V přÚtĂch tĹ™iceti letech zĹŻstane poÄŤet obyvatel v prĹŻmyslovĂ˝ch zemĂch na souÄŤasnĂ© Ăşrovni, ale v Africe a Asii velikost populace dramaticky vzroste. Ve svĂ© vĂ˝roÄŤnĂ zprávÄ› to uvádĂ soukromá americká organizace Úřad pro studium populace (The Population Reference Bureau), která se populaÄŤnĂmi trendy zabĂ˝vá tĂ©měř 70 let. Zpráva vycházĂ z pĹ™edpokladu, Ĺľe budou pokraÄŤovat souÄŤasnĂ© trendy vĂ˝voje porodnosti a Ăşmrtnosti. Evropská populace zestárne, coĹľ bude znamenat zejmĂ©na menšà penze a zmÄ›nu ve struktuĹ™e poptávky po zbožà a sluĹľbách. NejvĂce obyvatel na svÄ›tÄ› - 1,25 miliardy - má ÄŚĂna. Ale mĂra porodnosti v ÄŚĂnÄ› je nynĂ dokonce o trochu nižšà neĹľ v USA a tĹ™ikrát menšà neĹľ v Indii. V roce 2025 by tak v ÄŚĂnÄ› mohlo ĹľĂt 1,5 miliardy lidĂ a v Indii 1,4 miliardy. Africká populace prudce poroste. Podle zprávy se do roku 2025 poÄŤet obyvatel Afriky zdvojnásobĂ a NigĂ©rie bude po Pákistánu a IndonĂ©sii šestou nejlidnatÄ›jšà zemĂ svÄ›ta. Dodejme, Ĺľe podle jinĂ© zprávy dosáhl k letošnĂmu Dni ZemÄ› poÄŤet obyvatel našà planety 5 819 940 000. (voa, dek)
PRAHA-V zasedacĂm sále Senátu Parlamentu ÄŚeskĂ© republiky v praĹľskĂ©m ValdštejnskĂ©m paláci probÄ›hlo dalšà zasedánĂ SnÄ›mu dÄ›tĂ ÄŚeskĂ© republiky pro ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. MladĂ© sleÄŤny poslankynÄ› a páni poslanci se ptali neohroĹľenÄ›, ale hlavnÄ› velice konkrĂ©tnÄ› a vÄ›cnÄ›. Na jejich otázky odpovĂdali zástupci jednotlivĂ˝ch resortĹŻ ÄŤeskĂ© vlády, napĹ™Ăklad námÄ›stek ministra ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Vladislav BĂzek nebo Petr Nouza z Ministerstva prĹŻmyslu a obchodu. Ĺ koda, Ĺľe nebyli pĹ™Ătomni poslanci ze skuteÄŤnĂ© SnÄ›movny. MnozĂ z nich by si mohli z tÄ›chto dÄ›tĂ vzĂt pĹ™Ăklad. MinistĹ™i SkalickĂ˝ a Lux, kteřà mÄ›li pĹŻvodnÄ› takĂ© ÄŤelit dotazĹŻm zástupcĹŻ SnÄ›mu, nakonec nepĹ™išli kvĹŻli jednánĂ PoslaneckĂ© SnÄ›movny. (kaš)
PRAHA-SouÄŤasná politická a ekonomická nestabilita bude mĂt zĹ™ejmÄ› vliv i na politiku státu v oblasti ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. Na svĹŻj post uĹľ rezignoval ministr prĹŻmyslu a obchodu VladimĂr DlouhĂ˝ (ODA), tedy muĹľ, kterĂ©mu byl v minulosti udÄ›len titul Ropáka a kterĂ©mu ekologickĂ© organizace vyÄŤĂtaly prosazovánĂ dostavby TemelĂna. VladimĂr DlouhĂ˝ tak zĹ™ejmÄ› nesplnĂ svĹŻj slib zahájit s ekology dialog o TemelĂnu a poskytnout jim dosud utajovanĂ© informace o vlivu budovanĂ© jadernĂ© elektrárny na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. JakĂ˝ bude postoj jeho nástupce, právnĂka Karla KĂĽhnla, je velkou neznámou. Ekonomická krize a z nĂ vyplĂ˝vajĂcĂ rozpoÄŤtovĂ© škrty se samozĹ™ejmÄ› mohou dotknout napĹ™Ăklad vĂ˝stavby dálnic nebo naopak dotacĂ do veĹ™ejnĂ© dopravy. HnutĂ DUHA jiĹľ poukázalo na to, Ĺľe pokles kursu koruny zvýšà náklady na dostavbu TemelĂna. OhlášenĂ© sniĹľovánĂ ĹľivotnĂ ĂşrovnÄ› mĹŻĹľe vĂ©st k tlaku na odloĹľenĂ plánovanĂ© deregulace cen energiĂ. (dek)
PRAHA-Návrh zákona o nakládánĂ s geneticky modifikovanĂ˝mi organismy by mÄ›l bĂ˝t dokonÄŤen v letošnĂm roce Ministerstvem ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ ÄŚR. VyplĂ˝vá to ze zprávy Kanceláře Akademie vÄ›d ÄŚR. Zákon má podle tÄ›chto informacĂ umoĹľnit v ÄŚR vyuĹľitĂ všech pĹ™ĂnosĹŻ modernĂ biotechnologie pĹ™i zachovánĂ pravidel pĹ™edběžnĂ© opatrnosti, zajistit nejkvalifikovanÄ›jšà dohled nad všemi bezpeÄŤnostnĂmi pĹ™edpisy a odstranit moĹľnost omezenĂ vĂ˝vozu našich zemÄ›dÄ›lskĂ˝ch i prĹŻmyslovĂ˝ch produktĹŻ. Skupina odbornĂkĹŻ, která na podobÄ› zákona spolupracuje, má podle tĂ©to zprávy zabezpeÄŤit, aby nebyl ovlivnÄ›n souběžnou pĹ™Ăpravou zákona o nebezpeÄŤnĂ˝ch látkách. Od roku 1975 probÄ›hly na svÄ›tÄ› statisĂce genovĂ˝ch manipulacĂ, byly vytvoĹ™eny desetitisĂce geneticky modifikovanĂ˝ch organismĹŻ a mnoho jich je běžnÄ› v prodejnĂ sĂti. Doposud nebyly zjištÄ›ny žádnĂ© negativnà účinky tÄ›chto organismĹŻ ani na ÄŤlovÄ›ka, ani na pĹ™Ărodu, uvádĂ se ve zprávÄ› Kanceláře Akademie vÄ›d. (ÄŤti)
