Zprávy



O Rajchéřovu stále nerozhodnuto

PRAHA - Území, kde se nyní uvažuje o výstavbě rekreačního parku Rajchéřov, nebylo dlouhá léta obývané kvůli hraničnímu pásmu. „Nelze zabránit tomu, aby se území opět začalo využívat. Zbývající vesnice v této lokalitě živoří a je nutné sem opět vrátit život. Jde pouze o to najít únosnou míru využívání tohoto území tak, aby přírodní hodnoty zůstaly zachovány,” uvedl pro ČTA náměstek ministra životního prostředí Aleš Šulc. Únosnou míru by podle A. Šulce mělo stanovit posuzování vlivu staveb na životní prostředí, tzv EIA. „Právě zde však vzniká řada kontroverzních postojů, zda je zpracována dobře nebo jestli ji má zpracovatel přehodnotit. K vyhodnocení EIA je kompetentní příslušný okresní úřad. Uvidíme, jak tento úřad rozhodne a zda se proti tomuto rozhodnutí někdo odvolá,” dodal A. Šulc. Rekreační park Rajchéřov má být podle investičního záměru nizozemských firem situován do oblasti Javořické vrchoviny v jižních Čechách. Na ploše 270 hektarů má být postaveno mimo jiné 480 rekreačních domků, 80 apartmánů pro zaměstnance a parkoviště pro 500 automobilů. Denní kapacita je odhadována na 2800 osob.
(čta)

Spor o jaderný odpad v Německu

Nejméně 30 lidí bylo zraněno při srážkách s policií v severoněmeckém Dannenbergu, kam byl železnicí dopraven jaderný odpad určený pro uskladnění v dočasném úložišti v nedalekém Gorlebenu. Jaderný odpad pochází z elektrárny v německém Wuergassenu a do Dannebergu byl dopraven ze závodu na přepracování jaderného odpadu v La Hague ve Francii. Demonstranti, kteří odmítají používání jaderné energie, poškozovali železniční tratě, zakládali hořící barikády a útočili na policii rachejtlemi a zápalnými pumami. Policie reagovala nasazením psů, vodních děl a slzného plynu. Na snímku: Policisté doprovázejí náklad jaderného odpadu na trase z Dannenbergu do Gorlebenu.
(čta a dek)

Mochovce podepsány

BRATISLAVA - Dodavatelské smlouvy o dostavbě prvních dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce podepsalo dnes v Bratislavě vedení a. s. Slovenské elektrárny s představiteli firem z České republiky, Německa, Francie a Ruska. První blok elektrárny by měl být dokončen v závěru roku 1998 a koncem roku 1999 i druhý blok. Vyžádá si to investice o objemu 26 miliard Sk. Po dokončení třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce Slovenská republika nebude dále rozvíjet program atomové energie, uvedl v projevu před podpisem smluv slovenský premiér Vladimír Mečiar. V současnosti však podle jeho slov na Slovensku neexistuje alternativa jaderného programu. „Vodní zdroje Slovenska jsou nedostatečné, slovenské uhlí má nízkou kvalitu a neúměrně zatěžuje životní prostředí a paroplyn není využitelný v oblastech s malou koncentrací obyvatelstva,” uvedl Mečiar. Slovenský premiér současně vyslovil přesvědčení, že elektrárna v Mochovcích bude bezpečná a že základní těleso elektrárny ruského typu lze spojit se západní bezpečnostní technikou. Před bratislavským hotelem Forum, v němž se podpis smluv uskutečnil, proti dostavbě elektrárny v Mochovcích protestovala skupina odpůrců jaderné energetiky.
A. Bančanský, ČTA, 16. dubna

Lepidla vytekla do nádrže

OTROKOVICE - Pracovníci kriminální technické expertizy z Brna začnou vyšetřovat únik hořlavých látek a následný požár v objektu firmy Lepot v Otrokovicích, ke kterému došlo po explozi potrubí naplněného hořlavými komponenty pro zdejší výrobu lepidel v pondělí 22. dubna v noci. Uvedl to vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru (HZS) ze Zlína Jaromír Hejda a dodal, že únik organických rozpouštědel porušenými dešťovými kanály do nedaleké vodní nádrže Štěrkoviště by mohl být předmětem trestního stíhání. „Je možné, že chemikálie do nádrže unikaly dokonce již nějakou dobu před požárem,” podotkl Hejda. Podle okresní hygieničky Olgy Gröschlové byl výskyt rozpouštědel v nádrží po požáru asi 400krát vyšší než přípustné normy. V těchto dnech klesla koncentrace chemikálií v nádrží podle Gröschlové až na místní dvou a čtyřnásobné překročení normy, zákaz rekreace a rybolovu ve znečištěné nádrží však nadále trvá.
B. Janečková, ČTA, 2. května

Máme v Praze málo odpadu ?

