Ăšvod
PrĹŻmyslová revoluce a jejĂ dĹŻsledky jsou pohromou pro lidstvo. Destabilizovaly spoleÄŤnost, uÄŤinily Ĺľivot nenaplnitelnĂ˝m a neuspokojitelnĂ˝m, vystavily ÄŤlovÄ›ka potupÄ›, vedly k rozšĂĹ™enĂ psychickĂ©ho utrpenĂ... zpĹŻsobily obrovskĂ© škody pĹ™ĂrodÄ›.
IndustriálnÄ›-technologickĂ˝ systĂ©m mĹŻĹľe pĹ™eĹľĂvat pouze za cenu neustálĂ© degradace ÄŤlovÄ›ka a mnoha dalšĂch ĹľivĂ˝ch organismĹŻ na pouhĂ© produkty vĂ˝roby ÄŤi ozubená koleÄŤka v soukolĂ sociálnĂho mechanismu. ... JestliĹľe toto spÄ›je ke zhroucenĂ, pak aĹĄ se to stane radÄ›ji dĹ™Ăve neĹľ pozdÄ›ji.
Proto obhajuji revoluci proti industriálnĂmu systĂ©mu. ... Toto však nebude politická revoluce. JejĂm cĂlem nenĂ svrhnout vlády, ale ekonomickĂ© a technologickĂ© základy souÄŤasnĂ© spoleÄŤnosti.
O levicovosti
JednĂm ze všeobecnÄ› rozšĂĹ™enĂ˝ch projektĹŻ bláznivosti a Ăşpadku našeho svÄ›ta je levicová orientace. ... Mám tĂm na mysli socialisty, kolektivisty... feministky, homosexuály, aktivisty za práva menšin, ochránce práv zvĂĹ™at (to nenĂ chyba v pĹ™ekladu!) a podobnÄ›.
DvÄ› tendence tvořà základ modernĂho levičáctvĂ: pocit mĂ©nÄ›cennosti a snaha po „pĹ™esocializovánĂ” ... pocitem mĂ©nÄ›cennosti mĂnĂm... malou sebeĂşctu, pocity bezmocnosti, depresivnĂ tendence, poraĹľenectvĂ, pocity viny, sebenenávisti atd...
LevicovÄ› orientovanĂ majĂ sklon nenávidÄ›t vše, co se zdá bĂ˝t silnĂ˝m, dobrĂ˝m a ĂşspěšnĂ˝m. NenávidĂ Ameriku, nenávidĂ racionalitu... [nenávidĂ] Ameriku a Západ pro jejich sĂlu a ĂşspÄ›ch.
Slova jako „sebedĹŻvÄ›ra”, „spolehnutĂ se na sebe”, „iniciativa”, „podnikavost”, „optimismus” atd. hrajĂ malou roli v liberálnĂm a levicovĂ©m slovnĂku. Levičák je anti-individualista, kolektivista. Chce, aby spoleÄŤnost za kaĹľdĂ©ho Ĺ™ešila jeho problĂ©my... Levičák je nepřátelskĂ˝ k ideji soutěživosti, protoĹľe hluboko uvnitĹ™ se jiĹľ cĂtĂ jako poraĹľenĂ˝.
Jeho pocity mĂ©nÄ›cennosti jsou tak hluboko zakoĹ™enÄ›nĂ©, Ĺľe uĹľ nemĹŻĹľe pojĂmat sám sebe jako bytost individuálnÄ› silnou a hodnotnou. Odtud kolektivismus levičáka. MĹŻĹľe se cĂtit silnĂ˝ jenom jako ÄŤlen velkĂ© organizace nebo masovĂ©ho hnutĂ, se kterĂ˝m se ztotoĹľĹuje.
HnutĂ, jeĹľ povýšà pĹ™Ărodu a postavĂ se proti technologii, musĂ mĂt rozhodnÄ› anti-levicovĂ˝ postoj a musĂ se vyhnout jakĂ©koliv spolupráci s levicĂ. Levicovost je v širšĂch souvislostech nesluÄŤitelná s divokou pĹ™Ărodou, s lidskou svobodou a s odstranÄ›nĂm modernĂ technologie...
