O víkendu 11. a 12. října 1997 proběhly v praském Prokopském údolí hned dvě akce, obě pořádané sdruením pro ekologickou výchovu ČSOP Tereza. První z nich byla Slavnost padajícího listí. Je to ji tradiční akce, zaměřená předevím na mení děti. Ty si zde i letos mohly vyzkouet vyrobit obrázek ze spadaného listí či zvířátka z katanů, omalovat kamínky nebo vymodelovat z hlíny například koníčka. Právě o tomto víkendu začalo do naich krajů přicházet počasí spíe studené, dětem se vak, zdá se, program zalíbil. Kromě Slavnosti padajícího listí proběhla v Prokopském údolí i akce určená pro středokoláky. GLOBE Games - hry pro děti, které se zapojily se svými kolami do mezinárodního programu GLOBE, vyhláeného americkým vicepresidentem Al Gorem. (ka)
Foto: Duan Slovák
Spalovna komunálního odpadu v Praze-Maleicích má být uvedena do zkuebního provozu 1. ledna 1998. S její dostavbou a sputěním nesouhlasí ekologická organizace Děti Země. Aktivisté Dětí Země proto zbudovali počátkem října na Náměstí Míru v Praze stan s výstavou Je to v koi. Pomocí této výstavy vysvětlovali Praanům své námitky vůči spalovně a představili své názory na řeení problematiky odpadů. „Odpad by se měl předevím třídit a vyuívat - recyklovat a kompostovat, nikoli netříděný spalovat“, shrnuje postoj Dětí Země jejich mluvčí, RNDr. Jindřich Petrlík. (dek)
Foto: Lenka Maková/Děti Země
PRAHA, KAPERSKÉ HORY - Starosta Kaparských Hor Frantiek Stíbal převzal v neděli 28. září na jeviti Národního divadla v Praze od Nadace Charty 77 Cenu Frantika Kriegla. Toto ocenění obdrel za příkladnou odvahu, kterou projevil v případu plánované těby zlata na území Kaperských Hor. Součástí ceny je i částka sto tisíc korun. Část těchto peněz chce starosta Stíbal věnovat podle svých slov na úhradu soudních výloh svého města ve sporu se společností TVX Bohemia a část by rád investoval do svého vzdělávání. Nadace Charty 77 uděluje tuto prestiní cenu ji od roku 1987. Společnost laureátů tak tvoří, kromě F. Stíbala například Josef Zvěřina, Jan Ruml, Petr Pithart, Jaroslav tětina, Milena Hbschmannová či Josef Vavrouek (in memoriam).Zároveň s cenou Frantika Kriegla byla na scéně Národního divadla předána i letoní cena Josefa Vavrouka za ekologii. Z rukou ředitele Nadace Charty 77 Frantika Janoucha ji převzali tentokrát profesor Karlovy Univerzity, filosof Erazim Kohák a známý slovenský ekolog, člen Společnosti pro trvale udritelný ivot, Mikulá Huba. (čti, ka)
ČESKÝ KRUMLOV - V Českém Krumlově proběhl mezinárodní festival filmů o ivotním prostředí Ekofilm 1997. Velkou cenu festivalu získal snímek Petra Amlera Harmonie v zelené a modré. Cenu za reii dostal dánský reisér Bent Lauge Madsen za film Opět volné. Jako nejlepí byl vyhodnocen scénář Martina Slunečka k filmům Svět Erazima Koháka a Malíř Josef Jirsa. Nejlepí kamera byla podle poroty ve filmu Rieka snov (Ladislav Csukás). Cenu Ministerstva ivotního prostředí ČR získal film Tomáe krdlanta Hotel Svět. Cenu Českého svazu ochránců přírody dostal snímek Zdeňka Zvonka Jarmek aneb Pokračovat a vydret a cenu Českého ekologického manaerského centra získal film Sluneční energie Jiřího Vetečky.