Odbor ochrany pĹ™Ărody Ministerstva ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ ÄŚR pĹ™erušil Ĺ™ĂzenĂ o vĂ˝jimce, která by umoĹľnila firmÄ› AKVA KB postavit pĹ™ehradu ve Vesci nedaleko Liberce. Proti projektu se stavĂ ekologická organizace DÄ›ti ZemÄ›. Podle stanoviska Agentury ochrany pĹ™Ărody a krajiny, která je poradnĂ orgánem MĹ˝P, je lokalita (na snĂmku) z botanickĂ©ho a krajinnĂ©ho hlediska velmi cenná a ĹľijĂ v nĂ zvlášť chránÄ›nĂ© druhy ĹľivoÄŤichĹŻ. Náhrada pĹ™irozenĂ©ho meandru potoka rekreaÄŤnĂ nádržà je proto nežádoucĂ. MĹ˝P nynĂ firmÄ› AKVA KB naĹ™Ădilo provedenĂ komplexnĂho biologickĂ©ho prĹŻzkumu, kterĂ˝ bude trvat nejmĂ©nÄ› rok. (dek)
DopravnĂ strategie ÄŚeskĂ© republiky nemá bĂ˝t posouzena podle vlivĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ
Ministerstvo dopravy definitivně potvrdilo, že nehodlá dopustit, aby byla připravovaná dopravnà politika posouzena z hlediska vlivů na životnà prostředà podle zákona č. 244/92 Sb.
V odpovÄ›di na memorandum zástupcĹŻ ekologickĂ˝ch organizacĂ a nezávislĂ˝ch dopravnĂch odbornĂkĹŻ to uvedl ministr ĹĂman. (Text memoranda jsme otiskli v EkoListu 4/97). Bude tomu tak prĂ˝ z vÄ›cnĂ˝ch a formálnĂch dĹŻvodĹŻ. Tyto dĹŻvody uĹľ ministr nijak dále nespecifikoval.
VedoucĂ jednoho z odborĹŻ ministerstva dopravy ing. Zubek 20. kvÄ›tna na tiskovĂ© konferenci stanovisko ministerstva potvrdil. Zubek nepopĹ™el, Ĺľe ministerstvo se tĂm dopustĂ porušenĂ zákona, prohlásil ale, Ĺľe ani ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ nenechalo svĹŻj materiál Politika ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ procesem posouzenĂ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ projĂt. Ing. Zubek bohuĹľel zapomnÄ›l na to, Ĺľe orgán státnĂ správy, kterĂ˝ proces posouzenĂ vlivĹŻ na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ vede (tedy MĹ˝P), neposuzuje podle paragrafu 14 odstavce 4 tohoto zákona koncepce, kterĂ© sám pĹ™edloĹľĂ.
Ministerstvo dopravy se tĂmto nezákonnĂ˝m postupem vystavuje nebezpeÄŤĂ, Ĺľe ĂšstavnĂ soud v budoucnosti platnost dopravnĂ koncepce zrušĂ.
Ministerstvo jiĹľ zmĂnÄ›nou koncepci, kterou nazvalo DopravnĂ strategie ÄŚeskĂ© republiky, vypracovalo, zatĂm ji však oficiálnÄ› nezveĹ™ejnilo. Redakci EkoListu se dokument podaĹ™ilo zĂskat. Pro uĹľivatele Internetu je materiál pĹ™ĂstupnĂ˝ na stránkách EkoListu na adrese <http://www.ecn.cz/env/organ/bezk/ekolist/stratuvo.htm>.
Lze oÄŤekávat, Ĺľe pokud by zákon byl dodrĹľen, nebyla by role pĹ™ekladatele posuzovanĂ© koncepce, tedy ministerstva dopravy, vĹŻbec jednoduchá. Stát v tomto návrhu dopravnĂ koncepce oÄŤekává do roku 2005 nárĹŻst nákladnĂ silniÄŤnĂ dopravy o dalšĂch vĂce neĹľ 50%, individuálnĂ automobilovĂ© dopravy pak o jednu ÄŤtvrtinu. Tomuto trendu hodlá stát vyjĂt vstĹ™Ăc budovánĂm dalšĂch kapacitnĂch silnic a dálnic. Návrh koncepce vĂ˝slovnÄ› doporuÄŤuje financovat tyto stavby z pĹŻjÄŤek.
TĹ™etina ĹľelezniÄŤnĂ sĂtÄ›, tedy všechny regionálnĂ tratÄ›, majĂ bĂ˝t nabĂdnuty k privatizaci bez stanovenĂ podmĂnky zachovánĂ provozu. TratÄ›, o kterĂ© nebude mĂt nikdo zájem, budou zrušeny. MajitelĹŻm zprivatizovanĂ˝ch tratĂ má bĂ˝t na provozovánĂ osobnĂ dopravy poskytnuta dotace do výše pĹ™ĂspÄ›vku na dopravu autobusovou. Ĺ˝elezniÄŤnĂ dopravce si pĹ™itom bude i nadále nucen plnÄ› hradit náklady na svojĂ dopravnĂ cestu.
Harmonizace podmĂnek pro jednotlivĂ© druhy dopravy zahrnujĂcĂ i poplatky za dopady na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ nemá bĂ˝t do roku 2005 našĂm cĂlem. Vzhledem k tomu, Ĺľe harmonizace podmĂnek je oficiálnĂm plánem EvropskĂ© unie, má se prominutĂ tĂ©to podmĂnky stát dokonce pĹ™edmÄ›tem vyjednávánĂ o podmĂnkách našeho ÄŤlenstvĂ v EU.
