V poslednĂch 25 letech se pohled na tuto oblast vĂ˝raznÄ› zmÄ›nil a vĂ˝voj pĹ™inesl nÄ›kterĂ© novĂ© pojmy a pĹ™edstavy. Jednou z pĹ™ĂznaÄŤnĂ˝ch zmÄ›n je vÄ›tšà dĹŻraz kladenĂ˝ na vzájemnĂ© souvislosti, na kontext, odlišnĂ˝ od dĹ™Ăve zdĹŻrazĹovanĂ˝ch jednoduchĂ˝ch, technologicky zaloĹľenĂ˝ch Ĺ™ešenĂ. SamozĹ™ejmÄ›, Ĺľe pĹ™edstava vzájemnĂ© souvislosti, propojenosti ÄŤi souvztaĹľnosti (connectedness) mĹŻĹľe bĂ˝t redukována na tautologii „vše souvisĂ se všĂm”. To je ale nebezpeÄŤĂ tĂ˝kajĂcĂ se kaĹľdĂ©ho obecnĂ©ho pojmu. NáleĹľitÄ› uĹľitĂ˝ pojem dává moĹľnost vypořádat se s dosud nepoddajnĂ˝mi komplikacemi. „Connectedness” nenĂ však myšlenka v oblasti ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ zcela nová, jiĹľ dĹ™Ăve byla pouĹľĂvána v geografii, chemii ÄŤi fyzice. V souÄŤasnosti se tento koncept šĂřà i do oblastĂ sociologie ÄŤi ekonomie a technologie. (PĹ™esto si nemohu odpustit dojem, Ĺľe jde ponÄ›kud o „objevovánĂ Ameriky”, byĹĄ v terminologickĂ© oblasti - pozn. pĹ™ekl.)
Tak jako byl dĹ™Ăve chápán sociálnĂ kontext jako statickĂ© pozadĂ, tak byly problĂ©my ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ vidÄ›ny jako pouhĂ© mechanickĂ© nedostatky s moĹľnostĂ technologickĂ© nápravy. NynĂ je tĹ™eba vše chápat v širšĂch souvislostech a nezapomenout i na promÄ›nlivost tÄ›chto souvislostĂ samĂ˝ch. NapĹ™Ăklad kdyĹľ se na problĂ©m vĂ˝fukovĂ˝ch zplodin dĂváme jako na prostĂ˝ konstrukÄŤnĂ nedostatek, pak se nám katalyzátor bude jevit jako Ĺ™ešenĂ. VÄ›c je však mnohem sloĹľitÄ›jšà - jiĹľ nynĂ je zĹ™ejmĂ˝ neustálĂ˝ rĹŻst poÄŤtu ujetĂ˝ch kilometrĹŻ. KomplikacĂ je i zdraĹľenĂ vozĹŻ s katalyzátorem, coĹľ se zpÄ›tnÄ› projevuje v delšĂm pouĹľĂvánĂ staršĂch typĹŻ. ĹešenĂ tohoto problĂ©mu nemĹŻĹľe bĂ˝t tedy pouze technologickĂ© (tj. montáž katalyzátorĹŻ), musĂ se tĂ˝kat i ovlivnÄ›nĂ sociálnĂch a ekonomickĂ˝ch faktorĹŻ. StejnÄ› tak koncepce ochrany jednotlivĂ˝ch ĹľivoÄŤišnĂ˝ch i rostlinnĂ˝ch druhĹŻ bez souÄŤasnĂ© ochrany celĂ©ho ekosystĂ©mu je jiĹľ záleĹľitostĂ minulosti. A taková ochrana by takĂ© zároveĹ mÄ›la poÄŤĂtat i s ÄŤinnostĂ ÄŤlovÄ›ka a nevidÄ›t ji pouze jako paušálnÄ› nepĹ™irozenou a nežádoucĂ.
Na Ĺ™ešenĂ problĂ©mĹŻ ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ, z nichĹľ nÄ›kterĂ© pĹ™etrvávajĂ uĹľ tĹ™etĂ desetiletĂ, se nynĂ budou podĂlet pĹ™edevšĂm tyto nejvĂ˝znamnÄ›jšà faktory: vzrĹŻst zájmu o mezioborovĂ˝ pĹ™Ăstup, rostoucĂ orientace na trĹľnĂ hospodářstvĂ a zmÄ›na rozloĹľenĂ sil mezi státem a jednotlivcem - demokratizace.
