Problematika ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ je pro lidstvo stále aktuálnÄ›jšĂ. OdbornĂci se shodujĂ v tom, Ĺľe s budovánĂm odpovÄ›dnĂ©ho vztahu k pĹ™ĂrodÄ› se musĂ zaÄŤĂnat pĹ™edevšĂm mezi mládeĹľĂ, tedy ve školách. Ekologická vĂ˝chova by mÄ›la prolĂnat všemi vyuÄŤovacĂmi pĹ™edmÄ›ty. Jsem rád, Ĺľe takĂ© moje snaĹľenĂ na Základnà škole v M. nese svĂ© plody. Mohu uvĂ©st konkrĂ©tnĂ pĹ™Ăklady z pĹ™edmÄ›tu ÄŤeskĂ˝ jazyk, na nichĹľ je pÄ›knÄ› vidÄ›t pozitivnĂ pĹ™Ăstup žákĹŻ k pĹ™ĂrodÄ›.
Žák Ĺ . pĂše: Jak se starat o psa. Pán mu dává vitamĂny a taky Ĺákou kost. Pes musĂ jĂst dvakrát za den jinak, by mohl takĂ© umĹ™Ăt. Pán kdyĹľ vĂ, Ĺľe pes smrdĂ tak by ho mÄ›l správnÄ› vykoupat. Autor si je vÄ›dom, Ĺľe péče o zvĂĹ™e má i svĂ© nepĹ™ĂjemnÄ›jšà stránky, jimĹľ se nelze vyhĂ˝bat (podobnÄ› též žák T., kterĂ˝ uvádĂ: Jak se starat o kĹ™eÄŤka. … Za chvĂli se stane, Ĺľe kĹ™eÄŤek zaÄŤne smrdÄ›t.). Toto uvÄ›domÄ›nĂ je jistÄ› pĹ™Ănosem. PonÄ›kud nejasná zĹŻstává jen pisatelova Ăşvaha ohlednÄ› psĂ stravy: buÄŹ má slovo jinak patĹ™it aĹľ do druhĂ© vÄ›ty (jinak by mohl takĂ© umĹ™Ăt), nebo vyjadĹ™uje - trochu nelogicky - zpĹŻsob onoho dvojĂho jedenĂ (rozmanitost stravy), ovšem za účelem ĂşmrtĂ psa (musĂ jĂst 2x za den jinak, by /aby/ mohl takĂ© umĹ™Ăt.). HezkĂ˝ vztah ke zvĂĹ™atĹŻm projevuje takĂ© žákynÄ› K. v textu VánoÄŤnĂ vzpomĂnky: VeÄŤer jsme zpĂvaly koledy o narozenĂ jeĹľka.
ZajĂmavĂ˝ námÄ›t k zamyšlenĂ poskytuje práce žáka L.: V zimnĂm dni se rozlehl vĂ˝stĹ™el, to Anders vystĹ™elil na orla v domnÄ›nĂ, Ĺľe je to jestřáb. Z ptáka vypadlo trochu peĹ™Ă, ale pĹ™ece jen odletÄ›l. Anders Ĺ™ekl: Jdeme domĹŻ. Po chvĂli chĹŻze narazili na mrtvĂ©ho orla, ale nechali ho bĂ˝t, je totiĹľ chránÄ›nĂ˝. ChránÄ›nost ĹľivoÄŤicha je zde nahlĂĹľena ze dvou pozoruhodnĂ˝ch aspektĹŻ. VšimnÄ›me si, Ĺľe hlavnĂ hrdina si je vÄ›dom chránÄ›nosti orla a dbá na ni. PĹ™esto však na orla stĹ™ĂlĂ - v domnÄ›nĂ, Ĺľe to je jestřáb. Je tedy zĹ™ejmÄ› moĹľnĂ© stĹ™Ălet na kterĂ©koli chránÄ›nĂ© zvĂĹ™e v domnÄ›nĂ, Ĺľe jde o jinĂ©, nechránÄ›nĂ© zvĂĹ™e, kupĹ™Ăkladu napálit to do nosoroĹľce v domnÄ›nĂ, Ĺľe je to potkan. Druhou otázkou je ÄŤasová (ne) omezenost chránÄ›nosti. Chápeme-li chránÄ›nost jako podstatu, pak zĹŻstává orel chránÄ›nĂ˝m i po svĂ©m skonu. Tak na vÄ›c nahlĂžà Anders, jenĹľ ochranu bedlivÄ› dodrĹľuje i nad orlĂ zdechlinou. A tak to má bĂ˝t! Jinou vÄ›cĂ je, zda by Anders uÄŤinil správnÄ›, kdyby nechal bĂ˝t dejme tomu mrtvĂ©ho jestřába v domnÄ›nĂ, Ĺľe je to orel.