V pondÄ›lĂ 19. kvÄ›tna pĹ™edloĹľil ministr ĹĂman poradÄ› ekonomickĂ˝ch ministrĹŻ Teze reformy Ĺľeleznice a ÄŚeskĂ˝ch drah, kterĂ© jeho úřad zpracovává z vlastnĂ iniciativy paralelnÄ› s koncepcĂ dopravnĂ. O obsahu tohoto materiálu jsme informovali v minulĂ©m ÄŤĂsle EkoListu. MinistĹ™i teze projednali a vrátili Ing.. ĹĂmanovi k dopracovánĂ s tĂm, Ĺľe schválili jeho postoj k dalšĂmu osudu regionálnĂch tratĂ.
Proti zámÄ›rĹŻm ministerstva dopravy protestuje kromÄ› ĹľelezniÄŤnĂch odborĹŻ takĂ© celá Ĺ™ada ekologickĂ˝ch organizacĂ. Ăšstav pro ekopolitiku pĹ™edloĹľil 20. kvÄ›tna na tiskovĂ© konferenci poĹľadavky na obsah dopravnĂ koncepce. Jejich součástĂ je i posouzenĂ vlivĹŻ navrhovanĂ© koncepce na ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ. HnutĂ DUHA zaÄŤalo pĹ™ed jednánĂm vlády 19. kvÄ›tna distribuovat po ÄŤeskĂ© ĹľelezniÄŤnĂ sĂti letáčky upozorĹujĂcĂ na vládnĂ zámÄ›ry zrušit jednu tĹ™etinu tratĂ. TÄ›snÄ› pĹ™ed jednánĂm ministrĹŻ uskuteÄŤnilo HnutĂ DUHA pĹ™ed budovou Úřadu vlády happening s cĂlem vyjádĹ™it svĹŻj nesouhlas s prosazovanou dopravnĂ politikou.
ÄŚlenky HnutĂ DUHA protestujĂ pĹ™ed Úřadem vlády v Praze na KlárovÄ› proti plánĹŻm ministra ĹĂmana.
Foto: Radek SvĂtil /EkoList
PRAHA - O pronájmu ĂşzkokolejnĂ© tratÄ› JindĹ™ichĹŻv Hradec - Nová BystĹ™ice spoleÄŤnosti JindĹ™ichohradeckĂ© mĂstnĂ dráhy (JHMD) do dokonÄŤenĂ privatizace tĂ©to trati rozhodla 16. kvÄ›tna SprávnĂ rada ÄŚeskĂ˝ch drah. Privatizaci tĂ©to trati odsouhlasila Vláda ÄŚR koncem bĹ™ezna letošnĂho roku. Majitelem trati by se mÄ›la stát právÄ› JHMD, která zde jiĹľ nÄ›kolik let provozuje dopravu vlastnĂmi vlaky. Na uvedenĂ© trati vyhlásil jejĂ dosavadnĂ provozovatel ÄŚeskĂ© dráhy počátkem letošnĂho roku dlouhodobou vĂ˝luku. Tento postup se setkal s odmĂtavĂ˝m stanoviskem JHMD, která argumentovala, Ĺľe pĹ™erušenĂm provozu na tĂ©to trati hrozĂ celková devastace majetku a technickĂ©ho zaĹ™ĂzenĂ. (ÄŤti)
Jako hodnÄ› tmavĂ© ÄŤervenĂ© vĂno vypadala tekutina ve sklenÄ›nĂ© baĹce, která stála na stole pĹ™i tiskovĂ© konferenci ÄŤeskĂ© poboÄŤky organizace Greenpeace.
BaĹka ale ve skuteÄŤnosti obsahovala odpadnĂ vodu ze Synthesie Pardubice. Vodu, kterĂ© je tak zneÄŤištÄ›ná, Ĺľe ji firma radÄ›ji vypouštĂ pĹ™Ămo do Labe, aby si nezniÄŤila ÄŤistiÄŤku odpadnĂch vod.
AktivistĂ© Greenpeace pĹ™i svĂ© nedávnĂ© plavbÄ› po Labi odebrali celkem 57 vzorkĹŻ odpadnĂch vod z vĂ˝pustnĂch kanálĹŻ chemickĂ˝ch závodĹŻ Spolchemie ĂšstĂ nad Labem, Sepap Ĺ tÄ›tĂ, Spolana Neratovice a Synthesia Pardubice a zároveĹ osm vzorkĹŻ Ĺ™ĂÄŤnĂch sedimentĹŻ nad a pod vĂ˝pustÄ›mi tÄ›chto podnikĹŻ.
LaboratoĹ™ na univerzitÄ› v Exeteru v Británii provedla orientaÄŤnĂ rozbor vzorkĹŻ a urÄŤila, na jakĂ© látky je tĹ™eba se zaměřit. ÄŚeská laboratoĹ™ Ecochem provedla detailnĂ kvantitativnĂ rozbory. Organizace Greenpeace se tak za vĂce neĹľ 60 tisĂc korun, dozvÄ›dÄ›la smutnou pravdu o vodÄ› v Labi.
Prvnà šok jsme zaĹľili, kdyĹľ jsme pĹ™i odbÄ›rech jednotlivĂ˝ch vzorkĹŻ vidÄ›li, jakĂ© svinstvo teÄŤe do Ĺ™eky, z nĂĹľ lidĂ© pijĂ. DruhĂ˝ šok jsme utrpÄ›li, kdyĹľ jsme se dozvÄ›dÄ›li, Ĺľe to všechno mĹŻĹľe bĂ˝t v souladu se zákonem, prohlásil tiskovĂ˝ mluvÄŤĂ Greenpeace Václav VaškĹŻ.