O náhradnĂch aktivitách
V modernĂ industriánĂ spoleÄŤnosti je nutnĂ© pro uspokojenĂ fyzickĂ˝ch potĹ™eb pouze minimálnĂ ĂşsilĂ...
ModernĂ spoleÄŤnost je [proto] plná náhradnĂch aktivit jako je vÄ›decká práce, umÄ›lecká a literárnĂ dĂla, postup na spoleÄŤenskĂ©m ĹľebĹ™ĂÄŤku, zĂskávánĂ penÄ›z a hmotnĂ˝ch statkĹŻ ve vÄ›tšà mĂĹ™e, neĹľ je nutnĂ© k uspokojenĂ našich fyzickĂ˝ch potĹ™eb, sociálnĂ aktivity, jeĹľ nejsou dĹŻleĹľitĂ© pro vlastnĂ aktivisty, jako je tomu v pĹ™ĂpadÄ› bĂlĂ˝ch zastáncĹŻ práv barevnĂ˝ch menšin...
K problému modernà společnosti
SociálnĂ a psychologickĂ© problĂ©my modernĂ spoleÄŤnosti pĹ™iÄŤĂtám faktu, Ĺľe tato spoleÄŤnost vyĹľaduje od lidĂ, aby Ĺľili v podmĂnkách radikálnÄ› odlišnĂ˝ch od tÄ›ch, v kterĂ˝ch lidská rasa vznikla, a chová se zpĹŻsoby, kterĂ© jsou v rozporu se vzory chovánĂ vyvinutĂ˝mi pro Ĺľivot za dĹ™ĂvÄ›jšĂch podmĂnek.
Pro primitivnĂ spoleÄŤnosti poskytuje pĹ™ĂrodnĂ svÄ›t (kterĂ˝ se obvykle mÄ›nĂ jen pozvolna) stabilnĂ systĂ©m a proto pocit bezpeÄŤĂ. V modernĂm svÄ›tÄ› je to spĂše lidská spoleÄŤnost neĹľ pĹ™Ăroda, co ÄŤlovÄ›ka obklopuje. A modernĂ spoleÄŤnost se mÄ›nĂ rychle dĂky zmÄ›nám technologie. Toto nenà žádnĂ˝ stabilnĂ stav...
O konzervativcĂch
Konzervativci jsou blázni: naĹ™ĂkajĂ nad rozkladem a Ăşpadkem tradiÄŤnĂch hodnot a souÄŤasnÄ› nadšenÄ› podporujĂ technologickĂ˝ pokrok spolu s ekonomickĂ˝m rĹŻstem. ZjevnÄ› je nenapadá, Ĺľe nemohou ve spoleÄŤnosti provĂ©st rychlĂ© zmÄ›ny v technologii a ekonomice bez souÄŤasnĂ˝ch rychlĂ˝ch zmÄ›n ve všech dalšĂch aspektech spoleÄŤnosti. VĹľdyĹĄ takovĂ© prudkĂ© zmÄ›ny nevyhnutelnÄ› vedou ke zhroucenĂ tradiÄŤnĂch hodnot...
O vědeckém pokroku
VÄ›da a technologie nabĂzĂ nejvĂ˝znamnÄ›jšà pĹ™Ăklady náhradnĂch aktivit... práci hlavnÄ› pro potěšenĂ... Tak vÄ›da postupuje naslepo, bez ohledu na skuteÄŤnĂ© blaho lidstva ÄŤi jakákoliv jiná měřĂtka. Je poslušná pouze psychickĂ˝ch potĹ™eb vÄ›dcĹŻ a státnĂch ÄŤi firemnĂch úřednĂkĹŻ, kteřà pro vĂ˝zkum poskytujĂ kapitál.
