaderné škodě, když podle Rychetského má být odvozena od doby, kdy subjektu (občanovi škoda vznikla či ji pocítil. Proti atomovému zákonu mají řadu výhrad i ekologické iniciativy, například hnutí Duha, Greenpeace nebo Nadace proti atomovému nebezpečí. (čti)
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začne projednávat spor mezi Maďarskem a Rakouskem týkající se Soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros (SVD) 3. března letošního roku. První týden bude vyslechnuta maďarská, druhý slovenská strana. Po dvoutýdenní přestávce a prohlídce SVD budou mít obě strany dva dny na zodpovězení otázek a po jednom dni na vzájemné reakce v Haagu. Rozhodnutí soudu lze očekávat na podzim. (dek)
Za vítězství ekologů lze považovat rozhodnutí táborské městské rady z pondělí 20. ledna večer, která přistoupila na to, že silnice přes botanickou zahradu v Táboře nepovede. Starostu Tábora Jiřího Vaníčka rada pověřila, aby připravil zadání pro nové vypracování koncepce dopravní politiky v Táboře s tím, že se do práce zapojí i zástupci ekologických aktivit. Petici na ochranu botanické zahrady v Táboře podepsalo téměř devět tisíc občanů. Z 21 zahraničních botanických zahrad přišlo 147 podpisů.(čti)
Spotřeba elektřiny činila v loňském roce 54 111 GWh, což znamená meziroční nárůst 3,75 procenta. Mezi lety 1994 a 1995 se přitom spotřeby zvýšila téměř o šest procent. Růst spotřeby v domácnostech v roce 1996 oproti roku 1995 činil 7,5 procenta. Přes zpomalení růstu představovala loňská spotřeba historické maximum. Dosud největších odběrů bylo dosaženo v roce 1989, kdy bylo spotřebováno 53 320 GWh. Podle odhadů ČEZ bude zvyšování spotřeby pokračovat i v dalších letech, takže k uspokojení poptávky nebude stačit ani výkon Jaderné elektrárny Temelín. Proto chce ČEZ na přelomu století stavět další elektrárnu - nejspíš na zemní plyn. (čti)
S uspořádáním mistrovství světa v klasickém lyžování SKI 2003 v chráněných oblastech Jizerských a Lužických hor nesouhlasí ekologická organizace Děti Země. Projekt SKI 2003 ve svém důsledku povede k zásahům do zdravých částí lesa a ovlivní i mokřadní systémy Jizerských hor, neboť předpokládá neúměrné zvýšení kapacity lyžařských areálů v daných oblastech, uvedl v rozhovoru pro ČTI Jindřich Petrlík z Dětí Země. Posledním termínem, kdy se veřejnost k projektu může vyjádřit, je 15. únor, neboť v tento den podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí uplynou dva měsíce od zveřejnění studie Českého ekologického ústavu o vlivu SKI 2003 na životní prostředí Jizerských a Lužických hor. (čti)
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny schválil 22. ledna připomínky k vládnímu návrhu zákona o odpadech. Za jednu z nejdůležitějších úprav označil člen výboru L. Ambrozek (KDU-ČSL) zachování programů odpadového hospodářství, které měly být zákonem zrušeny. Výbor do zákona doplnil i zákaz výroby a dovozu obalů z PVC od roku 2000 a sankce za porušení tohoto zákazu. Poslanci navíc přijali doprovodné usnesení, kterým vyzvali vládu, aby do konce roku 1997 předložila nový zákon o obalech. (čti a dek)
