„Pokud jde o ekonomiku, zdá se mi v tuto chvíli, že je třeba udělat vše pro to, aby bylo - především zpřesňováním příslušných zákonů - zprůhledněno vlastnictví a nakládání s majetkem. Jde totiž o oblast, kde je v zákonech ještě mnoho mezer, jimiž se mohou prosoukávat podvodníci vzhůru a propadat peníze slušných lidí do nenávratna. Dalo by se to zjednodušeně vyjádřit připomenutím obecně známého pořekadla: příležitost dělá zloděje. Stát by měl podle mého mínění věnovat více pozornosti - samozřejmě způsobem odpovídajícím tržnímu prostředí - restrukturalizaci naší výroby, především ve strategicky důležitých oblastech a v oblastech sociálně citlivých, jako je například bytová politika. Neméně důležitá, zvláště z dlouhodobého hlediska, je tvorba takových pravidel hospodářského života, která by výrazněji než dosud brala v úvahu ekologické zájmy společnosti. Jsem zneklidněn mnoha věcmi, například tím, jak trvale roste vývoz surovin tvořících nerostné bohatství naší země. Považujeme se za zemi rozvinutou, přírodních zdrojů mnoho nemáme, a přesto často s nimi nakládáme, jako kdybychom byli zemí rozvojovou a byli víc odkázáni na různé kamení, které jsme zdědili, než na vlastní um.”
(čta)