Multidisciplionarita - nezbytnost spolupráce mezi jednotlivĂ˝mi vÄ›dnĂmi obory navzájem i s aktivitami v socioekonomickĂ© oblasti. PĹ™Ăkladem takovĂ©ho pĹ™Ăstupu mĹŻĹľe bĂ˝t kooperace v pĹ™ĂpadÄ› „sklenĂkovĂ©ho efektu”. Zde je nutná spolupráce nejenom klimatologĹŻ a biochemikĹŻ, ale i ekonomĹŻ, sociologĹŻ a kulturnĂch antropologĹŻ, aby byly pochopeny všechny souvislosti a byly vytvoĹ™eny reálnĂ© alternativy pro zlepšenĂ souÄŤasnĂ©ho stavu. ZastavenĂ ubĂ˝vánĂ ozonu je charakteristickĂ© pro rostoucĂ komplexnost takovĂ˝ch problĂ©mĹŻ - celoplanetárnĂ, globálnĂ jev si žádá relativnÄ› limitovanĂ© a lokálnĂ akce (tj. tlak na vĂ˝robce a spotĹ™ebitele nežádoucĂch produktĹŻ). Zkušenost s tĂmto pĹ™Ăpadem ukazuje, jak takovĂ© problĂ©my mohou bĂ˝t pochopeny pomocĂ vÄ›dy a Ĺ™ešeny politicky v ekonomicky pĹ™ijatelnĂ© podobÄ›. (Nejsem si jistĂ˝, zda nenĂ toto uspokojenĂ ponÄ›kud pĹ™edÄŤasnĂ© - pozn. pĹ™ekl.). KritickĂ˝m aspektem mezioborovĂ©ho pĹ™Ăstupu je to, Ĺľe lidĂ© z rĹŻznĂ˝ch oborĹŻ spolupracujĂ spĂše jako ÄŤlenovĂ© nÄ›jakĂ©ho stavebnĂho tĂ˝mu neĹľ jako dÄ›lnĂci u montážnĂ linky.
Orientace na trh (marketization) - jedna z nejvĂ˝znamnÄ›jšĂch zmÄ›n environmentálnĂho myšlenĂ, zahrnuje ÄŤĂm dál vÄ›tšà zapojenĂ ekonomickĂ˝ch pĹ™ĂstupĹŻ k Ĺ™ešenĂ problematiky ĹľivotnĂho prostĹ™edĂ. ZhroucenĂ direktivnÄ› Ĺ™ĂzenĂ˝ch systĂ©mĹŻ vĂ˝chodnĂ Evropy ukázalo, jak velkĂ© škody mĹŻĹľe napáchat ekonomika takovĂ©ho typu. HospodářstvĂ Západu má takĂ© samozĹ™ejmÄ› svá ĂşskalĂ, nicmĂ©nÄ› trend směřuje k tÄ›snÄ›jšĂmu propojenĂ ekonomickĂ© a ekologickĂ© oblasti.
Demokratizace - nutnĂ˝ pĹ™edpoklad pro ĂşspěšnĂ© pouĹľitĂ multidisciplionárnĂho pĹ™Ăstupu a spolupráce s trhem. MÄ›lo by se takĂ© poukázat na to, Ĺľe mnoho lidskĂ©ho ĂşsilĂ je kulturnĂho rázu a instituce takto vytvoĹ™enĂ© pak pĹŻsobĂ i na environmentálnĂ politiku. Ta nesmĂ bĂ˝t jen vÄ›cĂ státu, ale i nevládnĂch organizacĂ, v nichĹľ majĂ lidĂ© moĹľnost pĹŻsobit na svĂ© lokálnĂ problĂ©my pĹ™Ămo. SouÄŤasnÄ› však roste i vĂ˝znam nadnárodnĂch institucĂ. NapĹ™Ăklad spoleÄŤnĂ˝ postup EvropskĂ© Unie pĹ™inutil USA podĂlet se na Ĺ™ešenĂ otázky sklenĂkovĂ©ho efektu na Summitu ZemÄ› v r.1992. VĂ˝znam SvÄ›tovĂ© Banky a jednotlivĂ˝ch rozvojovĂ˝ch bank je nepopiratelnĂ˝ i pĹ™es mnoho nešťastnĂ˝ch projektĹŻ (jako stavby v brazilskĂ˝ch pralesĂch).
Je těžkĂ© si pĹ™edstavit, Ĺľe bychom trend rostoucĂ propojenosti a komplexnosti v budoucnu opustili. SpĂše naopak, ĹľivotnĂ prostĹ™edĂ se dostává do centra stále širšĂch debat. A nynĂ, kdyĹľ se ZápadnĂ politicko-ekonomickĂ˝ systĂ©m spoleÄŤnosti stal hlavnĂ silou na Zemi, dostává se zaslouĹľenĂ© pozornosti i ĹľivotnĂmu prostĹ™edĂ.