Všeobecně přijímanou zásadou „odpadové politiky” je mít odpadu co nejméně. V Praze však mohou v budoucnu vzniknout tlaky, aby odpadu bylo více.

V souvislosti s dostavbou spalovny v Praze - Malešicicích jsou o tom alespoň přesvědčeni její kritici, mezi nimi RNDr. Jindřich Petrlík z Dětí Země. „Kapacita spalovny bude město nutit k jejímu krmení odpady,” tvrdí. Je tomu skutečně tak?

„Generel zacházení s tuhým odpadem v Praze do roku 2000”, datovaný říjnem 1989, počítal s tím, že v roce 1990 bude v Praze vznikat 415 tis. t tuhého komunálního odpadu (TKO) za rok, v roce 1995 to mělo být 430 tis. tun a v roce 2000 445 tis. tun. Z těchto čísel vycházela kapacita spalovny Malešice, která měla v roce 1995 spalovat 310 tis. tun odpadu, z toho 30 tis. tun z okresu Praha - východ. Teoreticky tedy mělo ve spalovně v roce 1995 skončit 65% pražského TKO.

Kolik je v Praze doopravdy odpadu? To nikdo úplně přesně neví. Nicméně na jedinou pražskou skládku TKO v Praze - Ďáblicích přibyde týdně asi 5000 tun odpadu, tj. kolem 260 tisíc tun ročně. Podle vedoucího odboru energetiky a odpadového hospodářství v Praze Ing. Petra Šulce vzniká v Praze ročně 320 tisíc tun TKO (kapacita spalovny je 336 000 tun ročně), z toho je 214 tisíc tun tuhého domovního odpadu a 55 tisíc tun odpadu podobného TDO. Složení TDO zobrazuje graf.

Graf- složení odpadu

Zdaleka ne všechen TKO by měl projít spalovnou. Rada Zastupitelstva hl. m. Prahy schválila 16. ledna 1996 „Projekt hospodaření s odpady v hl. m. Praze”. Praha má být rozdělena do 17 svozových oblastí. V každé z nich bude firma vybraná ve veřejné obchodní soutěži vykonávat komplexní služby na úseku nakládání s domovním odpadem. Na celém území Prahy má být zajištěn tříděný sběr odpadů ve třech etapách. V letech 1997-1999 to má být sběr papíru, plastů a skla. Od roku 1998 do roku 1999 se má rozběhnout sběr nebezpečných odpadů. Konečně po roce 2000 má fungovat sběr kompostovatelného bioodpadu. Dále má být zřízeno 15 sběrných (recyklačních) dvorů pro odkládání odpadů od živnostníků i občanů a zajištěn celoplošný sběr neskladného odpadu do velkoobjemových kontejnerů.

Kolik odpadu po realizaci tohoto projektu zbude na spalovnu? Těžko říci, záleží zejména na míře účinnosti sběru a dále na složení TKO, který není TDO. Jeho značnou část totiž pravděpodobně tvoří popel, který nemá smysl vozit do spalovny, a odpad ze zeleně, který by se měl kompostovat. Kdyby ve spalovně končil všechen zbytkový TDO (viz graf), žádný popel z TDO, 70% ostatního TDO (30% účinnost sběru) a polovina zbylého TKO, dostáváme číslo 214 tisíc tun TKO - 64% kapacity spalovny.

Ponaučení? Podle agentury ČTA podepsala a. s. Pražské služby s a. s. ČKD Dukla 2. května smlouvu o dostavbě malešické spalovny. Celkový objem prací ČKD Dukla na dostavbě přesáhne částku 700 milionů korun a hotové dílo by měla tato firma předat 30. září 1997.
Radek Svítil

Vláda tají informace o dálnicích

Informace o plánech na výstavbu dálniční sítě nelze považovat za informace o životním prostředí.

S tímto odůvodněním zamítl Ústavní soud stížnost Dětí Země na postup Úřadu vlády. Ten odmítl poskytnout vedoucímu dopravní sekce Dětí Země RNDr. Miroslavu Patrikovi vládní usnesení ze dne 6. 12. 1995 „O aktualizaci rozvoje dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v ČR do roku 2005” s tím, že jde o neveřejný materiál. Právo na informace o životním prostředí je ústavně zaručeno. Podle zákona o životním prostředí mezi tyto informace patří i „informace o připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí”.