PRAHA, TANVALD, TRUTNOV - Privatizace regionálních tratí by se mohla rozběhnout během několika týdnů. V polovině října to prohlásil ministr Martin Říman. O provozování trati Tanvald-Harrachov, na které byl nedávno zastaven provoz, se přihlásilo regionální sdruení obcí Jizerská dráha. Zástupce sdruení vak prohlásil, e pokud je ztrátovost trati skutečně 23 miliónů Kč ročně, nebude její provozování únosné. O privatizaci trati Trutnov-Svoboda nad Úpou se přihlásili ji tři zájemci. Naopak obce podél trati ďár nad Sázavou-Tinov na Českomoravské vysočině nebudou na privatizaci mít peníze. Podle starostů se vak bez vlaků v regionu neobejdou a případné zruení způsobí dopravní kolaps. Provozovat tra Milotice nad Opavou-Vrbno pod Pradědem chce podnik OKD Ostrava, který do ní plánuje investovat 60 miliónů Kč. ČD schválily také pronájem trati Sobotín-Kouty nad Desnou sdruení místních obcí.
Nedávno ratifikoval český Parlament Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroenými druhy. Jak se zdá podle případů, které se staly v uplynulém měsíci, bylo jen na čase.Nelegálně a za zcela nevyhovujících podmínek se v neděli 5. října pokusil polský občan převést do České republiky kontraband 58 kusů cizokrajného ptactva. Bez patřičných povolení a přihláek k proclení cestovala zvířata namačkána v přepravních bednách v osobním automobilu značky Ford. Vzácné kusy, chráněné Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroenými druhy volně ijících ivočichů a rostlin (CITES neboli Washingtonská úmluva), neofémy, korely, rozely, andulky a několik druhů papouků, byly zabaveny celníky na česko-polském přechodu Český Těín-Chotěbuz. Zabavení ptáci skončili v rukou pracovníků České inspekce ivotního prostředí, kteří je poté předali do péče Stanice pro záchranu ivočichů v Bartoovicích. Podle tiskového mluvčího Celního ředitelství Ostrava Karel Mokaře se jednalo ji o třetí podobný pokus během tří po sobě jdoucích víkendů. Při těchto pokusech zadreli celníci v Českém Těíně také mimo jiné několik chameleónů a dokonce v obyčejném plátěném pytli převáené hroznýe královské.
Tyto případy se v naí zemi řeí pouze jako celní přestupky, přičem paerákům hrozí nejvýe pokuta do 2 miliónů korun. Naproti tomu se v řadě jiných zemí podobné případy posuzují jako trestný čin, za něj můe pachatel strávit i několik let ve vězení.
MP vydalo 15. října tiskovou zprávu "Česká republika a paování ohroených druhů zvířat a rostlin". Ministerstvo v ní mj. popisuje zadrení českého turisty z Ostrova nad Ohří, ke kterému dolo 18. září na letiti v Limě. V jeho zavazadlech odhalila peruánská policie 13 ivých opiček, jednoho tukana a 7 plazů. Zvířata byla zabalena do plastových pytlů a uspána omamnými látkami.
Dne 26. září zadreli holandtí celníci na letiti Schiphol v Amsterodamu třiadvacetiletého českého občana, který cestoval z Peru do České republiky. Celkem mu bylo zabaveno 26 opiček (15 zvířat bylo ji mrtvých), 15 kajmanů a 62 elv. Tento ná občan byl v Holandsku uvězněn a obviněn z poruování zákona o obchodu s ohroenými druhy a trestného činu týrání zvířat.
