Zprávy


Podzimní Prokopské údolí

O víkendu 11. až 12. října 1997 proběhly v pražském Prokopském údolí hned dvě akce, obě pořádané sdružením pro ekologickou výchovu ČSOP Tereza. První z nich byla Slavnost padajícího listí. Je to již tradiční akce, zaměřená především na menší děti. Ty si zde i letos mohly vyzkoušet vyrobit obrázek ze spadaného listí či zvířátka z kaštanů, omalovat kamínky nebo vymodelovat z hlíny například koníčka. Právě o tomto víkendu začalo do našich krajů přicházet počasí spíše studené, dětem se však, zdá se, program zalíbil. Kromě Slavnosti padajícího listí proběhla v Prokopském údolí i akce určená pro středoškoláky. GLOBE Games - hry pro děti, které se zapojily se svými školami do mezinárodního programu GLOBE, vyhlášeného americkým vicepresidentem Al Gorem. (kaš)

Podzim v Prokopském údolí

Foto: Dušan Slovák


Výstava „Je to v koši“

Spalovna komunálního odpadu v Praze-Malešicích má být uvedena do zkušebního provozu 1. ledna 1998. S její dostavbou a spuštěním nesouhlasí ekologická organizace Děti Země. Aktivisté Dětí Země proto zbudovali počátkem října na Náměstí Míru v Praze stan s výstavou Je to v koši. Pomocí této výstavy vysvětlovali Pražanům své námitky vůči spalovně a představili své názory na řešení problematiky odpadů. „Odpad by se měl především třídit a využívat - recyklovat a kompostovat, nikoli netříděný spalovat“, shrnuje postoj Dětí Země jejich mluvčí, RNDr. Jindřich Petrlík. (dek)

Výstavní stan

Foto: Lenka Mašková/Děti Země


Starosta Stíbal oceněn

PRAHA, KAŠPERSKÉ HORY - Starosta Kašparských Hor František Stíbal převzal v neděli 28. září na jevišti Národního divadla v Praze od Nadace Charty 77 Cenu Františka Kriegla. Toto ocenění obdržel za příkladnou odvahu, kterou projevil v případu plánované těžby zlata na území Kašperských Hor. Součástí ceny je i částka sto tisíc korun. Část těchto peněz chce starosta Stíbal věnovat podle svých slov na úhradu soudních výloh svého města ve sporu se společností TVX Bohemia a část by rád investoval do svého vzdělávání. Nadace Charty 77 uděluje tuto prestižní cenu již od roku 1987. Společnost laureátů tak tvoří, kromě F. Stíbala například Josef Zvěřina, Jan Ruml, Petr Pithart, Jaroslav Štětina, Milena Hbschmannová či Josef Vavroušek (in memoriam).Zároveň s cenou Františka Kriegla byla na scéně Národního divadla předána i letošní cena Josefa Vavrouška za ekologii. Z rukou ředitele Nadace Charty 77 Františka Janoucha ji převzali tentokrát profesor Karlovy Univerzity, filosof Erazim Kohák a známý slovenský ekolog, člen Společnosti pro trvale udržitelný život, Mikuláš Huba. (čti, kaš)

Harmonie v zelené a modré

ČESKÝ KRUMLOV - V Českém Krumlově proběhl mezinárodní festival filmů o životním prostředí Ekofilm 1997. Velkou cenu festivalu získal snímek Petra Amlera Harmonie v zelené a modré. Cenu za režii dostal dánský režisér Bent Lauge Madsen za film Opět volné. Jako nejlepší byl vyhodnocen scénář Martina Slunečka k filmům Svět Erazima Koháka a Malíř Josef Jirsa. Nejlepší kamera byla podle poroty ve filmu Rieka snov (Ladislav Csukás). Cenu Ministerstva životního prostředí ČR získal film Tomáše Škrdlanta Hotel Svět. Cenu Českého svazu ochránců přírody dostal snímek Zdeňka Zvonka Jarmek aneb Pokračovat a vydržet a cenu Českého ekologického manažerského centra získal film Sluneční energie Jiřího Všetečky.