Legislativa je v tĂ©to oblasti zatĂm velice chatrná. Podle Ing. ÄŚestmĂra Hrdinky, koordinátora toxickĂ© kampanÄ› Greenpeace, posuzujeme ÄŤistotu v našich Ĺ™ekách podle velmi obecnĂ˝ch ukazatelĹŻ, jako je napĹ™Ăklad pH nebo biologická spotĹ™eba kyslĂku. VĹŻbec se nebere v potaz pĹ™Ătomnost tÄ›ch nejvÄ›tšĂch jedĹŻ, mezi něž patřà zejmĂ©na chlororganickĂ© látky jako dioxiny, PCB, hexachlorbenzen nebo DDT, vysvÄ›tlil ÄŚestmĂr Hrdinka, koordinátor toxickĂ© kampanÄ› Greenpeace.
Za nejzávaĹľnÄ›jšà povaĹľuje Greenpeace následujĂcĂ zjištÄ›nĂ:
Podnik Synthesia Pardubice vypouštĂ nejtoxiÄŤtÄ›jšà část svĂ˝ch odpadnĂch vod bez ÄŤištÄ›nĂ pĹ™Ămo do Labe. Hodnoty škodlivin naměřenĂ˝ch ve vzorcĂch odpadnĂch vod ze Synthesie pĹ™itom dosahujĂ enormnÄ› vysokĂ˝ch hodnot. To vše se dÄ›je s plnĂ˝m vÄ›domĂm a souhlasem OkresnĂho úřadu v PardubicĂch.
PĹ™i měřenĂ koncentrace toxickĂ˝ch látek (chloroform) z odpadnĂ vĂ˝pustÄ› Spolchemie se naměřenĂ© hodnoty mezi jednotlivĂ˝mi odbÄ›ry lišily aĹľ 650krát. To v praxi mĹŻĹľe znamenat, Ĺľe i v pĹ™Ăpadech, kdy tzv. slĂ©vanĂ© 8 nebo 24 hodinovĂ© vzorky vyhovujĂ limitĹŻm, náhlá zvýšenĂ koncentrace jedĹŻ v odpadnĂch vodách mohou poškodit vodnĂ ekosystĂ©m. AlarmujĂcĂ je rovněž pĹ™Ătomnost vysoce toxickĂ©ho karcinogenu hexachlorbenzenu v odpadnĂch vodách Spolchemie. Hexachlorbenzen je pĹ™itom jeden z jedĹŻ, kvĹŻli nimĹľ labskĂ© ryby stále ještÄ› nejsou jedlĂ©.
Podle Václava VaškĹŻ pĹ™estane Greenpeace se svĂ˝m ĂşsilĂm aĹľ tehdy, kdy bude voda v Labi znovu pitná a ryby z nÄ›j poĹľivatelnĂ©.
Na grafu nahoĹ™e vidĂte vĂ˝sledky rozboru odpadnĂch vod vytĂ©kajĂcĂch z retenÄŤnĂ nádrĹľe v Synthesii Pardubice pĹ™Ămo do Labe. Z mnoĹľstvĂ látek jsme vybrali tĹ™i organickĂ© látky (benzen, chlorbenzen a dichlorbenzen) a jeden těžkĂ˝ kov (kadmium). Interpretace tohoto grafu nenĂ zrovna jednoduchá.
VládnĂ naĹ™ĂzenĂ 171/1992 Sb., kterĂ˝m se stanovĂ ukazatele pĹ™ĂpustnĂ©ho stupnÄ› zneÄŤištÄ›nĂ vod, nestanovuje pro chemickĂ˝ prĹŻmysl žádnĂ© limity vypouštÄ›nĂ látek uvedenĂ˝ch v našem grafu. UkazatelĂ© podle 171/92 uvedenĂ© v grafu jsou hodnoty pro ostatnĂ [tj. nevodárenskĂ©] povrchovĂ© vody. Ty udávajĂ pĹ™ĂpustnĂ© zneÄŤištÄ›nĂ povrchovĂ˝ch vod po smĂšenĂ s odpadnĂmi vodami. Vzhledem k tomu, Ĺľe naĹ™ĂzenĂ nestanovuje, v jakĂ© vzdálenosti od vĂ˝pusti jsou vody jiĹľ smĂšenĂ©, nelze prakticky Ĺ™Ăci, zda podnik tento ukazatel pĹ™ekraÄŤuje. Náš graf je tedy jen orientaÄŤnĂ - porovnává koncentrace pĹ™ĂpustnĂ© ve smĂchanĂ˝ch vodách s tĂm, co Synthesia vypouštĂ.
AktivistĂ© Greenpeace nabĂrajĂ vzorky odpadnĂch vod, kterĂ© Synthesia vypouštĂ pĹ™Ămo do Labe.
Foto: Václav Vašků/Greenpeace
S maximálnĂm utajenĂm a za mimořádnĂ˝ch opatĹ™enĂ byla 21. kvÄ›tna brzy ráno do jadernĂ© elektrárny TemelĂn dopravena prvnĂ zásilka jadernĂ©ho paliva.
Stalo se tak o ÄŤtyĹ™i mÄ›sĂce dĹ™Ăve neĹľ ÄŚeskĂ© energetickĂ© závody pĹŻvodnÄ› ohlásily, zástupci elektrárny však prohlašujĂ, Ĺľe palivo dorazilo pĹ™esnÄ› podle smlouvy s firmou Westinghouse z roku 1993. JiĹľ v listopadu 1996 dodala firma Westinghouse do TemelĂna mĂsto cviÄŤnĂ˝ch palivovĂ˝ch proutkĹŻ naplnÄ›nĂ˝ch olovem palivovĂ© ÄŤlánky s uranem. Omyl byl zjištÄ›n aĹľ v polovinÄ› dubna, nicmĂ©nÄ› podle ÄŚEZu nebyl nikdo ohroĹľen.