BRATISLAVA - Slovenská a maïarská delegace se sely 22. øíjna v Bratislavì, aby zahájily jednání o øeení sporù kolem vodního díla Gabèíkovo. První jednání bylo vìnováno jen organizaèním otázkám a delegace se znovu sejdou 10. listopadu v Budapeti.lo o první setkání slovenské a maïarské strany poté, co o jejich sporu rozhodl Mezinárodní soud v Haagu. Jak jsme ji informovali, soud rozhodl, e mezinárodní právo poruily oba státy - Maïarsko odstoupením od smlouvy a Slovensko jednostranným odvedením vod Dunaje. Mezinárodní tribunál dospìl mj. k závìru, e obì strany by mìly zváit ekologické dopady vodního díla a zajistit prùtok dostateèného mnoství vody starým øeèitìm Dunaje a soustavou ramen na obou jeho bøezích. Soud také doporuèil, aby se obì strany dohodly o výi vzájemných kod, a naznaèil, e obì strany by si je mohly vzájemnì odpustit.
Slovenská vláda i opozièní Slovenská demokratická koalice poadují, aby Maïarsko postavilo pøehradu v Nagymárosi, jak to stanovuje pùvodní smlouva o výstavbì Soustavy vodních dìl Gabèíkovo-Nagymáros z roku 1977. Platnost této smlouvy Mezinárodní soud potvrdil. Tento poadavek je vak zøejmì pro maïarskou stranu nepøijatelný.
K problematice Gabèíkova zaujaly stanovisko i slovenské nevládní ekologické organizace. 26. záøí podepsalo 11 organizací prohláení, ve kterém upozoròují, e výstavba vodního díla Gabèíkovo znièila více ne 40 km2 luních lesù a jeho provoz pokozuje ekosystémy ramen Dunaje. Ekologické organizace ve stanovisku vyjadøují pøipravenost podílet se na nezávislém procesu posouzení vlivu Gabèíkova na ivotní prostøedí.
Mapka pøevzatá z internetového serveru Mezinárodního soudu v Haagu ukazuje tzv. variantu C vodního díla Gabèíkovo. Místo pùvodní zdre u Dunakiliti pøehradila èeskoslovenská strana Dunaj u Èunova na slovenském území. Vodní stupeò Nagymáros Maïarsko nepostavilo.
Téměř jeden milión hektarů tropického detného lesa shořel nebo stále hoří na ostrovech Borneo a Sumatra. Dalích zhruba 1 000 hektarů pralesa ničí poár, který v současnosti zuří na Malajském poloostrově.Nejvíce postienými oblastmi je zejména jiní Kalimantan (Borneo) a do jisté míry i jihovýchodní Sumatra. Právě Kalimantan byl jednou z posledních oblastí Asie s rozsáhlejími porosty neporuených tropických detných lesů. Připomeňme, e rozloha tropických detných lesů, které v současnosti pokrývají zhruba 6% soue, se od roku 1940 vlivem lidské činnosti zmenila o více ne 60%. Biologové odhadují, e v tropických pralesích ije 50-90% ivočiných a rostlinných druhů. Současný, vzhledem k celé existenci ivota bezprecedentní, úbytek biodiverzity (za 1 hodinu zhruba 3 vyhynulé druhy) lze tak přičíst zejména na vrub devastaci těchto oblastí.
„Existence volně ijících orangutanů a kalimantanských nosoroců je dnes ji moná minulostí“ prohlásil v souvislosti se zprávami o rozsahu pralesních poárů na Borneu jeden ze zoologů WWF (World Wide Fund for Nature), který pracoval na programu jejich záchrany. Poslední větí populace těchto velkých savců ily v oblasti národního parku Tanjung Putting. Území parku bylo s největí pravděpodobností poáry zcela zničeno.
V Indonésii bylo v poslední době ročně zničeno okolo 900 000 ha pralesa. Mezi hlavní příčiny patří mýcení lesů na Kalimantanu a v oblasti Irian Jaya (západní část Nové Guineje) novousedlíky pocházejícími zejména z Jávy, ostrova, kde na ploe rozlohy bývalého Československa ije 120 miliónů lidí. Vláda indonéského diktátora Suharta masivně podporuje přesídlování nejchudích obyvatel Jávy do málo osídlených oblastí Indonésie, tedy předevím na Kalimantan a Novou Guineu.