ČD - privatizace se blíží?

PRAHA, TANVALD, TRUTNOV - Privatizace regionálních tratí by se mohla rozběhnout během několika týdnů. V polovině října to prohlásil ministr Martin Říman. O provozování trati Tanvald-Harrachov, na které byl nedávno zastaven provoz, se přihlásilo regionální sdružení obcí Jizerská dráha. Zástupce sdružení však prohlásil, že pokud je ztrátovost trati skutečně 23 miliónů Kč ročně, nebude její provozování únosné. O privatizaci trati Trutnov-Svoboda nad Úpou se přihlásili již tři zájemci. Naopak obce podél trati Žďár nad Sázavou-Tišnov na Českomoravské vysočině nebudou na privatizaci mít peníze. Podle starostů se však bez vlaků v regionu neobejdou a případné zrušení způsobí dopravní kolaps. Provozovat tra Milotice nad Opavou-Vrbno pod Pradědem chce podnik OKD Ostrava, který do ní plánuje investovat 60 miliónů Kč. ČD schválily také pronájem trati Sobotín-Kouty nad Desnou sdružení místních obcí.


Čeští pašeráci zvířat si dovolují

Nedávno ratifikoval český Parlament Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy. Jak se zdá podle případů, které se staly v uplynulém měsíci, bylo jen na čase.

Nelegálně a za zcela nevyhovujících podmínek se v neděli 5. října pokusil polský občan převést do České republiky kontraband 58 kusů cizokrajného ptactva. Bez patřičných povolení a přihlášek k proclení cestovala zvířata namačkána v přepravních bednách v osobním automobilu značky Ford. Vzácné kusy, chráněné Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES neboli Washingtonská úmluva), neofémy, korely, rozely, andulky a několik druhů papoušků, byly zabaveny celníky na česko-polském přechodu Český Těšín-Chotěbuz. Zabavení ptáci skončili v rukou pracovníků České inspekce životního prostředí, kteří je poté předali do péče Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích. Podle tiskového mluvčího Celního ředitelství Ostrava Karel Moškaře se jednalo již o třetí podobný pokus během tří po sobě jdoucích víkendů. Při těchto pokusech zadrželi celníci v Českém Těšíně také mimo jiné několik chameleónů a dokonce v obyčejném plátěném pytli převážené hroznýše královské.

Tyto případy se v naší zemi řeší pouze jako celní přestupky, přičemž pašerákům hrozí nejvýše pokuta do 2 miliónů korun. Naproti tomu se v řadě jiných zemí podobné případy posuzují jako trestný čin, za nějž může pachatel strávit i několik let ve vězení.

MŽP vydalo 15. října tiskovou zprávu "Česká republika a pašování ohrožených druhů zvířat a rostlin". Ministerstvo v ní mj. popisuje zadržení českého turisty z Ostrova nad Ohří, ke kterému došlo 18. září na letišti v Limě. V jeho zavazadlech odhalila peruánská policie 13 živých opiček, jednoho tukana a 7 plazů. Zvířata byla zabalena do plastových pytlů a uspána omamnými látkami.

Dne 26. září zadrželi holandští celníci na letišti Schiphol v Amsterodamu třiadvacetiletého českého občana, který cestoval z Peru do České republiky. Celkem mu bylo zabaveno 26 opiček (15 zvířat bylo již mrtvých), 15 kajmanů a 62 želv. Tento náš občan byl v Holandsku uvězněn a obviněn z porušování zákona o obchodu s ohroženými druhy a trestného činu týrání zvířat.


Spor o Gabčíkovo se možná vrátí do Haagu

BRATISLAVA -  Slovenská a maïarská delegace se sešly 22. øíjna v Bratislavì, aby zahájily jednání o øešení sporù kolem vodního díla Gabèíkovo. První jednání bylo vìnováno jen organizaèním otázkám a delegace se znovu sejdou 10. listopadu v Budapešti.