Součástí podání k Ústavnímu soudu byla i stížnost proti nezákonnému postupu vlády a ministerstva dopravy při přípravě a přijímání výše zmíněného usnesení. Podle názoru Dětí Země měl být materiál před schválením zveřejněn a podroben proceduře EIA podle zákona č. 244/92 O posuzování vlivů na životní prostředí. Ústavní soud si vyžádal stanoviska premiéra Klause a ministra dopravy Budinského. Podle názoru obou politiků bylo o výstavbě dálnic u nás rozhodnuto už vládním usnesením z roku 1963. Ministr Budinský navíc tvrdí, že dotyčné sporné usnesení nemělo vůbec charakter koncepce. Šlo prý jenom o posouzení finančních prostředků a aktualizaci finančních prostředků na rok 1996. Materiál však obsahuje koncepční výhled výstavby dálnic až do roku 2007, vyhodnocuje finanční zabezpečení jednotlivých úseků dálnic a čtyřpruhových rychlostních silnic a uvádí množství finančních prostředků investovaných ze státního rozpočtu na ten který úsek v jednotlivých letech. Celkem má být z prostředků daňových poplatníků investováno do výstavby dálnic a rychlostních silnic 161 miliard Kč. Podle materiálu, který vláda utajovala, ale nakonec neutajila, jsme připravili mapku a tabulku.

V zamítavém rozsudku Ústavní soud jednak opakoval citovaná prohlášení prof. Klause a ing. Budinského, jednak označil informace o výstavbě dálnic za informace, které nemají vztah k životnímu prostředí. Podle dr. Patrika si lze stěží představit aktivitu, která by do životního prostředí zasahovala zřejměji než výstavba dálnice. Děti Země podávají na rozhodnutí Ústavního soudu stížnost k rukám jeho předsedy JUDr. Kesslera, tou se však Ústavní soud vůbec nemusí zabývat. Děti Země podaly na vládu a ministerstvo dopravy žalobu také ke správnímu soudu. Ten v této věci dosud nezasedl.
Jiří Neustupa

Mapka

komunik.úsek doba výstavby cena (mld. Kč) délka (km)
H1 dostavba silničního okruhu 1996-po 2005 17,8 44,5
D1 Praha-Mirošovice (1) 1996-19980,5 -
D1 Vyškov-Mořice (2) 1998-20022 15
D1 Mořice-Zlín-hranice ČR (3)2002-200711,2 85,2
D3 Praha-Tábor (1)1998-200413,7 70
D3 Tábor-Č.Buděj.-hranice (2)2001-20078,7100
D5 Ejpovice-Plzeň (obchvat)- hranice ČR (1)1995-19991282
D8 Úžice-Lovosice (1)1995-20005,539,6
D8 Lovosice-hranice ČR (2) 1998-20026,6 36,7
D11 Libice n/Cidl.-Hradec Kr.(1)1997-2002 5,348,1
D11 Hradec Králové-Trutnov- hranice ČR (2)1999-20068,854,8
D35 Lipník n/Bečvou-Olomouc (obchvat)-Křelov (1)1995-20015,334,1
D47 Chropyně-Lipník n/B.(1) 2003-20073,9 30
D47 Lipník n/Bečvou-Ostrava- hranice ČR (2)1997-200512,280
R4 Skalka-Nová Hospoda (1) 1997-20054,446,2
komunik.úsek doba výstavby cena (mld. Kč) délka (km)
R6Praha-Velká Dobrá (1)1996-20031,6 16,8
R6N. Strašecí-KarlovyVary- Cheb (2)1999-2006 780
R6obchvat Chebu (3)1995-1999 215,9
R7obchvat Slaného (1) 1995-19980,3 5
R7obchvat Loun (2)1996-2000 0,713
R7drobné dostavby (3) 1995-20010,3 7
R34České Budějovice-Třeboň1995-2002 1,820,7
R35Hrádek n/Nisou-Liberec- Ohrazenice (1)1995-20021,936
R35Úlibice-Hradec Králové- Mohelnice (2)1999-po 200511,8138
R43Troubsko-Sebranice (1)1997-2005 3,438
R48obchvat Bělotína (1)1996-19980,3 2
R48Příbor-Frýdek-Místek-Český Těšín (2)1995-20054,3 43,2
R52Rajhrad-Pohořelice (1)1995-19972,521,4
R55Tlumačov-Otrokovice-Staré Město1997-po20053,627,4

Čedič z Tlustce nebo ze Skotska ?