Tam mohou novousedlíci za symbolické poplatky získat pozemky v pralese. Poté, co les vypálí nebo vykácí, pěstují po několik let na nově získané půdě zemědělské plodiny. Pak pralesní půda, která není k intenzivnímu zemědělskému vyuití vhodná, eroduje. To jetě zvyuje tlak na dalí mýcení pralesa. Intenzifikaci zemědělské výroby v těchto oblastech finančně podporuje mj. Světová banka a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.
Rozsáhlý podíl na kácení mají také dřevařské firmy, které v pralesích provádějí tzv. selektivní kácení stromů. Při něm se průměrně 19 z 20 pokácených stromů nechá leet na zemi. Pouze kadý dvacátý strom má toti takové dřevo, které lze na světových trzích uplatnit. Indonésie vyvezla vloni asi 26 miliónů m3 surového dřeva.
Negativní vliv má i těba nerostných surovin. Na Borneu se jedná zejména o těbu ropy a zemního plynu, kterou provozují firmy jako Texaco a Chevron.
Velké plochy lesa jsou mýceny i kvůli ambiciózním vládním projektům při budování infrastruktury. Na Borneu se jde například o výstavbu téměř 1500 km dlouhé dálnice z Pontianaku do Samarindy napříč celým ostrovem či budování nových měst na zelené louce uprostřed pralesa. V nedávné době přispěla k devastaci pralesa i automobilová soutě Camel Trophy, která si vyádala realizaci dalích infrastrukturních projektů. Soutěe se za vřelého zájmu českých médií zúčastnila i česká posádka.
Bezprostřední vinu na tragických poárech mají zřejmě kromě globálního klimatického jevu El Nio jak místní farmáři, tak dřevařské firmy. Blízký přítel prezidenta Suharta, činovník Indonéské dřevařské společnosti (MPI) a vlastník největích dřevařských koncesí v zemi Mohammad Hasan obvinil ze zaloení poárů místní farmáře a domorodé kmeny. “Proč bychom pálili les? My potřebujeme čerstvý materiál“, sdělil Hasan reportérovi agentury Reuters.
Proti monosti, e by na poárech měly jakoukoli vinu dřevařské firmy, se vyslovil i sám Suharto, který je mimo jiné i čestným předsedou MPI. Experti WWF i Mezinárodní meteorologické organizace nicméně shodně potvrzují, e větina poárů se rozířila z oblastí kontrolovaných dřevaři. Jeden z odborníků k tomu řekl: „živý prales je těké zapálit, protoe i v období sucha zůstává velmi vlhký, ale v tomto případě začaly hořet lesy, které ji byly intenzivně těeny.“ V oblastech, které jsou vyuívány těařskými firmami, zůstává toti na zemi leet mnoství mrtvého dřeva, které hoří podstatně lépe ne ivý les. Dřevaři ho navíc sami pálí, aby si usnadnili přístup k dosud nedotčenému lesu.
Poáry pralesů jsou na Borneu v posledních letech běným jevem, a letos se vak vymkly kontrole v důsledku extrémně silného El Nio, kvůli kterému se v oblasti neprojevil podzimní vlhký monzun, který v jiných letech ohně uhasí. Na základě současného vývoje a matematických modelů klimatologové předpokládají, e El Nio bude se stejnou silou pokračovat i v přítím roce.