Šlo o první setkání slovenské a maïarské strany poté, co o jejich sporu rozhodl Mezinárodní soud v Haagu. Jak jsme již informovali, soud rozhodl, že mezinárodní právo porušily oba státy - Maïarsko odstoupením od smlouvy a Slovensko jednostranným odvedením vod Dunaje. Mezinárodní tribunál dospìl mj. k závìru, že obì strany by mìly zvážit ekologické dopady vodního díla a zajistit prùtok dostateèného množství vody starým øeèištìm Dunaje a soustavou ramen na obou jeho bøezích. Soud také doporuèil, aby se obì strany dohodly o výši vzájemných škod, a naznaèil, že obì strany by si je mohly vzájemnì odpustit.

Slovenská vláda i opozièní Slovenská demokratická koalice požadují, aby Maïarsko postavilo pøehradu v Nagymárosi, jak to stanovuje pùvodní smlouva o výstavbì Soustavy vodních dìl Gabèíkovo-Nagymáros z roku 1977. Platnost této smlouvy Mezinárodní soud potvrdil. Tento požadavek je však zøejmì pro maïarskou stranu nepøijatelný.

K problematice Gabèíkova zaujaly stanovisko i slovenské nevládní ekologické organizace. 26. záøí podepsalo 11 organizací prohlášení, ve kterém upozoròují, že výstavba vodního díla Gabèíkovo znièila více než 40 km2 lužních lesù a jeho provoz poškozuje ekosystémy ramen Dunaje. Ekologické organizace ve stanovisku vyjadøují pøipravenost podílet se na nezávislém procesu posouzení vlivu Gabèíkova na životní prostøedí.

Varianta C vodního díla Gabčíkovo

Mapka pøevzatá z internetového serveru Mezinárodního soudu v Haagu ukazuje tzv. variantu C vodního díla Gabèíkovo. Místo pùvodní zdrže u Dunakiliti pøehradila èeskoslovenská strana Dunaj u Èunova na slovenském území. Vodní stupeò Nagymáros Maïarsko nepostavilo.


Agónie indonéských pralesů

Téměř jeden milión hektarů tropického deštného lesa shořel nebo stále hoří na ostrovech Borneo a Sumatra. Dalších zhruba 1 000 hektarů pralesa ničí požár, který v současnosti zuří na Malajském poloostrově.

Nejvíce postiženými oblastmi je zejména jižní Kalimantan (Borneo) a do jisté míry i jihovýchodní Sumatra. Právě Kalimantan byl jednou z posledních oblastí Asie s rozsáhlejšími porosty neporušených tropických deštných lesů. Připomeňme, že rozloha tropických deštných lesů, které v současnosti pokrývají zhruba 6% souše, se od roku 1940 vlivem lidské činnosti zmenšila o více než 60%. Biologové odhadují, že v tropických pralesích žije 50-90% živočišných a rostlinných druhů. Současný, vzhledem k celé existenci života bezprecedentní, úbytek biodiverzity (za 1 hodinu zhruba 3 vyhynulé druhy) lze tak přičíst zejména na vrub devastaci těchto oblastí.

„Existence volně žijících orangutanů a kalimantanských nosorožců je dnes již možná minulostí“ prohlásil v souvislosti se zprávami o rozsahu pralesních požárů na Borneu jeden ze zoologů WWF (World Wide Fund for Nature), který pracoval na programu jejich záchrany. Poslední větší populace těchto velkých savců žily v oblasti národního parku Tanjung Putting. Území parku bylo s největší pravděpodobností požáry zcela zničeno.

V Indonésii bylo v poslední době ročně zničeno okolo 900 000 ha pralesa. Mezi hlavní příčiny patří mýcení lesů na Kalimantanu a v oblasti Irian Jaya (západní část Nové Guineje) novousedlíky pocházejícími zejména z Jávy, ostrova, kde na ploše rozlohy bývalého Československa žije 120 miliónů lidí. Vláda indonéského diktátora Suharta masivně podporuje přesídlování nejchudších obyvatel Jávy do málo osídlených oblastí Indonésie, tedy především na Kalimantan a Novou Guineu.