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ - Návrh na odepsání 48 procent zásob čediče na Tlustci a snížení jeho vrcholu o 20 metrů odešle ještě tento týden Ministerstvu životního prostředí referát životního prostředí při okresním úřadu v České Lípě. Uvedl to 9. května na tiskové konferenci v Jablonném v Podještědí vedoucí referátu Pavel Havránek. Podle jeho sdělení tuto variantu podpořil svým stanoviskem Územní odbor ministerstva životního prostředí v Liberci a vyjádřil se k němu i Obvodní báňský úřad. Ministerstvo by o odepsání ložiska mělo rozhodnout v souladu se zákonem do 30 dnů.

I v tomto případě by podle vyjádření jednatele těžařské společnosti Beron Antonína Mojžíše trvala těžba v této lokalitě ještě minimálně 60 let. „Odpis poloviny zásob je nemyslitelný. Předpokládáme odepsání třetiny ložiska, za níž budeme žádat na ministerstvu hospodářství náhradu ušlého zisku ve výši 270 milionů korun,” doplnil. Beron předpokládá, že těžbou dojde ke snížení vrcholu kopce o 40 až 90 metrů.

Odepsání poloviny ložiska podle A. Mojžíše představuje tržní hodnotu ve výši 12,5 miliardy korun. Čedič z lomu Brniště na Tlustci patří k nekvalitnějším ve střední Evropě. Vysoká pevnost, malá nasákavost a mrazuvzdornost jsou předpokladem jeho použití při modernizaci železničních koridorů z Děčína do Břeclavi. „Pokud se nebude těžit na Tlustci, bude se těžit v jiných lokalitách méně kvalitní surovina nebo dovážet čedič ze Skotska,” konstatoval A. Mojžíš.

Geobotanik Richard Višňák potvrdil, že Tlustec je výjimečnou botanickou lokalitou prvního řádu. Podle jeho názoru měl Okresní úřad prosadit vyhlášení této oblasti za přírodní rezervaci. Ten namísto toho zpochybnil i existenci biocentra na Tlustci. Nadace Lemberk požaduje podle vyjádření jejího ředitele Jakuba Kaše okamžité zastavení těžby ve vrcholové části. „Jakékoliv snížení vrcholu znamená zánik ekologické lokality, likvidaci zbytku divoké přírody,” uvedl J. Kaše. Odborníci se domnívají, že snížení vrcholu může mít i klimatické důsledky.

Těžařská společnost Beron provedla v letošním roce na Tlustci již dva komorové odstřely. Třetí, k němuž dojde podle sdělení A. Mojžíše během měsíce, bude mít za důsledek poklesnutí vrcholu kopce. V letošním roce hodlá vytěžit Beron na Tlustci asi 600 000 tun čediče, což je o 15 procent více než v minulém roce. Celkové zásoby ložiska se odhadují na 120 milionů tun.
P. Laurinová, ČTA, 9. května

Automobilů rychle přibývá

PRAHA - Koncept územního plánu Prahy, který Útvar rozvoje hlavního města Prahy předložil veřejnosti na podzim roku 1995, je nejen podle odborné veřejností nedostatečný.

„Jsme přesvědčeni, že vedle konceptu Útvaru rozvoje hl. m. Prahy měly být veřejnosti představeny i alternativní dopravní koncepce vypracované nezávislými odborníky,” řekl ČTA zástupce ekologické organizace Brontosaurus Praha 7, Jan Činčera.

„Důrazně protestujeme proti zamýšlené výstavbě další rychlostní komunikace v centru Prahy. Tou by se měla stát výstavba severozápadního úseku tzv. městského okruhu v té podobě, jak je obsažena v konceptu územního plánu Prahy,” dodal Jan Činčera.

Komunikace, jejíž výstavba by si vyžádala investici několika milionů korun, by do centra města přivedla další tranzitní dopravu a znamenala by další ohrožení pro životní prostředí Prahy.