Palivo bylo do elektrárny pĹ™ivezeno ve stejnĂ˝ den, kdy se pĹ™edseda PoslaneckĂ© snÄ›movny (PS) Miloš Zeman (ÄŚSSD) setkal se zástupci HnutĂ DUHA, kteřà mu pĹ™edali petici nazvanou Demokracii a právo i pro TemelĂn. PĹ™edsedu PS prĂ˝ v petici oslovila pĹ™edevšĂm skuteÄŤnost, Ĺľe ministr prĹŻmyslu VladimĂr DlouhĂ˝ (ODA) svĂ©ho ÄŤasu nÄ›kolikrát závaznÄ› prohlásil, Ĺľe rozpoÄŤtovĂ© náklady i dokonÄŤenĂ vĂ˝stavby TemelĂna budou dodrĹľeny a nikdy se mu tento slib nepodaĹ™ilo splnit. M. Zeman se domnĂvá, Ĺľe zmĂnÄ›nou petici by mÄ›l projednat nejen petiÄŤnĂ vĂ˝bor PS, ale takĂ© vĂ˝bor pro ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ a hospodářskĂ˝ vĂ˝bor.
ÄŚlen HnutĂ DUHA Jan Beránek petici pĹ™edal takĂ© pĹ™edsedovi Senátu Petru Pithartovi. Prezident Václav Havel a pĹ™edseda vlády Václav Klaus (ODS), jimĹľ je petice takĂ© adresována, zatĂm na vĂ˝zvu ekologĹŻ nereagovali.
Petici Demokracii a právo i pro TemelĂn, která žádá mj. zpĹ™ĂstupnÄ›nĂ dokumentace o JE TemelĂn a jejĂ veĹ™ejnĂ© projednánĂ, bÄ›hem jedinĂ©ho tĂ˝dne podepsalo 5414 obÄŤanĹŻ. Mezi signatáři jsou i vĂce neĹľ dvÄ› desĂtky poslancĹŻ a senátorĹŻ, mj. Libor Ambrozek (KDU-ÄŚSL), Petra Buzková, Pavel RychetskĂ˝, VladimĂr Ĺ pidla a Vlasta Ĺ tÄ›pová (ÄŚSSD), ÄŚestmĂr Hofhanzl a Ivan Mašek (ODA) ÄŤi Richard Falbr (nezávislĂ˝). Petici podepsala takĂ© Ĺ™ada vĂ˝znamnĂ˝ch osobnostĂ kulturnĂho a politickĂ©ho Ĺľivota, mj. 14 profesorĹŻ a docentĹŻ právnickĂ© fakulty MU v BrnÄ›, spisovatelĂ© LudvĂk VaculĂk a Jiřà StránskĂ˝ (pĹ™edseda PEN-Klubu), herci Vlasta Chramostová a Jiřà SuchĂ˝, sociolog Ivan Gabal, publicistĂ© PĹ™emysl JanĂ˝r a Petr Uhl, dále napĹ™. Tomáš HalĂk (prezident ÄŚeskĂ© kĹ™esĹĄanskĂ© akademie) ÄŤi Karel Schwarzenberg (bĂ˝valĂ˝ kancléř prezidenta Havla).
Libor Ambrozek, poslanec (KDU-ÄŚSL), ke svĂ©mu podpisu Ĺ™ekl: JETE je poslednĂ stavbou socialismu. JejĂ dostavba je nehoráznĂ˝m plĂ˝tvánĂm zvláštÄ› nynĂ v dobÄ› škrtĹŻ ve státnĂm rozpoÄŤtu. Na stavbÄ› došlo k závaĹľnĂ© zmÄ›nÄ› bezpeÄŤnostnĂch systĂ©mĹŻ, poĹľadavky petice na zveĹ™ejnÄ›nĂ informacĂ, vypracovánĂ studiĂ atd. jsou nejlepšà moĹľnou cestou, jak odstranit nedĹŻvÄ›ru veĹ™ejnosti k jadernĂ˝m elektrárnám. (ÄŤti a dek)
PRAHA - Na dotace energetickĂ˝ch systĂ©mĹŻ, kterĂ© zpĹŻsobujĂ globálnĂ oteplovánĂ, klimatickĂ© zmÄ›ny a zvyšujĂ riziko jadernĂ© katastrofy, pĹ™ipadne kaĹľdoroÄŤnÄ› tĂ©měř 15 miliard dolarĹŻ. VyplĂ˝vá to ze zprávy Greenpeace, kterou pĹ™ipravil Institut pro environmentálnĂ studia pĹ™i univerzitÄ› Vrije v Amsterodamu a která byla zveĹ™ejnÄ›na 20. kvÄ›tna v Bruselu. ÄŚTI o tom informoval tiskovĂ˝ mluvÄŤĂ Greenpeace ÄŚR Václav VaškĹŻ.
Zpráva nazvaná Dotace na energetiku v EvropÄ› uvádĂ, Ĺľe vĂce neĹľ 90 procent pĹ™ĂmĂ˝ch dotacĂ, jimiĹľ evropskĂ© vlády podporujĂ energetickĂ˝ prĹŻmysl, jde na fosilnĂ paliva a jadernou energetiku. Jaderná energetika pĹ™itom dostává 28 procent a prĹŻmysl fosilnĂch paliv dokonce 63 procent veškerĂ˝ch dotacĂ. Pro rozvoj ÄŤistĂ˝ch, obnovitelnĂ˝ch zdrojĹŻ energie, jako jsou vÄ›trná energie, vyuĹľĂvánĂ biomasy, solárnĂ ÄŤlánky a ĂşspornĂ© technologie, tak zĹŻstává pouhĂ˝ch 9 procent z dotacĂ. PĹ™itom právÄ› tyto zdroje jsou do budoucna jedinou cestou, jak zabránit globálnĂmu oteplovánĂ a klimatickĂ˝m zmÄ›nám.