Tam mohou novousedlíci za symbolické poplatky získat pozemky v pralese. Poté, co les vypálí nebo vykácí, pěstují po několik let na nově získané půdě zemědělské plodiny. Pak pralesní půda, která není k intenzivnímu zemědělskému využití vhodná, eroduje. To ještě zvyšuje tlak na další mýcení pralesa. Intenzifikaci zemědělské výroby v těchto oblastech finančně podporuje mj. Světová banka a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.

Rozsáhlý podíl na kácení mají také dřevařské firmy, které v pralesích provádějí tzv. selektivní kácení stromů. Při něm se průměrně 19 z 20 pokácených stromů nechá ležet na zemi. Pouze každý dvacátý strom má totiž takové dřevo, které lze na světových trzích uplatnit. Indonésie vyvezla vloni asi 26 miliónů m3 surového dřeva.

Negativní vliv má i těžba nerostných surovin. Na Borneu se jedná zejména o těžbu ropy a zemního plynu, kterou provozují firmy jako Texaco a Chevron.

Velké plochy lesa jsou mýceny i kvůli ambiciózním vládním projektům při budování infrastruktury. Na Borneu se jde například o výstavbu téměř 1500 km dlouhé dálnice z Pontianaku do Samarindy napříč celým ostrovem či budování nových měst na zelené louce uprostřed pralesa. V nedávné době přispěla k devastaci pralesa i automobilová soutěž Camel Trophy, která si vyžádala realizaci dalších infrastrukturních projektů. Soutěže se za vřelého zájmu českých médií zúčastnila i česká posádka.

Bezprostřední vinu na tragických požárech mají zřejmě kromě globálního klimatického jevu El Nio jak místní farmáři, tak dřevařské firmy. Blízký přítel prezidenta Suharta, činovník Indonéské dřevařské společnosti (MPI) a vlastník největších dřevařských koncesí v zemi Mohammad Hasan obvinil ze založení požárů místní farmáře a domorodé kmeny. “Proč bychom pálili les? My potřebujeme čerstvý materiál“, sdělil Hasan reportérovi agentury Reuters.

Proti možnosti, že by na požárech měly jakoukoli vinu dřevařské firmy, se vyslovil i sám Suharto, který je mimo jiné i čestným předsedou MPI. Experti WWF i Mezinárodní meteorologické organizace nicméně shodně potvrzují, že většina požárů se rozšířila z oblastí kontrolovaných dřevaři. Jeden z odborníků k tomu řekl: „živý prales je těžké zapálit, protože i v období sucha zůstává velmi vlhký, ale v tomto případě začaly hořet lesy, které již byly intenzivně těženy.“ V oblastech, které jsou využívány těžařskými firmami, zůstává totiž na zemi ležet množství mrtvého dřeva, které hoří podstatně lépe než živý les. Dřevaři ho navíc sami pálí, aby si usnadnili přístup k dosud nedotčenému lesu.

Požáry pralesů jsou na Borneu v posledních letech běžným jevem, až letos se však vymkly kontrole v důsledku extrémně silného El Nio, kvůli kterému se v oblasti neprojevil podzimní vlhký monzun, který v jiných letech ohně uhasí. Na základě současného vývoje a matematických modelů klimatologové předpokládají, že El Nio bude se stejnou silou pokračovat i v příštím roce.

Klimatický jev El Nio (Jezulátko) dostal své jméno kvůli tomu, že v  Jižní Americe, kde byl poprvé vysledován, se nejsilněji projevuje právě v období Vánoc. Objevuje se nepravidelně v periodě dvou až sedmi let. Někdy vydrží i několik let. Bylo tomu tak například v letech 1991-95, kdy se relativně slabší El Nio projevovalo každý rok. Zatím nejsilnější El Nio od doby, co je sledováno, přišlo v roce 1982. Letošní Jezulátko ale zřejmě překoná všechny rekordy.