Od roku 1990 vzrostl počet motorových vozidel v Praze o více než 50 procent. Stejné zvýšení trvalo před rokem 1990 celých 26 let. Nárůst je přitom v Praze zhruba pětkrát rychlejší v porovnání s ostatním územím ČR. Na tisíc obyvatel připadá dnes v Praze zhruba 440 automobilů.
Petr Roch, ČTA, 28. dubna


Reprezentant ODS uzavírá sérii rozhovorů o ekologických programech politických stran

Není doba na ekologické daně

Občanská demokratická strana je se 66 poslanci nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně. Po sloučení s KDS drží křeslo ministra životního prostředí. Její předvolební preference se pohybují mezi 25-30%.

Názory ODS na ochranu životního prostředí tlumočil EkoListu Ing. Vladislav Bízek, náměstek ministra životního prostředí.

Jak hodnotíte současnou vládní ekologickou politiku v porovnání s politikou vlády předešlé?

To nejde srovnávat. Předešlá vláda budovala systém, který se nestačil projevit. Zákony byly přijaty v letech 1990 až 1992 a projevovat se začaly prakticky až v roce 1993. Úkolem této vlády nebylo vytvářet další a další zákony. Většinu zákonů už máme, i když chybí zákon o chemikáliích, zákon o prevenci havárií, zákon o starých ekologických škodách a zákon o nakládání s geneticky modifikovnými organismy. Úkolem této vlády bylo uvádět zákony do života, dohlížet na to, aby byly plněny a aby tam, kde je to třeba, došlo k  žádoucím změnám. Co se týče výsledků, myslím, že čísla jsou poměrně jednoznačná. Zlepšení, které se projevuje od roku 1993, už nejde připsat poklesu výroby, protože meziroční pokles v letech 1992-1993 byl zhruba 1% hrubého domácího produktu (HDP) a od té doby již vzrůstá jak HDP, tak průmyslová výroba. Zlepšení vyplývá z náběhu účinnosti zákonů, z poměrně velkých investic a z aktivního přístupu měst, obcí a průmyslu.

My jako ODS si myslíme, že směr je správný, že se hodně udělalo, ale že ještě zdaleka nejsme u konce, že to bude stát ještě hodně úsilí a hodně peněz. Mimochodem, investice za rok 1995 se pohybovaly mezi 31-35 miliardami. Je to tedy zhruba 2,7 procenta HDP.

Jaká bude politika ODS v oblasti neobnovitelných zdrojů?

Chceme nový horní zákon, který by jasně definoval novou úlohu státu, vlastníků pozemků a obcí.

Jaké by měly být pravomoce jednotlivých účastníků v procesu povolování průzkumu a těžby surovin?

Z naší filozofie vyplývá, že největší pravomoce by měl mít vlastník pozemku a velkou pravomoc by měla mít obec. Jsme strana, která vychází z občanského principu a z důrazu na soukromé vlastnictví. Takže úloha státu by do budoucna měla být spíše menší.

Jaké pravomoce navrhujete pro Ministerstvo životního prostředí?

Osobně si myslím, že je chyba, že u ministerstva není územní plán. Při slučování ministerstev hospodářství a průmyslu by se mohl územní plán vrátit zpátky. Dovedl bych si na ministerstvu představit některé pravomoce, které má v současnosti hygienická služba. Chtěli bychom mít i pravomoce v nakládání s chemikáliemi (podle nového zákona). Měli bychom být kompetentní orgán při zavádění ekologického řízení podniku (ve smyslu direktivy Evropské unie). Jde ale o názor můj, ODS bude o kompetencích jednotlivých ministerstev hovořit po volbách.

Jaké konkrétní ekonomické nástroje navrhuje ODS k ochraně životního prostředí?

Celková suma úlev (daňových zvýhodnění) byla 2,5 miliardy korun v roce 1995. To je poměrně málo, musí se ale najít rovnováha. Obecně chceme daně co nejnižší a daňový systém co nejpřehlednější, čímž se sníží riziko daňových úniků. Jsou případy, kdy daňové výjimky a úlevy být mohou, a to zejména v oblasti životního prostředí. Hlavní ekonomický nástroj v ochraně životního prostředí v ČR ale nejsou daně, ale poplatky za znečišťování a ukládání odpadu. Daňové úlevy jsou doplňkové. Navíc cítíme, že jsou někdy nepřehledné a v některých případech by se měly odstranit. Například úlevy pro budovatele nových skládek, kterých je již dostatek. Co se týká ekologické daně - myslíme si, že u nás doba na ekologickou daňovou reformu zatím není. Např. uhlíkovou daň má jen 5 států na světě. Změny budou v poplatcích za znečišťování ovzduší a vypouštění odpadních vod. Poplatky by se měly zvýšit, měl by se ale rozšířit i odklad v případě, že původce začal investovat do nápravných opatření. O uhlíkové dani je možno uvažovat až po srovnání ceny elektřiny a plynu. Za existence regulovaných cen to nemá smysl.