Žák P. ve svĂ© práci DvÄ› pĹ™Ărodokazky trefnÄ› vystihuje nesnadnost a mnohdy i marnost boje proti lidskĂ© krátkozrakosti: Jednoho dne Karla VozelĂnová a Miluše Ĺ lapálková našli hada. Miluše Ĺ™Ăká Karle poĹĄ udÄ›láme si ho k veÄŤeĹ™i, ale to uĹľ pĹ™išel Pepa Honásek. PovĂdá jim ste upadli nĂ©, já vám ho stáhnu a udÄ›láte si z nÄ›j kabelku. Pepa kluk šikovná ochranářská jim hada vzal a uĹľ s nĂm utĂkal do nedalekĂ©ho lesa a tam ho pustil. DÄ›vÄŤata Miluše a Karla Pepu sledovali. KdyĹľ vidÄ›li, co se stalo tak Pepu chytli a chtÄ›li ho zmlátit a had obÄ› pĹ™Ărodokazky hezky spolkl a Pepa mu podÄ›koval a šel domĹŻ. JenĹľe to nebily obyÄŤejnĂ© sleÄŤny a hada rozpáraly šly za Pepou. On je uvidÄ›l a vzal nohy na ramena. Karla ho chytala coĹľ mezitĂm Miluše šila kabelku. Pepa to vidÄ›l a klepla ho pepka.
Co dodat? UvedenĂ© vĂ˝sledky nás opravĹujĂ k optimismu. DnešnĂ mladá generace bude jednou dobrĂ˝m správcem našà pĹ™Ărody. SvĹŻj podĂl na tom bude mĂt i stále ĂşspěšnÄ›ji se transformujĂcà školstvĂ.
V nedÄ›li 4. kvÄ›tna probÄ›hlo v Rokycanech vĂtánĂ ptaÄŤĂho zpÄ›vu, kterĂ© pro milovnĂky opeĹ™encĹŻ pĹ™ipravila ZO ÄŚSOP Rokycany. SetkánĂ, kterĂ© mÄ›lo podpoĹ™it jiĹľ 14-tĂ˝ roÄŤnĂk mezinárodnĂ akce Dawn Chorus Day, si dalo za cĂl seznámit pĹ™ĂtomnĂ© s vyskytujĂcĂmi se druhy opeĹ™encĹŻ.
NejvĂce se pĹ™ĂtomnĂ˝m lĂbila straka, která si v parku u nádražà dostavovala hnĂzdo, zpĂvajĂcĂ sameÄŤek rehka zahradnĂho, lĂ©tajĂcĂ rorĂ˝si obecnĂ, drozd zpÄ›vnĂ˝ sedĂcĂ na vejcĂch ÄŤi sameÄŤek pÄ›nice ÄŤernohlavĂ©, kterĂ˝ svĹŻj ÄŤas vÄ›noval stavbÄ› hnĂzda. VyvrcholenĂm asi dvouhodinovĂ© rannĂ procházky byla návštÄ›va záchrannĂ© stanice ĹľivoÄŤichĹŻ, kde jsme mÄ›li moĹľnost si ještÄ› prohlĂ©dnout vĂ˝ra, jestřába, kánÄ› a slĂpku zelenonohou, která bude zanedlouho vypuštÄ›na na HoloubkovskĂ˝ rybnĂk.