Původ tohoto jevu není dodnes uspokojivě objasněn. Vědci však již dokážou poměrně přesně popsat jeho průvodní jevy. Je zřejmé, že pseudocyklické El Nio jakýmsi způsobem souvisí s dynamikou planetárního metabolismu a homeostatickou regulací zemského klimatu. Navenek se projevuje tak, že dojde ke změně směru v obvyklém proudění větrů v Tichém oceánu. Teplé větrné proudy začnou z oblastí Mikronésie a Melanésie mířit k americkým břehům. Tak dojde mj. k výpadku vlhkých podzimních monzunů v jihovýchodní Asii, a tedy i k ničivému suchu v oblasti. Teplý tichomořský vzduch ohřívá chladnou mořskou vodu u peruánského pobřeží. Tím způsobí oslabení chladného Humboldtova proudu, který z jihu přináší k západnímu pobřeží Jižní Ameriky vodu bohatou na živiny. V důsledku toho dojde ke snížení počtu planktonních řas v mořské vodě a záhy poté i k výrazným poklesům ve stavech hejn sardinek, které jinak tvoří významný zdroj obživy pro obyvatele pobřežních států v regionu. Jižněji, na pobřeží Chile však rybáři naopak zaznamenávají rekordní úlovky.

El Nio složitým a dosud hlouběji nepoznaným způsobem ovlivňuje počasí na celé planetě. Na pobřeží Kalifornie způsobuje záplavy a větrné smrště (v souvislosti s letošním Jezulátkem hovoří klimatologové o možné pohromě století pro USA), v Amazonii rekordní sucha, v západní Kanadě neobvykle vysoké letní teploty. Ničivá sucha se objevují v Mosambiku a na Madagaskaru, mohutné deště naopak v oblasti velkých východoafrických jezer.

O možném vlivu vypouštění skleníkových plynů a dalších globálních lidských činností na intenzitu a výskyt El Nio je většina vědců přesvědčena. Pochybující menšina odborníků je však vítaným argumentem pro zástupce průmyslu, pro které jsou možné důkazy tohoto vlivu pravou noční můrou. (neu)

Požáry v jihovýchodní Asii

Z mapky World Wildlife Fundu (WWF) je patrná rozloha pralesů zničených katastrofálními požáry v jihovýchodní Asii.


Zadrží přehrady povodňovou vlnu?

Částku odpovídající třetině sumy, na niž se odhadují ztráty po letošních povodních, by si vyžádaly náklady na postavení nových přehrad. Ty by nás měly chránit proti případným povodním v budoucnosti.

V programu POVODNĚ 97 to vládě navrhuje Ministerstvo zemědělství ČR. Vystavět by se měly čtyři přehrady, dva poldery a jeden jez. Na řece Opavě by se tak objevila nádrž Nové Heřmínovy, řeku Moravu by upravovaly nádrže Teplice nad Bečvou, Hanušovice, poldery Uherský Ostroh, Mohelnice a řízená inundace v CHKO Litovelské Pomoraví, pro řeku Orlici se navrhuje nádrž Hvězda a pohyblivý jez Svinary. Tyto vodohospodářské stavby by měly zvýšit retenční schopnost povodí Odry o 18 miliónů m3, povodí Moravy o více než 155 miliónů m3 a povodí Labe o 14 miliónů m3. Mimo to mají ochránit před případnými povodněmi 624 tisíc obyvatel.

Tato velká investiční akce by mohla být oddálena kvůli nedostatku peněz. Podle předběžných odhadů by si měla totiž vyžádat náklady ve výši 22 miliard Kč. Například rozpočet armády přitom činí v letošním roce asi 30 miliard Kč.