Plánujete uvolnění cen energií?

Z hlediska životního prostředí bychom samozřejmě chtěli, aby k uvolnění došlo co nejrychleji, nicméně chápeme důvody, pro které to zatím nejde. Zvýšení cen energií má sociální dopad, má dopad na konkurenceschopnost našich výrobků v zahraničí. Naše obchodní bilance není dobrá, proto by nebylo vhodné situaci nějakým šokem ještě zhoršit. Budeme se ale snažit ceny co nejrychleji narovnat.

Budete motivovat k úsporám energie?

Samozřejmě ano, nejlepší motivací je opravdová cena. Jakmile se zdražila voda, tak klesla spotřeba vody o 20%. Na podporu úspor je zřízena Česká energetická agentura. Také Státní fond životního prostředí jde myslím správným směrem. Například je nyní možné žádat o podporu na kogenerační jednotky bez ohledu na výkon a zavedli jsme zde i novou podporu - změkčování komerčních úvěrů. V rámci pilotního projektu zkoušíme i obchodovatelná emisní povolení.

Jakým způsobem chce ODS upravit přístup k informacím o životním prostředí? Bude mít občan právo vědět, co pouští do vzduchu a vody chemička v jeho sousedství?

Pokud to nebude v rozporu s obchodním tajemstvím. Problém je, že např. ze složení odpadních vod se dá velmi jednoduše poznat technologie. Evropská hospodářská komise chystá konvenci o účasti veřejnosti a právu na informace. Bude do roku 2000 a ČR se k ní připojí. Myslím si, že informace o stavu životního prostředí v ČR existují. Někdy se ovšem získávají těžko, a to i pro MŽP. Budeme iniciovat vznik zákona o právu na informace o životním prostředí, je to podmínkou Evropské unie.

Trochu mne ve vašem volebním programu zarazila podpora individuální automobilové dopravy...

Lidé chtějí individuální automobilovou dopravu. My jim to můžeme buď zakázat (což žádný demokratický stát nemůže), nebo se snažit minimalizovat negativní dopady této dopravy.

Co podpora hromadné dopravy?

To také jde, ale občané chtějí jezdit svými vlastními vozy. Pokud mám informace, tak podpora hromadné dopravy nikde příliš nefungovala, lidé to auto stejně chtějí. Je to asi dlouhodobá otázka ekologické výchovy.

Stát ale podporuje finančně individuální automobilovou dopravu výstavbou dálnic?

Stát podporuje především infrastruktury, nepodporuje vybavenost auty, ani ceny pohonných hmot nejsou nejnižší. Ta síť se musí dobudovat, od roku 1989 se změnil směr hmotnostních toků. Dříve směřovaly od nás na východ a zpět, teď je daleko více kontaktů se západními partnery. V řadě případů navíc exponované tahy vedou městy nebo jinými nevhodnými místy. Proto si myslím, že novou dálniční síť potřebujeme.

Děkuji za rozhovor.
Pavel Činčera Volby 1996

Politici diskutovali v Olomouci

Zástupci devíti politických stran se sešli 30. dubna na diskusním setkání „S politiky do lesa nechodím” v rámci Ekologických dnů v Olomouci. KSČM zastupoval Miloslav Ransdorf, ODS Miroslav Macek, SPR-RSČ místní aktivista František Kalášek, DEU Alena Hromádková, KDU-ČSL poslanec Parlamentu Pavel Šafařík, za ODA byl přítomen Daniel Kroupa, za Stranu zelených Roman Haken, za SD-LSNS Jiří Dienstbier a za ČSSD Pavel Dostál.

Vzhledem k rozsahu článku jen telegrafické a subjektivní postřehy. František Kalášek byl celkem mimo, Alena Hromádková se snažila životní prostředí převést na morálku a podvody při volbách. Daniel Kroupa vystupoval velmi „ekologicky”, leč potvrdil rozpor mezi mezi „zeleným” a Dlouhého křídlem v ODA. Miroslav Macek slíbil i ekologickou daň, kterou však ODS v programu nemá, ač Macek tvrdí opak. Pavel Šafařík byl dost nevýrazný a opatrný, avšak rozhodně ne populistický. Miloslav Ransdorf se snažil tvrdě útočit na vládu, leč v problematice se příliš neorientuje. Pavel Dostál spíše mlčel, zajímavé postřehy měl k těžbě zlata v Mokrsku. Roman Haken byl asi nejvíce věcně v obraze, jím nastíněná zahraničně-bezpečnostní politika SZ mne neuchvátila. Jiří Dienstbier působil seriózně, zdůrazňoval ekologickou daňovou reformu a zanechal ve mně nejlepší dojem.
(dek)

Pověz mi, která strana je nejkrásnější ?