Klimatický jev El Nio (Jezulátko) dostal své jméno kvůli tomu, e v Jiní Americe, kde byl poprvé vysledován, se nejsilněji projevuje právě v období Vánoc. Objevuje se nepravidelně v periodě dvou a sedmi let. Někdy vydrí i několik let. Bylo tomu tak například v letech 1991-95, kdy se relativně slabí El Nio projevovalo kadý rok. Zatím nejsilnějí El Nio od doby, co je sledováno, přilo v roce 1982. Letoní Jezulátko ale zřejmě překoná vechny rekordy.Původ tohoto jevu není dodnes uspokojivě objasněn. Vědci vak ji dokáou poměrně přesně popsat jeho průvodní jevy. Je zřejmé, e pseudocyklické El Nio jakýmsi způsobem souvisí s dynamikou planetárního metabolismu a homeostatickou regulací zemského klimatu. Navenek se projevuje tak, e dojde ke změně směru v obvyklém proudění větrů v Tichém oceánu. Teplé větrné proudy začnou z oblastí Mikronésie a Melanésie mířit k americkým břehům. Tak dojde mj. k výpadku vlhkých podzimních monzunů v jihovýchodní Asii, a tedy i k ničivému suchu v oblasti. Teplý tichomořský vzduch ohřívá chladnou mořskou vodu u peruánského pobřeí. Tím způsobí oslabení chladného Humboldtova proudu, který z jihu přináí k západnímu pobřeí Jiní Ameriky vodu bohatou na iviny. V důsledku toho dojde ke sníení počtu planktonních řas v mořské vodě a záhy poté i k výrazným poklesům ve stavech hejn sardinek, které jinak tvoří významný zdroj obivy pro obyvatele pobřeních států v regionu. Jiněji, na pobřeí Chile vak rybáři naopak zaznamenávají rekordní úlovky.
El Nio sloitým a dosud hlouběji nepoznaným způsobem ovlivňuje počasí na celé planetě. Na pobřeí Kalifornie způsobuje záplavy a větrné smrtě (v souvislosti s letoním Jezulátkem hovoří klimatologové o moné pohromě století pro USA), v Amazonii rekordní sucha, v západní Kanadě neobvykle vysoké letní teploty. Ničivá sucha se objevují v Mosambiku a na Madagaskaru, mohutné detě naopak v oblasti velkých východoafrických jezer.
O moném vlivu vypoutění skleníkových plynů a dalích globálních lidských činností na intenzitu a výskyt El Nio je větina vědců přesvědčena. Pochybující menina odborníků je vak vítaným argumentem pro zástupce průmyslu, pro které jsou moné důkazy tohoto vlivu pravou noční můrou. (neu)
Z mapky World Wildlife Fundu (WWF) je patrná rozloha pralesů zničených katastrofálními požáry v jihovýchodní Asii.
Částku odpovídající třetině sumy, na ni se odhadují ztráty po letoních povodních, by si vyádaly náklady na postavení nových přehrad. Ty by nás měly chránit proti případným povodním v budoucnosti.V programu POVODNĚ 97 to vládě navrhuje Ministerstvo zemědělství ČR. Vystavět by se měly čtyři přehrady, dva poldery a jeden jez. Na řece Opavě by se tak objevila nádr Nové Heřmínovy, řeku Moravu by upravovaly nádre Teplice nad Bečvou, Hanuovice, poldery Uherský Ostroh, Mohelnice a řízená inundace v CHKO Litovelské Pomoraví, pro řeku Orlici se navrhuje nádr Hvězda a pohyblivý jez Svinary. Tyto vodohospodářské stavby by měly zvýit retenční schopnost povodí Odry o 18 miliónů m3, povodí Moravy o více ne 155 miliónů m3 a povodí Labe o 14 miliónů m3. Mimo to mají ochránit před případnými povodněmi 624 tisíc obyvatel.
Tato velká investiční akce by mohla být oddálena kvůli nedostatku peněz. Podle předběných odhadů by si měla toti vyádat náklady ve výi 22 miliard Kč. Například rozpočet armády přitom činí v letoním roce asi 30 miliard Kč.
Ekologové nejsou novým stavbám nakloněni. Podle jejich názoru jsou přehrady neetrné, drahé a nejsou schopny zachytit větí mnoství vody, protoe prostor mezi hladinou a vrcholem hráze je příli malý. Upřednostňují budování polderů a vysazování listnáčů a luních lesů, které podle nich dokáí lépe zadrovat vodu v krajině.