Článek Michaela Oppenheimera zpracoval (sti)
Tato slova nepocházejĂ z žádnĂ© sociologickĂ©, antropologickĂ© ÄŤi filosofickĂ© analĂ˝zy, jak by se na prvnĂ pohled zdálo, ale z programu Unabombera, nejznámÄ›jšĂho teroristy USA, ÄŤlovÄ›ka, kterĂ˝ jiĹľ sedmnáct let prosazuje svĂ© vĂ˝zvy k návratu do pĹ™Ărody pomocĂ vĂ˝bušnin.
Jeho jmĂ©no je vlastnÄ› kĂłdovĂ˝m oznaÄŤenĂm, kterĂ© FBI sloĹľila z prvnĂch pĂsmen jeho nejoblĂbenÄ›jšĂch cĂlĹŻ - universit a aeroliniĂ. Ĺ estnáct ĂştokĹŻ má na svÄ›domĂ tĹ™i mrtvĂ© a pĹ™es dvacet ranÄ›nĂ˝ch. Oběťmi jsou pĹ™edevšĂm informatici, molekulárnĂ biologovĂ© a dalšà pĹ™edstavitelĂ© modernĂ vÄ›dy a technologie. KdyĹľ umĂstil svoji bombu do letadla, chtÄ›l prĂ˝ „zabĂt jen pár obchodnĂků”.
Unabomber nenĂ náboĹľenskĂ˝ fanatik, nechce svobodu pro nÄ›jakĂ˝ národ, stát ÄŤi rasu, nenĂ to ani pouhĂ˝ „ekoterorista” ĂştoÄŤĂcĂ napĹ™. na obchodnĂky s koĹľešinami vzácnĂ˝ch zvĂĹ™at. Jeho teror má prĂ˝ upozornit na jeho myšlenky - na to, Ĺľe se lidstvo vzdálilo od svĂ©ho pĹŻvodnĂho vzorce chovánĂ, od svĂ© pĹ™irozenosti, od pĹ™Ărody.
PĹ™ĂznaÄŤná je pro nÄ›j paušálnĂ nenávist vĹŻÄŤi vÄ›dÄ› - ta je prĂ˝ pouze náhraĹľkovĂ˝m uspokojenĂm a kráčà slepÄ› kupĹ™edu, aniĹľ by brala ohled na skuteÄŤnĂ© zájmy lidskĂ©ho druhu. SvÄ›tlĂ© stránky techniky nejsou pro nÄ›j oddÄ›litelnĂ© od tÄ›ch temnĂ˝ch a neospravedlĹujĂ technologickĂ˝ pokrok. VĂ˝chodiskem je pouze zhroucenĂ prĹŻmyslovĂ© spoleÄŤnosti, revoluce a návrat k „panenskĂ© pĹ™Ărodě”.
Ve svĂ© nenávisti k technice jde tento terorista tak daleko, Ĺľe i šroubky do svĂ˝ch bomb si zhotovuje ruÄŤnÄ› (Ĺ™emesla a starĂ˝ cechovnĂ systĂ©m totiĹľ uznává). MoĹľná, Ĺľe jenom dĂky stĹ™edovÄ›kĂ©mu zpĹŻsobu vĂ˝roby nejsou jeho Ăşdery niÄŤivÄ›jšĂ. AÄŤ jeho teze vyšly v zářà 1995 dokonce ve Washington Post a New York Times a jsou dostupnĂ© na Internetu, jejich autor zĹŻstává nepoznán a pátránĂ po nÄ›m se stalo nejdelšĂm, nejkomplikovanÄ›jšĂm a nejdražšĂm v historii FBI.
VyuÄŤujĂcĂ na školách, studenti, cestujĂcĂ v letadlech a dalšà se musĂ bát dalšĂho šĂlence, kterĂ˝ vyššà ideje (byĹĄ moĹľná správnĂ©) zase prosazuje zcela fyzickou cestou, kterĂ˝ nadĹ™azuje abstraktnĂ blaho všech lidĂ i pĹ™Ărody nad Ĺľivoty konkrĂ©tnĂch osob. PĹ™ĂrodÄ› však panenstvĂ stejnÄ› nikdo nevrátĂ, návrat k nÄ›jakĂ©mu „pĹŻvodnĂmu” zpĹŻsobu Ĺľivota uĹľ stejnÄ› nenĂ moĹľnĂ˝ ani násilĂm. A proÄŤ je vlastnÄ› pro nás UnabomberĹŻv pĹ™Ăpad zajĂmavĂ˝?
ProtoĹľe je pĹ™Ăkladem toho, jak je cesta do pekel dláždÄ›na vĹľdy tÄ›mi nejlepšĂmi Ăşmysly.
Karel Stibral
(Použito údajů z časopisů Focus a Time a z Internetu.)