Nová publikace Zeleného kruhu vám pomůže správně zvolit v parlamentních volbách

Před volbami všechny strany slibují, že se budou starat o životní prostředí.

Většina lidí samozřejmě nemá čas si celé volební období dělat poznámky o aktivitách jednotlivých stran v této (ani v jiné) oblasti. Před volbami pak stojíme zmateni - co jsou plané předvolební sliby a co je trvalý trend v politice strany?

Voličům se zájmem o poměr slov a skutků politických stran na tomto poli vyšel vstříc počin Kanceláře Zeleného kruhu a dalších organizací spočívající ve srovnávací analýze na téma Politické strany a životní prostředí. V podobě l20-ti stránkové přehledné brožury ji organizátoři v těchto dnech - jako příspěvek ke Dni Země ´96 - nabízejí veřejnosti pod názvem „Pověz mi, kdo je nejkrásnější.” Je třeba zdůraznit, že smyslem publikace nebylo doporučit „ekologicky se chovající” stranu, nýbrž zpracovat nestranné, nekomentované srovnání, z něhož si závěry musí volič učinit sám.

Ve studii jsou zpracovávány postoje osmi stran, které v říjnu 1995 dosáhly podle IVVM volebních preferencí přes 2%. Šlo o ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPR-RSČ, ODA, LB a SD-LSNS. Autoři projektu, na němž se podílely vedle řady ekologických organizací mj. Společnost pro sociální bádání a Ústav pro ekopolitiku, se zaměřili na tři informační zdroje: tisk - vypracován byl přehled výroků tiskových mluvčích či představitelů stran odrážejících postoje k zásadním otázkám ochrany prostředí; přehled hlasování jednotlivých poslaneckých klubů parlamentu o zákonech k životnímu prostředí; volební programy stran pro nadcházející volby. Jejich rozbor byl doplněn rozhovory s reprezentanty jednotlivých stran. Tyto rozhovory odmítly poskytnout SPR-RSČ a ODS.

První část věnovaná výrokům politiků v médiích může výsledný obraz jen dokreslit. Není však bez zajímavosti konfrontace výroků z let l993-95 se zněním současných volebních programů.

V druhé pasáži zaměřené na mapování parlamentních aktivit bylo vzhledem k technickým komplikacím registrace hlasování v parlamentu možno pro názornost využít jen přehledů hlasování k zákonům a pozměňovacím návrhům od konce roku l994. Nejvíce se diskutovalo o zákonu o lesích (115 pozměňovacích návrhů) a k ozónovému zákonu i jeho novele. Na vzorku dostatečně podložených i diskutovaných zákonů (lesní, ozónový, o vnitrozemské plavbě a ochraně spotřebitele) lze doložit, že ve třech ze čtyř případů hlasovala ve prospěch z ekologického hlediska negativních návrhů většina klubu LB, v polovině případů je podpořila většina klubů ODS a KSČM. Převážně pro pozitivní opatření hlasovaly kluby ČSSD, ODA a KDU- ČSL, jednoznačně nepodporoval pozitivní opatření klub žádný.

Z třetího oddílu vyhrazenému analýze volebních programů a slibů plyne, že nejčastěji chtějí politické strany řešit následující:

1. Dopracovat legislativu. Přestože v ročence MŽP z roku l990 se píše, že „právní předpisy jako jeden z hlavních nástrojů by měly být postupně zpracovány spolu s ostatními nástroji do roku 1993”, řada důležitých zákonů ještě chybí. Od roku 1993 bylo přijato osm nových či pozměněných norem (jen v r. l991 jich bylo 9). Během volebního období byly postupně oslabovány pravomoce MŽP - v oblasti územního plánování, lesů, předkladatelem horního zákona je po dohadech ministerstvo hospodářství... Ke ztrátě kompetencí k územnímu plánování se F. Benda vyjádřil takto: „Myslím, že svým způsobem můžeme ekologizovat jiná ministerstva. My tu změnu proto posuzujeme i tak, že je to, jako když vdáváte dceru.” (Prostor, 1993). 2. Upravit poplatky za vypouštění znečišťujících látek (v programu ODS, KDU-ČSL, SPR- RSČ, ODA). Zákon o ovzduší z roku 1991 stanovil limity, kterých mají podniky v roce 1998 dosáhnout. Zdaleka ne všechny podniky je budou schopny dodržet a lze očekávat silný tlak na změkčení zákona, příp. udělování výjimek. Pro přechodnou dobu navrhují zavést obchodovatelné licence ODA a SD-LSNS.