O svobodÄ›
ĹĂká se, Ĺľe máme svobodnou spoleÄŤnost, protoĹľe máme urÄŤitĂ˝ poÄŤet práv zajištÄ›nĂ˝ch Ăşstavou. [Tato práva], ale nejsou tak dĹŻleĹľitá, jak to na prvnĂ pohled vypadá. StupeĹ osobnĂ svobody se spoleÄŤnosti je urÄŤován vĂce ekonomickĂ˝m a technologickĂ˝m rámcem spoleÄŤnosti neĹľ právem.
Zamysleme se napĹ™Ăklad... nad svobodou tisku... MasmĂ©dia jsou vÄ›tšinou pod kontrolou vÄ›tšĂch organizacĂ, jeĹľ jsou integrovanĂ© v celĂ©m systĂ©mu. Kdo má málo penÄ›z, ten si sice mĹŻĹľe tisknout co chce nebo to rozšiĹ™ovat Internetem ÄŤi podobnÄ›, ale to, co Ĺ™Ăká, se ztratĂ v moĹ™i informaci produkovanĂ˝ch mĂ©dii... Aby mÄ›lo moje poselstvà šanci na širšà publicitu, zabĂjĂm lidi.
O revoluci
TechnofilovĂ© nás zavádĂ na naprosto bezstarostnou cestu do neznáma. Mnoho lidĂ chápe, kam nás vede technologickĂ˝ pokrok a pĹ™esto jsou k tomu pasivnĂ, nebo si myslĂ, Ĺľe je to nevyhnutelnĂ˝ proces. NemyslĂm si, Ĺľe je to nevyhnutelnĂ©. MyslĂm si, Ĺľe se to dá zastavit.
Dva hlavnĂ Ăşkoly v souÄŤasnosti jsou podpora sociálnĂho napÄ›tĂ a nestability v industriálnĂ spoleÄŤnosti a... propagace ideologie stavĂcĂ se proti technologii a industriálnĂmu systĂ©mu. KdyĹľ se tento systĂ©m stane dostateÄŤnÄ› stresovanĂ˝m a nestabilnĂm, revoluce proti technologii se stane uskuteÄŤnitelnou.
Nemám žádnĂ© iluze o moĹľnosti vytvoĹ™enĂ novĂ©, ideálnĂ formy spoleÄŤnosti. CĂl je pouze rozbĂt spoleÄŤnost stávajĂcĂ. Ale ideologie, aby si zĂskala širokou podporu, musĂ mĂt stejnÄ› tak pozitivnĂ ideály jako negativnĂ, musĂ bĂ˝t pro nÄ›co stejnÄ› jako proti něčemu. PozitivnĂ ideál, kterĂ˝ nabĂzĂm, je divoká pĹ™Ăroda. To znamená divokou pĹ™Ărodu, tj. takovĂ© aspekty existence ZemÄ› a ĹľivĂ˝ch bytostĂ, jeĹľ jsou nezávislĂ© na lidskĂ©m zasahovánĂm a kontrole. A do divokĂ© pĹ™Ărody zahrnuji i lidskou pĹ™irozenost, ÄŤĂmĹľ mám na mysli takovĂ© stránky existence lidskĂ©ho individua, jeĹľ nejsou regulovány organizovanou spoleÄŤnostĂ, ale jsou produktem pĹ™ĂleĹľitosti, svobodnĂ© vĹŻle nebo Boha (v závislosti na náboĹľenskĂ©m ÄŤi filosofickĂ©m názoru).
Revoluce musà být mezinárodnà a celosvětová.
Přeložil a zpracoval
Karel Stibral
![]() |
Zleva: na stĹ™ednà škole 1958, v roce 1962 na Harvardu, konsem šedesátĂ˝ch let na universitÄ› v Berkeley, fotografie z roku 1994 Ĺ™idiÄŤskĂ©ho prĹŻkazu a fotografie po zatÄŤenĂ v letošnĂm roce. |