RNDr. Václav Petříček z Agentury ochrany přírody a krajiny k tomu řekl: „Například Lanhotský prales na Moravě dokáe zachytit 60 miliónů krychlových metrů vody, co jsou tři velké naplněné přehrady“. Vodohospodáři ale připomínají fakt, e poldery nelze stavět na horních tocích, kde řeka větinou protéká horskou krajinou. „Pro stoletou vodu jsou přehrady a poldery nejlepí řeení“, míní vrchní ředitel sekce vodního hospodářství z Ministerstva zemědělství, který připravuje pro vládu materiál o těchto protipovodňových opatřeních. Podle starosty Nových Heřmínov vak místní lidé nevítají zamýlenou stavbu s nadením - pokud by se postavilo nové vodní dílo, zmizela by pod vodou polovina obce. Ani Ministerstvo ivotního prostředí nezaujalo k otázce výstavby vodních děl jednotné stanovisko. „Nejsem příznivcem ani odpůrcem přehrad, i kdy oba tyto názory jsou na ministerstvu zastoupeny“, uvedl ministrův náměstek Michael Barchánek.
Na řeení povodňových kod bylo vyčleněno ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, pozemkového fondu, Státního fondu ivotního prostředí zatím celkem 12,870 miliard Kč. K 15. říjnu bylo rozhodnuto o čerpání z těchto prostředků ve výi 9 660,2 miliónů Kč.
Ministerstvo zemědělství navrhuje zřídit Státní fond vodního hospodářství, pozemkových úprav a tvorby krajiny. Cílem Fondu by mělo být vytvoření komplexního a uceleného systému efektivního vynakládání finančních prostředků na protipovodňová opatření. Fond by měl být dotován z poplatků za uitky, které poskytuje vodní hospodářství, ze státního rozpočtu či z výnosů některých nových daní.
Opatření na ochranu před povodněmi mají být podle Ministerstva zemědělství činěna i v oblasti legislativní. Do konce letoního roku by měl být mj. připraven věcný záměr novely zákona o vodách. Ta by měla řeit míru moných zásahů státu do privátní sféry při zajiování ochrany před povodněmi. Do konce června přítího roku by měla být také připravena novela zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla blíe neupřesněným způsobem upravovat práva přísluných orgánů v souvislosti s ochranou před povodněmi. Mělo by se jednat například o právo odstraňovat porosty v korytech toků či provádět zásahy do koryta z důvodu lepího průchodu potenciální velké vody.
Není bez zajímavosti v této souvislosti zmínit výrok bývalého ministra ivotního prostředí Josefa Vavrouka, který v roce 1993 řekl, e v této zemi ji není prostor pro nové přehradní nádre.
Na obrázku jsou mapy ukazující dílčí části povodí z pohledu míry rizika povodňových situací před a po realizaci programu Povodně '97, který navrhuje vládě Ministerstvo zemědělství ČR. Zdroj: MZe ČR
Trendem, který vládne v posledním desetiletí ve světě průmyslových technologií je tzv. eko-efektivnost.Normy na ochranu životního prostředí se v celém světě stále zpřísňují, a to nutí podniky k účinnějším opatřením. Tradičním způsobem řešení 70. let byly tzv. koncové technologie (odlučovače popílku, čistírny odpadních vod…). Ty jsou zpravidla velmi nákladné a mívají negativní dopad na životní prostředí. V 80. letech nastoupily recyklační technologie. Ty již snižují výsledné množství odpadu a potřebu nových surovin. Jejich možnosti jsou omezeny požadavky na kvalitu výrobků a často vysokou investiční a energetickou náročností. Na to reagoval průmysl začátkem 90. let vytvořením strategie eko-efektivnosti - začal hledat řešení, která pomohou vznik odpadů minimalizovat. Jedná se především o neinvestiční opatření - reorganizaci výroby, motivaci zaměstnanců k úsporám atd. Kromě kladných dopadů na životní prostředí, přináší tato strategie významné úspory podniku - kromě snížení přímých nákladů podnik platí nižší poplatky za znečišťování prostředí a významně ušetří na investicích do koncových zařízení.