3. Zavést ekologické daně. (Daň na ochranu životního prostředí je podle zákona o soustavě daní její součástí, je však jedinou daní dosud nezavedenou.) Požadavek zatížit produkce, které výrazně a dlouhodobě škodí prostředí, je zmíněn v programu ČSSD (v duchu legislativy EU), v programu ODA (zdanit vstupy pro výrobu obalů, paliva, surovinová daň), také KDU-ČSL chce posílit odpovědnost podnikatelů za škody na životním prostředí ekologickou daní. KSČM hovoří o progresivních ekodaních, SD-LSNS navrhují ekologickou daňovou reformu (stěžejní bod jejich programu). V interview se k nutnosti ekologizace daňové soustavy přihlásily všechny strany (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODA, LB). Nevyjádřila se ODS (v programu hovoří o přehlednosti daňového systému a o zvýrazňování prvků zvýhodňujících výrobky a činnosti šetrné k životnímu prostředí) a SPR-RSČ (hovoří o daňových úlevách).

4. Postupně narovnávat ceny energií, jako základní předpoklad energetických úspor. Zde se shodují všechny strany s výjimkou SPR-RSČ, která se nevyjádřila. ODS, ODA, KDU-ČSL se o postupné deregulaci cen energií zmiňují ve volebních programech. SD- LSNS, ČSSD, LB a KSČM se k této otázce ve svých programech nevyjadřují. Z interview vyplynulo, že výhledově s postupnou deregulaci cen počítají. KSČM, LB a ČSSD hovoří zároveň o sociální kompenzaci potřebným.

5. Zlepšit informovanost o stavu životního prostředí a možném ekologicky šetrném chování. ODA navrhuje informační centra ve spolupráci státu, samospráv a občanských iniciativ a každoročně předkládat parlamentu výroční zprávu o životním prostředí. ČSSD hovoří o státním systému ochrany spotřebitelů, o rozšíření programu ekologicky šetrných výrobků na předměty běžné spotřeby. LB je pro informační centra při jednotlivých stupních státní správy. SD-LSNS chybí zákon o označování výrobků informacemi jak naložit s obalem. Strany se vesměs shodují (až na KDU-ČSL, ODS, SPR-RSČ) na potřebě zákona o přístupu k informacím a jejich ochraně. Všechny strany chtějí posilovat samosprávné prvky demokracie, podporují občanské iniciativy a nevládní organizace (kromě ODS, republikáni namísto toho hovoří o místní samosprávě).

Publikaci „Pověz mi, kdo je nejkrásnější (Politické strany a životní prostředi)” distribuuje Zelený kruh, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2, tel. (02) 296048.

Volby 1996- fakta a čísla

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začínají v pátek 31. května ve 14:00 a končí v sobotu 1. června ve 14:00. Volí se celkem 200 poslanců. Dále uvádíme abecední seznam stran, které podaly kandidátní listiny; v závorce je uvedena zkratka strany a číslo její kandidátní listiny:

Celostátní aktiv občanů (CAO, 20); Česká pravice (ČP, 14); Česká strana sociálně demokratická (ČSSD, 2); Českomoravská unie středu (ČMUS, 13); Demokratická unie (DEU, 7); Důchodci za životní jistoty (DŽJ, 11); Hnutí samosprávné Moravy a Slezska - Moravské národní sjednocení (HSMS- MNSj, 19); Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM, 15); Křesťanská a demokratická unie - Čs. strana lidová (KDU-ČSL, 10); Levý blok (LB, 18); Moravská národní strana - Hnutí slezskomoravského sjednocení (MNS- HSMSj, 6); Nezávislí (5); Občanská demokratická aliance (ODA, 8); Občanská demokratická strana (ODS, 3); Pravý blok (PB, 4); Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ, 17); Strana československých komunistů (SČK, 9); Strana demokratické levice (SDL, 12); Strana zelených (SZ, 16); Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální (SD-LSNS, 1).