Je naprosto zjevnĂ©, Ĺľe penĂze evropskĂ˝ch daĹovĂ˝ch poplatnĂkĹŻ jsou nynĂ pouĹľĂvány k podpoĹ™e odvÄ›tvĂ, která mohou nastartovat katastrofu v podobÄ› klimatickĂ˝ch zmÄ›n, uvedla Kirsty Hamiltonová, zabĂ˝vajĂcĂ se v Greenpeace International problematikou klimatu s tĂm, Ĺľe pokud budou Evropská unie (EU) a jejĂ ÄŤlenskĂ© státy i nadále poskytovat masĂvnĂ dotace prĹŻmyslu fosilnĂch paliv, nebudou moci dostát svĂ˝m závazkĹŻm zredukovat emise sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ o 15 procent do roku 2010. Greenpeace proto vyzĂ˝vá Evropu, aby pĹ™esmÄ›rovala dotace od fosilnĂch paliv a jadernĂ© energie do solárnĂch technologiĂ a energetickĂ© účinnosti.
Podle HamiltonovĂ© by EU a jejĂm ÄŤlenskĂ˝m státĹŻm staÄŤilo mĂ©nÄ› neĹľ 650 milionĹŻ dolarĹŻ k tomu, aby do roku 2010 postavily milion solárnĂch domĹŻ, coĹľ by jednak vytvoĹ™ilo nÄ›kolik tisĂc pracovnĂch mĂst, jednak ušetĹ™ilo dva miliony tun emisĂ oxidu uhliÄŤitĂ©ho roÄŤnÄ›. I návrh tohoto programu pĹ™edloĹľilo Greenpeace na tiskovĂ© konferenci v Bruselu.
Podle koordinátora klimatickĂ© kampanÄ› Greenpeace v ÄŚR Tomáše NeniÄŤky kaĹľdĂ˝ obÄŤan ÄŚR podpoĹ™il v letech 1990 aĹľ 1995 nechtÄ›nÄ› ze svĂ©ho částkou 10 tisĂc korun hrozbu klimatickĂ˝ch zmÄ›n, jejichĹľ pĹ™Ăznaky se v podobÄ› tánĂ ledovcĹŻ projevujĂ dnes v AntarktidÄ›. Tato částka totiĹľ tvořà pĹ™ĂmĂ© státnĂ dotace z penÄ›z kaĹľdĂ©ho z daĹovĂ˝ch poplatnĂkĹŻ na levnĂ© ceny energie za poslednĂch pÄ›t let. Podle NeniÄŤky dotuje ÄŤeská vláda kaĹľdoroÄŤnÄ› částkou 20 miliard korun vĂ˝robu elektĹ™iny a tepla z uhlĂ, zemnĂho plynu a pĹ™ĂpadnÄ› ropy. TÄ›mito dotacemi pĹŻsobĂ vláda pĹ™esnÄ› proti tÄ›m cĂlĹŻm, kterĂ© jako účastnickĂ˝ stát RámcovĂ© Ăşmluvy spojenĂ˝ch národĹŻ o zmÄ›nách klimatu deklarovala - pĹ™edejĂt nebezpeÄŤnĂ˝m dĹŻsledkĹŻm klimatickĂ˝ch zmÄ›n, upozornil NeniÄŤka.
TĹ™i ÄŤeštĂ obÄŤanĂ© byli zadrĹľeni 5. kvÄ›tna 1997 v okrese DolnĂ˝ KubĂn zanedlouho potĂ©, co odcizili dvÄ› vejce vzácnĂ©ho orla skalnĂho z hnĂzda na vrchu ChoÄŤ v NárodnĂ pĹ™ĂrodnĂ rezervaci ChoÄŤskĂ© pohoĹ™Ă. PachatelĂ©, ÄŤlenovĂ© Klubu ÄŤeskĂ˝ch sokolnĂkĹŻ, byli zajištÄ›ni na základÄ› upozornÄ›nĂ pracovnĂkĹŻ Slovenskej agentury ĹľivotnĂ©ho prostredia LiptovskĂ˝ Mikuláš právÄ› ve chvĂli, kdy se chystali se svĂ˝m lupem odjet zpÄ›t do ÄŚeskĂ© republiky. Oba zárodky pĹ™es snahu ochranářů uhynuly.
Všichni obvinÄ›nĂ byli vyhoštÄ›ni z ĂşzemĂ SR se zákazem vstupu na 10 let. PachatelĂ© jsou podle mezinárodnĂch dohod za svĹŻj skutek stĂháni orgány ÄŚR. Celková vzniklá škoda byla OkresnĂ˝m Ăşradem vyšetrovania DolnĂ˝ KubĂn odhadnutá na 480 000 Sk, pĹ™iÄŤemĹľ podle ÄŤeskĂ˝ch zákonĹŻ je ještÄ› vyššĂ.
Za poslednĂch pÄ›t let bylo na ĂşzemĂ SR vykradeno 23 hnĂzd orla skalnĂho a desĂtky hnĂzd dalšĂch sokolnicky atraktivnĂch ptákĹŻ. Tito ptáci jsou vyuĹľĂváni ke komerÄŤnĂm účelĹŻm. PachatelĹŻm tĂ©to trestnĂ© ÄŤinnosti hrozĂ v SR aĹľ 8 let odnÄ›tĂ svobody. V mnoha pĹ™Ăpadech se podle ÄŚSOP na tomto rabovánĂ podĂleli ÄŤeštĂ sokolnĂci, avšak kvĹŻli nedostateÄŤnĂ© legislativÄ› jim tato ÄŤinnost nebyla prokázána.
ÄŚeskĂ˝ svaz ochráncĹŻ pĹ™Ărody (ÄŚSOP) v tĂ©to souvislosti upozornil na trend nÄ›kterĂ˝ch severoevropskĂ˝ch státĹŻ směřujĂcĂ k ĂşplnĂ©mu zákazu sokolnictvĂ na svĂ©m ĂşzemĂ. Na druhĂ© stranÄ› však ÄŚSOP se sokolnĂky spolupracuje napĹ™. na projektu zavádÄ›nĂ sokola stÄ›hovavĂ©ho do mÄ›stskĂ˝ch aglomeracĂ.