Nejrozšířenějším postupem se stala metodika vyvinutá v USA jako prevence odpadu a znečištění. Ve světě se pro ni vžívá označení čistší produkce. V ČR ji zavádí Centrum čistší produkce. Od roku 1994 bylo vypracováno 46 případových studií obcí a podniků z nejrůznějších odvětví.
Okamžité pozitivní dopady těchto modelových projektů na životní prostředí znamenaly úsporu 181 tun emisí těkavých látek za rok, 47 tisíc m3 odpadních vod za rok, 9222 tun/rok odpadů kategorie obyčejný a zvláštní a 8441 tun/rok zvlášť nebezpečných odpadů. Celkové ekonomické úspory dosahují 187 mil. Kč. Do nich nejsou zahrnuty úspory na investicích do koncových technologií. Ty činily např. u projektů ukončených v roce 1995 nejméně dalších 30 mil. Kč. Metoda je použitelná i pro menší podniky. Například ve vinařské firmě Znovín Znojmo se díky projektu čistší produkce snížilo množství spotřebované vody o 20% a množství organického znečištění o 50%.
Greenpeace varují rodiče před tím, aby kupovali svým dětem hračky z PVC. Podle nich tím ohrožují jejich zdraví.Toto varování je součástí kampaně 100 dní do vánoc, kterou chtějí Greenpeace upozornit na svá zjištění, týkající se hraček z PVC. Již v minulém čísle EkoListu jsme informovali o poznatcích Greenpeace, podle kterých většina testovaných hraček obsahuje toxické ftaláty, nebezpečné právě dětem. Uvolňují se totiž, je-li výrobek namáhán tlakem. K tomu dochází, když malé děti svoji oblíbenou hračku cucají nebo žvýkají.
Podle studií, kterým byly hračky podrobeny, má nejčastější ftalát schopnost projevovat se jako hormon estrogen. Hormonální soustava je velice křehký systém, v němž může snadno docházet i k nevratným změnám.
Kampaň 100 dní do vánoc je součástí rozsáhlého projektu Greenpeace zaměřeného právě proti PVC. Jeho součástí byl i stan s výstavou Budoucnost bez PVC, která měla ukázat konec éry PVC. „PVC už dnes nemá žádnou budoucnost. To je fakt, se kterým je třeba se smířit, přestože firmy, které tuto plastickou hmotu dodnes vyrábějí, tvrdí pravý opak“, řekl Čestmír Hrdinka z Greenpeace.
Svůj názor na používání PVC dali Greenpeace najevo také při zahájení mezinárodní výstavy Chemtec '97 na pražském Výstavišti. S dvacetimetrovým transparentem Greenpeace: Stop PVC se před očima pořadatelů i návštěvníků výstavy vyšplhali až na balkón Průmyslového paláce.