Ekologové nejsou novým stavbám nakloněni. Podle jejich názoru jsou přehrady nešetrné, drahé a nejsou schopny zachytit větší množství vody, protože prostor mezi hladinou a vrcholem hráze je příliš malý. Upřednostňují budování polderů a vysazování listnáčů a lužních lesů, které podle nich dokáží lépe zadržovat vodu v krajině.

RNDr. Václav Petříček z Agentury ochrany přírody a krajiny k tomu řekl: „Například Lanžhotský prales na Moravě dokáže zachytit 60 miliónů krychlových metrů vody, což jsou tři velké naplněné přehrady“. Vodohospodáři ale připomínají fakt, že poldery nelze stavět na horních tocích, kde řeka většinou protéká horskou krajinou. „Pro stoletou vodu jsou přehrady a poldery nejlepší řešení“, míní vrchní ředitel sekce vodního hospodářství z Ministerstva zemědělství, který připravuje pro vládu materiál o těchto protipovodňových opatřeních. Podle starosty Nových Heřmínov však místní lidé nevítají zamýšlenou stavbu s nadšením - pokud by se postavilo nové vodní dílo, zmizela by pod vodou polovina obce. Ani Ministerstvo životního prostředí nezaujalo k otázce výstavby vodních děl jednotné stanovisko. „Nejsem příznivcem ani odpůrcem přehrad, i když oba tyto názory jsou na ministerstvu zastoupeny“, uvedl ministrův náměstek Michael Barchánek.

Na řešení povodňových škod bylo vyčleněno ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, pozemkového fondu, Státního fondu životního prostředí zatím celkem 12,870 miliard Kč. K 15. říjnu bylo rozhodnuto o čerpání z těchto prostředků ve výši 9 660,2 miliónů Kč.

Ministerstvo zemědělství navrhuje zřídit Státní fond vodního hospodářství, pozemkových úprav a tvorby krajiny. Cílem Fondu by mělo být vytvoření komplexního a uceleného systému efektivního vynakládání finančních prostředků na protipovodňová opatření. Fond by měl být dotován z poplatků za užitky, které poskytuje vodní hospodářství, ze státního rozpočtu či z výnosů některých nových daní.

Opatření na ochranu před povodněmi mají být podle Ministerstva zemědělství činěna i v oblasti legislativní. Do konce letošního roku by měl být mj. připraven věcný záměr novely zákona o vodách. Ta by měla řešit míru možných zásahů státu do privátní sféry při zajišování ochrany před povodněmi. Do konce června příštího roku by měla být také připravena novela zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla blíže neupřesněným způsobem upravovat práva příslušných orgánů v souvislosti s ochranou před povodněmi. Mělo by se jednat například o právo odstraňovat porosty v korytech toků či provádět zásahy do koryta z důvodu lepšího průchodu potenciální velké vody.

Není bez zajímavosti v této souvislosti zmínit výrok bývalého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška, který v roce 1993 řekl, že v této zemi již není prostor pro nové přehradní nádrže.

Mapky

Na obrázku jsou mapy ukazující dílčí části povodí z pohledu míry rizika povodňových situací před a po realizaci programu Povodně '97, který navrhuje vládě Ministerstvo zemědělství ČR. Zdroj: MZe ČR


Když se řekne čistší produkce

Trendem, který vládne v posledním desetiletí ve světě průmyslových technologií je tzv. eko-efektivnost.

Normy na ochranu životního prostředí se v celém světě stále zpřísňují, a to nutí podniky k účinnějším opatřením. Tradičním způsobem řešení 70. let byly tzv. koncové technologie (odlučovače popílku, čistírny odpadních vod…). Ty jsou zpravidla velmi nákladné a mívají negativní dopad na životní prostředí. V 80. letech nastoupily recyklační technologie. Ty již snižují výsledné množství odpadu a potřebu nových surovin. Jejich možnosti jsou omezeny požadavky na kvalitu výrobků a často vysokou investiční a energetickou náročností. Na to reagoval průmysl začátkem 90. let vytvořením strategie eko-efektivnosti - začal hledat řešení, která pomohou vznik odpadů minimalizovat. Jedná se především o neinvestiční opatření - reorganizaci výroby, motivaci zaměstnanců k úsporám atd. Kromě kladných dopadů na životní prostředí, přináší tato strategie významné úspory podniku - kromě snížení přímých nákladů podnik platí nižší poplatky za znečišťování prostředí a významně ušetří na investicích do koncových zařízení.