ÄŚSOP poĹľaduje, aby MĹ˝P a dalšà státnĂ orgány urychlenÄ› pĹ™ijaly opatĹ™enĂ proti niÄŤenĂ hnĂzd dravcĹŻ v ÄŚR a okolnĂch státech ÄŤeskĂ˝mi sokolnĂky. KonkrĂ©tnÄ› navrhujĂ provádÄ›nĂ DNA testĹŻ u všech drĹľenĂ˝ch jedincĹŻ, aby se podaĹ™ilo zmapovat skuteÄŤnĂ˝ pĹŻvod všech chovanĂ˝ch jedincĹŻ i zpÄ›tnÄ›. Na Slovensku si tento test v hodnotÄ› asi 1400 Sk hradĂ kaĹľdĂ˝ chovatel ve vlastnĂm zájmu sám.
Postup ÄŤeskĂ˝ch sokolnĂkĹŻ pĹ™i rabovánĂ (podle ÄŚSOP)
1. SokolnĂk oznámĂ, Ĺľe jeho legálnÄ› drĹľená orlĂ samice se spářila s jinĂ˝m legálnÄ› drĹľenĂ˝m orlem a lze oÄŤekávat, Ĺľe bude mĂt mláďata.
2. PotĂ© brzy z jara prohledá mĂsta (moĹľná známá z minulosti) vĂ˝skytu orla. Ve chvĂli, kdy nalezne obsazenĂ© hnĂzdo, za pomoci horolezeckĂ© techniky k nÄ›mu vyšplhá a vybere jeho obsah - vÄ›tšinou nasezená vejce v dobÄ› tÄ›snÄ› pĹ™ed vylĂhnutĂm mláďat.
3. Vejce či mláďata uložà do inkubátoru a automobilem co nejrychleji dopravà přes relativně nestřežené hranice.
4. SokolnĂk potĂ© oficiálnÄ› oznámĂ pĹ™ĂslušnĂ˝m úřadĹŻm, Ĺľe se jeho orlici skuteÄŤnÄ› vylĂhla mláďata (ÄŤi, Ĺľe snesla vejce). PĹ™ĂslušnĂ˝ úřednĂk referátu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ, MĹ˝P ÄŤi ÄŚIĹ˝P pĹ™ijde tuto vÄ›c ověřit a skuteÄŤnÄ› mu jsou ukázána vejce ÄŤi mladĂ orlĂci. TĂm je celá vÄ›c zlegalizována, novĂ orli jsou zaneseni do databáze a mohou bĂ˝t bez problĂ©mu nabĂdnutĂ k prodeji jinĂ˝m sokolnĂkĹŻm.
Foto: archĂv
PRAHA - Po tĂ©měř dvouletĂ©m pobytu v parlamentu byl 13. kvÄ›tna definitivnÄ› schválen novĂ˝ zákon o odpadech. Pokud ho prezident Havel podepĂše (a to je tĂ©měř jistĂ©), vstoupĂ zákon v platnost 1. ledna 1998. TĂ©měř okamĹľitÄ› po jeho schválenĂ námÄ›stek ministra ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Ing. Vladislav BĂzek, CSc., pĹ™iznal, Ĺľe zákon nenĂ v souladu s legislativou EvropskĂ© unie. Harmonizace s pĹ™edpisy EvropskĂ© unie pĹ™itom byla podle dĹŻvodovĂ© zprávy jednĂm z dĹŻvodĹŻ, proÄŤ Ministerstvo ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ novĂ˝ zákon o odpadech navrhlo.
V novĂ©m zákonu napĹ™Ăklad chybĂ povinnost pĹŻvodcĹŻ odpadĹŻ zpracovávat tzv. programy odpadovĂ©ho hospodářstvĂ (POH). Tuto povinnost obsahoval dosud platnĂ˝ zákon o odpadech z roku 1991 a poĹľaduje ji i legislativa EvropskĂ© unie. Na novĂ˝ zákon se velmi dlouho ÄŤekalo, proto jsme jeho zdrĹľenĂ nechtÄ›li pozdrĹľet tĂm, Ĺľe bychom ho ještÄ› upravovali, Ĺ™ekl podle MladĂ© fronty Dnes V. BĂzek. DosavadnĂ praxe [ohlednÄ› POH] byla nešťastná a vedla ke zbyteÄŤnĂ© byrokracii a k formalismu. Do budoucna budeme muset najĂt rozumnĂ˝ kompromis, dodal BĂzek.
Kompromisu, kterĂ˝ schválil VĂ˝bor pro veĹ™ejnou správu, regionálnĂ rozvoj a ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ PoslaneckĂ© snÄ›movny, však do poslednĂ chvĂle ĂşspěšnÄ› bránil BĂzkĹŻv nadĹ™ĂzenĂ˝, ministr a poslanec Jiřà SkalickĂ˝ (ODA). VĂ˝bor navrhoval zachovat POH s tĂm, Ĺľe by je okresnà úřad nemusel schvalovat. PĹ™i hlasovánĂ o pozmÄ›ĹovacĂch návrzĂch v PoslaneckĂ© snÄ›movnÄ› však ministr SkalickĂ˝ doporuÄŤil, aby tento návrh nebyl schválen, coĹľ se i stalo.
Nový zákon o odpadech dále mj. zavádà zákaz obalů z PVC od 1. ledna 2001.
ZvýšenĂ poplatkĹŻ za skládkovánĂ navrĹľenĂ© v novĂ©m zákonÄ› povaĹľujĂ mnozĂ odbornĂci i ekologickĂ© iniciativy za nedostateÄŤnĂ©.