Vláda odsouhlasila půjčku Českým drahám ve výi 1,6 mld. korun. Půjčku poskytne státní Konsolidační banka. Prostředky mají napomoci ČD dostat se z největích platebních problémů. Mimo jiné mají slouit k uhrazení nákladů na elektrickou energii, její dodávky jsou pro dráhy ivotně důleité. (čti, ka)
Ministr ivotního prostředí Jiří Skalický (ODA) zruil povolení k průzkumu loisek zlata na Romitálsku, které bylo uděleno firmě Greenwich Resources. Důvodem jsou formální pochybení při výběrovém řízení, na jeho základě bylo povolení vydáno. (ka)
Vláda vzala na vědomí Zprávu o stavu ivotního prostředí ČR za rok 1996, kterou předloil ministr ivotního prostředí Jiří Skalický (ODA). Podle Zprávy se výrazně sníily emise SO2. Naopak emise SOX se proti roku 1995 zvýily o 5%. Emise praných částic o téměř 11% poklesly. Podle zprávy se mj. začínají projevovat i první známky zlepování stavu českých lesů. Podíl plochy pokozených lesů na území ČR klesl od loňska ze 61,6% na 59,7%. Významným problémem je podle Zprávy nárůst automobilové dopravy. (čti)
Do českých řek mají být vyputěni lososi. Podle J. mída z Českého rybářského svazu se podmínky v naich řekách natolik zlepily, e v roce 1998 mají být do labských přítoků Kamenice, Ploučnice a případně Ohře nasazeni lososi. Rybáři se tak zapojí do mezinárodního projektu obnovy populací této ryby. (čti, ka)
Ministerstvo ivotního prostředí povolilo Českým radiokomunikacím a.s. opravu vysílače na Děvíně. Tato lokalita leí v I. zóně CHKO Pálava. MP odůvodnilo svůj krok tím, e po podrobném zkoumání zjistilo, e udělení výjimky neodporuje ádným zákonným normám. (ka)
V Singapurském průlivu se srazily dva tankery plné ropy. Lodi, jedna plující pod kyperskou, druhá pod thajskou vlajkou, se srazily za dobré viditelnosti. Zdá se, e příčinou bylo selhání lidského faktoru - chyba kapitána Chalkitise z kyperského tankeru Evoikos. Při havárii vyteklo do vody podle odhadů na 33 tisíc tun ropy. Prací na odstranění katastrofy, která znamená ohroení mořského ivota v celé oblasti, se účastní přes 50 lodí různých států světa. (ka)
Delegáti konference OSN o ochraně klimatu v Bonnu kritizovali přístup USA a prezidenta Clintona. USA polevily ve svých slibech o sníení emisí skleníkových plynů do roku 2000 na úroveň roku 1990. Jak prohlásil Bill Clinton, časová hranice se posouvá do roku 2010. (čti)
Ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) odvolal 6. října z funkce svého náměstka Ivana Foltýna (KDU-ČSL). Důvodem mělo být Foltýnovo selhání při informování řidičů o nových pravidlech silničního provozu. Podle odvolaného náměstka lo vak pouze o záminku a pravým důvodem byly jeho námitky vůči Římanově koncepci dopravní politiky. (čti, ka)
Dálnice D47 se začne stavět a v roce 2003. Důvodem je nedostatek financí. Toto rozhodnutí Ministerstva dopravy kritizuje severomoravská politická reprezentace, bez ohledu na stranickou příslunost, jako odříznutí regionu od zbytku republiky. (čti)
Přes 1500 lidí shlédlo benefiční výstavu Přírodní krásy Ústecka v Ústí nad Labem, pořádanou občanskou společností Přátelé přírody. Novým patronem Přátel přírody se stal Vladimír Renčín. Připojil se tak k Lubomíru Voleníkovi, Petře Buzkové, Ludvíku Vaculíkovi, Erazimu Kohákovi.a dalím. (čti, ka)
České dráhy při druhé změně jízdního řádu dne 28. září obnovily provoz na trati Mělník-Meno. Provoz na ní byl zastaven 1. června letoního roku. České dráhy tvrdily, e na opravu tratě je potřeba 20 milionů Kč. Jak informoval časopis Kokořínské čtení ve svém podzimním vydání, drání úřad v této souvislosti Českým drahám udělil pokutu 1 milion korun za neoprávněné zastavení provozu. Údajně dvacetimilionová oprava se poté smrskla na výměnu asi padesáti praců v ceně cca 60 tisíc korun. Obce v okolí trati v současné době usilují o převedení tratě na jimi vytvořenou společnost. (dek)