Nejrozšířenějším postupem se stala metodika vyvinutá v USA jako prevence odpadu a znečištění. Ve světě se pro ni vžívá označení čistší produkce. V ČR ji zavádí Centrum čistší produkce. Od roku 1994 bylo vypracováno 46 případových studií obcí a podniků z nejrůznějších odvětví.

Okamžité pozitivní dopady těchto modelových projektů na životní prostředí znamenaly úsporu 181 tun emisí těkavých látek za rok, 47 tisíc m3 odpadních vod za rok, 9222 tun/rok odpadů kategorie obyčejný a zvláštní a 8441 tun/rok zvlášť nebezpečných odpadů. Celkové ekonomické úspory dosahují 187 mil. Kč. Do nich nejsou zahrnuty úspory na investicích do koncových technologií. Ty činily např. u projektů ukončených v roce 1995 nejméně dalších 30 mil. Kč. Metoda je použitelná i pro menší podniky. Například ve vinařské firmě Znovín Znojmo se díky projektu čistší produkce snížilo množství spotřebované vody o 20% a množství organického znečištění o 50%.


Greenpeace varují: Stop PVC!

Greenpeace varují rodiče před tím, aby kupovali svým dětem hračky z PVC. Podle nich tím ohrožují jejich zdraví.

Toto varování je součástí kampaně 100 dní do vánoc, kterou chtějí Greenpeace upozornit na svá zjištění, týkající se hraček z PVC. Již v minulém čísle EkoListu jsme informovali o poznatcích Greenpeace, podle kterých většina testovaných hraček obsahuje toxické ftaláty, nebezpečné právě dětem. Uvolňují se totiž, je-li výrobek namáhán tlakem. K tomu dochází, když malé děti svoji oblíbenou hračku cucají nebo žvýkají.

Podle studií, kterým byly hračky podrobeny, má nejčastější ftalát schopnost projevovat se jako hormon estrogen. Hormonální soustava je velice křehký systém, v němž může snadno docházet i k nevratným změnám.

Kampaň 100 dní do vánoc je součástí rozsáhlého projektu Greenpeace zaměřeného právě proti PVC. Jeho součástí byl i stan s výstavou Budoucnost bez PVC, která měla ukázat konec éry PVC. „PVC už dnes nemá žádnou budoucnost. To je fakt, se kterým je třeba se smířit, přestože firmy, které tuto plastickou hmotu dodnes vyrábějí, tvrdí pravý opak“, řekl Čestmír Hrdinka z Greenpeace.

Svůj názor na používání PVC dali Greenpeace najevo také při zahájení mezinárodní výstavy Chemtec '97 na pražském Výstavišti. S dvacetimetrovým transparentem Greenpeace: Stop PVC se před očima pořadatelů i návštěvníků výstavy vyšplhali až na balkón Průmyslového paláce.