IlustraÄŤnĂ foto: Jan BranÄŤ
Svou podporu zámÄ›rĹŻm souÄŤasnĂ©ho vedenĂ ÄŚeskĂ˝ch drahzbavit se jednĂ© tĹ™etiny tratĂ vyslovil 26. kvÄ›tna ministr ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ Jiřà SkalickĂ˝. ZachovánĂ regionálnĂch tratĂ v rámci ÄŚeskĂ˝ch drah by poloĹľilo ĹľelezniÄŤnĂ dopravu jako celek, uvedl podle HospodářskĂ˝ch novin ministr. (ÄŤti)
OdsiĹ™ovacĂ jednotky v ElektrárnÄ› Prunéřov II ,na dvou blocĂch v ElektrárnÄ› Ledvice a na tĹ™ech v ElektrárnÄ› PoÄŤerady pĹ™ibyly v letošnĂm roce k jiĹľ provozovanĂ˝m odsiĹ™ovacĂm zaĹ™ĂzenĂm v elektrárnách Prunéřov I. a PoÄŤerady. V souÄŤasnĂ© dobÄ› je do provozu uvádÄ›no odsĂĹ™enĂ ÄŤtyĹ™ blokĹŻ v ElektrárnÄ› Tušimice. PlnĂ˝ provoz by mÄ›l bĂ˝t zajištÄ›n do poloviny tohoto roku. (ÄŤti)
Plán instalovat v EvropÄ› do roku 2010 pĹŻl milionu jednotek na zĂskávánĂ elektrickĂ© energie ze sluneÄŤnĂho zářenĂ oznámil 5. kvÄ›tna komisaĹ™ EvropskĂ© unie pro energii Christos Papoutsis. Ch. Papoutsis zároveĹ prohlásil, Ĺľe EU pĹ™ijme strategii, která povede ke zdvojnásobenĂ podĂlu vyuĹľĂvánĂ obnovitelnĂ˝ch zdrojĹŻ energie na krytĂ celkovĂ© potĹ™eby energie v EvropskĂ© unii na dvanáct procent. Do roku 2010 by se dĂky tomu mÄ›lo vytvoĹ™it 294 tisĂc novĂ˝ch pracovnĂch mĂst. AmerickĂ˝ viceprezident Al Gore jiĹľ na přÚtĂch deset let oznámil program vyuĹľĂvánĂ solárnĂ energie v jednom milionu budov. Japonsko financuje program na vĂ˝stavbu 70 000 sluneÄŤnĂch kolektorĹŻ na stĹ™echách budov, kterĂ˝ by mÄ›l vyĂşstit v zĂskávánĂ 400 MW elektrickĂ© energie ze sluneÄŤnĂho zářenĂ do roku 2000 a 4600 MW elektrickĂ© energie do roku 2010. (ÄŤti, reuter)
MalĂ© elektromobily pro jĂzdu ve mÄ›stÄ› vyvinuly japonskĂ© automobilky Toyota Motor a Honda Motor. Toyota vyrobila dvousedadlovĂ˝ model, jehoĹľ maximálnĂ rychlost je 80 km/hod. Auto ujede na jedno nabitĂ bateriĂ asi 100 kilometrĹŻ. Honda vyvinula modely dva. PrvnĂm je jednomĂstnĂ© hybridnĂ vozidlo ICV-1, kterĂ© mĹŻĹľe bĂ˝t pohánÄ›no jak elektĹ™inou, tak benzinem. DvoumĂstnĂ˝ model ICV-2 pak mĹŻĹľe jezdit pouze na elektĹ™inu. (ÄŤti, afp)
Na dvacet mÄ›sĂcĹŻ vÄ›zenĂ s podmĂnÄ›nĂ˝m odkladem na dva roky byl 15. kvÄ›tna OkresnĂm soudem v Olomouci odsouzen dÄ›lnĂk Pavel Werner (55 let), kterĂ˝ byl jedinĂ˝m obĹľalovanĂ˝m v cause havárie v podniku Farmak. Werner v bĹ™eznu 1996 pĹ™eÄŤerpával kyselinu sĂrovou a nedbalostĂ zpĹŻsobil Ăşnik chemikálie na volnou plochu. V dĹŻsledku havárie zemĹ™eli dva lidĂ©. (ÄŤti)
Energetická politika ÄŚeskĂ© republiky je stále diskutována s pĹ™ednĂmi podnikatelskĂ˝mi subjekty v tĂ©to oblasti. ÄŚTI to 28. dubna sdÄ›lil mluvÄŤĂ ministerstva prĹŻmyslu a obchodu (MPO) Miroslav Konvalina s tĂm, Ĺľe teprve potĂ© bude koncepce bude pĹ™edloĹľena k posouzenĂ VládÄ› ÄŚR. Materiál energetickĂ© politiky by mÄ›l podle nÄ›j rovněž obsahovat dokonÄŤenĂ privatizace osmi energetickĂ˝ch spoleÄŤnostĂ, ve kterĂ˝ch má stát prostĹ™ednictvĂm Fondu národnĂho majetku vĂ˝znamnĂ© podĂly. (ÄŤti)
O odchycenĂ a záchranu čápa, kterĂ˝ sĂdlĂ na komĂnu lihovaru v BlatnĂ© na Strakonicku, zatĂm marnÄ› bojujĂ rybáři spoleÄŤnosti BlatenskĂ© ryby. Čáp si pĹ™i hledánĂ materiálu na jarnĂ Ăşpravu hnĂzda omotal kolem krku a zobáku provázek, kterĂ˝ mu znemoĹľĹuje pĹ™Ăjem potravy a pokraÄŤovánĂ v pracĂch na hnĂzdÄ›. Má problĂ©my i s lĂ©tánĂm, protoĹľe nemĹŻĹľe obvyklĂ˝m zpĹŻsobem natáhnout krk. Rybářům se plachĂ©ho čápa nepodaĹ™ilo chytit ani pomocĂ sĂtĂ. Podle vedoucĂho referátu ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ OkresnĂho úřadu ve StrakonicĂch OldĹ™icha PazdernĂka nezbĂ˝vá neĹľ ÄŤekat, aĹľ bude čáp natolik vyÄŤerpanĂ˝, Ĺľe nebude moci ulĂ©tnout.(ÄŤti)