Krátké zprávy

Vláda odsouhlasila půjčku Českým drahám ve výši 1,6 mld. korun. Půjčku poskytne státní Konsolidační banka. Prostředky mají napomoci ČD dostat se z největších platebních problémů. Mimo jiné mají sloužit k uhrazení nákladů na elektrickou energii, jejíž dodávky jsou pro dráhy životně důležité. (čti, kaš)
Ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA) zrušil povolení k průzkumu ložisek zlata na Rožmitálsku, které bylo uděleno firmě Greenwich Resources. Důvodem jsou formální pochybení při výběrovém řízení, na jehož základě bylo povolení vydáno. (kaš)
Vláda vzala na vědomí Zprávu o stavu životního prostředí ČR za rok 1996, kterou předložil ministr životního prostředí Jiří Skalický (ODA). Podle Zprávy se výrazně snížily emise SO2. Naopak emise SOX se proti roku 1995 zvýšily o 5%. Emise prašných částic o téměř 11% poklesly. Podle zprávy se mj. začínají projevovat i první známky zlepšování stavu českých lesů. Podíl plochy poškozených lesů na území ČR klesl od loňska ze 61,6% na 59,7%. Významným problémem je podle Zprávy nárůst automobilové dopravy. (čti)
Do českých řek mají být vypuštěni lososi. Podle J. Šmída z Českého rybářského svazu se podmínky v našich řekách natolik zlepšily, že v roce 1998 mají být do labských přítoků Kamenice, Ploučnice a případně Ohře nasazeni lososi. Rybáři se tak zapojí do mezinárodního projektu obnovy populací této ryby. (čti, kaš)
Ministerstvo životního prostředí povolilo Českým radiokomunikacím a.s. opravu vysílače na Děvíně. Tato lokalita leží v I. zóně CHKO Pálava. MŽP odůvodnilo svůj krok tím, že po podrobném zkoumání zjistilo, že udělení výjimky neodporuje žádným zákonným normám. (kaš)
V Singapurském průlivu se srazily dva tankery plné ropy. Lodi, jedna plující pod kyperskou, druhá pod thajskou vlajkou, se srazily za dobré viditelnosti. Zdá se, že příčinou bylo selhání lidského faktoru - chyba kapitána Chalkitise z kyperského tankeru Evoikos. Při havárii vyteklo do vody podle odhadů na 33 tisíc tun ropy. Prací na odstranění katastrofy, která znamená ohrožení mořského života v celé oblasti, se účastní přes 50 lodí různých států světa. (kaš)
Delegáti konference OSN o ochraně klimatu v Bonnu kritizovali přístup USA a prezidenta Clintona. USA polevily ve svých slibech o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2000 na úroveň roku 1990. Jak prohlásil Bill Clinton, časová hranice se posouvá do roku 2010. (čti)
Ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) odvolal 6. října z funkce svého náměstka Ivana Foltýna (KDU-ČSL). Důvodem mělo být Foltýnovo selhání při informování řidičů o nových pravidlech silničního provozu. Podle odvolaného náměstka šlo však pouze o záminku a pravým důvodem byly jeho námitky vůči Římanově koncepci dopravní politiky. (čti, kaš)
Dálnice D47 se začne stavět až v roce 2003. Důvodem je nedostatek financí. Toto rozhodnutí Ministerstva dopravy kritizuje severomoravská politická reprezentace, bez ohledu na stranickou příslušnost, jako odříznutí regionu od zbytku republiky. (čti)
Přes 1500 lidí shlédlo benefiční výstavu Přírodní krásy Ústecka v Ústí nad Labem, pořádanou občanskou společností Přátelé přírody. Novým patronem Přátel přírody se stal Vladimír Renčín. Připojil se tak k Lubomíru Voleníkovi, Petře Buzkové, Ludvíku Vaculíkovi, Erazimu Kohákovi.a dalším. (čti, kaš)
České dráhy při druhé změně jízdního řádu dne 28. září obnovily provoz na trati Mělník-Mšeno. Provoz na ní byl zastaven 1. června letošního roku. České dráhy tvrdily, že na opravu tratě je potřeba 20 milionů Kč. Jak informoval časopis Kokořínské čtení ve svém podzimním vydání, drážní úřad v této souvislosti Českým drahám udělil pokutu 1 milion korun za neoprávněné zastavení provozu. Údajně dvacetimilionová oprava se poté smrskla na výměnu asi padesáti pražců v ceně cca 60 tisíc korun. Obce v okolí trati v současné době usilují o převedení tratě na jimi vytvořenou společnost. (dek)